Podkmen: Obratlovci Vertebrata
Obecné znaky:
1. Metamerní segmentace těla i v dospělosti
(nervová soustava, páteř, trupové svalstvo)
2. Podélné rozčlenění těla na nejméně tři oddíly:
hlava, trup a ocas
3. Nervová soustava v podobě míšní trubice s vystupujícími
párovými míšními nervy
4. Uzavřená cévní soustava podobná stavbou bezlebečným
Obratlovci - zvláštní znaky:
- aktivně pohybliví, bilaterálně symetričtí
- oporná soustava: náhrada chordy páteří z obratlů, vyvíjí se chrupavka
a kost. Redukce chordy k nepatrným zbytkům (savci) až úplnému zániku (ptáci)
- končetiny s vnitřní kostrou v podobě ploutve (ichtyopterygium) nebo
nohy (chiropterygium)
- mnohovrstevná pokožka a škára s různými útvary (pancíře, šupiny,
peří, srst) a opatřená deriváty
- diferenciace mozku do oddílů, zvyšování významu koncového
mozku, spinální ganglia na dorzálních kořenech míšních nervů
- výkonné smyslové orgány soustředěné na hlavovou část (uložení
v lebce)
- uzavřená cévní soustava se srdcem, hemoglobin v erytrocytech
- párové ledviny mezodermového původu
- složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí, z endostylu štítná žláza
zajišťující spolu s NS integraci životních pochodů
- vývoj zárodečných obalů (kromě vaječných o.) k zajištění reprodukce
v podmínkách souše
- nárůst počtu genů, zesložitění genů Hox
Nadtřída:
BEZČELISTNÍ Agnatha
- nejprimitivnější, nejstarší obratlovci rybího tvaru
- chybí čelisti
- primitivní mozek a smyslové orgány (2, resp. 1 polokružné
chodby ve vestibulokochleárním ústrojí)
- nepárový čichový orgán ústí spolu s hypofýzou nazohypofyzárním
kanálem
-5 -15 párů žaberních štěrbin (žaberní kanálek, žaberní váček) Fosilní - ordovik, devon - vymírají, dodnes pouze asi 100 druhů
Třída:
ŠTÍTNATCI Ostracodermi
- rybí tvar
- hypo-, hetero-cerkní ploutev, párové hrudní
- kožní pancíř i šupiny
- bentičtí mikrofágové do 1,5 m, většinou 30 cn
- sladké i slané vody
- vymřelí
Hlavoštítí Osteostraci (Cephalaspides)
dorzoventrálně zploštělí, štít, heterocerkní ocasní ploutev, hlavový elektrický orgán
Hemicyclaspis (A), Cephalaspis ^wffi/SISBll
Birkenie Anaspida
Vřetenovití, dorzoventrálně zploštělí, s pancířem i bez, šupiny a destičky, náznaky endoskeletu a ploutevních paprsků Pterolepis, Birkenia (B)
Ploutvoštítí Heterostraci (Pteraspides)
Vřetenovití s dorzoventrálním zploštěním, kostěnný štít i na prsních přívěscích (rozpad), párové nosní jamky?, šupiny s dentinem
Pteraspis (C), Anglaspis ^
Arandaspida,
Gondwanská (J. Amerika, Austrálie) endemická fauna příbojových zón v ordoviku- Anatolepis
Astraspida
Thelodonti - šupinaté pokročilé formy (žaludek)
- úhořovité tělo (cm)
- chorda, dermální skelet, paprsky ocasní ploutve, sluchová pouzdra
-ústně-hltanový (oro-faryngeální) aparát. Mineralizovaná tkáň z apatitu jako dentin a sklovina.
- velké oči, neuromasty
- marinní sedimenty starších prvohor (pozdní kambrium) až triasu (stratigrafický
význam). Mezi vymřelými bezčelistnatci a kruhoústými.
Třída:
KRUHOÚSTÍ Cyclostomata
- válcovité tělo s druhotnými zjednodušeními (lysá kůže, ploutevní lem, bez
párových přívěsků )
- skelet: hlavový (chrupavčitá baze lebky)
osní (chorda), horní oblouky obratlů útrobní (8 párů viscerálních oblouků)
- primitivní mozek, jednoduché vnitřní ucho
- modifikace predátorství, ústní dutina s odontoidy, antikoagulanty, chybí žaludek, řasa ve střevě
- žaberní štěrbiny (7) s váčky a lamelami
- prvoledviny
Kruhoústí (Cyclostomata: D larva (minoha), E samec, F samice mihule potoční (Lampetra planeri), G sliznatka Myxine
Obr. 67, Schéma tělesné stavby kruhoústých (Cyclostomata): A - farva mihule, B - dospelá mihule, C - sliznatka. D - kostra mihule. 1 - nosní otvor, 2 - mozek. 3 - ústní dutina. 4- chorda, 5- hltan, 6- žabeml Štérbiny, 7- endostyl, 8- bfí&nl a 9- hfbetnl aorta. 10- srdce, 11 - nasohypoíyzárnl vak, 12 -mícha, 13-rohovité zuby, 14-dýchací Část hltanu, 15- vousky (tentaculae), 16—nasohypofyzárnf chodba, 17—různé chrupavky pololebky mihule, 18-Čichově pouzdro, 19—mozkovna, 20-,.sluchově" pouzdro, 21-hornl oblouky obratlů, 22-podočnícový oblouk. 23-podjazyková chrupavka, 24-žaberni oblouky, 25- osrdečnlková chrupavka. Podle Schimkewitsche, Remaneho a spol. a Matvejeva a Gur-tového.
MIHULE Petromyzoniformes (řád)
(třída) MIHULE Petromyzoniformes
ve vestibulokochleárním ústrojí 2 polokružné chodby nespojené alternující kořeny míšních nervů slepý žaberní vak slepý nasohypofyzární vak
gonochoristé, pohlavní žlázy nepárové a bez vývodu, larva (bezoká
minoha). Malé druhy málo (3 000), velké mnoho (300 000) jiker. Hynou.
larva holonefros, dospělci opistonefros převážně anadromní, sladkovodní zástupci výživa: modifikovaná predace 44 druhů
Mihule říční Lampetra fluviatilis - 40-50 cm, evropská moře mimo Černé M. mořská L. marinus - 1 m, Atlantik, sladkovodní americká forma M. potoční L. planeri - sladkovodní, nepřijímá potravu M. ukrajinská Eudontomyzon mariae, sladkovodní, nepřijímá potravu M. karpatská E. danfordi- povodí Dunaje, sladkovodní, přijímá potravu
Čeleď: Mihulovití (Petromyzontidaé)
Protáhlé hadovité tělo bez párových ploutví, nepárové ploutve vytvářejí kolem zadní části těla souvislý lem (determinační znak). Kůže je hladká bez šupin, sliznatá. Po stranách těla je za hlavou 7 párů okrouhlých žaberních otvorů. Význačné smysly: oči po stranách hlavy a 1 čichová jamka nad tlamou. Ústa mají tvar dutého válce a jsou na vnější straně přeměněna v přísavku, v dospělosti jsou pokryta rohovitými zoubky. Nemá čelisti. Plynový měchýř schází. Chrupavčitá kostra, hřbetní struna (chorda dorsalis) zůstává po celý život.
Anadromní druhy do 1 m.
Mihule mořská Petromyzon marinus - Atlantik, až 1 m, přisáta na pevném podkladu. Sladkovodní americká forma (jez. Ontario), Niagara překážka. Obchvatový kanál -likvidace lososů a jejich lovu. Bariéry, chemická regulace. Dospělec zničí až 20 kg ryb. Mihule říční Lampetra fluviatilis - běžný evropský druh do 50 cm. Denně až 25 km. Likvidace znečištěním.
Netažné druhy
Mihule potoční Mihule ukrajinská Mihule karpatská Mihule řecká
Zvlášť chráněný druh - KO!
931
WJ
Mihule potoční
Lampetra planeri -dospělci až 17 cm, minohy do 19 cm. Neparazitický a nestěhovavý druh čistých vod pstruhového pásma. Slepé larvy v jemných náplavech žerou rozsivky, larvy, detrit. Dospělci nepřijímají potravu, po vytření hynou.
SLIZNATKY Myxiniformes (Myxini)
SLIZNATKY Myxiniformes (Myxini)
- hvězdicovitý ústní otvor, tykadla (4 páry), rohovité odontoidy na jazyku
- kožní žlázy
- otevřený nasohypofyzární kanál
- mohutný dvoulaločný jazyk
- různý počet žaberních otvorů - Bdellostoma 6 - 14 párů, Paramyxine 6 p. vzadu, Myxine 7 p. s jediným vývodem
- redukce skeletu (chybí žaberní skelet, chorda bez oblouků obratlů)
- atrofie očí (chybí zrakový a okohybné nervy)
- spojené kořeny míšních nervů
- ve vestibulokochleárním ústrojí 1 polokružná chodba
- mesovarium + mesorchium s funkčností jediné
- izoosmotičtí, v mládí holonefros, dospělci opistonefros
- vývoj přímý (polylecitální 1 cm vejce s háčky), převaha F
- více než hrabavých 60 druhů na kontinentálním šelfu s vysokou hustotou
Sliznatka cizopasná (G) Myxine glutinosa - Atlantik, V£ m predační nekrofág Sliznatka Bdellostoma - Pacifik, Indik *__
Sliznatka jihoafrická