ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTNÍCH SITUACÍ OP3BP_PSKS Skupinový vliv, skupinové myšlení Úvodem  Jedna ze základních oblastí výzkumu a teorie sociální psychologie  „Jedná se o pokus vysvětlit jak je myšlení, prožívání a chování jedince ovlivněno aktuální či představovanou přítomností ostatních“ (Allport, 1954)  Proces, kterým je jedinec ovlivňen přímo či nepřímo myšlením, prožíváním a chováním druhých.  Rozvoj hlavně po druhé světové válce – hledání odpovědí na otázky, které vyvolala genocida Úvod (pokračování)  Zahrnuje postupy, kterými jedinec ovlivňuje postoje a chování druhých  persuaze, kladení požadavků, uplatňování autority  Zahrnuje i procesy, kterými jedince ovlivňuje skupina a společnost  konformita k normám (skupinovým, společenským)  Jedná se vlivy působící v běžném každodenním životě Typy sociálního vlivu  konformita - změna, přesvědčení či chování, která má za cíl sjednocení se skupinovým názorem (většinou nepřímý vliv)  vstřícnost, ochota vyhovět - udělám, co se mi řekne ;)  poslušnost – udělám, co mi řekne autorita; často jde proti vnitřnímu přesvědčení (př. změna chování, která není provázena postojovou změnou; přímý vliv)  konverze – změna, která mění vnitřní přesvědčení  vliv minority – procesy, kterými malá nebo málo vlivná skupina mění postoje majority Klasické výzkumy  Milgram (1963, 1974)  Asch (1955)  Moscovici  Zimbardo  Oblíbené, citované, často součástí představy o sociální psychologii jako takové Milgramova studie poslušnosti  role „učitele“v „pedagogickém experimentu“  „elektrické šoky“ za chybnou odpověď, vždy o 15V vyšší (od 15 do 450V - „nebezpečně vysoký šok“)  při každém šoku „žák“ prostestuje a nokonec odmítá odpovídat  opakovaná instrukce „experiment vyžaduje, abyste pokračoval“ 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 15- 60 75- 120 135- 180 195- 240 255- 300 315- 350 375- 420 435- 450 Level of Shock (Volts) Actual Predicted  65% procent pokračovalo až do konce, když je „žák“ jen slyšet, 65% odmítlo, když byl i vidět  na telefonické naléhání reaguje jen 20,5%  když byl přítomen i druhý „vyučující“, šlo do konce 95%; když jeden odmítl pokračovat, jen 10% pak samo pokračovalo do konce Aschova studie konformity  „jednoduchý percepční experiment“  která čára je nejblíž standardu X  spolupracovníci mezi respondenty;  75% odpovídá se skupinou špatně  procento roste s velikostí skupiny 0 20 40 0 2 4 6 8 10 Group SizeConformityresponses% A B C X Moscoviciho studie vlivu minority na skupinový názor  mírná modifikace Aschova výzkumu; spolupracovníci vystupují jako konzistentní menšina  mají vliv protože  narušují většinový názor  přitahují pozornost na sebe jako objekt  přitahují pozornost k alternativnímu řešení  vyřešení problému vyžaduje konsenzus  nutí respondenty „přemýšlet dvakrát“ Zimbardův vězeňský experiment  skupinová dynamika  studenti v rolích „dozorci“, „vězni“  dynamika deindividuace  eskalace; po týdnu ukončeno  http://www.prisonexp.org/  http://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_prison_experi ment  viz. např. Zimbardo, P.G. Moc a zlo. Praha, MoraviaPress 2005 Teorie sociálního srovnávání (Festinger, 1950, 1954)  testování fyzické reality (př. Jsou muži vyšší než ženy? – Změřme výšky). Jedná se o racionální přístup a podle Festingera preferovaný způsob  existuje ale řada problémů, které takto ověřovat nejdou. V nich jsme závislí na testování sociální reality (Vypadám v tomto oblečení příšerně? – Zeptám se ostatních). Tento postup zahrnuje získávání zpětné vazby od subjektivně významných druhých (referenční skupina) s cílem redukovat nejistotu ve vztahu k podstatě reality Konformita – kdy a proč podléháme Informační sociální vliv  když je situace nejasná  když je situace kritická  když jsou druzí „odborníci“  jak odolat: uvědomit si, že můj názor je stejně legitimní jako názor druhých Vliv minority  je-li konzistentní, odolná a reagující na skupinové trendy Normativní sociální vliv  člověk jako sociální bytost chce být přijímán skupinou  skupinový vliv je výraznější, když přichází od lidí, které máme rádi  jak odolat: nebát se, získat spojence; čas od času je skupina tolerantní ke členům jindy konformním Vstřícnost, ochota vyhovět (compliance)  nepromyšlená konformita (mindless conformity)  nepromyšlené přejímání skupinových a společenských norem; každodenní autopilot vedoucí k „správnému chování“  Triky, které ji využívají  noha mezi dveřmi  zabouchnuté dveře  „low ball“  „ale to ještě není všechno“  Jak odolat  Znalosti  Promyšlený vztah k principům  Odpor Poslušnost ve vztahu k autoritě  role normativního vlivu, informačního vlivu, nedomýšlení důsledků, fenomén „noha mezi dveřmi“, redukce nesouladu s autoritou  Účinné faktory  legitimita autority  rutina  role dobrého vychování  blízkost autority  odosobnění oběti  chybění modelů odporu  Jak odolat  zvýšit osobní odpovědnost  získat ostatní pro odpor  zveřejnit utrpení oběti  ptát se po motivech autority  fyzická vzdálenost od autority  blízkost k oběti Skupinové myšlení (groupthink)  Skupinové myšlení (groupthink)  pojem zavedený Irvingem Janisem (1972)  popisuje chybná rozhodnutí sociální skupiny zapříčiněné skupinovými tlaky  v rozhodování skupiny vede ke zhoršení efektivity myšlení, odtržení od reality (reality testing) a nedostatečném zvažování etických konsekvencí aktivit skupiny.  Skupiny zasažené tímto fenoménem ignorují alternativy a mají tendenci k iracionálním aktivitám dehumanizujícím jiné skupiny.  Skupiny jsou náchylnější ke skupinovému myšlení v případě, že:  jejich členové mají podobné zázemí a zkušenosti  skupina je izolována od názorů „zvenku“  nejsou úplně jasná pravidla pro rozhodování v rámci skupiny. Symptomy skupinového myšlení Janis uvažuje o osmi symptomech (příznacích) skupinového myšlení: 1. Iluze nezranitelnosti  Skupina je uvnitř velice optimistická a tenduje k akceptaci neúnosných rizik. 2. Kolektivní racionalizace  Členové skupiny ignorují varovné příznaky a nejsou ochotni zvažovat své výchozí předpoklady. 3. Víra ve vnitřní morálku  Členové skupiny věří v oprávněnost svých názorů a proto ignorují širší etické a morální dopady svých rozhodnutí. 4. Stereotypizované pohledy na členy jiných skupin  Negativní názory na „nepřátele“ vedou k přesvědčení o nevyhnutelnosti konfrontace. 5. Přímý tlak na vnitřní oponenty  Členové skupiny jsou tlačení k tomu, aby neprezentovali protiargumenty vůči žádnému ze skupinových názorů. 6. Autocenzura  Pochyby a odlišné názory od skupinového konsenzu nejsou vyjadřovány. 7. Iluze jednotnosti  Většinové názory či rozhodnutí jsou považovány za jednomyslné. 8. Samozvaní „strážci myšlení“ (inkvizitoři)  Členové chránící skupinu a její vedení před informacemi, které jsou problémové, nebo v rozporu se soudržností skupiny, skupinovými názory a/nebo skupinovými rozhodnutími. Dynamika skupinového myšlení  Přítomnost výše uvedených symptomů nemusí nutně vést k fenoménu skupinového myšlení  Skupinové myšlení je pravděpodobnější v soudržných skupinách a za vnějšího tlaku na kvalitu rozhodnutí.  Když je tlak na jednotnost názoru dominující, jsou členové skupiny méně motivováni uvažovat realisticky nad možnými alternativami.  V těchto skupinách skupinový tlak vede nezodpovědnosti a iracionálnímu myšlení, protože v takové skupině je důležitější názorová „jednotnost“ než zvažování alternativ.  Rozhodnutí vycházející ze skupinového myšlení jsou reálně méně úspěšná. Příklady skupinového myšlení a jejich dopadů (Janis)  Neschopnost předpovědět japonský útok na Pearl Harbour za 2. svět války  Eskalace války ve Vietnamu  Neúspěšný pokus o záchranu rukojmích v Íránu (...) Příklady (2)  Špatný odhad rizik při letu raketoplánu Challenger  více mj.:  Richard Feynman, R. To nemyslíte vážně, pane Feynmane!, Praha, Aurora 2001. Skupinové myšlení a mediální tlak  Prezentací žádoucích faktů leze vyvolat „žádoucí“ nálady veřejnosti („spin doctors“). Typické znaky:  nejsou zvažovány opravdu všechny alternativy  nejsou zvažovány všechny cíle  nejsou opravdu zvažována možná rizika preferované volby  neschopnost vracet se k původně zavrhnutým řešením  špatná informovanost  výběrově působící „informační šumy“  neschopnost vytvářet plány pro pokračování  nízká pravděpodobnost úspěšných výsledků  Napadá Vás nějaký příklad? ;) Skupinové myšlení - prevence  Vedoucí skupiny může dočasně přidělit roli kritika každému členu skupiny  Vedoucí skupiny může na počátku brzdit přijetí jednoznačných preferencí a očekávání  Každý z členů skupiny se může běžně vyjadřovat ke skupinovým vymezením problému ze svého pohledu a přínosné nápady jsou skupinou přijímány  Můžeme pozvat jednoho nebo více „expertů“ zvenku a členové skupiny mohou před nimi své nápady obhájit  Zkušenému a znalému členu skupiny je přidělena role oficiálního šťourala (tzv. ďáblův advokát) aby zpochybňoval předpoklady a plány  Vedoucí se ujistí, zda je dostatek času věnován hledání problémů a varovných signálů, i od konkurenčních skupin a skupina a vedoucí vytváří i alternativní scénáře záměrů konkurujících skupin