1. 7 Biogeografická charakteristika

Austrálie byla 40 milionů let izolována od ostatních velkých kontinentů a přírodní podmínky ovlivnily vznik specifické bioty. Vlivem pevninských mostů byl sice kontinent občasně spojen se sousedními pevninami a ostrovy, ale určité druhy fauny a flóry se od třetihor vyvíjely zcela samostatně. Druhová diverzita není příliš velká.

Biomy Austrálie

1. 7. 1 Fauna

Původní australští živočichové, zejména savci, se nápadně liší od savců ostatního světa. Fauna Austrálie je vesměs endemická. K nejstarším druhům živočichů patří vejcorodí, jako ptakopysk a ježura, kteří kladou vejce a kojí mláďata. Představují vývojový článek mezi ptáky a savci. Druhým starobylým typem živočichů jsou vačnatci (např. klokani, medvídkovité koaly, vombati, vačice), jejichž mláďata se rodí po velmi krátké době a dorůstají pak v matčině břišním vaku.

Nejtypičtější australští vačnatci - klokani zastupují kopytníky. Velmi známým vačnatcem je koala, což v jazyce domorodců znamená žádné pití. Není ji totiž téměř možné spatřit, jak pije. Většinu vody získává zároveň s potravou – listy blahovičníku a téměř 20 hodin denně odpočívá nebo spí. Od doby, kdy začala být Austrálie osídlována bělochy bylo 80 % všech koal vyhubeno. V současné době jich zůstalo asi 80 000, většinou v rezervacích.

Ze savců, kteří hojně obývají ostatní světadíly, byl v Austrálii jediným zástupcem původních živočichů netopýr. Jedinou šelmou je dingo, původně pes domorodců z Nové Guineje, který v Austrálii zdivočel.

Přistěhovalci přivezli do Austrálie mnohá domácí zvířata, z nichž některá zde zdivočela. Velbloudi byli do Austrálie přivezeni v 70. letech 19. stol. jako pouštní dopravní prostředek. V australském vnitrozemí dnes žijí jediní divocí velbloudi na světě. Přemnožení polních králíků z Britských ostrovů způsobilo velké problémy v zemědělství.

1. 7. 2 Flóra

Klima ovlivňuje výskyt jednotlivých vegetačních pásu. Původní tropické deštné lesy se vyskytují převážně při vlhkém severním a východním pobřeží. Rostou zde četné epifyty, kapradiny a révovité rostliny. Směrem do vnitrozemí s přibývající ariditou přechází krajina v stepi a savany (buše a křovinaté porosty). V nejsušším vnitrozemí převládají polopouštní a pouštní formace.

Blahovičníkovité lesy (eukalypty) najdeme při vlhčím jihovýchodním a jihozápadním pobřeží. Z australských stromů jsou nejznámější trnovníky (akácie) a blahovičníky (kterých je kolem 600 popsaných druhů).

Listy většiny eukalyptů mají modrošedou až temně zelenou barvu a jako obranu před vysušujícím žárem vylučují kapičky aromatického oleje, které tvoří nad lesnatou krajinou vonný namodralý opar (např. v Modrých horách západně od Sydney). Některé stromy však mají tak tlustou a tvrdou kůru, že jsou schopny požárům odolat. A pro některé rostliny je požár dokonce životodárný. Patří k nim několik druhů banksií, které otevírají semeníky až po požáru.

Charakterizujte povrch Austrálie. Jak ovlivňuje podnebí, odtokové poměry a biotu?

Rozsáhlé oblasti původních porostů byly vymýceny pro stavební dřevo a získání orné půdy. Na mnoha místech byly nahrazeny dovezenými užitkovými druhy. Původní rostlinstvo mizí i vinou milionových stád pasoucího se dobytka a cizorodých plevelů zavlečených do země s evropskými obilninami. Jednou z australských pohrom jsou také lesní požáry. Objevují se pravidelně a padají jim za oběť nejen tisíce hektarů lesa, ale i celé vesnice a předměstí, jako například v roce 1994, kdy požár ohrožoval město Sydney.

Zdivočelá zvířata dovezená bělochy v posledních stoletích mají velice nepříznivý vliv na australské životní prostředí a původní faunu. Živočišné druhy stejně jako původní rostlinstvo mohou jen stěží obstát v konkurenci se zvířaty a organismy, které sem byly přivezeny. Divoká prasata, osli, kočky, lišky a psi žijí v přírodě, kde mají málo přirozených nepřátel. Králíci, vysazení jedním farmářem v roce 1859, byli a stále jsou vážnou pohromou pro travnaté pláně, i když byl jejich počet myxomatózou (infekční virové onemocnění způsobující úhyn) značně snížen. V současné době se proti přemnoženým populacím králíků používají různé kmeny smrtelných virů, které byly pro tento účel speciálně vypěstovány. Australský pes dingo, který se do země dostal před mnoha tisíci lety, je farmáři považován za největší hrozbu. Loupeživost dingů a jejich kříženců s jinými psy vedla k vybudování nejdelšího plotu na světě (8 500 km) v Jižní Austrálii a v Queenslandu. Je možné se setkat s divokými velbloudy, potomky dovezených zvířat, která byla v 19. století používána k průzkumu vnitrozemí. Dnes jsou některé exempláře vyváženy na chov na Blízký východ. Dalším dovezeným a nevítaným zvířetem je jedovatá ropucha, která byla přivezena ve 30. letech 20. stol., aby hubila škůdce cukrové třtiny, a která se od té doby rozšířila ve velké části severovýchodní Austrálie.

 

Shrnutí:

Australská biota se mnoho miliónů let vyvíjela izolovaně, což vedlo ke vzniku specifické fauny a flóry. Zásahy člověka značně ovlivňují další vývoj bioty Austrálie.

Fauna Austrálie je vesměs endemická, představována především vejcorodými a vačnatci.

Klima ovlivňuje výskyt vegetačních pásu, z nichž jsou nevýrazněji v Austrálii zastoupeny tropické deštné lesy, stepy, savany, pouště a polopouště.

 

• Které faktory byly příčinou vzniku specifické bioty Austrálie?

• Vysvětlete, ve kterých oblastech Austrálie a co je důvodem výskytu:

  1. tropických deštných lesů

  2. savan

  3. eukalyptových porostů

  4. polopouští a pouští.

• Proč je australská příroda přísně chráněna a jak člověk zasáhl nepříznivě do bioty kontinentu?