Po stopách Albrechta z Valdštejna FRÝDLANTSKE VÉVODSTVÍ (podklad např. k tématické exkurzi) Mnichovo Hradiště V areálu bývalého kláštera kapucínů je umístěna hrobka Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Do zdejší kaple sv. Anny nechal r. 1784 Vincenc z Valdštejna přenést ostatky vévody frýdlantského a jeho ženy Lukrécie z kartuziánského kláštera ve Valdicích, který byl císařem Josefem II. zrušen. Bezděz Původně královský hrad postavený ve 2. polovině 13. století Přemyslem Otokarem II. Valdštejn jej získal po roce 1622. Nejdříve jej nechal opevňovat jako klíčovou pevnost střežící jihozápad vévodství. Po vojenských úspěších od záměru upustil a nechal na Bezděz přenést augustiniánský klášter z Bělé. Připravoval zde nadání kláštera monserratských benediktinů. Česká Lípa Valdštejn získal konfiskované českolipské panství roku 1623 a záhy zakládá v České Lípě konvent obutých augustiniánů s gymnásiem u kostela Všech Svatých. Usiluje zde o obnovení proboštství plaských cisterciáků u kostelíka sv. Maří Magdalény. Město je pro něj důležitým sídelním centrem na západní hranici frýdlantského vévodství. Lemberk Lemberk, raně středověký hrad byl postavený v polovině 13. století na ochranu zemské stezky z Čech do Lužice. Založen Markvartici, starým šlechtickým rodem, z něhož odvozují původ i Valdštejnové. Jméno hradu – Löwenberg – vysvětluje lvici v erbu Markvarticů i v erbu Vladštejnově. Albrecht z Valdštejna získává prastaré údělné místo rodu jako konfiskát a uděluje je později jako frýdlantské léno. Grabštejn Jeden z nejstarších hradů v severních Čechách, chránil údolí Nisy a jím vedoucí cestu do Čech. Významného zemského strategického bodu a okolního panství se Valdštejn zmocnil jako konfiskátu a r. 1633 jej postoupil hraběti Maxmiliánovi z Valdštejna Žitava Žitava s vyhlídkovým ochozem věže kostela sv. Jana (Johanniskirche) je zvolena pro jedinečnou možnost vnímání (katolického) vévodství frýdlantského jaksi zvenku, z protestantského politického území. Lze odsud přehlédnout horami opevněnou severní hranici vévodství a uvědomit si významné poziční postavení hradu Grabštejna a Frýdlantu na přístupových trasách. Frýdlant Hrad z poloviny 13. století se po roce 1620 stal majetkem Albrechta z Valdštejna a zároveň i základem jeho knížectví, později vévodství frýdlantského. Na Frýdlantu Valdštejn často nepobýval, za rezidenční město si zvolil Jičín. Frýdlant mu byl však důležitým severním opěrným bodem vévodství, a nechal jej proto fortifikačním inženýrem Giovanni Pieronim důkladně opevnit. Hejnice V klášterním kostele Navštívení P. Marie je uchováván polní oltář Valdštejnův. Liberec Současné významné průmyslové město bylo původně vesnicí a ještě ve druhé polovině patnáctého století jenom městečkem s výrobou sukna. Ono městečko bylo za Albrechta z Valdštejna roku 1630 rozšířeno jako důležité výrobní a obchodní centrum. Krátká doba frýdlantského vévodství je pro Liberec, který nejednou zaznamenal ve své historii pozoruhodně prudký rozvoj, značně důležitá. Turnov Poloha města předurčuje Turnov být křižovatkou důležitých cest. Odtud lze ze směru od Frýdlantu, pokračovat dále k Jičínu a k Vídni, jakož i odbočit a podél toku Jizery mířit do centra Čech, ku Praze. Pro Valdštejna bylo město rovněž i důležitým výrobním a obchodním centrem. Již od středověku je Turnov znám například broušením polodrahokamů. Valdštejn Lesní kámen – Wald-stein, příhodné jméno pro hrad postavený na obrovském bloku pískovcových skal. Původní hrad rodu Valdštejnů byl postaven ve druhé polovině 13. století, později přešel na jiné majitele. Albrecht z Valdštejna jej získal od Smiřických, když využil příbuznosti se Smiřickými a nechal se prohlásit za poručníka slabomyslného Jindřicha Smiřického, posledního mužského příslušníka rodu. Hrubá Skála Původně hrad postavený na plošině dvou obrovských balvanů. Za Valdštejna to byl již zámek přestavěný dříve Smiřickými. V očích Vladštejna byla Skála místo svou polohou mimořádně významné, o čemž svědčí skutečnost, že se rozhodl umístit sem archiv. Valdice Kartouzský klášter byl ve Valdicích stavěn od roku 1627 italskými architekty Andrea Spezzou a Giovanni Pieronim. Byl projektován rovněž jako hrobka Valdštejnova. Po zrušení kláštera Josefem II., byly vévodovy ostatky odvezeny a z areálu dřívějšího kláštera zřízena trestnice. klášter – nepřístupný Libosad Na konci bezmála dvoukilometrové čtyřřadé lipové aleje vedoucí od Jičína je postaven komplex čestného dvora a saly terreny zvané lodžie. Toto Valdštejnovo příměstské zábavní centrum bylo projektováno na průsečíku krajinných linií, na spojnicích mezi vrchem Velišem, valdickou kartouzou a osou parku Lodžie tzv. Libosadu. Stavba, tak jako mnohé další v Jičíně, není dokončena. Jičín Město založené na konci 13. století přešlo v 17. století spolu s dalšími majetky Smiřických do majetku Albrechta z Valdštejna. Stalo se správním centrem vévodství frýdlantského, kde Valdštejn zakládá svou rezidenci, staví palác, vedle něho proboštský kostel sv. Jakuba, jezuitskou kolej, seminář a gymnázium, zakládá zde i nové město s novým kostelem, nynějším kostelem P. Marie de Sale. Staré Hrady Gotický hrad s rukopisem petroparléřské huti s přistavěným renesančním zámkem a podzámčím – jedná se o unikátní renesanční komplex s dochovanými figurálními sgrafity. Albrecht z Valdštejna zámek koupil roku 1628. Zdejší panství dále spravoval prostřednictvím svého synovce.