ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTNÍCH SITUACÍ OP3BP_PSKS	
jzvládání (školní) zátěže žáky a studenty		
Škola jako zdroj zátěže
□ Od počátku je lidský život zdrojem napětí a stresu
□ Stres je termín v používaný psychologii a biologii. Poprvé se objevil ve 30. letech (Selye), brzy pronikl i do běžného jazyka. Popisuje důsledky selhání organismu (lidí nebo zvířat) reagovat přiměřeně na emocionální nebo fyzické ohrožení, ať už skutečné či domnělé.
□ Symptomy zahrnují: poplachovou reakci s produkcí adrenalinu; odpor (projevy zvládání); poté dochází k vyčerpání, může následovat smrt.
□ Příznaky: podrážděnosti, svalové napětí, neschopnost soustředit se a různé fyziologické reakce, jako jsou bolesti hlavy a zvýšená tepová frekvence.
GAS (SeIye)
Typy
□ Selye
□ Eustres
□ Distres
□ „objektivní pojetí" Holmes a Rahe
□ Životní události jako indikátor ohrožení stresem
Skála životních událostí (Holmes, Rahe)
□ Smrt partnera 100 □
□ Rozvod 73 □
□ Rozchod manželů 65 □
□ Výkon trestu 63 □
□ Smrt blízkého příbuzného 63 □
□ Vlastní zranění nebo nemoc 53 □
□ Sňatek 50 □
□ Výpověď z práce 47 □
□ Smíření manželů 45 □
□ Odchod do penze 45 □
□ Onemocnění rodinného příslušníka 44 □
□ Těhotenství 40 □
□ Sexuální potíže 39 □
□ Přírůstek nového člena do rodiny 39 □
□ Změna zaměstnání 39 □
□ Změna finanční situace 38 □
□ Smrt blízkého přítele 37 □
□ Změna pracovního zaměření 36 □
□ Zabavení zastaveného majetku 30
□      Změna zodpovědnosti v zaměstnání 29
Odchod syna nebo dcery z domu 29
Problémy s příbuznými ze strany partnera 29
Vnikající osobní úspěch 28
Manželka začala nebo přestala pracovat 26
Zahájení nebo ukončení studia 26
Změna životních podmínek 25
Změna osobních zvyků 24
Problémy s nadřízeným 23
Změna bydliště 20
Změna školy 20
Změna rekreace 19
Změna náboženských aktivit 19
Změna společenských aktivit 1 8
Změna spánkových návyků 16
Změna stravovacích návyků 15
Dovolená 13
Vánoce 12
Drobné orušení zákona 11
Lazarus
□ Transakční pojetí stresu
□ Význam poznávacích procesů
□ Primární a sekundární hodnocení situace
Kontinuum StreSOrŮ (Wheaton, 1996, s. 48)
makrostresory
traumata
životní události
každodenní starosti
chronické stresory
hrozby
diskrétní stresory
spojité stresory
Zvládání zátěže (coping)
□ nejednotnost vymezení — řada teorií
□ http://www.psychosomaticmedicine.org/cgi/reprint/55/3/234.pdf
□ původně — jen zvládání nadlimitní zátěže s důrazem na fyziologické projevy (Selye)
□ současná pojetí
□ obranné vs. zvládací reakce (Haanová)
□ transakční model (Lazarus, Folkmanová)
■ vztah mezi prostředím a osobou; zdůrazňují i jeho procesuální povahu
■ zvládací strategie, zvládací styl vs. aktuální rešený problém
□ teorie adaptační úrovně (adaption-level theory; Cohen a Evans)
■ úroveň stresoru posuzujeme podle naší předchozí zkušenosti; známé vnímáme jako méně závažné
□ vědomá adaptace na stresor (např. Kohn)
■ daily hasless
□ obsahově neutrální kategorie — příklady:
□ pozitivní — aktivní přístup, hledání sociální opory...
□ negativní — self-handicaping strategies, útěk do nemoci, abúzus, přejídání, „závadové party"...
□ hlavní dimenze:
□ funkce (zvládnutí situace / emoce); cíle (primární / sekundární kontrola); orientace (k / od problému); podstata řídících procesů (behaviorální / emocionální)
Zvládání zátěže
□ obranné nebo zvládací reakce — funkce
□ redukují distres
□ řídí emoce
□ mají dynamickou povahu
□ jsou potencionálně vratné
□ obsahují dílčí složky
□ rozvíjejí se s věkem
(dle Ericksonová, 1997)
Zvládání zátěže
Obranné reakce
□ obsahují implicitní operace
□ aktivace intrapsychicky
□ obtížněji pozorovatelné
□ neuvědomované
□ neovlivněné vůlí
□ determinovány osobnostně
□ základem instinktivní chování
□ nepředchází hodnocení situace
□ výsledkem automatické chování
Zvládací reakce
□ obsahují explicitní operace
□ aktivovány okolnostmi
□ snadněji pozorovatelné
□ uvědomované
□ ovládané vůlí
□ determinovány osobnostně i situačně
□ základem kognitivní procesy
□ předchází analýza situace a vlastních možností
□ výsledkem je promyšlené chování
Hodnocení zátěže žákem
□ Primární (apraisal)
□ hodnocení stresoru a situace (možný problém — rozsah zkušeností žáka; vnímání ovlivněno ego-obranou atd.)
□ Sekundární (secondary apraisal)
□ odhad vlastních možností zvládnout stresor
■ úvaha, zda obstojím nebo selžu
■ úvaha, zda mám potenciál řešit problém
■ úvaha, zda zvládnu své vlastní emoce
■ odhad dalšího vývoje problému
□ Je důležité, zda žák vnímá situaci jako ovlivnitelnou.
□ Nácvik / intervence je snažší u aktivních strategií
Typy zvládání školních zátěžových situací
Skinnerová, Wellborn, 1997 — analýza teorií
□ plánovité řešení problému
□ hledání kontaktu s jinými lidmi
□ vyhýbání se kontaktu s nepříjemnou situací
□ nekontrolované vybití emocí
□ absence zvládání
Ayers et al. (dotazník HICUPS) — faktorová an.
□ aktivní zvládací strategie
□ strategie odvádějící pozornost
□ strategie vyhýbání se
□ strategie vyhledávání sociální opory
Faktory komplikující zvládání
□ Vnitřní
□ naučená bezmocnost
□ pesimistický vysvětlovací styl
■ příčiny neúspěchu stabilní, globální a vnitřní; úspěchu nestabilní, lokální a vnější
(Eisner, Seligman, Taylor)
□ Vneisi
□ rozporné výchovné styly rodičů, či jejich chybění, nepříznivé vlivy vrstevníků, nepříznivé vlivy školy, nepříznivé vlivy komunity (např. etnicita — Gonzales, Kim 1997)
Faktory usnadňující zvládání
Vnitřní
□ osobnost: temperament, well-being, sebedůvěra, self-efficacy, smysl pro humor...
□ odolnost (resiliency) a nezdolnost (hardiness)
□ optimistický vysvětlovací styl
□ naděje
□ vnímaná kontrola a řízení
□ vnímaná osobní zdatnost (self-efficacy)
□ Vnější
□ sociální opora
□ J. Křivohlavý - Psychologie zdraví (Portál, Praha 2001)
Metody - příklady
□ Pozorování
□ (Coping Inventory — Zeitlin)
□ Rozhovor
□ (standardizovná či polostandardizovaná podoba)
□ často problematický u chlapců (neradi hovoří o problémech)
□ Dotazníky a posuzovací škály
□ klasika žánru (pro dospělé) - Ways of Coping Questionnaire - Susan Folkman & Richard S. Lazarus
□ diskutabilnípsychometrické parametry (self-report); často průřezový charakter, problematické statistické zpracování (FA); Lazarus doporučuje klastrovou analýzu (zajímá nás právě individuální specifičnost)
□ přehled metod — Čáp, Mareš, s. 548-549
□ v ČR v současnosti neexistuje standardizovaný nástroj; převažují metody pro experimentální použití — např.:
■ CTK (T. Kohoutek, inspirováno Seifke-Krenke, Lazarus, Folkman)
Metody — inventáře situací (př. CTK)
	vůbec neplatí	trochu platí	docela platí	tla pl
1.   Hádáme se s rodiči.	0		2	3
2.   Rodiče se mezi sebou hádají.	0		2	3
3.   Spatně se snášíme se sourozencem/sourozenci.	0		2	3
4.   V naší rodině došlo k nějaké závažné nepříznivé události.	0		2	3
5.   Mám pocit, že mě rodiče příliš omezují.	0		2	3
6.   Rodiče nejsou spokojeni s mými kamarády.	0		2	3
7.   Rodiče jsou nespokojení s mým školním prospěchem.	0		2	3
8.   Rodiče nesouhlasí s tím, jak se chovám a jak se upravuji.	0		2	3
9.   Mám pocit, že nemůžu zvládnout učivo tak, jak bych měl/a.	0		2	3
10. Často nosím poznámky.	0		2	3
11. Mám neshody a problémy s některými z učitelů.	0		2	3
12. Škola mě nebaví, nejraději bych už do školy nechodil/a.	0		2	3
13. V naší třídě jsou špatné vztahy.	0		2	3
14. Někteří z mých vrstevníků se ke mně chovají nepřátelsky.	0		2	3
15. Mám potíže s láskou.	0		2	3
16. S většinou svých vrstevníků si nerozumím.	0		2	3
17. Schází mi dobrý kamarád/kamarádka.	0		2	3
18. Mám málo volného času, který bych mohl/a trávit	0		2	3
s kamarády/kamarádkami.				
19. Mám zdravotní problémy.	0		2	3
20. Jsem nespokojený/á se svými schopnostmi, s tím, co dovedu.	0		2	3
21. Trápí mě, že nevím, co chci dělat po ukončení školy.	0		2	3
22. Mám více neshod s dospělými než dřív.	0		2	3
23. Nemůžu se věnovat tomu, co chci a co plánuji.	0		2	3
24. Nevím si rady s některými svými pocity, které jsem dříve neznal/a.	0		2	3
25. Na řadu věcí se teď dívám o hodně jinak, než když jsem byl/a mladší.	0		2	3
26. Mám pocit, že nevím, co vlastně chci.	0		2	3
27. Představuji si, že bych chtěl/a hodně věcí ve svém životě změnit.	0		2	3
28. S mnoha lidmi si rozumím lépe než dřív.	0		2	3
Metody — inventáře reakcí (př. CTK)
	vůbec neplatí	trochu platí	docela platí	platí
1.   Usiluji o to otevřeně si prosadit svou.	0		2	3
2.   Obrátím se na někoho, kdo mi může poradit, co mám dělat.	0		2	3
3.   Hledám nějaké rozptýlení, zábavu, která by mě přeladila.	0		2	3
4.   Nechci, aby na mě druzí viděli, že něco není v pořádku.	0		2	3
5.  Nedělá mi obtíže vyříkat si problém s tím, koho se týká.	0		2	3
6.   Zpětně si uvědomím, že se vlastně tolik nestalo a nemá smysl se tím dále	0		2	3
zabývat.				
7.   Promýšlím, jak by se dal problém řešit.	0		2	3
8.   Představuji si, jak by bylo dobře, kdyby problém prostě nebyl.	0		2	3
9.  Neskrývám svoje pocity a dávám je otevřeně najevo.	0		2	3
10. Snažím se něco aktivně podniknout, abych problém vyřešil/a.	0		2	3
11. Představuji si, jak se problém vyřeší sám.	0		2	3
12. Omlouvám se a snažím se napravit, co se stalo.	0		2	3
13. I když se snažím ovládat a jednat rozumně, často se mi to nakonec	0		2	3
nepodaří.				
14. Raději „vypnu" a od problému si odpočinu u televize apod..	0		2	3
15. Jsem zvyklý/á řešit věci v klidu.	0		2	3
16. Snažím se zapomenout na to, co se stalo.	0		2	3
17. Svěřím se kamarádovi/kamarádce, vypovídám se.	0		2	3
18. Snažím se dělat něco, u čeho můžu na problém zapomenout.	0		2	3
19. Pohovořím si s učitelem.	0		2	3
20. Nechci, aby o mém problému kdokoli věděl.	0		2	3
21. Snažím se najít si o problému co nejvíce informací v knihách, na	0		2	3
internetu a podobně.				
22. Snažím se přijít na to, kde jsem sám/sama udělal/a chybu.	0		2	3
23. Myslím na neskutečné nebo fantastické věci, abych se cítil/a lépe.	0		2	3
Literatura (výběr)
□ Čáp, Jan, Mareš, Jiří. Psychologie pro učitele. Praha, Portál, 2000. s. 527-563
□ Frydenberg, Erica. Adolescent Coping : Theoretical and Research Perspectives. Routledge 1 996. (a novější vydání)
□ http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Top?channelName=masaryk&cpag e=1&docID=10057307&f00=text&frm=smp.x&hitsPerPage=10&layou t=document&p00=coping&sortBy=score&sortOrder=desc