Obratlovci Vertebrata - CELISTNATCI Gnathostomata -1. žaberní oblouk — čelisti. S tím souvisí i přeměna 2. čelistního oblouku (jazylkového). Redukce spirakula. - maximálně 7 párů žaberních štěrbin - vývoj žeber - kostěnné elementy v ocasní a hřbetní ploutvi - dva páry končetin (ploutvovci x čtyřnožci) - další rozrůzňování trávicí trubice - vývoj žaludku - k precizaci oběhové soustavy: molekula hemoglobinu se čtyřmi řetězci, adaptivní imunitní systém - myelinizace axonů nervových buněk - párové smyslové orgány - tři polokružné chodby ve vestibulokochleárním ústrojí - akomodace očí - vývody pohlavních žláz Od středního ordoviku (trnoploutví) - předcházejí tak štítnatcům. Přelom ordovik - silur vývoj pancířnatců. PlOUtVOVCÍ (Pisces) - primárně vodní - žábry bez váčků, žaberní plátky na přepážkách nebo obloucích - krční oddíl páteře chybí - hydrodynamické tělo s vertikálním ocasem - párové končetiny typu ploutví PANCÍŘNATCI Placodermi TRNOPLOUTVÍ Acanthodii PARYBY Chondrichthyes NOZDRATÉ RYBY (SVALOPLOUTVÉ R.) Sarcopterygii PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii Čtyrnožci (Tetrapoda) - kráčivé párové končetiny - přeměna spirakula v dutinu středního ucha, hyomandibulare v kolumelu - vývoj krční části páteře - plicní dýchání iniciuje vytvoření malého krevního oběhu OBOJŽIVELNÍCI Amphibia PLAZI Reptilia PTÁCI Aves SAVCI Mammalia - kompaktní kostěný pancíř na hlavě a hrudi - šupiny na zadní části těla - heterocerkní ocasní ploutev - obratle bez těl (kostěné horní a dolní oblouky) bentičtí, 0,3 až 10 m , silur - karbon - pravděpodobní předkové paryb Podtřída: Vesloploutví Antiarchi - spodní ústa, malí, sladkovodní, veslovité prsní ploutve kloubně spojené s tělem, proudový orgán na hlavě Bothriolepis, Pterichthyodeus (A) Kloubnatci Arthrodira - nejstarší sladkovodní i mořští, hlavový a prsní pancíř s párovým kloubem, zadní část těla s šupinami nebo holá, rozmanití Coccosteus - sladkovodní do 0,5 m Dinichthys (B), Titanichthys - až 10 m Rhenanida - bez hlavového pancíře, mořští Stegoselachii - drobní, vzhled jako žraloci a rejnoci, moře a brakické vody TRNOPLOUTVI Acanthodii - malí rybovití čelistnatci devon - perm - redukovaný pancíř -šupiny (jako ganoidní) - kožovité ploutve se silným trnem - 2 hřbetní ploutve, mezi hrudními a břišními max. 5 párů menších - žaberní štěrbiny a spirakulum pod skřelemi - tropibazická lebka (vysoká s úzkou přepážkou mezi velkými očnicemi) Acanthodes, Climatius (C) hydrodynamické tělo, párové ploutve prsní a břišní (basalia+radialia+ceratotrichia), heterocerkní ocas, dvě hřbetní vnější kostra z plakoidních šupin chorda s neúplnými těly obratlů - chrupavčitá kostra částečně vápenatí vyvinutá čichová část koncového mozku a proudový orgán na hlavě srdeční násadec conus arteriosus žaberní plátky přirostlé po celé délce k žaberním přepážkám, bez skřelí příčná ústa, ve střevě typhlosolis vnitřní oplození - Wolffovy i Múllerovy chodby velká vejce, i živorodost převážně mořští Amficelní obratle Kostra lebky Stavba těla PARYBY Chondrichthyes Vřetenovité (dorzoventrálně) zploštělé tělo s heterocerkní ocasní ploutví (chiméry) Dvě hřbetní a jedna řitní ploutev, párové: horizontální hrudní - větší (žraloci - výškové kormidlo, rejnoci - pohyb). Z vnitřní části břišních - mixopterygia (pterygopodia) -kopulační orgán. Oči do stran, spirakulum, rostrum, dole štěrbinovitá ústa, před nimi pár čichových jamek. Pět (6-7) párů svislých žaberních štěrbin (u rejnoků na břišní straně, u chimér nepravé skřele). Mnohovrstevná pokožka, škára - plakoidní šupiny (někdy kostěnné desky) i do úst, zvětšené — zuby. Postupují z vnitřku na horní okraj. Rozrušovány osteoklasty. Chrupavčitá kostra, někdy zvápenatělá. Chorda s obratly (horní i dolní oblouky, amficélní). Lebka z neurokrania a viscerokrania, dermatokranium chybí. Kostra končetin: kostra pásma + volné končetiny. Hrudní ploutve: lopatkové pásmo -obloukovitá (korakoskapulární) chrupavka (ventrální část procorakoid, dorzální lopatka). Ze stran kloubnatě kostra volné končetiny: 3 basalia (chrupavčité destičky se svalovinou, chrupavčitá radialia (více) elastické paprsky - ceratotrichia (vazivová) Břišní ploutve: pánevní pásmo - horizontální chrupavka, dvě basalia (u samců vnitřní prodloužené - pro mixopterygia) —> dál stejné. Dokonalejší nervová soustava, válcovitá mícha, s párovými míšními nervy se dvěma kořeny: hřbetním (se spinálním ganglion) + břišním. Nespojená ganglia vegetativní nervové soustavy. Prodloužená mícha objemná, částečně překryta mozečkem (vysoká pohybová aktivita) dobře vyvinuto tektum se zrakovým centrem. Šišinka na mezimozku dobře vyvinuta, parietální orgán zakrnělý, objemná hypofýza. Koncový mozek zvětšený, polokoule neodděleny. Čichové laloky, 10 párů hlavových nervů. Vestibulokochleární orgán - vnitřní ucho - 2 váčky: vejčitý se 3 polokružnými chodbami, kulatý s lagenou. Malé otolity, často ductus endolymphaticus. Postranní čára - otevřený kanálek nebo trubice pod šupinami, výrazně se větví okolo očí a čichových jamek a na čelistech. Navíc "Lorenziniho ampuly„ (elektroreceptory). Oko charakteristické stavby, relativně velké, rudimentární víčka. Plochá rohovka s chrupavkami na okraji, kulovitá čočka, zaostření na blízko bez možnosti akomodace (=> nic moc). Čich - dva objemné váčky, nozdra s kožním záhybem (tam, dovnitř). Bohaté zřasení. Hypofýza ze dvou laloků (adeno- neuro-). Masivní štítná žláza (z ventrální strany hltanu-endostylu). Nadledvinky - samostatné oddělené části. Prostorná ústa s malým jazykem bez slinných žláz, zuby. Čichový orgán nekomunikuje s ústní dutinou. Hltan se žaberními štěrbinami, široký krátký jícen. Žaludek objemný, ohnutý, široké střevo se spirální řasou - typhlosolis. Přední část střeva - mohutná dvoulaločná žlutohnědá játra (žlučník v levém laloku), malý pankreas. Konečník s vychlípeninou (anální žláza) na hřbetě. Řitní otvor v přední části urogenitálního sinu. Bez plynového měchýře. Mezi žaberními štěrbinami vyrůstají z žaberních oblouků žaberní septa. Na nich žaberní plátky s žaberní sliznicí. Distálně záklopka k uzavření žaberní štěrbiny. Voda z ústního otvoru (spirakula), stah svalů ústní dutiny, ven záklopkami. Spirakulum - modifikovaná žaberní štěrbina bez dýchací funkce - pseudožábry (?exkreční?krvetvorná funkce). Jednoduchý uzavřený krevní oběh. Srdce na úrovni hrudních ploutví v osrdečníkové chrupavčité schránce. Prohnutá osa srdce: sinus venosus -tenkostenná předsíň (rozšířená do stran) - tlustostěnná komora - srdeční násadec. Odvodné žaberní tepny obkružují žaberní štěrbiny, anastomózy (=> o 1 méně než přívodních), kořeny hřbetní aorty, vpředu spojeny v hlavový oblouk (=> stejný tlak v krkavicích - vnitřní i vnější). Z hřbetní aorty: - pár a. podklíčkových (arteriea subclavia dextra, sinistra -svalovina baze hrudních ploutví) - nepárová a. coeliaca (žaludek, játra, slinivka) - " a. mesenterica (stěna střeva) - párové tepny pro pohlavní orgány - několik párů ledvinných tepen (a. renales) -párová tepna kyčelní (a. iliaca dextra, si n i stra - svalové baze břišních ploutví) => ocasní tepna ( a. caudalis) Žilný oběh - pár. přední a zadní duté žíly — ductus Cuvieri — zepředu párová žíla jařmová (vena jugularis d., s.) - z dutiny ústní — zezadu párová v. abdominalis, do ní podklíčková žíla (od lopatkového pásma). Ocasní žíla (v. caudalis) z ocasní části přes vrátnicový systém ledvin na dvě větve do příslušné kardinální žíly. Vrátnicový oběh - krev ze střevní sliznice, slinivky a sleziny (dobře diferencované) vrátnicovou žilou (v. portae) do jater (kapiláry), pár jaterních žil (v. hepatica) do žilného splavu. Mízní soustava - málo diferencované mízovody. Vylučování - párový opistonefros těsně pod páteří s primárními močovody — spojený v močový sinus — papila za řitním otvorem. Pronefros u embryí. Tělní tekutina mírně hypertonická (nevyluč. látky přeměny), malé množství vody proniká sliznicemi => malé množství moči (u sladkovodních velké množství jako u ryb). Pohlavní orgány přiléhají k přední části opistonefrosu. Varlata zpravidla srůstají, kanálky do hlavové části opistonefrosu (nadvarle -Leydigova žláza pro ředění spermatu. Vaječníky (větší pravý) - dorzálně, vajíčko přes nálevku do vejcovodů<- přídatné žlázy s bílkovinnou hmotou, pak rohovinná schránka. Oplození před schránkou. Málo diferencované dělohy — pochva — kloaka. Velká telolecitální vajíčka, schránka až 10 cm, diskoidální rýhování. Několikaměsíční vývoj, spojení embrya se žloutkovým vakem stopkou. Živorodost - výživa embryí ze stěn vejcovodů (žloutková placenta). Převážně mořští. Euryhaliní žraloci (žralok bělavý průnik až 3 500 km do Amazonky). Sladkovodní žraloci a rejnoci. Pelagické x bentické druhy volných a příbřežních moří. Tropy. Hlubinní. Potravní specialisté a) lovci b) planktonofágové (ž. veliký, ž. obrovský, manta) c) bentofágové (různozubec, máčky, polorejnoci, pilonosi, rejnoci) Dlouhověcí K-stratégové (dlouhá doba březosti /ostrouni 24 měsíců/) Koráloví žraloci - teritorialita. Reprodukční i potravní migrace. Nevyjasněná systematika (1000), různá interpretace. Chiméry Velká hlava, velké oči, velké prsní ploutve, bičovitý difycerkní ocas, spodní ústa bez rostra. Holostylní lebka (forma auto-). Plakoidní šupiny: hlava, hřbet, pterygopody. Nepárový výrůstek na hlavě M. Nevyměňované zuby bez skloviny jako desky (nahoře 2, dole 1 pár). Obratle bez těl, nepravá kožní skřele. Kloaka chybí. Obr. 69. Schéma telesné stavby žraloků (fád Selachilormea): A - celková anatomie samce bez Kostry, B - lebka. C - vejce. 1 - nozdra, 2 - mozek, 3 - hltan, 4 - kořen hrbetnl aorly. 5 - mícha. 6 - varle, 7 - hřbeln) aorta, e - ledvina (opisloneiros), 9 - ozubená ústa, 10 - Ětltná žláza, 11 - briéní aorta. 12- srdce, 13 - |álra, 14 - vrélnlcová žila. 15- Žaludek, 16 - slezina, 17- slŕevo, 1B - kloaka. t9 - kopulační orgán (pterygopod), 20- foslrum, 21 - očnlce, 22- chrupavky oblasti splrakula, 23 - .(sluchov6" pouzdro, 24 - hyomandlbulare, 25 - otvor hloudívého nervu (n. vapjus}, 26 - pharyngobranchialia, 27 - eplbranchíalla, 2B - paialoquadratum, 29 - retnl chrupavky, 30 - mandlbulare, 3t - hyoldeum, 32-ceratobranchlalla, 33- baslbranchlglla; 26 + 27 + 32 + 33 = žabernf oblouky. Podle Remaneho a spol. a Sigmunda. Třída: PARYBY Chondrichthyes Podtřída: Chimérovci Holocephali Řád: CHIMÉROTVÁRNÍ Chimaeriformes Čeleď: CHIMEROVITI Chimaeridae Chiméra podivná Chimaera monstrosa Podtřída: Příčnoústí Elasmobranchii Řád: RŮZNOZUBCI Heterodontiformes Řád: MALOTLAMCI Orectolobiformes Řád: ŽRALOUNI Carcharhiniformes Řád: OBROUNI Lamniformes Řád: ŠEDOUNI Hexanchiformes Řád: OSTROUNI Squaliformes Řád: POLOREJNOCI Squatiniformes Řád: PILONOSI Pristiophoriformes Řád: REJNOCI Rajiformes Rád: RUZNOZUBCI Heterodontiformes Čeleď: RŮZNOZUBCOVITÍ Heterodontidae Různozubec portjacksonský Heterodontus portusjacksoni Rád: MALOTLAMCI Orectolobiformes Čeleď: VOUSKATCOVITÍ Ginglymostomatidae Žralok vousatý Ginglymostoma cirratum Čeleď: PRUHOVCOVITÍ Stegostomatidae Žralok zebrovitý Stegostoma fasciatum Čeleď: VELEŽRALOKOVITÍ Rhincodontidae Žralok obrovský Rhicodon typus Teplomilný planktonofág (hrubší) s koncovými ústy, až 18 m Rád: ZRALOU NI Carcharhiniformes Čeleď: MAČKOVITÍ Scyliorhynidae Máčka skvrnitá Scyliorhinus canicula Menší (1 m) oviparové, bentičtí Máčka černoústá Galeus melanostomus Čeleď: PSOHLAVOVITÍ Triakidae Hladkoun obecný Mustelus mustelus Psohlav obecný Galeorhinus galeus Čeleď: MODROUNOVITÍ Carcharhinidae Žralok tygří Galeocerdo cuvieri Žralok bělavý Carcharhinus leucas Ž. Carcharhinus sp. - sladkovodní Žralok citrónový Negaprion brevirostris Žralok modravý Prionace glauca Kosmopolitní, loví hejnové ryby Kladivoun obecný Sphyrna zygaena Kosmopolita teplých moří, do 4 m, ryby Kladivoun velký Sphyrna mokarran Kladivoun tiburo Sphyrna tiburo Rád: OBROUNI Lamniformes Čeleď: PÍSEČNÍKOVITÍ Odontaspidae, Carchariidae Žralok písečný Eugomphurus (Odontaspius) taurus Čeleď: HLAVOROHOVITÍ Mitsukirinidae, Scapanorhychidae Žralok šotek Mitsukurina owstoni Čeleď: VELKOTLAMOVITÍ Megachasmidae Žralok velkoústý Megachasma pelagios Čeleď: LIŠKOUNOVITÍ Alopiidae Liškoun obecný Alopias vulpinus Čeleď: OBROUNOVITÍ Cetorhinidae Žralok veliký Cetorhinus maximus Planktonofág, 15 m, 8 t Čeleď: MAKRELCOVITÍ Lamnidae Žralok bílý (lidožravý) Carcharodon carcharias 10 m, dravý Žralok nosatý (sleďový) Lamna nasus Do 4 m, rybožravý. Chutný. Žralok mako Isurus oxyrinchus Řád: ŠEDOUNI Hexanchiformes Čeleď: ŠTÍHLOUNOVITÍ Chlamydoselachidae Žralok límcový Chlamydoselachus anguineus Primitivní, 6 párů žaberních štěrbin, 2 m, Oviparnío hlubokomořský Čeleď: ŠEDOUNOVITÍ Hexanchidae Žralok šedý Hexanchus griseus Velký (až 8 m) kosmopolita Žralok sedmižábrý Heptranchias perlo Řád: OSTROUNI Squaliformes Čeleď: DRSNOTĚLCOVITÍ Echinorhinidae Žralok trnitý Echinorhinus brucus Čeleď: SVĚTLOUNOVITÍ Dalatiidae Žralok malohlavý Somniosus microcephalus Žraloček brazilský Isistius brasiliensis Žralok ostnatý Oxynotus centrina Čeleď: OSTROUNOVITÍ Squalidae Ostroun obecný Squalus acanthias Menší, 1 m, do 10 kg, hejnový. Trny před Hřbetní ploutví s jedovou žlázou. Chutné maso. Rád: POLOREJNOCI Squatiniformes Čeleď: POLOREJNOKOVITÍ Squatinidae Polorejnok křídlatý Squatina squatina Rád: PILONOSI Pristiophoriformes Čeleď: PILONOSOVITÍ Pristiophoridae Pilonos vouskatý Pristiophorus cirratus Žaberní štěrbiny bočně, malé hrudní pl. a hřbetní se zuby. 1,5 m Rád: REJNOCI Rajiformes Čeleď: PILOUNOVITÍ Pristidae - přechod k rejnokům,rostrum k vyrytí potravy. Piloun obecný Pristis pristis - i v řekách, 5 m Čeleď: PAREJNOKOVITÍ Torpedinidae Parejnok elektrický Torpedo marmota Okrouhlé tělo, hlavové elektrické orgány Parejnok okatý Torpedo torpedo Čeleď: NARCINOVITÍ Narcinidae Narcina brazilská Narcina brasiliensis Čeleď: PILOHŘBETOVITÍ Rhinobatidae Pilohřbet obecný Rhinobatos rhinobatos Čeleď: REJNOKOVITÍ Rajidae Rejnok ostnatý Raja clavata Kosočtverečné tělo, elektrické orgány u ocasu Rejnok světloskvrnný Raja microocellata Rejnok hladký Raja batis Rejnok písečný Raja circularis Čeleď: TRNUCHOVITI Dasyatidae Trnucha obecná Dasyatis pastinaca - evropská moře, délka až 2,5 m, trn s jedovou žlázou, v písku Trnucha atlantská Dasyatis sabina Trnucha leopardí Himantura (Dasyatis) uarnak Trnucha modroskvrnná Taeniura lymna Trnucha amazonská (říční) Potamotrygon motoro Sladkovodní Čeleď: TLUSTOOCASKOVITI Urolophidae Tlustoocaska Hallerova Urobatus (Urolophus) Halleyi Čeleď: KŘÍDLOUNOVITÍ Gymnuridae Křídloun japonský Gymnura japonova Čeleď: MANTOVITÍ Myliobatidae Siba deskozubá Myliobatis aquila Siba skvrnitá Aetobathus narinari Manta velká Mobula mobular Manta atlantská (velká) Mobula birostris , Největší pelagičtí planktonofágové - 6 m, I, c 2000 kg s párovou péčí o mláďata ^ Mara n atlantský Rhinoptera bonasus Vývoj systému paryb Původní Inovovaný Současný Chiméry Chimérovci Chimérovci CHIMÉRY Žraloci Příčnoústí Příčnoústí ŽRALOCI RŮZNOZUBCI MALOTLAMCI podř.: Žralouni ŽRALOUNI ŽRALOUNI Obrouni OBROUNI OBROUNI Šedouni ŠEDOUNI ŠEDOUNI Ostrouni OSTROUNI OSTROUNI POLOREJNOCI POLOREJNOCI PILONOSI PILONOSI REJNOCI REJNOCI REJNOCI Třída: PARYBY Chondrichthyes Podtř.: Pleuracanthodii t Cladoselachii t Příčnoústí Elasmobranchii ŽRALOCI (morfologický typ) REJNOCI dtto Chiméry Holocephali Nově: Příčnoústí Neoselachii Galeomorphi (2 hřbetní pl.) Squalimorphi Chiméry 'w^U i1, tli r' il'"-^"J<''"*'irr J-J~jr1^^rHH ---"ÉÍŠ Obr. 70. Zástupci třidy paryb (Chondrichthyes): A až E - podtřida příčnoústí (Elasmobranchii A až C - řád žraloci (Selachiformes), D až E - řád rejnoci (Rajiformes). A - žralok límcový (Chlamydo-selachus anguineus), B-žralok velký (Cetorhinus níaximus), C-ostroun obecný (Squalus acanthias), D - rejnok ostnatý (fíaja c/avaíaj, E - parejnok elektrický (Torpédo torpédo), F - podtřida chiméry (Holocephali), chiméra hlavatá (Chimaera monstrosa). B kladivoun C piloun obecný D manta obrovská E oarejnok elektrický Ohr. 16. Příčnoústí a chiméry a máčka skvrnitá (Scylliorhinus canicula) 1 m dlouhá; evropská moře b žralok modravý (CarehaHnas glaucus), samec; dčlka 2 m; Středozemní moře, Atlantsk oceán c žralok kladivoun (Sphyrna zygaena), délka 4 m; teplá moře d pilonos japonský (Prisä •phoras japanicus), délka 2 m; pobřežní moře Austrálie a Japonsk e chiméra hlavatá (CMinaera mmtrosa), samice, dálka 1 m; Atlantský oceán /parejnok elektrický (Torpédo mannorata), délka 150 cm; tropická moře g rejnok ostnatý (Raja clavatä)^ délka 120 cm; pobřeží Evropy