Základy pedagogické metodologie VÝZKUMNÉ METODY METODY A NÁSTROJE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU VE SPOL. VĚDÁCH ● Dotazník ● Pozorování ● Interview ● Obsahová analýza textu ● Experiment ● Didaktický test PILOTNÍ STUDIE ● je prováděna na malé skupině z populace ● nejčastěji zde používáme spíš kvalitativní techniky (nestandardizovaný rozhovor) ● cíl pilotní studie: zjistit zda vůbec v populaci existuje informace, kterou požadujeme a je-li dosažitelná. PILOTNÍ STUDIE ● etnocentrismus: soudit jiné kultury z hlediska naší kultury ● když dva říkají totéž, nemusí to vždy znamenat totéž ● Pilotní studie nám pomůže porozumět populaci, kterou zkoumáme. Abychom se ptali jazykem, kterému dotazovaní správně porozumí a formulovali dotazy tak, aby byli ochotní odpovídat. PŘEDVÝZKUM ● Když máme hotový výzkumný nástroj, je velmi vhodné si jej vyzkoušet na vzorku populace (obvykle větším než u pilotní studie). Je to test výzkumného nástroje. ● testujeme srozumitelnost a jednoznačnost otázek ● někdy nás také zajímá např. - jak dlouho trvá vyplnění dotazníku, atd. ● po statistickém zpracování předvýzkumu můžeme získat představu o tom, jak velký výzkumný vzorek budeme potřebovat (popř. jaká je reliabilita jednotlivých položek) ● pilotní studie a předvýzkum by měly být nezbytnou součástí každé vědecké studie VALIDITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ● „nejobecnější definice validy je ve stručnosti obsažená v ozázce „Měříme to, o čem se domníváme, že měříme?“ (Kerlinger 1972 s.435) ● validita zkoumá platnost měření ● např. někteří výzkumníci se domnívají, že když měří vědomosti měří tím i schopnosti - takový výzkum je navalidní. varianty validity ● predikční validita ● souběžná validita a validizace (concurrent) ● Obsahová validita ● Konstruktová validita ● konvergentní a diskriminační validita Další způsob dělení validyty: ● vnitřní validita: zjišťuje, jestli naměřené skóre odpovídá skutečnému. Jde tedy o reprezentativnost naměřeného vzhledem ke skutečnému. ● vnější validita: na jakou populaci lze rozšířit poznatky získané daným šetřením (problém reprezentativnosti výzkumu) ● validitu výzkumu může ovlivnit i prostředí (denní doba, roční doba, místnost, atd.), pak hovoříme o tak zvané “ekologické validitě“ . podle: Pelikán 2004 RELIABILITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ● zatímco validita zjišťuje platnost a pravdivost použitého přístupu, reliabilita se ptá po spolehlivosti a přesnosti ● zjišťování reliability: opakovaná měření, ekvivalentní formy výzkumného nástroje, vnitřní konzistence (matematicky pomocí Cronbachova koeficientu alfa) ● čím má výzkumný nástroj víc položek, tím má za normálních okolností vyšší reliabilitu. podle Gavora: 2000 DOTAZNÍK ● nejfrekventovanější výzkumný nástroj ● hromadné získávání údajů ● Dotazník nebo rozhovor? (Disman 2002 s. 141) DOTAZNÍK - TERMINOLOGIE ● respondent - osoba, která vyplňuje dotazník ● položky - prvky dotazníku (otázky) ● hlavička - vstupní část (adresa instituce, atd.) ● faktografické údaje - položky dotazníku: věk, pohlaví, bydliště, zaměstnání, vzdělání, apod.) základní pravidla při tvorbě dotazníku ● respondent musí položce dobře porozumět (to, že jí rozumí autor neznamená, že jí porozumí i respondent) ● netvořit příliš široké otázky (být konkrétní) ● pokud možno se vyhnout slovům „několik“, „někdy“, „obyčejně“. ● vyhněte se dvojitým otázkám (Např.: „Máte rád mléko a mléčné výrobky?” Disman 2002) ● ptáme se jen na otázky, na které dokáže respondent odpovědět (nebudeme se ptát žáků 6. ročníku na jejich postoj k reformě veřejných financí) ● vyhněte se záporným výrazům, zcela vylučte dvojitý zápor (např.: “Nesouhlasíte s tím, že se nic nedělá s nízkými platy ve zdravotnictví?“) ● vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost (např.: “trápí vás chudoba třetího světa nebo je vám to jedno?“) volně podle Gavora 2000 typy položek (otázek) ● uzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi (např.: “O první pomoci jsi se nejvíc dozvěděl/a (zaškrtni správnou odpověď): a) ve škole b) doma c) z televize d) jinde”) ● polouzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi, ale žádají i vysvětlení, nebo nabízí hotové alternativní odpovědí a ještě otevřenou “jinou možnost” (např.: bydlíte a) v rodiném domě; b) v bytě; c) na chatě; d) jiná možnost: ............) ● škály - odstupňované hodnocení jevu (např.: “Povídáš si s kamarády o sportu? a) stále; b) velmi často; c) často d) občas; e) nikdy“ ● otevřené položky - respondent musí odpověď napsat - vymyslet (např.: “Co děláte pro své zdraví vy?”) ● uzavřené položky je na rozdíl od uzavřených položek snadné statisticky zpracovávat. Otevřené položky zase přináší méně zkreslené informace typy položek (otázek) ● L - otázky (zjišťují pravděpodobnost, že respondent lže ) další pravidla při tvorbě dotazníku ● Ptáme se: Je daná otázka opravdu nutná? (vztahuje se opravdu k našim hypotézám?) ● Ptáme se: Měří tato položka, co má měřit? (je validní?) ● Ptáme se: Není naše otázka sugestivní? („Doufám, že máte rád/a sýry, že ano...”; ale i „Řekl/a byste, že máte rád/a sýr“; správně: „Řekl/a byste, že máte rád/a sýr, nebo byste spíš řekla, že nemáte rád/a sýr?“) ● Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný? ● Je použití otevřené otázky opravdu nezbytné? ● Není otázka nepříjemná, znepokojující, ohrožující? podle Disman 2002 DOTAZNÍK ● struktura dotazníku ● délka dotazníku ● návratnost dotazníku PRŮVODNÍ DOPIS ● uveďte, že vyplnění nezabere víc než 15 min (měla by to být pravda!) ● zmiňte důležitost tématu nikoli pro výzkumníka, ale pro zlepšení konkrétní vzdělávací situace ● pište o výzkumu, ne o své dipl. práci (respondenti pokládají kvalifikační práce za soukromou věc) ● odvolejte se v dopise na autority (vedoucí katedry, významného pedagoga) podle Gavora 2000 POUŽITÁ LITERATURA ● DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN: 80-246-0139-7 ● GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. ● PELIKÁN, J. Metody empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8. DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně