SP4MP_MTO2 Úkol č. 6 Vypracovala: Pavla Kratochvílová Téma: Specifické poruchy učení Problém: Další vzdělávání žáků s SPU Výzkumná otázka: Jak ovlivní postoj rodičů k dítěti s SPU a postoj dítěte k sobě samému[DEL: , :DEL] jeho volbu dalšího vzdělávání. Vedlejší výzkumné otázky: Jak ovlivní vyšší vzdělání rodičů postoj jejich dětí ke vzdělání? Jak ovlivní vztah dětí ke vzdělání jejich snahu dosáhnout co nejvyššího možného vzdělání[u1] ? Jak ovlivní stupeň dosaženého vzdělání rodičů ochotu akceptovat nižší stupeň vzdělání dítěte? Jako specifické poruchy učení označujeme skupinu obtíží projevující se v osvojování čtení, psaní, počítání, pravopisu a dalších dovedností. Žáci s SPU jsou ve školní práci znevýhodněni, i když úroveň jejich rozumových schopností je průměrná, mnohdy až nadprůměrná. Všechny příznaky poruch učení způsobují selhávání žáka ve školních výkonech a promítají se do jeho práce. Znemožňují mu adekvátně reagovat, porozumět pokynům a plnit běžné úkoly nebo sledovat instrukce učitele v normálním tempu. Opakované neúspěchy pak vyvolávají v dítěti stavy úzkosti, frustrace a pocity strachu. Specifické poruchy učení se v názvu označují pomocí předpony dys-, což značí vážné nebo menší narušení funkce[u2] . Cíl: Zanalyzovat a vyhodnotit jakými faktory je ovlivněna volba dalšího vzdělávání u žáků s SPU. Mezi tyto faktory lze zahrnout postoj rodičů k vzdělávání, k samotnému dítěti, k jeho poruše, postavení dítěte ve třídě, potažmo ve společnosti atd. Teoretická hypotéza: Dosažené vzdělání rodičů ovlivňuje postoje dětí k dalšímu vzdělávání.[u3] Pracovní hypotézy: - čím vyšší je dosažené vzdělání rodičů, tím kladnější postoj ke vzdělání mají jejich děti - čím pozitivnější mají děti vztah ke vzdělání, tím pravděpodobnější je snaha dosáhnout co nejvyššího možného vzdělání[u4] - s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání rodičů[DEL: , :DEL] klesá ochota akceptovat nižší stupeň vzdělání svého dítěte, než mají oni sami[u5] Koncept: dosažené vzdělání Konceptualizace: stupeň dosaženého vzdělání na základě pětibodového systému Operacionalizace: - dosažené vzdělání Koncept: pozitivní vztah ke vzdělání Konceptualizace: kladný postoj k získávání informací prostřednictvím vzdělávacích institucí Operacionalizace: - kladná odpověď na otázku: Chodíš rád/a do školy? - čas věnovaný přípravě do školy - přesvědčení o důležitosti a potřebě se dále vzdělávat Koncept: postoj ke stupni dosaženého vzdělání dítěte Konceptualizace: neochota akceptovat nižší stupeň vzdělání dítěte Operacionalizace: - kladná reakce na výrok: Chci, aby moje dítě dosáhlo alespoň stejného stupně vzdělání jako já. - nižší dosažený stupeň vzdělání dítěte ovlivní postoje okolí k mé osobě[u6] Jako techniku sběru dat jsem zvolila[DEL: standardizovaný :DEL] dotazník. Myslím si, že touto metodou rychle a efektivně zmapujeme danou problematiku. Jako výzkumnou populaci bych navrhovala žáky 8. a 9. tříd s SPU a jejich rodiče, dále by se jako o navazujícím výzkumu dalo uvažovat o studentech posledních ročníků středních škol a učňovských oborů a jejich rodičů. Jako reprezentativní vzorek bych volila náhodně vybrané žáky 8.a 9.třídy s SPU[u7] . Žáky 8. a 9. tříd a jejich rodiče jsem zvolila, protože v tomto období se děti, potažmo jejich rodiče, rozhodují[INS: , :INS] jakou formu dalšího vzdělávání zvolí i s ohledem na specifika problematiky SPU. Problémem by mohlo být získávání dat o dětech s SPU a následná spolupráce s nimi i s jejich rodiči. Velmi přínosným bych shledávala sledovat tyto děti i při rozhodování o dalším vzdělávání po ukončení učebního oboru či střední školy. Pokud by se nám podařilo získat tyto údaje ve zvoleném rozsahu, mohli bychom závěry našeho výzkumu zobecnit na všechny žáky 8. a 9. tříd s SPU. Jinak bych navrhovala zaměřit se např. alespoň na kraj. Dotazník by byl rozdán vybraným žákům a jejich rodičům, kteří by byli ochotni spolupracovat. Rodičům bychom toto oznámili na třídních schůzkách, abychom předešli tomu, že dítě dotazník doma neodevzdá. Možné problémy jsou opět neochota spolupráce dětí, rodičů i školy. Dále nepravdivé zodpovězení dotazníku, zodpovězení dotazníku pouze jedním rodičem či jeho neodevzdání. Ukázka dotazníku: Rodiče (vždy ve dvojím provedení, jak pro matku, tak pro otce) Dobrý den, jmenuji se Pavla Kratochvílová. Provádím výzkum týkající se volby povolání dětí s SPU. Tento dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere nejvýše 15 minut. Předem děkuji za spolupráci a za Váš čas. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 1) základy vzdělání - jsou poskytovány základními speciálními školami 2) základní vzdělání 3) střední vzdělání s výučním listem 4) střední vzdělání s maturitní zkouškou 5) vyšší odborné vzdělání 6) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 7) úplné vysokoškolské vzdělání – bakalářské 8) úplné vysokoškolské vzdělání – magisterské 9) úplné vysokoškolské vzdělání – doktorské Chci, aby moje dítě dosáhlo alespoň stejného stupně vzdělání jako já. ANO NEVÍM NE V pracovním životě jsem většinou v kontaktu s lidmi, kteří dosáhli: 1) stejného stupně vzdělání jako já 2) více lidí má dosažen stejný stupeň vzdělání jako já 3) více lidí má dosažen vyšší stupeň vzdělání než já 4) více lidí má dosažen nižší stupeň vzdělání než já 5) nižšího stupně vzdělání než já Pan Karel má syna Pepíka, kterému se ve škole příliš nedaří a tak se i s manželkou dohodli (oba mají VŠ vzdělání), že pro syna bude nejlepší, když se nejdříve vyučí a pokud to půjde, bude potom pokračovat dále ve studiu. Bohužel Pepíkovi se v učilišti nevedlo dobře, takže po vyučení nastoupil jako kuchař do blízké restaurace. Když přátelé rodičů Kudrnovi zjistili, že Pepík už dál studovat nebude, přestali se s touto rodinou stýkat. [u8] Co si myslíte o chování Kudrnů? 1) rozhodně ho schvaluji 2) spíše ho schvaluji 3) nevím 4) spíše ho neschvaluji 5) rozhodně ho schvaluji Vyskytuje se ve Vaší rodině osoba či osoby s SPU (specifické poruchy učení)? ANO NEVÍM NE Vaše vzpomínky na školu jsou: 1) rozhodně kladné 2) spíše kladné 3) nevím 4) spíše záporné 5) rozhodně záporné Dítě s SPU Ahoj, jmenuji se Pavla Kratochvílová. Ráda bych se tě zeptala na pár věcí týkajících se studia, a jakou školu bys chtěl/a studovat. Nemusíš se bát, je to zcela anonymní a zabere ti to maximálně 15 minut. Moc ti děkuji, že vyplníš tento dotazník. Chodíš rád/a do školy? ANO NEVÍM NĚKDY NE Přípravě do školy věnuji průměrně: 1) méně než 1h denně 2) 1-2h denně 3) 3-4h denně 4) 5h a více Po ukončení základního vzdělání (školy, kterou teď studuješ) bych chtěl/a studovat: 1) učební obor 2) učební obor s maturitou 3) všeobecnou střední školu (gymnázium) 4) odbornou střední školu 5) konzervatoř 6) nechci dál studovat Rodiče mi pomáhají s přípravou do školy: 1) rozhodně ano 2) spíše ano 3) nevím 4) spíše ne 5) rozhodně ne Jaký je tvůj vztah ke škole? 1) rozhodně kladný 2) spíše kladný 3) nevím 4) spíše záporný 5) rozhodně záporný BARTOŇOVÁ, Miroslava. Kapitoly ze specifických poruch učení I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 128 s. ISBN: 978-80-210-3613-0. BARTOŇOVÁ, Miroslava, VÍTKOVÁ, Marie. Strategie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. ISBN: 978-80-7315-158-4. BARTOŇOVÁ, Miroslava, VÍTKOVÁ, Marie. Přístupy ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení na základní škole. (Sborník z konference). Brno: Paido, 2007. 128 s. ISBN: 978-80-7315-150-8. BARTOŇOVÁ, Miroslava. Kapitoly ze specifických poruch učení II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 152 s. ISBN: 80-210-3822-5. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN: 978-80-2460-139-7. JUCOVIČOVÁ, Drahomíra, ŽÁČKOVÁ, Hana. Reedukace specifických poruch učení u dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN: 978-80-7367-474-8. JUCOVIČOVÁ, Drahomíra, ŽÁČKOVÁ, Hana, SOVOVÁ, Hana. Specifické poruchy učení na 2. stupni základních škol (použitelné i pro střední školství). 1. vyd. Praha: D+H, 2001. ISBN: neuvedeno. MICHLOVÁ, Zdena. Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001. 102 s. ISBN: 80-7311-000-8. BOLDIŠ, Petr. bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 2 – Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 [online]. 11. 11. 2004 [cit. 24. června 2010]. Dostupný z www: . MICHALOVÁ, Zdeňka. Prevence specifických poruch učení. Metodický portál RVP [online]. 1. 2. 2007 [cit. 24. června 2010]. Dostupný na www: . ISSN: 1802-4785. [INS: Oceňuji snahu o poctivé zpracování projektu, zajímavé téma, dob :INS] [INS: rou konceptualizaci a operacionalizaci :INS] [INS: . Ale doporučuji se ještě trošku zamyslet nad dotazníkem. Zamrzí překlepy a chyby (vynechané čárky v :INS] [INS: :INS] [INS: souvětí) :INS] [INS: . :INS] ________________________________ [u1]Není snaha dosáhnout co nejvyššího vzdělání vztahem ke vzdělání? [u2]V úvodu buďte konkrétnější – napište, proč lze předpokládat vlivy, na které se ptáte. Nepište jen o SPU, ale také o následném vzdělávání, vlivu rodičů atd. [u3]OK [u4]Viz komentář výše [u5]Velmi zajímavá hypotéza. [u6]Chválím za pochopenou a dobře zpracovanou konceptualizaci a operacionalizaci. [u7]Pozor, těžko budete náhodně vybírat z celé populace žáků se SPU v ČR [u8]To jste vymyslela trochu naivní příběh, kdo by odpověděl, že „rozhodně schvaluji“? Spíš by bylo zajímavé se ptát, jestli by totéž rodiče mohli čekat od okolí, kdyby se ocitli v podobné situaci. Nebo také souhlas s výrokem typu: „Není důležité, jakého vzdělání člověk dosáhne, hlavně když pracuje poctivě“ a také „Vzdělání je jednou z nejdůležitějších životních hodnot\“