Environmentální témata v semináři (jiný prostor)

Pro studenty učitelství: 

Pedagogický úhel pohledu

  UNESCO stanovila rámec požadavků pro vzdělávání, jde o tzv. Koncept čtyř pilířů http://www.unesco.org/delors/fourpil.htm, odpovídající stručně cílům:

Předávání poznatků slovy je sice pohodlné a užití hotových prezentací, modelů, obrazů šetří čas, ovšem  ochuzuje o autentické zážitky a zprostředkované pozorování života stává návykem. 

Je vhodné (jen občas!)  časově upřednostit princip prožitku před zdůvodněním, pochopením, racionálním vysvětlením. Přijme-li student  určitou hodnotu tímto emotivním způsobem, lze očekávat, že časem sám bude pátrat po racionálním zdůvodnění.

Běžný výsledek:

Obvykle se po této etapě ukáže, že konkrétní praktické aktivity a individuální úkoly jsou  jedinou cestou, která může urychlit zrání  studentů k těmto potřebným  kompetencím pro samostatný život.  Přičemž hlavní motivační silou bývá tendence k seberealizaci.  

 

Věcné pozadí 

Je  obtížné vyznat  se v mediální záplavě informací a vytvořit si objektivnější názor na ten či onen environmentální problém a předstoupit s ním před studenty.  I  "filmově pravdivě" zdokumentovaný pohled na  vývoj událostí, mívá svůj  výklad pokřiven ku prospěchu předem vybrané interpretace. 

 Zkuste sdělit ostatním své zkušeností s podvědomou manipulací? Který tisk, případně který novinář  je z tohoto pohledu expertem?

 

Smysluplné naplňování je v rukou každého konkrétního učitele, což je úžasná tvořivá možnost a zodpovědnost.  Propojování  rozptýlených poznatků do stále otevřeného celku vědění naší civilizace  je silnou  motivací pro uvědomění si svých vlastních odborných dovedností.

Klasické učebnice environmentalistiky pro školy nikdy nebudou k dispozici a to nejen proto, že než by vyšly, bude třetina údajů  zastaralých, ale hlavně vzhledem k tomu, že  jádrem výstupu EV je něco jiného než systematizace poznatků a získávání souboru faktů.  Pro tuto věcnou informovanost slouží standardní učebnice, které jsou k dispozici jak k  ekologii tak k  jednotlivým dotčeným předmětům.
Výstupem je formování úsudků a uvědomění si kontextu.

  • Učitel má vytvářet situace, v nichž lze uplatnit  vlastní činnost studentů –  jejich myšlenkové mapy,  výsledky jejich  pozorování, experimenty, strategické a simulační hry, tématické diskuse o konfliktech, které kolem sebe vidí atd.  Tato orientace na činnost jednak zamezuje oddělení světa ve školní praxi od ostatních životních situací studentů a jednak studenty nutí k jasné řeči. 

 

 

Napište vlastní námět pro EV zaměření v rámci své odbornosti, nezapomeňte na závěr, v němž  provedete reflexi  vzhledem k očekávaným cílům.(tu reflexi a cíle je třeba formulovat v rámci této terminologie, nemusíte vše podrobně  psát, stačí, že si to obhájíte ústně)



 

OPAKOVACÍ  SEZNAM  KOMPETENCÍ 

  pro ty, kteří zatím novou konceptuální  pedagogickou "pojmologii"  zcela nevstřebali ( není třeba se to učit zpaměti, ale mít to na paměti )


Kompetence k učení znamená, že jedinec je na své úrovni ( dané věkem, sociálně, zkušenostmi, vzděláním, zdravím ap.) schopen:

o    vnímat učení jako přirozený, otevřený celoživotní proces, obohacující kvalitu lidského života;
o    rozvíjet své schopnosti a dovednosti potřebné k efektivnímu učení, zdokonalovat své učební strategie, obohacovat a prohlubovat svou poznatkovou zkušenost;
o    přistupovat k učení iniciativně, s aktivním zájmem;
o    výsledky učení uplatňovat v životě i v dalším učení a tak neustále posouvat vpřed hranice svých možností.

Kompetence řešit problémy znamená, že jedinec je na své úrovní schopen např. 

o    vnímat problémy jako samozřejmou součást života a učení;
o    chápat je jako výzvu k řešení, jako příležitost k vlastnímu rozvoji i k působení na své okolí;
o    přistupovat k problémům aktivně, řešit je iniciativně a inovativně;
o    při jejich řešení postupovat způsobem racionálním, konstruktivním a účelným, vedoucím k cíli;
o    získané zkušenosti vyhodnocovat a využívat je při řešení dalších problémů a situací, s nimiž se v učení i v životě setká.

Kompetence komunikovat znamená, že jedinec je na své úrovní schopen např. 

o    užívat přirozených prostředků komunikace k vyjádření svých myšlenek, názorů, pocitů, mínění i úsudků i k naslouchání a porozumění druhým;
o    vstřícně komunikovat se svým okolím, kultivovaně se domlouvat a vyjednávat, a tak přispívat k vzájemnému porozumění;
o    užívat svých komunikačních schopností k dalšímu učení;
o    užívat technických i informačních prostředků k vlastnímu rozvoji a učení, k řešení problémů i k otevřené komunikaci s okolním světem.

Kompetence sociální a personální znamenají, že jedinec je na své úrovní schopen např. 

o    vystupovat autonomně;
o    vnímat a přijímat hodnoty spojené s důstojnými a kultivovanými vztahy mezi lidmi, chránit je, uplatňovat a rozvíjet;
o    zaujímat prosociální postoje, spolupracovat a spolupodílet se na činnostech i rozhodnutích, a přispívat tak k pohodě prostředí;
o    odmítat společensky nežádoucí chování a bránit se jeho důsledkům;
o    adaptovat se na prostředí i jeho běžné proměny.

Kompetence činnostní a občanské znamenají, že jedinec je na své úrovní schopen např. 

o    vnímat svou sounáležitost s přírodním i společenským prostředím, kulturním i multikulturním světem, uvědomovat si osobní, občanskou i lidskou odpovědnost;
o    respektovat pravidla, etické i právní normy a požadavky společnosti, jejímž je členem;
o    zaujímat odpovědný vztah k práci i učení, k pracovním i tvůrčím aktivitám i jejich výsledkům;
o    vystupovat aktivně, projevovat činorodost, pracovitost a podnikavost;
o    vnímat, přijímat, rozvíjet a chránit hodnoty spojené se zdravím a bezpečím, s životem a životním prostředím i hodnoty vytvořené člověkem.