Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz ORGANIZACE SEMINÁŘE ● Etapy výzkumu ● Co je to výzkumný problém ● Typické chyby při formulaci výzkumného problému ● Typy výzkumných problémů ● Formulace výzkumných problémů ETAPY VÝZKUMU ● Stanovení výzkumného problému ● Informační příprava ● Příprava výzkumných metod ● Sběr výzkumných dat ● Interpretace údajů ● Psaní výzkumné zprávy VÝZKUMNÝ PROBLÉM ● Začátek výzkumu = vymezení výzkumného problému ● Otázky, postupné promýšlení, “sedimentace“ ● Studium odborné literatury (sborníky, učebnice, monografie, výzkumné zprávy PŘEDBĚŽNÁ TEORETICKÁ ANALÝZA ● “Práce při stanovení problému obvykle začíná tzv. předběžnou teoretickou analýzou.“ (Chráska 2007 s. 12) - odborná literatura - internet - konzultace a rozhovory s odborníky - přímé pozorování pedagogické reality PŘEDBĚŽNÁ TEORETICKÁ ANALÝZA ● pro orientaci v odobrné literatuře nám slouží mj. systematický katalog, který řadí knihy podle vědních oborů na základě mezinárodního desetinného třídění (MTD) ● č. 3 = Sociální vědy ● další dělení: č. 37 = Výchova a vzdělávání ● další dělení: č. 373 = Všeobecně vzdělávací školství ● vše je zpravidla ještě podrobněji děleno Výpisy a citace z literatury ● excerpování - pořizujeme výpisky z určité části knihy ● konspektování - výpisky z celé knihy ● bibliografický záznam: norma ISO 690 Např. pro monografii: Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu. Havlíčkův Brod : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. podrobný návod: Chráska 2007 str. 15 - 16 (velmi doporučuji k nahlédnutí!) VÝZKUMNÝ PROBLÉM ● „Velice častým zdrojem inspirace při hledání výzkumného problému bývá pedagogická praxe. Vlastní nebo cizí zkušenost poskytne sice empirické poznatky, ale k odhalení vazeb , souvislostí a zákonitostí je potřebný výzkum.“ (Pelikán 2004 s. 37) TYPICKÉ NEDOSTATKY PŘI FORMULOVÁNÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ● Příliš široké vymezení výzkumného problému; typické pro začínající výzkumníky - výzkum příliš obsáhlý, nákladný, při realizaci nutně povrchní. ● Autor pojmenuje téma, ale nestanoví problém Např.: “Výchova dítěte v rodině“; “Problémové vyučování v přírodopisu“; apod. ● Výzkumný problém není smysluplný; Jeho zkoumání neprohlubuje poznání problematiky, neposouvá naše myšlení dále. Např.: “Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka?“ ● Výzkumný problém je příliš jednoduchý Např.: “Jsou učitelé na základní škole tvořiví?“ ● Zaměňuje se výzkumný problém a cíl výzkumu CÍL VÝZKUMU ● „Cíl výzkumu stanoví, čeho chce výzkumník během šetření dosáhnout. Zpravidla nejde jen o řešení a vyřešení problému, ale badatel může při této formulaci cíle vymezit i předpokládanou prezentaci výzkumu (např. vytvoření publikace, učebnice, sborníku, apod.), případně využití výsledků výzkumu v praxi atd.“ (Pelikán 2004 s. 39) NÁZEV ● “Pozor: Není dovoleno si zaměňovat název článku (studie, kvalifikační práce, výzkumné zprávy, resp. jiného druhu výzkumného textu) s výzkumným problémem. Název může být široký. Dokonce je takový široký název výhodnější (rychleji orientuje čtenáře) než technicky a podrobně zformulovaný název.“ (Gavora 2000 s. 24) FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ● „problém je ... tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký je vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Odpověď na tuto otázku je tím, co hledáme výzkumem. Jestliže je problém vědecký, obsahuje vždy dvě nebo více proměnných.” (Kerlinger: c. d. s 32 in Pelikán 2004 s. 38) ● “formulace problému nemusí mít vždy formu otázky. Podstatné je, že tuto otázku v sobě implicitně obsahuje.“ (Pelikán 2004 s. 38) FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ● “Má-li být tento problém podroben ověření, musí být navíc uchopitelný metodami empirického šetření.“ (Pelikán 2004 s. 39) DEFINICE POJMŮ ● definice pojmů - autor ukazuje, že jsou „základní pojmy definovány v určitých limitovaných hranicích. Tím se vyvaruje nepřesností, vágností, ale i kritiky “(Pelikán 2004 s.39) ● „Výzkumný problém obsahuje pojmy, které bude výzkumník dále používat. Je třeba, aby je vysvětlil.“ (Gavora 2000 s. 29) ● Hlavní pojmy se definují hned za vymezením výzkumného problému (ne v samotné formulaci!) TYPY VÝZKUMNÝCH PROBLÉMŮ ● Relační - zkoumá vztahy mezi proměnnými např.: Jaký je vztah mezi inteligencí a prospěchem žáka? ● Kauzální - zkoumá, jaký vliv má nějaká příčina např. na chování žáků, proces vyučování, vědomosti, atd; typickou metodou zkoumání je experiment např.: Jaký vliv má činnostní učení v matematice na úroveň vědomostí v matematice u žáků druhého stupně ZŠ? ● Deskriptivní - popisný; z výzkumnického hlediska nejméně hodnotný (hovoříme spíš o průzkumu než o výzkumu); výstupy bývají např. vyjádření poměru vlastností souboru v absolutních a relativních četnostech, sloupcové a koláčové grafy, atd. např.: Na základě jakých podkladů jsou nejčastěji hodnoceni žáci v předmětu tělesná výchova? Model empirického výzkumu (pro standardní vědecký článek) podle Hendl 2006 s. 20 POUŽITÁ LITERATURA ● GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. ● PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-569-8. ● CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Havlíčkův Brod : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. ● HENDL, J. Přehled statistických metod. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-123-9. DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně