Metodologie 2, SP4MP_MT02 Úkol č. 6 Eva Havránková, 209397 Téma: Emocionální nestabilita a predispozice poruch chování u dětí se specifickými poruchami učení Problém: Časté kázeňské prohřešky dětí se specifickými poruchami učení ve vyučování Otázka: Jaké jsou metody mírnění konkrétních projevů emocionální nestability a kázeňských prohřešků dětí se specifickými poruchami učení ve vyučování? Téma kázeňských prohřešků ve školství je aktuálním tématem řešeným často i v médiích¹. Je mnoho možných příčin jejich vzniku a jedním z nich jsou bezesporu poruchy učení provázené syndromem poruchy pozornosti spojeného s hyperaktivitou i bez hyperaktivity. Problematika poruch učení je ve společnosti stále živá ve vztahu ke studijním výsledkům a mnohdy jsou opomíjeny vedlejší specifické projevy, kterými jsou například emocionální prožívání poruchy a osobnost jedince se specifickou poruchou učení. Jedním ze závažných faktorů je bohužel také trend upadání společenského postavení učitelské profese² a nedostatečná výchova ze strany rodičů.[u1] Cílem práce je kazuistický přístup [u2] k jedinci se specifickou poruchou učení. Dalšími cíli jsou zmapování možných příčin, postupů ke zmírňování dopadů poruchy a zhodnocení efektivity daných postupů na základě posouzení stavu před a po skončení intervence[u3] . Výzkum by měl být kombinací explanace a evaluace, tedy by měl mít charakter částečně aplikovaného výzkumu. [DEL: Hlavní výzkumná otázka je jasná. Vedlejší by mohly znít například: :DEL] Jaké jsou další příčiny rozhodující pro vznik kázeňských prohřešků? Jaký postoj k těmto prohřeškům zaujímají ostatní spolužáci? Uvědomují si tyto děti závažnost svého chování? Jaký postoj k těmto dětem zaujímá jejich třídní učitelka? [u4] ¹http://www.novinky.cz/domaci/187889-ucitele-se-obavaji-sikany-od-zaku-mnozi-uvazuji-o-odchodu .html ²http://www.novinky.cz/domaci/192126-deti-se-msti-ucitelum-na-internetu-je-vulgarne-hodnoti.html KVALITATIVNÍ VÝZKUM Případová studie Výzkum je zaměřený na malý počet žáků, které je třeba sledovat v jejich přirozeném prostředí. Bude nasbíráno velké množství dat, kterým je nutné porozumět v kontextu. Závěry se nedají zobecnit na populaci. Jde o studii tří konkrétních dětí na případu jejich kázeňských prohřešků v kontextu školy a rodiny. Cíle jsou jasně dané, a proto se nejedná o vyčerpávající zakotvenou teorii ale případovou studii. Nejvhodnější metody sběru dat: · POZOROVÁNÍ · DIAGNOSTICKÝ ROZHOVOR – pro zjištění stavu dětí před výzkumem, v jeho průběhu a po skončení; nikoli pro zjišťování předmětu zkoumání a odpovědi na výzkumnou otázku · ROZHOVOR – s rodiči, učiteli a dětmi (zjištění jejich názoru a emocí) · ANALÝZA DOKUMENTŮ A ŽÁKOVSKÝCH VÝTVORŮ – pro sestavení kazuistiky a hodnocení prospěchu v návaznosti na kázeňské prohřešky; nevýhodou je obtížnost získávání dokumentů závislá na ochotě rodičů spolupracovat Zkoumané jednotky: · Tři děti, dva chlapci a jedna dívka, se specifickými poruchami učení z jedné třídy druhého stupně ZŠ, u nichž se prokazatelně vyskytují kázeňské prohřešky. · Tyto děti chodí do třídy s mým mladším bratrem, školní prostředí dobře znám a s vedením školy i učiteli bude snazší se domluvit, než v neznámém prostředí. Rodiče bych mohla kontaktovat na rodičovské schůzce popřípadě telefonicky. Děti přímo neznám a mohla bych je tedy hodnotit objektivně.[u5] · Problém může činit přítomnost bratra ve třídě a získání souhlasu rodičů v tak citlivé záležitosti, jako jsou kázeňské prohřešky a chování jejich dětí. Součástí zkoumání by měla být také rodinná anamnéza, což je další samo o sobě citlivé téma. Pozorování: Zvolenou metodu bych chtěla provést v průběhu jednoho školního pololetí v sedmé třídě ZŠ. Docházela bych do ní dvakrát týdně (čtvrtek, pátek) na celé vyučování. Pozorování bych prováděla v průběhu vyučování i o přestávkách. Zvažuji možnost působit zde po tyto dva dny v pozici asistenta pedagoga se zaměřením na konkrétní tři děti a zahrnout do výzkumu pozorování vlivu této skutečnosti na kázeňské prohřešky. Mohla bych pozorovat nejdříve chování dětí bez přímé intervence, následně v průběhu a po ní. Metody jak pracovat s prohřešky těchto dětí, jsou zřejmě nedostatečné nebo neúspěšné. Proto by bylo možné v průběhu výzkumu navrhovat také další opatření, realizovat je a zaznamenávat jejich průběh. Na konci výzkumu by byly výsledky hodnoceny srovnáním stavu před a po zavedení intervence na základě analýzy dokumentů a diagnostického rozhovoru. Úryvek ze scénáře rozhovoru s rodičem dítěte: 1. Úvod – představení výzkumníka, téma práce a způsobu jejího provedení. Výzkum je zaměřený na dítě a má mu být přínosem nikoli překážkou ve školní docházce či psychickém i fyzickém vývoji. Ujištění, že ve výzkumu nesmí nikde být uvedeno jméno dítěte a je mu zajištěna anonymita. Veškerá data získaná ve výzkumu jsou určená pouze pro účely výzkumu a výzkumník nemá právo o nich kdekoli hovořit. 2. Data nutná pro doplnění anamnézy – vychází z dokumentace dítěte poskytnuté rodiči (zprávy z PPP a další). 3. Otázky zaměřené na způsob trávní volného času dítěte: Navštěvuje dítě nějaké zájmové kroužky, a jaké? Zapojujete dítě do domácích prací a jsou některé povinnosti, za které má zodpovědnost? (např. odpadkový koš) Jak se chová ke svým věcem? Dodržujete alespoň rámcově režim dne? Plánujete s dítětem víkendové aktivity?… 4. Otázky zaměřené na vztah rodičů k dítěti a rodinnou atmosféru celkově: Kolik dětí máte a kolik jich žije ve společné domácnosti? Trestáte děti za prohřešky, a jakým způsobem? Žijete ve společné domácnosti s druhým rodičem dítěte? Jak byste popsal/a atmosféru ve vaší rodině? … 5. Otázky zaměřené na školní prospěch Jak často kontrolujete žákovskou knížku? Dělá domácí úkoly samostatně nebo je nutné na něj dohlížet? Jak dítě reaguje na školní ne/úspěch a jaká je vaše odezva? … Rozhovor s rodičem musí být veden se zájmem a bez hodnotících připomínek ze strany výzkumníka. Praktické a etické problémy při výzkumu: Jak již bylo zmíněno, je to velice citlivé téma a je třeba k němu tak přistupovat. Vyvarovat se hodnotících poznámek a odradit tak rodiče, pedagogy i děti samotné od spolupráce. Praktickým problémem může být skloubení pozice výzkumníka a osoby, jež sama vstupuje do interakce se zúčastněnými. Je nutné mít dobře připravené záznamové archy pro terénní poznámky a ujasnit si, co přesně chceme pozorovat. Bude nutné vhodně eliminovat ty vlivy, které mají v našem případě zanedbatelnou roli. Terénní poznámky a záznam z prvního realizovaného pozorování (úryvek): První pozorování (nanečisto) proběhlo při seznámení se s třídou a dětmi samotnými. Bylo jim vysvětleno, co se bude dít a proč. Reakce byly dle očekávání rozporuplné, ale převládá kladný ohlas. Vítězí dětská zvědavost. První moment k zamyšlení. Jak tento rušivý element ovlivní vyučování samotné? Poté proběhla vyučovací hodina s třídní učitelkou - její častá absence se podepisuje také na její autoritě ve třídě obecně (vycházím z informací, které o běžném chodu třídy vím). Rozhoduji se, že poznámky budu administrovat následujícím způsobem: · Projevy učitelky (reakce na porušování školního řádu, schopnost udržet kázeň, organizace hodiny, reakce na konkrétní děti – výzkumné jednotky) · Záporné projevy v hodině (vykřikování, odmlouvání, nedávání pozor, jiné aktivity, hry, posílání vzkazů, házení papírků, ničení školního zařízení,…) · Kladné projevy (samostatná iniciativa, pomoc učitelce, mazání tabule, rozdávání sešitů, vlastní názor prezentovaný ve slušné formě; hlášení,…) · Další projevy (jak dlouho je žák schopen udržet pozornost, je schopen spolupracovat s ostatními, poslouchá pokyny vyučujícího, jak si vede školní sešity,…) · Reakce třídy (obdiv vyrušujících spolužáků, jejich odsouzení; lavinový efekt, kdy se přidávají, pomoc s úkolem žákům s SPU,…) Poznámky je nutné dělat u každého ze tří dětí zvlášť, možná svou pozornost zaměřit vždy na jedno dítě a u ostatních zaznamenat jen výrazné jevy. Námět k modifikaci výzkumného návrhu: · Je třeba se zamyslet nad počtem jednotek, lze důkladně sledovat tři děti z jedné třídy naráz? Je možné postihnou všechny aspekty? · Nevzniknou při pojetí dětí jako jednotlivců tři případové studie? · Jaký vztah k nim zaujmout, aby bylo možné na ně výchovně působit a děti toho nezneužívaly. Přátelský? Vztah učitel žák? Nezúčastněný pozorovatel? Seznam relevantní literatury: · BATEMAN, B., GOLLY, A. Why Johny Doesn't Behave (Twenty Tips and Measurabe BIPs). Verona, Wisconsin: Attainment Company, Inc., 2003. ISBN 1-57861-490-2. · GOETZ, M. ADHD: porucha pozornosti s hyperaktivitou. Praha: Galen, 2009. ISBN 9788072626304. · HOLT, J. How children fail. Harmondsworth, Middlesex, England: Peguin Books Ltd, 1982. ISBN 0-14-013556-1. · KUCHARSKÁ, A. Specifické poruchy učení a chování: sborník 1997-98. Praha: Portál, 1998. ISBN 8071782440. · MUNDEN, A., ARCELUS, J. Poruchy pozornosti a hyperaktivita: přehled současných poznatků a přístupů pro rodiče a odborníky. Portál, 2006. ISBN 8073671883. · OREGAN, F. ADHD. London: Continuum, 2007. ISBN 9780826492340. · PACLT, I. Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada, 2007. ISBN 9788034714264. · PREKOPOVÁ, J. Neklidné dítě: rádce pro zneklidněné rodiče. Praha: Portál, 1994. ISBN 8071780197. · RIEF, S. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole: praktické postupy pro vyučování a výchovu dětí s ADHD. Praha: Portál, 1999. ISBN 8071782874. · ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Praha: Portál, 2003. ISBN 8071788007. [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Ten úvod je trochu nepřesný a zmatený, pak už je to lepší. :INS] ________________________________ [u1]Velmi obecné, bu%dte konkrétní a přesná. [u2]To nemůže být cíl práce, ale prostředek. [u3]Nevíme, o jaké intervenci se mluví. [u4]Takže budete zkoumat tři typy aktérů: učitele, žáky, spolužáky? [u5]To s tím až tolik nesouvisí.