Psychologie výchovy a vzdělávání Učení současné teorie ■ přehled teorií ■ vývojové aspekty - příklad (Pia g et) m dětské představy o světě ■ současné teorie - příklad (Ausubel) Učení — širší pojetí d Elementární formy učení d Komplexní formy učení d Sociálni učení Učení — užší pojetí: učení ve školním kontextu d Učení směřující k určitému cíli d Učení záměrně organizované d Učení promyšleně řízené d Učení uvědomované žákem d Učení v situacích pedagogického typu (Kulič, 1992) Změny v přístupech ke školnímu učení a jejich dopad na školní praxi (dle Mayer, 1992) Časové Pojetí učení Pojetí žáka Pojetí učitele Typické vyučovací metody období 1900-1950 učeni je žák je učitel je série otázek a odpovědi zpevňováni příjemcem distributorem zaměřených na výklad reakcí odměn a trestů odměn a trestů a opakování učiva, doplňováni pracovních listú nácvik dovednosti a praktické procvičování 1960-1970 učení je žák je procesor učitel je výklad, vysvětlováni, studium získáváni zpracovávající zprostředko- učebnic a příruček, znalostí informace vatelem znalostí audiovizuální výuka 1980-1990 učení je žák je aktér učitel je diskuse o problémech, řízené konstruování hledající význam žákovým objevováni, spoluúčast na znalostí a smysl toho, průvodcem na stanovení cílu, aktivní čemu se učí cestě poznávání participace na řešeni učebních úloh Osm typů lidského učení (Gagné) i. Učení signálům d Po určitém podnětu následuje něco příjemného nebo nepříjemného (Pavlov) 2. Tvoření spojů S-R (podnět-reakce) d Naučíme se reagovat na určitý podnět zcela určitým způsobem (Thorndike, Skinner) 3. Řetězení d Spojení několika S-R do řetězu 4. Slovní asociace d Spojení řady hlásek či slov (viz asociace) 5. Mnohonásobná diskriminace d Rozlišování v souboru spojů a řetězců pohybových nebo slovních (např. rozeznávání rostlin, zvířat a jejich pojmenování) 6. Učení pojmům 7. Učení principům a obecným vztahům d^ (viz přednáška současné teorie učení) 8. Řešení problémů Terminologie d NEPLÉST: ■ učení - ve významu učení se; learning ■ „učení" - ve významu vyučování, edukace; teaching Přehled současných teorií učení Současné teorie vyučování (teaching) - II d Akademické teorie ■ snaha definovat takové charakteristiky obecného vzdělávání, které mají žákovi umožnit stát se všestranně kultivovaným člověkem... snaha „osvítit barbary" (od 80. let, reakce na masmediální realitu; ■ tradicionalistické a generalistické teorie ■ Henry, Lévy, Bloom... d Personalistické a spiritualistické teorie ■ seberealizace, naplnění potenciálu jedince ■ individualistické, „alternativní", „dítě je králem"; rozvoj individualismu na úkor sociálního vědomí (60. a 70. léta) ■ Ch. Rogers ■ konkrétní příklad - např. škola Summerhill, Anglie ■ „Je možné zvnějšku někoho učinit svobodným?" (Bertrand) srv. tzv. alternativní školství (Waldorf, Daltonský plán, Montessori...) d Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie ■ Soustřeďují se hlavně na vhodné pedagogické strategie ■ Snaha řešit konkrétní a reálné problémy učení a vyučování ■ Zájem o konkrétní charakteristiky žáka, struktury učení, procesy poznávání, techniky komunikace, ICT, média a sociální charakteristiky učení Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie (přehled) - teching, learning d Bloomova taxonomie (1956) - cíle kognitivní, afektivní, konativní; metafora stromu d Feuersteinova theorie - instrumentální obohacování (1957) d Gagné - osm typů učení a pět typů naučených dovedností (1965) d Ausubel a Robinson - šest hierachicky seřazených kategorií (1969) d Williamsův model rozvíjející procesy myšlení a prožívání (1970) d Hannah a Michaelis - souhrnný rámec výukových cílů (1977) d Stahl a Murphy - taxonomie kognitivního pole (1981) d Biggs a Collis - „SOLO" taxonomie (1982) d Quellmalz - teoretické rámce myšlení (1987) d Presseisen - model základních, komplexních a metakognitivních dovedností myšlení (1991) d Merrill - transakční teorie výuky (1992) d Andersona a Krathwohlova revize Bloomovy taxonomie (2001) d Gouge a Yates - Taxonomie pro rozvoj myšlení a uvažování o umění (2002) viz. MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge: Cambridge Un. Press, 2005. s.44-117 (dostúpme v ISu) Souhrn - současnost d V současnosti jsou nejvlivnější konstruktivistické neboli kognitivistické teorie d Příklady ■ projekty, kompetence... prostě RVP ;) ■ skandinávské reformy aj. Jak víme to co víme? Vývojové aspekty učení d LS. Vygotskij ■ zóna nejbližšího vývoje d J.Piaget ■ asimilace, akomodace úroveň myšlení je dána mj. nedostatečná kapacita paměti, nedostatek odborných poznatku, kontext dětského uvažování d J.Bruner ■ fakty, pojmy (koncepty) a zobecnění (generalizace) d B.Bloom ■ Cíle učení: kognitivní, afektivní, pych o motoric ké d http://www.nwlink.com/~Donclark/hrd/bloom.html ■ Učení - metafora stromu d D.P.Ausubel ■ smysluplné učení d FJ.Dochy ■ dosavadní znalosti (prior knowledge) ■ deklarativní znalosti a procedurální znalosti Když se řekne Piaget... Piagetova teorie kognitivního vývoje________________________ d Zájem soustředěn na vztah mezi poznávajícím jedincem a objektem poznávání v různých obdobích života d Každá úroveň poznání je výsledkem předchozího vývoje; vzniká reorganizací a transformací úrovně předchozí d Poznání není vrozenou záležitostí; znalosti jedinec konstruuje svým jednáním d Psychologie kognitivního vývoje - dítě jako badatel ověřující teorie (schéma) asimilace; akomodace Piagetova teorie kognitivního vývoje______________________ d Faktory ovlivňující přechod mezi stadii: ■ Biologicky podložené zrání ■ Učení ■ Předávání sociální zkušenosti ■ Ekvilibrace ■ Působí v součinnosti; klíčová je patrně ekvilibrace; rovnováha Piagetovy pedagogické názory d Vzdělávání se má soustředit spíše na rozvíjení obecných schémat, než na rozvoj konkrétních dovedností d Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na procesy než na obsahy d Vyučovací metody musí aktivizovat dítě d Kurikulum by mělo respektovat kognitivní vývojová stadia Jak vlastně tedy děti uvažují o učivu? Dětské interpretace světa - řada označení: d Naivní teorie dítěte, ale též: d Implicitní teorie dítěte d Dětská věda d Dětské naivní koncepce Dětské implicitní koncepce d Dětské prekoncepce d Dětské dosavadní koncepce d Dětské alternativní koncepce d Dětské mylné koncepce, d Miskoncepce v procesu učení ■ nepřesné či zavádějící znalosti a dovednosti, které máme „přeď'; „v proběhu" či jako „nezamýšlené výsledky" učení - srv. konstruktivistické teorie učení Dětské interpretace jevů d Kognitivní složka d Afektivní složka d Složka konativní královský dvor je takovej ten dvorek na zámku... (např. Gavora, 1992) atomy jsou takoví úplně malí trpaslíci... (např. Ouhrabka, 1996) (...) Schéma žákových dosavadních znalostí (Dochy, 1996)________ c *3 .t=: co o _o "o. <9 LLI M C/5 _o OJ Dosavadní znalosti Obsah znalostí / / deklarativní znalosti — znalosti z jednotlivých vyučovacích předmětů procedurální znalosti strategické znalosti I Metakognitivní znalosti znalost úkolů znalost sebe sama (potřeby a plány) i znalost strategii c CO JO. M O CĽ �4619171 v Žákovo pojetí učiva d Žákovo pojetí učiva obecně ■ („K čemu je to blbý učení?") d Žákovo pojetí učiva v určité skupině předmětů ■ („Nerad cokoli počítám!") d Žákovo pojetí učiva v určitém předmětu ■ („Matematika mi nejde.") d Žákovo pojetí učiva v konkrétním tématu ■ („K čemu mi jsou rovnice o dvou neznámých?") d Žákovo pojetí učiva žákovo pojetí pojmu ■ („Rovnice je když...") Příklad současné teorie učení Smysluplné učení (meaningful learning) d učení, které není prostým memorováním a rozšiřováním sumy poznatků ■ Valstní termín připisován D.P.Ausubelovi d Vzniká v reakci na Thorndika a jeho mechanistický přístup k učení (behaviorální paradigma) u Významným zdrojem gestalt-psychologie (viz předchozí přednáška) u Kořeny způsobu uvažování sahají mj. až k J.A.Komenskému (není ovšem zakladatelem; „predvedecké" období!) Smysluplné učení - charakteristiky d Aktivita v procesu učení d Konstruování poznatků d Kumulace poznatků d Autoregulace učení d Zacílenost učení d Situovanost učení d Individální specifičnost učení Smysluplné učení — složky (Shuell, 1992) Ve vztahu k učení: d Očekávání (mj. co, k čemu, self-efficacy) d Motivování (vnější, vnitřní) d Aktivování dosavadních znalostí d Pozornost (část vs. celek učiva) d Překódování (zvláštnosti zapamatování žáka i zvláštnosti učiva) d Srovnávání (staré a nové učivo) d Generování hypotéz (jestli si to správně představuji, tak...) (...) Smysluplné učení - procesy d Opakování d Zpětná vazba d Hodnocení (sumativní vs. formativní) d Monitorování d Kombinování, integrování, syntéza Literatura (výběr) d BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. d MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge: Cambridge Un. Press, 2005. d GAVORA, P. Žiaka text. Bratislava: SPN, 1992 d HEJNY, M.; KUŘINA, F. Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál, 2001. d PARÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: Karolinum, 2000. d PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. d PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970. d ŠEBKOVÁ^ A., VYSKOČILOVA, E. Chápání prostorových vztahu u dětí mladšího školního věku. Pedagogika, roč.XLVII, 1997, s. 10-17. d THAGARD, P. Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení. Praha: Portál, 2001. d VYGOTSKIJ, L S. Myšlení a řeč. Praha: SPN, 1970.