Kód kursu: SP4MP_MTO2 Závěrečný projekt Vendula Kacelová, 209914 Téma: Vývoj jedinců se specifickými poruchami učení. Problém: Diagnostika specifických poruch učení v dospělosti. Otázka: Jaké jsou možné způsoby diagnostického hodnocení projevů jedince se současnou dyslexií a dysortografií? Další výzkumné otázky: · Jak specifické poruchy učení u jedinců v období dospívání ovlivňují výběr sekundární školy? · Jaké množství dospívajících jedinců se specifickými poruchami učení po ukončení základní školy navštěvuje odborné učiliště? · Jakým způsobem je jedincům v dospívajícím věku s SPU poskytována poradenská péče v pedagogicko-psychologické poradně? · Ovlivňují nebo omezují specifické poruchy učení nějakým způsobem dospělé jedince v jejich pracovním životě? [s1] Cílem výzkumu bude zjistit, jakými způsoby je možné diagnostikovat projevy jedince s dyslexií a dysortografií. Součástí výzkumu bude podrobná kasuistika projevů konkrétních jedinců v mladším školním věku a následná diagnostika projevů dyslexie a dysortografie v dospělosti. Diagnostika projevů v dospělosti se bude zabývat současným stavem jednotlivých projevů dyslexie a dysortografie. Oblast diagnostiky jedinců se specifickými poruchami učení v dospělosti není příliš častým předmětem zkoumání, proto je potřeba se touto tematikou zabývat.[s2] Je nutné znát možné způsoby diagnostiky i v dospělém věku. Dospělí jedinci mají jiné potřeby než děti školního věku a musí se k nim proto přistupovat odlišným způsobem. V současné době není dostupný diagnostický materiál pro dospělé jedince se specifickými poruchami učení, proto bych jej chtěla vytvořit modifikací diagnostických materiálů, které jsou určeny pro diagnostikování specifických poruch učení u dětí v předškolním a raně školním věku. Tento diagnostický materiál otestuji a aplikuji na dospělých jedincích s diagnostikovanou dyslexií a dysortografií[s3] . Kvalitativní výzkum Volba kvalitativního výzkumu vychází z toho, že o malém počtu jedinců získám velké množství informací a dat. Dále nevycházím z teorie, ale pokusím se teorii sestavit. Během výzkumu nashromáždím a sestavím materiál k diagnostikování specifických poruch učení v dospělosti, který by měl být aplikovatelný pro jakéhokoliv dospělého jedince s SPU a v průběhu výzkumného šetření jej pomocí diagnostického rozhovoru otestuji a aplikuji v praxi. Jelikož budu získávat mnoho informací o málo jedincích, sestavím dvě nebo tři případové studie. Metoda sběru dat: · Rozhovor – se samotnými dospělými jedinci, s rodiči vybraných jedinců, s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny, · Analýza dokumentů – analýza dokumentace jedinců pro získání dat, analýza výtvorů jedinců a možné podněty pro sestavení diagnostického materiálu, analýza dokumentů pro diagnostikování dětí s SPU z pedagogicko-psychologické poradny, · Diagnostický rozhovor – přímo diagnostikování jedinců, zhodnocení a podněty ke zlepšení diagnostického materiálu, · Pozorování při diagnostickém rozhovoru – sledování projevů a chování jedinců při diagnostikování. Základní metodou sběru dat bude rozhovor s jedinci s dyslexií a dysortografií. Cílem rozhovoru bude zjistit, jak pociťují své omezení či znevýhodnění v důsledku SPU v současném dospělém věku a také jak se cítili jako žáci s SPU, zda si připadali na okraji třídního kolektivu, jaké pocity zažívali při učení a zda jim někdo vysvětlil, jakou poruchu v oblasti školních dovedností mají a jak se projevuje. Další rozhovory budou s rodiči a staršími sourozenci jedinců, kteří se jim v jejich dětském věku věnovali a pracovali s nimi. Dále se budu zabývat kasuistikami konkrétních jedinců s SPU a jejich diagnostikování pomocí vytvořeného manuálu. Diagnostikou bych chtěla dokázat, že vytvořený materiál bude použitelný v praxi i pro další jedince. Výběr vzorku Vzhledem k rozsáhlosti a podrobnému zkoumání uvažuji o dvou či tří jedincích. S jedním jedincem mě seznámili naši společní přátele a od nich mám i kontakt na něj. Požádám jej a jeho rodinné příslušníky o spolupráci. Dále mám kontakt na svoji bývalou spolužačku ze základní školy, o které vím, že má diagnostikovanou dyslexii a dysortografii. Výhodou je, že jedinci jsou v mém blízkém věku, tak bychom si mohli rozumět a jelikož by se výzkum týkal malého počtu dotazovaných, získá o sobě nové informace, které možná využije v budoucnosti a něco se o sobě dozví. Na druhou stranu může být nevýhodou to, že právě on bude celým předmětem mého výzkumu a může se stát, že mu výzkum bude připadat zdlouhavý a nebude mít dostatek trpělivosti. Proto mám v plánu výzkum rozdělit na několik kratších částí a zabývat se jimi postupně. Úryvek z rozhovoru s rodičem dospělého jedince s SPU 1) Představení se, vysvětlení důvodu setkání, předložení výzkumného záměru a zaručení, že rozhovor bude zcela anonymní a výzkumníkovi jde o získání dat, která budou použita pouze pro účely výzkumu a výzkumník nebude nikde veškeré informace bez souhlasu dotazovaného rozšiřovat. 2) Kolik máte dětí? Máte osobní zkušenost s výchovou více dětí? 3) Projevovalo se dítě s SPU odmalička jinak než ostatní děti? Bylo roztěkané, nesoustředěné nebo v klidu, netečné až apatické? 4) Na čí doporučení jste se dostala do pedagogicko-psychologické poradny? 5) Jaký jste měla pocit při vyslovení diagnózy specifické poruchy učení - dyslexie a dysortografie? 6) Setkala jste se před diagnostikováním Vašeho dítěte s těmito pojmy? 7) Bylo Vám vysvětleno, jak se dané poruchy učení projevují? 8) Bylo na jednání pracovnice pedagogicko-psychologické poradny něco, co Vás zaskočilo a překvapilo? 9) Jak předpovídala budoucnost Vašeho dítěte a jaké doporučení jste od ní dostala? 10) Řídila jste se doporučeními, které jste od ní dostala? 11) Jak se Vaše dítě projevovalo ve školním prospěchu na základní škole? 12) Pomáhala jste mu nějakým specifickým způsobem s učením? 13) ………………………………………… 14) Výzkumník poděkuje za strávený čas a spolupráci na jeho výzkumu. Možné praktické a etické problémy? Důležitým momentem bude navázání důvěrného vztahu zejména s rodiči jedinců, kteří přislíbili účast na mém výzkumném záměru. Pokud se mi podaří navázat dobrý vztah, mohlo by vše probíhat bez problémů a já získám potřebné informace. Bude pro mě asi složité najít v sobě odvahu vůbec se ptát na citlivá témata, která potřebuji znát. Možným problémem může být velký časový rozdíl od doby, kdy jedinec byl diagnostikován v pedagogicko-psychologické poradně a pokud zážitek z návštěvy nebyl příliš silný, může se stát, že jeho převyprávění bude od rodičů lehce zkreslené. Na druhou stranu je možné tuto skutečnost vnímat i pozitivně, neboť i když to pro rodiče byla nová, neznámá a obtížná situace s níž se museli vyrovnat, kvůli delšímu časovému intervalu to již nebude tak bolestivé a citlivé téma. Záznam z první realizované analýzy dokumentů První realizovaná analýza dokumentů se týkala dokumentace daného jedince z pedagogicko-psychologické poradny. Zkontaktovala jsem jedince a požádala jej, zda by byl ochoten mi dokumentaci poskytnout a k čemu mi bude potřebná. Jedinec souhlasil a zapůjčil mi dokumentaci k prostudování. Byl velmi ochoten spolupracovat a vůbec mu nevadilo, že si dokumentaci prostuduji a dokonce mi nabídnul, že si mohu dokumentaci okopírovat, jestli se mi to pomůže k realizování výzkumného záměru. Byla jsem touto nabídkou velmi potěšena a jsem vděčná jedinci, že ke mně chová takovou důvěru a bez problémů mi poskytnul své údaje. Dokumentaci jsem si okopírovala, abych se k ní mohla kdykoliv vrátit a přímo do dokumentace si dělat terénní poznámky. Z dokumentů jsem zjistila, že jedinec byl diagnostikován v pedagogicko-psychologické poradně dvakrát, poprvé v 7 letech a podruhé při vstupu na 2. stupeň základní školy. V dokumentu jsem zjistila, kolik let bylo jedinci, když byl poprvé diagnostikován v pedagogicko-psychologické poradně, jak se projevovalo jeho chování, jaké problémy ve školním prostředí měl, jaké dostal doporučení od pracovnice pedagogicko-psychologické poradny. V dokumentaci je také popsána reakce rodičů na doporučení pracovnice z PPP, což pak můžu zkonfrontovat s daty, které získám od rodičů daného jedince a zjistím tak, zda ke mně rodiče chovají důvěru a říkají mi pravdu. Z druhé analýzy jsem pak zjistila, zda se rodiče řídili doporučením, které z PPP dostaly a jaký byl další jedincův vývoj. Z druhé dokumentace by se dal odvodit další vývoj, který následoval na střední škole a zkonfrontovat jej s realitou a poté zkusit odvodit vývoj v dospělém věku, což by mi mohl pomoci při sestavování diagnostického materiálu. Na dokumentaci jsem si všimla razítka z pedagogicko-psychologické poradny, které mě nasměřovalo do sídla PPP jako dalšího zdroje informací. Na razítku byla uvedena i webová stránka PPP, kde mohu získat alespoň základní informace o místě, kam bude směřovat moje další část výzkumného šetření. Námět k modifikaci výzkumného návrhu Předchozí analýza dokumentů mě přivedla k myšlence, jak dále pokračovat v realizování výzkumného návrhu. Myslím, že pro úvodní informace o jedinci by bylo nejvhodnější začít rozhovorem s ním nebo s jeho rodiči, abych před analýzou jeho dokumentace byla již s ním blíže v kontaktu, abych jej nejdříve poznala osobně. V dokumentaci jsem ovšem našla námět pro přípravu a návrh diagnostického materiálu. Seznam relevantní literatury: [1] BARTOŇOVÁ, M. (ed.) Edukace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Zaměření na edukaci žáků se specifickými poruchami učení. Brno: MSD, 2005. ISBN 80-86633-38-1. [2] BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. Vymezení současné problematiky. Brno: MU, 2004. ISBN 80-210-3613-3. [3] HOLT, J. How children fail. England: Penguin books, 1990. ISBN 0-14-013556-1. [4] KUCHARSKÁ, A., CHALOUPKOVÁ, E. ed. Specifické poruchy učení a chování. Sborník 2005. Praha: IPPP ČR, 2006. ISBN 80-8656-13-5. [5] MATĚJČEK, Z; VÁGNEROVÁ, M. a kol. Sociální aspekty dyslexie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1173-0. [6] POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-570-9. [7] SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení: co jsou specifické poruchy učení a jak se diagnostikují, o poruchách koordinace a nemotornosti, sociální a emocionální vývoj dítěte, jak mohou svým dětem pomoci rodiče a jak to bývá v dospělosti. Praha: Grada, 2000. ISBN 978-80-7169-773-2. [8] SHAYWITZ, S. Overcoming dyslexia: a new and complete science-based program for reading problems at any level. New York: Vintage, 2003. ISBN 0-679-78159-5. [9] TRAIN, A. Specifické poruchy učení a chování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-131-2. [10] ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program: nástroje pro prevenci, nápravu a integraci. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-544-X. ________________________________ [s1]Pozor, ve vedlejších výzkumných ot. Byste měla rozebrat podrobnosti hlavní výzkumné otázky. Vy ale přicházíte s tématy, která jste nezmínila ani v tématu, ani v problému, ani v otázce (výběr školy, poradna…) [s2]To nestačí [s3]V úvodu zkuste lépe zdůvodnit, proč je třeba se zabývat tématem, které navrhujete.