ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTNÍCH SITUACÍ
OP3BP_PSKS
Skupinový vliv,
skupinové myšlení
Úvodem
 Jedna ze základních oblastí výzkumu a teorie sociální psychologie
 „Jedná se o pokus vysvětlit jak je myšlení, prožívání a chování jedince
ovlivněno aktuální či představovanou přítomností ostatních“ (Allport, 1954)
 Proces, kterým je jedinec ovlivňen přímo či nepřímo myšlením, prožíváním a
chováním druhých.
 Rozvoj hlavně po druhé světové válce – hledání odpovědí na otázky, které
vyvolala genocida
Úvod (pokračování)
 Zahrnuje postupy, kterými jedinec ovlivňuje postoje a
chování druhých
 persuaze, kladení požadavků, uplatňování autority
 Zahrnuje i procesy, kterými jedince ovlivňuje skupina a
společnost
 konformita k normám (skupinovým, společenským)
 Jedná se vlivy působící v běžném každodenním životě
Typy sociálního vlivu
 konformita - změna, přesvědčení či chování, která má za cíl sjednocení se
skupinovým názorem (většinou nepřímý vliv)
 vstřícnost, ochota vyhovět - udělám, co se mi řekne ;)
 poslušnost – udělám, co mi řekne autorita; často jde proti vnitřnímu
přesvědčení (př. změna chování, která není provázena postojovou změnou;
přímý vliv)
 konverze – změna, která mění vnitřní přesvědčení
 vliv minority – procesy, kterými malá nebo málo vlivná skupina mění postoje
majority
Klasické výzkumy
 Milgram (1963, 1974)
 Asch (1955)
 Moscovici
 Zimbardo
 Oblíbené, citované, často součástí představy o
sociální psychologii jako takové
Milgramova studie poslušnosti
 role „učitele“v „pedagogickém
experimentu“
 „elektrické šoky“ za chybnou
odpověď, vždy o 15V vyšší
(od 15 do 450V - „nebezpečně vysoký
šok“)
 při každém šoku „žák“ prostestuje a
nokonec odmítá odpovídat
 opakovaná instrukce „experiment
vyžaduje, abyste pokračoval“
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
15-
60
75-
120
135-
180
195-
240
255-
300
315-
350
375-
420
435-
450
Level of Shock (Volts)
Actual
Predicted
 65% procent pokračovalo až do konce, když je
„žák“ jen slyšet, 65% odmítlo, když byl i vidět
 na telefonické naléhání reaguje jen 20,5%
 když byl přítomen i druhý „vyučující“, šlo do konce
95%; když jeden odmítl pokračovat, jen 10% pak
samo pokračovalo do konce
Aschova studie konformity
 „jednoduchý percepční
experiment“
 která čára je nejblíž standardu
X
 spolupracovníci mezi
respondenty;
 75% odpovídá se skupinou
špatně
 procento roste s velikostí
skupiny
0
20
40
0 2 4 6 8 10
Group SizeConformityresponses%
A B C X
Moscoviciho studie vlivu minority na
skupinový názor
 mírná modifikace Aschova výzkumu; spolupracovníci
vystupují jako konzistentní menšina
 mají vliv protože
 narušují většinový názor
 přitahují pozornost na sebe jako objekt
 přitahují pozornost k alternativnímu řešení
 vyřešení problému vyžaduje konsenzus
 nutí respondenty „přemýšlet dvakrát“
Zimbardův vězeňský experiment
 skupinová dynamika
 studenti v rolích „dozorci“,
„vězni“
 dynamika deindividuace
 eskalace; po týdnu ukončeno
 http://www.prisonexp.org/
 http://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_prison_experi
ment
 viz. např. Zimbardo, P.G. Moc a zlo. Praha,
MoraviaPress 2005
Teorie sociálního srovnávání
(Festinger, 1950, 1954)
 testování fyzické reality (př. Jsou muži vyšší než ženy? –
Změřme výšky). Jedná se o racionální přístup a podle
Festingera preferovaný způsob
 existuje ale řada problémů, které takto ověřovat nejdou. V
nich jsme závislí na testování sociální reality (Vypadám v
tomto oblečení příšerně? – Zeptám se ostatních). Tento postup
zahrnuje získávání zpětné vazby od subjektivně významných
druhých (referenční skupina) s cílem redukovat nejistotu ve
vztahu k podstatě reality
Konformita – kdy a proč podléháme
Informační sociální vliv
 když je situace nejasná
 když je situace kritická
 když jsou druzí „odborníci“
 jak odolat: uvědomit si, že můj názor
je stejně legitimní jako názor druhých
Vliv minority
 je-li konzistentní, odolná a reagující
na skupinové trendy
Normativní sociální vliv
 člověk jako sociální bytost chce
být přijímán skupinou
 skupinový vliv je výraznější, když
přichází od lidí, které máme rádi
 jak odolat: nebát se, získat
spojence; čas od času je skupina
tolerantní ke členům jindy
konformním
Vstřícnost, ochota vyhovět (compliance)
 nepromyšlená konformita (mindless conformity)
 nepromyšlené přejímání skupinových a společenských norem; každodenní
autopilot vedoucí k „správnému chování“
 Triky, které ji využívají
 noha mezi dveřmi
 zabouchnuté dveře
 „low ball“
 „ale to ještě není všechno“
 Jak odolat
 Znalosti
 Promyšlený vztah k principům
 Odpor
Poslušnost ve vztahu k autoritě
 role normativního vlivu, informačního vlivu,
nedomýšlení důsledků, fenomén „noha mezi dveřmi“,
redukce nesouladu s autoritou
 Účinné faktory
 legitimita autority
 rutina
 role dobrého vychování
 blízkost autority
 odosobnění oběti
 chybění modelů odporu
 Jak odolat
 zvýšit osobní odpovědnost
 získat ostatní pro odpor
 zveřejnit utrpení oběti
 ptát se po motivech autority
 fyzická vzdálenost od autority
 blízkost k oběti
Skupinové myšlení (groupthink)
 Skupinové myšlení (groupthink)
 pojem zavedený Irvingem Janisem (1972)
 popisuje chybná rozhodnutí sociální skupiny zapříčiněné skupinovými tlaky
 v rozhodování skupiny vede ke zhoršení efektivity myšlení, odtržení od reality
(reality testing) a nedostatečném zvažování etických konsekvencí aktivit skupiny.
 Skupiny zasažené tímto fenoménem ignorují alternativy a mají tendenci k
iracionálním aktivitám dehumanizujícím jiné skupiny.
 Skupiny jsou náchylnější ke skupinovému myšlení v případě, že:
 jejich členové mají podobné zázemí a zkušenosti
 skupina je izolována od názorů „zvenku“
 nejsou úplně jasná pravidla pro rozhodování v rámci skupiny.
Symptomy skupinového myšlení
Janis uvažuje o osmi symptomech (příznacích) skupinového myšlení:
1. Iluze nezranitelnosti
 Skupina je uvnitř velice optimistická a tenduje k akceptaci neúnosných rizik.
2. Kolektivní racionalizace
 Členové skupiny ignorují varovné příznaky a nejsou ochotni zvažovat své výchozí předpoklady.
3. Víra ve vnitřní morálku
 Členové skupiny věří v oprávněnost svých názorů a proto ignorují širší etické a morální dopady svých rozhodnutí.
4. Stereotypizované pohledy na členy jiných skupin
 Negativní názory na „nepřátele“ vedou k přesvědčení o nevyhnutelnosti konfrontace.
5. Přímý tlak na vnitřní oponenty
 Členové skupiny jsou tlačení k tomu, aby neprezentovali protiargumenty vůči žádnému ze skupinových názorů.
6. Autocenzura
 Pochyby a odlišné názory od skupinového konsenzu nejsou vyjadřovány.
7. Iluze jednotnosti
 Většinové názory či rozhodnutí jsou považovány za jednomyslné.
8. Samozvaní „strážci myšlení“ (inkvizitoři)
 Členové chránící skupinu a její vedení před informacemi, které jsou problémové, nebo v rozporu se soudržností skupiny,
skupinovými názory a/nebo skupinovými rozhodnutími.
Dynamika skupinového myšlení
 Přítomnost výše uvedených symptomů nemusí nutně vést k fenoménu
skupinového myšlení
 Skupinové myšlení je pravděpodobnější v soudržných skupinách a za
vnějšího tlaku na kvalitu rozhodnutí.
 Když je tlak na jednotnost názoru dominující, jsou členové skupiny méně
motivováni uvažovat realisticky nad možnými alternativami.
 V těchto skupinách skupinový tlak vede nezodpovědnosti a iracionálnímu
myšlení, protože v takové skupině je důležitější názorová „jednotnost“ než
zvažování alternativ.
 Rozhodnutí vycházející ze skupinového myšlení jsou reálně méně úspěšná.
Příklady skupinového myšlení a jejich
dopadů (Janis)
 Neschopnost předpovědět
japonský útok na Pearl Harbour za
2. svět války
 Eskalace války ve Vietnamu
 Neúspěšný pokus o záchranu
rukojmích v Íránu (...)
Příklady (2)
 Špatný odhad rizik při letu raketoplánu Challenger
 více mj.:
 Richard Feynman, R. To nemyslíte vážně, pane Feynmane!,
Praha, Aurora 2001.
Skupinové myšlení a mediální tlak
 Prezentací žádoucích faktů leze vyvolat „žádoucí“ nálady
veřejnosti („spin doctors“). Typické znaky:
 nejsou zvažovány opravdu všechny alternativy
 nejsou zvažovány všechny cíle
 nejsou opravdu zvažována možná rizika preferované volby
 neschopnost vracet se k původně zavrhnutým řešením
 špatná informovanost
 výběrově působící „informační šumy“
 neschopnost vytvářet plány pro pokračování
 nízká pravděpodobnost úspěšných výsledků
 Napadá Vás nějaký příklad? ;)
Skupinové myšlení - prevence
 Vedoucí skupiny může dočasně přidělit roli kritika každému členu skupiny
 Vedoucí skupiny může na počátku brzdit přijetí jednoznačných preferencí a
očekávání
 Každý z členů skupiny se může běžně vyjadřovat ke skupinovým vymezením
problému ze svého pohledu a přínosné nápady jsou skupinou přijímány
 Můžeme pozvat jednoho nebo více „expertů“ zvenku a členové skupiny
mohou před nimi své nápady obhájit
 Zkušenému a znalému členu skupiny je přidělena role oficiálního šťourala
(tzv. ďáblův advokát) aby zpochybňoval předpoklady a plány
 Vedoucí se ujistí, zda je dostatek času věnován hledání problémů a
varovných signálů, i od konkurenčních skupin a skupina a vedoucí vytváří i
alternativní scénáře záměrů konkurujících skupin