408 / Dětská klinická psychologie subtestech. Důležitá je kvalitativní analýza typu chyb, resp. jejich rozložení v průběhu času. Test může být pro některé děti příliš dlouhý, a proto budou více chybovat na konci než na začátku. Je třeba diferencovat chyby z nepozornosti a zbrklosti, objevují se např. i ve snadných úkolech. BAREVNA KALKULIE Charakteristika testu. Novák (2000) je autorem i této, nejnovější varianty testu matematických schopností. Metoda je určena k diagnostice matematických schopností dětí mladšího školního věku. Vychází ze standardní matice jednoho sta kroužků, v nichž jsou různým způsobem, na základě rozmanité symetrie, zakresleny barevné tečky. Barevné odlišení kroužků zdůrazňuje způsob jejich uspořádání. Dítě má za úkol zjistit celkový počet prvků, tj. teček dvou odlišných barev. Administrace. Test je určen pro děti mladšího školního věku od 7 do 11 let. Lze jej použít individuálně i skupinově, jeho administrace je časově limitována, dítě může pracovat 15 minut. Hodnocení a interpretace. Počet správných řešení slouží k výpočtu počtárskeho kvocientu, výkon dítěte lze hodnotit i z hlediska kvality, analyzovat jeho chyby, jejich časovou lokalizaci atd., podobně jako v případě testu Kalkulia III. Komentář. Zkoušky matematických schopností a dovedností jsou vhodné především pro diagnostiku školsky neúspěšných dětí, resp. pro odlišení specifické poruchy učení, dyskalkulie. Číselný trojúhelník lze použít i k diferenciální diagnostice dětí s organickým postižením CNS. 19.6.7.4 Jiné možnosti posouzení úrovně školských znalostí a dovedností Didaktické testy jsou určeny k orientačnímu vyšetření znalostí a dovedností z určitého vyučovacího předmětu, nejčastěji jsou používány didaktické testy z matematik) a českého jazyka. Tyto metody slouží k porovnání výkonu vyšetřovaného dítěte s normou standardizační skupiny školáků daného postupného ročníku. Didaktic e testy hodnotí úroveň zvládnutí učiva, obsahují soubor úkolů, s jejichž pomoci ze zjistit, jaké nedostatky ve vědomostech a dovednostech toto dítě má. Úroveň nia >■ matických či jazykových znalostí a dovedností nemusí odpovídat jeho schopnos i- ; příčina případných nedostatků může být jiná, např. nedostatek motivace, spéci porucha učení, chyběni základních znalostí v důsledku výchovné zanedbanosti ^ K hodnocení matematických schopností a dovedností slouží i některé su ^-^ které jsou součástí testů inteligence. Patří sem např. subtest „Počty" zWeo^Ä *et-testu inteligence pro děti, který je mírou počtárskych dovedností i praktického p .. ního uvažování, obdobné kompetence hodnotí subtest „Početní úkoly z an «g, Amthauerova testu struktury inteligence. K odhadu úrovně matematického může přispět i subtest „Numerické řady" Amthauerova testu. ^ . . 0 to- Užitečnou informací je školní prospěch vyšetřovaného dítěte, popřípad K^gfr lísání, signalizující výkyvy ve výkonu, eventuálně rozdíly výkonu v různýc V ^^ tech. Měli bychom znát i názor učitele, jeho hodnocení vyšetřovaného di ^ ^ lze získat např. pomocí školního dotazníku. Všechny informace mohou P"^^ ýče'' šímu posouzení aktuálních školských problémů vyšetřovaného dítěte a k vi ného opatření. Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku / 409 19.7 NEPRQJEKTIVNÍ KRESEBNÉ TECHNIKY___________ M. Vágnerová V kresbě se odrážejí různé psychické i jiné procesy, jde např. o kognitivní přístup ke ztvárnění tématu, o celkovou úroveň jemné motoriky a senzomotorické koordinace, o schopnost vizuální percepce, resp. o soustředěnost na vizuomotorickou činnost. Projevuje se v ní typ temperamentu, osobní tempo i emoční prožívání. Kresebné testy jsou velmi oblíbené a široce využívané. Mohou psychologovi poskytnout mnohé informace, jejich administrace je snadná a děti jsou k takové činnosti vesměs pozitivně motivovány. Neprojektivní kresebné testy lze používat v klinické i poradenské praxi, ale vždycky by měly být součástí vhodně zvolené testové baterie. Neprojektivní kresebné techniky mohou sloužit: ■ k orientačnímu posouzení celkové vývojové úrovně; ■ k posouzení úrovně senzomotorických dovedností, vývoje jemné motoriky a vizuální percepce. 19.7.1 KRESEBNÉ TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ORIENTAČNÍ POSOUZENÍ CELKOVÉ VÝVOJOVÉ ÚROVNĚ Pro posouzení celkové vývojové úrovně je možné využít dětskou kresbu pouze v předškolním a raném školním věku, v pozdějším období tuto diferenciační schopnost ztrácí. Kresebné dovednosti dosáhnou přibližně v 10 letech určité standardní úrovně a dál se příliš nerozvíjejí, přinejmenším ne takovým způsobem, který y koreloval s rozvojem rozumových schopností. Ale i v předškolním a raném školním ku ma použití kresby pro účely diagnostiky rozumových schopností svá omezení, ychom mohli z úrovně kresebných dovedností usuzovat na dosaženou vývojovou určir'lrľ^f-'1 být splněny některé základní předpoklady. Pokud nejsou rozvinuty Selh/ ť kce' dítě nemuže zvládnout komplexnější schopnost něco nakreslit, může* i V esebr,ých testech nemusí být projevem celkového vývojového opoždění, motor-L i° poruchu v oblasti zrakové percepce, senzomotorické koordinace, jemné špatnéh -tl koordinace a integrace uvedených funkcí. To znamená, že v případě Kresh Vy -'e třeba zJistit' zda dítě nema Problémy v některé z dílčích složek. Uvužow n?,obrazku 42 ukazuje na způsob dětského nazírání reality, na úroveň jeho fcndenc ' J;resbu lze chápatjako neverbální symbolickou funkci, v níž se projeví P°čátečn Z° u realltU tak'jak ji dítě chápe" Výv°J kresby Pochází několika fázemi, Steine ľ jeStě symbohcký charakter nemá (Piaget, 1966; Kellogová, 1970" ,nberg a Belsky, 1991; Siegler a kol., 2003). 410 / Dětská klinická psychologie Obr. 41 Kresba pána tříletého děvčátka (intelektový vývoj v pásmu lepšího průměru) ■ Presymbolická, senzomotorická fáze. Pro děti batolecího věku je grafomotorická činnost, tj. čmárání, zajímavá sama o sobě, často víc než její výsledek. Dítě se svým výtvorem dále nezabývá, ještě pro ně nemá žádný význam. ■ Fáze přechodu na symbolickou úroveň, období dodatečného, resp. sekundárního symbolického zpracování. Na počátku předškolního věku se děti začnou zajímat o to, co vytvořily, postupně zjistí, že čmárání může být prostředkem ke zobrazení reality a kresba se stává symbolem. Grafomotorický produkt bývá dodatečně pojmenován, obvykle na základě nějakého výrazného znaku, typického pro určitý objekt. ■ Fáze primárního symbolického vyjádření. Dítě dovede uskutečnit úmysl kresbou něco konkrétního zobrazit. Teprve v této fázi se kresba stává jedním ze způsobů symbolického zobrazení skutečnosti. Kresba je ovšem pojímána spíše jako vyjádření názoru dítěte na zobrazovaný objekt, mohou v ní být více zdůrazněny subjektivně významné znaky než jeho reálná podoba. Matějček (1994) v této souvislosti stručně a výstižně říká, že dítě kreslí to, co o objektu ví, co se mu na něm zdá důležité. f Děti kreslí všechno, co je nějak zaujme, velmi často zobrazují lidi. Vývoj kresby lidské postavy má rovněž svůj typický průběh, odrážející celkový psychický rozvoj. ■ Stadium hlavonožce. Kresba člověka se objevuje přibližně ve 3 letech. Dětské pojetí lidské postavy vychází ze zkušeností s vlastním tělem, aleje i výsledkem pozorování jiných lidí. Pro děti má největší význam lidský obličej, je důležitý při navazování sociálního kontaktu. Vzhledem k tomu není udivující, že se děti soustředí na zobrazení hlavy a detailů obličeje. Dôležitejšou i končetiny, které jsou potřebné pro jakoukoli aktivitu, dítě si dobře uvědomuje, k čemu mohou sloužit. Primárnu10 Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku / 411 zobrazením lidské postavy jsou hlavonožci, jejichž existence potvrzuje předpoklad, že dítě nejdříve kreslí to, co považuje za důležité. Vzhledem k tomu, že by trup mohl být docela dobře zobrazen stejným způsobem jako hlava, tj. jako kruh či elipsa, neobstojí vysvětlení, že by jej děti nedokázaly nakreslit. Obr. 43 Kresba téhož děvčátka v jeho 4 letech. Ze srovnání obrázků je zřejmé, jak se zlepší úroveň kresby za jeden rok. ■ Stadium subjektivně fantazijního zpracování, resp. prelogického přístupu, které je charakteristické pro kresbu čtyř- až pětiletých dětí. Takové zobrazení je typické akcentací detailů, které jsou chápány jako důležité, a realitu nerespektujícím způsobem jejich zobrazení. Typickým příkladem jsou průhledné kresby. Dítě pána postupně obléká, přikresluje mu další části oděvu. Někdy dokonce zobrazí i obsah jeho těla, např. plod těhotné ženy. Nápadně často bývá zobrazován pupík, větší počet knoflíků atd. Uvedeným detailům je společné, že dávají existenci trupu smysl. V tomto období bývá mnohdy trup nakreslené postavy navzdory realitě menší než hlava. ■ Stadium realistického zobrazení, tj. přechodu k realismu. Na konci předškolního věku se dětské výtvory stále více podobají skutečnosti. Rhoda Kellogová (1970) nazvala tuto fázi rozvoje kresby „reprezentativní". Dítě začíná kreslit spíše to, co vidí. Takováto postupná proměna kresebného ztvárnění reality je jedním z důkazů docházky odráží i zrání períľnce fchon Th" f mC"a ^^ na Plátku šk0|° a obsahuje všechny objektivně důležité detaily V průbe?hu 1,^ menZÍ°n;í' sob zobrazení lidské postavy mění poměrně málo Roste n f ?° T°Je Se W Přesněji proporcovaná, zvyšuje se správnost provedenľ vT ^ P°Stav"je jeven, je zobrazení profilu a zachycenípohy ípos avT" VyV°J°Ve ^^í ■ Stadmm stagnace a preference schematického zobrazení Po i n sebne schopnost! obvykle už nerozvíjejí. Ubývá reaSZ* > í' r°Ce se kr«-kresby, charakteristického pro děn ÍaÍého ffiíověkuÄ? *"**"*' proporcovana postava, která je oblečená dost často ideo; k Y V" standardně člověka. Starší děti často preferují schematické zob azení kt ^ konkrét^o nodušením, redukcí detailů. V období ľreoubertv nh ' "' ^zna^ *Jed- kojené, jsou k nim nadměrně kritické a ZT^LtrV"^^ VýtVOry SP°-ztrácejí svou spontánnost, dosp££j S teľd.n h T" KWSebné ^ učených klišé nebo stereotypně obkresľov, Z 7? ^dušovat, používat na než svůj" vlastní výtvor. Ki^SS^^^^^ Za zdař^í mzsi vývojový stupeň (Novotná 1999) V íXTm •• - ľ, , "Ce deSradovat na pro orientační odhad celkové úrovniroz, ™ d°bejIZneIze kresbu Používatani a chápání světa se v zá^ú^Z^Tt^1^10^- ZpŮS°b nazírán'' nyní mnohem víc projevujítTs^^^^ZZ^ " ^ ^ 06r. 44 Kresba pána pětiletého chlapce (celková uroven v mezích dobré normy) Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku / 413 [test kresby lidské posta vy Charakteristika testu. Zkoušku kresby lidské postavy vytvořila v roce 1926 F Goo denoughová. K hodnocení užívala volné kresby dle představy, kdy dítě musí námět samostatně zpracovat. Vycházela přitom z předpokladu, že dětská kresba se zákonitě vyvíjí a její vývoj se projevuje přibýváním detailů i vzrůstající správností jejich provedení. Test kresby lidské postavy byl mnohokrát přepracován a modifikován Exis tuje i jeho standardizovaná česká verze z roku 1982, zpracovaná Šturmou a Vágnero vou. Kresba je hodnocena na základě 35 položek, 15 je zaměřeno na obsah a 20 slouží ke zhodnocení úrovně provedení, tj. formy. Administrace. Test je určen pro děti od 3;5 do 11 let. Může být administrován individuálně i skupinově. Není časově limitován, dítě může kreslit tak dlouho jak potřebuje Hodnocení a interpretace. Součtem bodů za splněné položky získáme obsahový formálni a celkový skór. Obsahový skór charakterizuje kvalitu a počet detailů kresby např. zobrazení trupu, paží, prstů, oblečení atd. Zvládnutí obsahu kresby se rozvíjí rychleji než kvalita formálního zpracování kresby a dříve dosáhne svého vrcholu Formální skór klasifikuje způsob provedení kresby (vzájemné proporce jednotlivých časti, dvoudimenzionální provedení, spojení jednotlivých částí, míru symetrie atd ) K vývojově podmíněnému zlepšení v oblasti formálního zpracování kresby dochází především v raném školním věku, svého vrcholu dosahuje kolem 10 roku Srovnáním stenové hodnoty formálního a obsahového skóru lze získat diagnosticky užitečné informace. K lepšímu porozumění testovanému dítěti může přispět podrobnější rozbor jednotlivých zvláštností kresebného projevu i chování dítěte v průběhu testování Prínosný může být i jeho názor na vlastní kresbu. Při interpretaci výsledků je třeba si uvědomit, že test může měřit v každé vývojové fázi trochu jiné funkce, resp některé ve vetší míře. Musíme vzít v úvahu i fakt, že děti s různou sociokulturní zkušeností mohou lidskou postavu nakreslit trochu jinak, klást důraz na jiné detaily Obr. 45 Kresba pána sedmileté průměrné dívky 416 / Dětská klinická psychologie 19.7.2 KRESEBNÉ TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA HODNOCENÍ SENZOMOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ Takto zaměřené metody obvykle nejsou založeny na kresbě zpaměti, kognitivní as volné, resp. tematické kresby by byl pro tyto účely spíše na závadu, protože bv,-tým způsobem ovlivňoval výkon dítěte. Pokud je třeba posoudit pouze úroveň se " motorických dovedností, pak jsou vhodnější testy obkreslování. Dítě má za úk°i pouze napodobit tvar předlohy, o způsobu jejího ztvárnění uvažovat nemusí Metod tohoto druhu nehodnotí ani kreativitu, neposkytují dítěti dostatečný prostor pro v jádřeníjeho individuálního způsobu nazírání skutečnosti. Dítě napodobuje předloh*" kterou má před sebou, a proto může neustále srovnávat a kontrolovat správnost svého postupu. Paměť a představivost zde nehrají žádnou roli, dítě zobrazuje jen to co vidí před sebou. ' ' Metody obkreslování jsou založeny na předpokladu, že schopnost dítěte napodobit určitý obrazec je závislá jak na zralosti a dobré funkci příslušných mozkových cen ter, tak na zkušenostech, na možnosti rozvíjet své kreslířské dovednosti. Proto v nich mohou být méně úspěšné i děti celkově výchovně zanedbané, kterým potřebná zku šenost chybí. Vývoj kresebné nápodoby je podmíněn rozvojem jemné motoriky zrakové percepce a senzomotorické koordinace. Jestliže dítě v obkreslování selhává je třeba zjistit, která z uvedených kompetencí není dostatečně rozvinuta a je příčinou jeho špatného výkonu. Abychom to zjistili, můžeme se dítěte zeptat, zda jsou jeho obrázky úplně stejné jako předloha, eventuálně zda se mu nějaký nepovedl aje přece jen trochu jiný, a pokud tomu tak je, čím se liší. Pokud je dítě schopné diferencovat případné rozdíly, bude příčina jeho potíží spíše v oblasti motoriky, resp. senzomotorické koordinace. Pokud nepozná, že obrázek nakreslilo nesprávně, jde o nedostatky v oblasti vizuální percepce. ^ Užitečnou informaci může přinést sledování postupu dítěte při kreslení snadnějších a obtížnějších obrazců, jeho komentář i celkový postoj k této činnosti. Když dítě skončí práci, můžeme se ho zeptat, zda byl pro ně úkol těžký či nikoli, který obrázek se mu kreslil nejlépe, resp. nejhůře, který se mu nejvíc povedl atd. | TEST OBKRESLOVÁNÍ Charakteristika testu. První verzi testu obkreslování vytvořil v roce 1957 Matějček, v této době byla součástí obsáhlejšího souboru zkoušek zaměřených na diagnostiku lehké mozkové dysfunkce. V roce 1974 byla standardizována na populaci českých deti (Matějček, Vágnerová, 1974). Metoda slouží k posouzení vývojové úrovně sen-zomotonckých dovedností, resp. jejich nedostatků. Testový materiál tvoří 12 předloh, které zobrazují geometrické obrazce různé složitosti. Administrace. Test lze použít již od 3 let, i když byl standardizován na dětské populaci od 5 do 13 let. Není časově limitován, jeho administrace trvá obvykle 10-15 minut. Je možné jej zadávat individuálně i skupinově, v závislosti na věku testovaných dětí i účelu vyšetření. Hodnocení a interpretace. Reprodukce každé předlohy je hodnocena podle způsobu provedení kresby, součet bodů převedený na stenovou normu nám určí stupeň rozvoje Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku / 417 senzomotorických dovedností daného dítěte. Kresbu lze analyzovat podrobněji, podle považujících, typických chyb, podle kvality výkonu v průběhu času atd. t$. $í QAO. Obr. 48 Test obkreslování. Kresba průměrné dívky ve věku 5;4 let. Obr. 49 Test obkreslování. Kresba průměrné dívky ve věku 10;6 let. vbr. 50 Test obkreslování. Nepříliš vydařená kresba desetiletého chlapce se syndromem ADHD a průměrnou inteligencí. BENDER-GESTALT TEST charakteristika testu. Test obkreslování obrazců L. Benderové patří mezi klasické j^etody klinické psychodiagnostiky. Vznikl v roce 1948, vychází z gestaltistické teorie berlínské školy. Podle této teorie vychází vývoj vnímání i zobrazování od prvotních, neuspořádaných komplexů a směřuje k celkům nějak tvarově vyhraněným a vnitřně diferencovaným. Na základě této teorie je možné hodnotit vývojovou úroveň dítěte Podle toho, jak je jeho kresba vnitřně členěna a jak respektuje reprodukovaný tvar. obrázkové předlohy jsou jen nepatrně změněné Wertheimerovy obrazce, které po- tio i uetska klinická psycholog uzival k ruznym výzkumům zrakové percepce. Metoda byla opakovaně přeon. vana, nejznámější je modifikace testu Můnsterberg-Koppitzové z rok,ľ960 7^ verze Bender-Gestalt testu vyšla v roce 1974 (Vágnerová Strnadova 1974) B CM slouží k hodnoceni senzomotorických dovedností, zrakové percepce a senzomn,■ Cst koordinace. Testový materiál tvoří 8 komplexních o^mJ^oZ^ Admíms race. Test je určen pro děti od 5 let, pro věkovou kategorii od 5 d '", existuj, stenové normy. Lze jej administrovat individuálně i skupinově obiľ let všech obrázků trvá 10-15 minut. SKupinove, obkreslenf Hodnocení a interpretace. Kresbu posuzujeme podle způsobu provedení iedn «■ vych obrazcu Hodnotící schéma obsahuje 51 položek, zaměřených nľkval iľn den, obrazce, jeho lokalizaci v prostoru, zvládnutí integrace čásľfigury ÍÄ2F resp vzájemné umístění jednotlivých složek, zachování jejich proporcion2v "' a vehkost, detailů. Koppitzová posuzovala i sklon k ^eraSTľnaÄéSľ nosti zobrazeni malých detailů, např. teček. ^ »aamerne cet- Obr. 51 Bender-Gestalt test Kresba chlapce s ADHD syndromem a průměrnou inteligencí ve věku 9;8 let. f^Zbné^L°hkleÚ0^\ J?°U ,Vh0dné Zejména Pro setření předškolních ukovyS orob E^6"1 skfo1™ zralostI) a mlad^h školních dětí (s nějakými vý-SKmTÍ hT' Sp™fCk?™ PTchami uče"0- U starších dětí je používáme nľSwwÄi^2 predp0Hkfdat' Ze Jej'ch senzomotorické schopnosti nejsou m^m mľntalne s i Jh ^-^ " ' ' IT"^ P°StÍžením CNS> ADHD syndromem, mentálne, sluchové, recove ci jinak handicapovaných. Vzhledem k tomu že jde Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku / 419 test, který není příliš závislý na sociokulturní stimulaci, může být užitečný při psychologickém vyšetření dětí výchovně zanedbaných nebo sociokulturně odlišných. 19.8 PROJEKTIVNÍ TECHNIKY___________________________ 19.8.1 INTERPRETAČNÍ PROJEKTIVNÍ TECHNIKY 19.8.1.1 Rorschachova metoda u dětí M. Šebek \ Užívání Rorschachovy metody u dětí a adolescentů patří v zemích s vyspělou klinickou psychologií k samozřejmostem. U nás po dlouhá léta nebyl nikdo, kdo by aplikaci Rorschachovy metody v této oblasti vyučoval, propagoval a zjednal jí tak náležité místo mezi diagnostickými metodami. Teprve v posledních dvou desetiletích v souvislosti s vydáním české originální příručky k Rorschachově metodě u dospělých (Říčan, Šebek, Ženatý, Moravek, 1981) vzrostl u nás zájem také o dětského „Rorschacha". Již koncem 70. let 20. století vytvořil Moravek (1977) první vývojové normy pro děti od tří do deseti let, které se - málo, ale přece - rozšířily mezi psychology díky tehdejší KPPP v Ostravě, ale pro většinu zájemců zůstaly nedostupné. Protože se tyto normy získané na omezeném vzorku dětí v lokalitě severní Moravy jen nepodstatně liší od norem, které publikoval Exner a spol. (1976, 1982) a které byly získány na mnohem větších vzorcích americké populace, považujeme je za užitečná vodítka pro psychologickou interpretaci jednotlivých případů (viz tab. 9). Tato kapitola je krátkým kondenzovaným úvodem k použití Rorschachovy metody u dětí. Zájemce by měl nejdříve prostudovat základy signovaní a psychologické interpretace alespoň v dostupné české příručce a projít výcvikem v používání Rorschachovy metody (viz např. www.rorschach.cz). Práce s Rorschachovou metodou je závislá na slovním vyjadřování probanda a z toho vyplývají i určité limity jejího použití. Mnohé chyby při pořizování a interpretaci dětských protokolů mohou pocházet z neznalosti kapacity dětského slovního vyjadřování. Metodu lze smysluplně aplikovat asi od 3-4 let. V tomto věku většinou nelze provést dodatečné dotazování a psycholog musí sledovat lokalizaci a charakteristiky odpovědí již při asociativní produkci dítěte. Zhruba do 6 let užíváme u dětí modifikovanou instrukci. Řekneme, že si budeme hrát s obrázky. Dáme dítěti „obrázek" do ruky a zeptáme se: „Co na tomto obrázku vidíš?" Po první odpovědi dítěte se zeptáme: „A vidíš tam ještě něco?" Je-li dítě zaražené a nespontánní, podněcujeme motorické i psychické uvolnění dítěte: „Můžeš obrázkem otáčet, jak chceš." Okolo 3. až 4. roku dostáváme většinou 10 odpovědí, ale stává se, že nás děti překvapí bohatou produkcí. Většina malých dětí perseveruje první odpověď, kterou vyšetřující přijal. Je to způsob jejich adaptace na celou testovou situaci spíše než na jednotlivé tabule, mezi nimiž často nedokáží dostatečně diferencovat. Většina odpovědí je pak F-. Barvu a šerosvit jako determinantu používají takto malé děti spíše zřídka. Pokud ano, je to zpravidla čisté Fb nebo Hd, popřípadě jmenování barev jako zvláštní