Vypracovala: Bc. Klára Macháčková, DiS. (366 452) ÚKOL 1 TÉMA Metody a postupy při stravování jedinců s těžkým zdravotním postižením. PROBLÉM Charakteristika nejpoužívanějších metod a postupů při stravování jedinců s těžkým postižením a četnost jejich výskytu v praxi. OTÁZKA Jaké metody a postupy při stravování jedinců se ZP se nejvíce využívají v praxi? Jaké metody a postupy při stravování jsou nejúčinnější? Jaké zásady bychom měli dodržovat při stravování jedinců s těžkým postižením? CÍL Cílem výzkumu je zmapovat používání specifických metod a postupů při stravování lidí s těžkým zdravotním postižením, zhodnotit jejich účinnost a četnost výskytu v praxi. Cílem práce je také porovnat ideální stav s realitou. VÝZKUMNÁ STRATEGIE Rozhodla jsem se zkombinovat kvalitativní (pozorování) a kvantitativní (dotazník) výzkum, neboť to, podle mého názoru, výrazně přispěje k objektivnosti závěrů.[s1] (viz metoda sběru dat) ÚKOL 2 TEORETICKÁ HYPOTÉZA: Stimulace orofaciálních svalů výrazně ovlivňuje efektivitu příjmu potravy u jedinců s těžkým zdravotním postižením.[s2] PRACOVNÍ HYPOTÉZA 1. : Každodenní stimulace orofaciálních svalů zvyšuje množství přijaté potravy u jedinců s těžkým zdravotním postižením. Konceptualizace: Stimulování orofaciálních svalů 10 min. každý den, zvýší množství přijaté potravy u osob s těžkým zdravotním postižením. [s3] Operacionalizace -indikátory: Správné provádění orofaciální stimulace. Počet snědených lžic konkrétního jídla. Zachování shodných podmínek (klid, stejné jídlo, lžíce, krmící osoba, poloha při krmení, mixovaná nebo pevná strava atd.). [s4] PRACOVNÍ HYPOTÉZA 2. : Většina dětí s těžkým zdravotní postižením není schopna samostatného stravování.[s5] Konceptualizace: Těžké zdravotní postižení zahrnuje všechny stupně a typy DMO. Samostatné stravování je schopnost samostatného uchopení jídelního nástroje, přenesení jídla do úst a proces zpracování sousta až k polknutí. Operacionalizace - indikátory: Schopnost samostatného uchopení jídelního nástroje či pomůcky. Přenesení sousta nástrojem z talíře do úst bez ztráty kontaktu sousta s nástrojem. Schopnost koordinace orofacialních pohybů při zvýkání. Schopnost polykání. PRACOVNÍ HYPOTÉZA 3. : Lžíce je nejpoužívanějším nástrojem při stravování dětí s těžkým zdravotním postižením. Konceptualizace: Těžké zdravotní postižení zahrnuje všechny stupně a typy DMO. Operacionalizace – indikátory: Četnost používání lžíce při stravování dětí s těžkým zdravotním postižením. ÚKOL Č. 3 Výzkumná populace: jedinci s různými formami DMO Výzkumný vzorek: jedinci s různými formami DMO, navštěvující výchovně vzdělávací, sociální či zdravotnická zařízení v ČR. Výběr vzorků – náhodný stratifikovaný - 3 kraje, v nich tři okrasy a z každého okresu co nejvíce zařízení. Metoda sběru dat: Jako metodu sběru dat jsem si zvolila dotazník(vyplňovaný odborníky z praxe), který bych ráda zkombinovala s vlastním pozorováním a porovnala dosažené výsledky. Myslím si, že to významně přispěje k objektivnosti a kvalitě mého výzkumu. Problémy: § Nejzávažnějším problémem se může stát neochota spolupráce ze strany jednotlivých zařízení či pracovníků, kteří buďto nevyplní dotazník nebo mi neumožní pozorování. § Problémem může být také vzdálenost náhodně vybraných krajů a zařízení. § Nedostatečná rozmanitost používaných postupů při stravování klientů Klady zvoleného tématu: Problematika stravování klientů s[DEL: :DEL] [INS: :INS] DMO[INS: :INS] [DEL: , :DEL] je velmi závažným a málo publikovaným problémem. Mnoho pracovníků se potýká s nedostatkem informací týkajících se možností alternativního stravování těchto klientů. Proto bych se chtěla zaměřit na zmapování rozmanitosti a četnosti používaných metod, jejich kladů a záporů a také na zhodnocení výsledků používání těchto metod (ať už jsou kladné či záporné). Dotazník: Dobrý den, jmenuji se Klára Macháčková a jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně. Ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká stravování dětí s DMO. Tento dotazník je významnou součástí mé diplomové práce s názvem Metody a techniky stravování u dětí s DMO. Cílem výzkumné části je zmapovat používání alternativních technik stravování u těchto dětí a proto se obracím na Vás jako na člověka se zkušenostmi z praxe. Vyplnění dotazníku by mělo trvat cca 10 min a samozřejmostí je zajištění plné anonymity. Dotazník je koncipován tak, aby zachycoval stravování konkrétního klienta nikoli skupiny, proto Vás prosím o vyplnění jednoho dotazníku pro jednoho klienta.O výsledcích výzkumu Vás budu informovat. Děkuji za Váš čas a přeji příjemný den. Bc. Klára Macháčková, DiS. Jakou formu DMO má Váš klient/ka diagnostikovánu? a) dipaterická forma b) hemiparetická forma c) kvadruparetická forma d) diskynetická forma e) cerebelární forma Kolik let je Vašemu klientovi/klientce? Jakým způsobem je Váš klient schopen přijímat potravu? a) pouze sondou b) v kojenecké lahvi c) lžící d) příborem e) jinak (vypište)…………………………………………. Klient/ka jí: a) samostatně b) s dopomocí c) nutné krmení druhou osobou Jaká forma potravy je klientem/klientkou nejlépe přijímána? a) Pevná ( nakrájená na sousta) b) mixovaná c) tekutá d) jiná(jaká)……………… Provádíte orofaciální stimulaci u klienta/klientky? (= masáže a procvičování obličejových svalů) a) ano b) ne (pokračujte, prosím, ot. č. 9) Jak často provádíte orofaciální stimulaci u klienta/klientky? a) každý den b) 6x – 3x týdně c) 3x – 1x týdně d) 1x – 2x měsíčně e) Jinak………………………………. Jakou techniku orofaciální stimulace používáte? a) stimulace ledem b) stimulace štětcem c) ruční masáže d) jiné………………………………….. V jaké poloze klient/ka nejefektivněji přijímá potravu? a) v sedě b) v leže c) v polosedě( podepřená horní polovina těla cca do úhlu 45 stupňů) d) jinak………………………….. Je klient/ka krmen/a stále stejnou osobou? a) Ano (pokračujte, prosím, ot.č. ? b) ne Kolik pracovníků se vystřídá při krmení klienta/klientky za jeden týden?(nepočítejte, prosím, rodiče) a) 2 – 3 b) 3 – 4 c) 4 – 5 d) Více Atd. Děkuji za Váš čas. Klára Macháčková LITERATURA BENEŠOVÁ, Michaela; BARTOŇOVÁ, Miroslava. Vliv dětské mozkové obrny na rozvoj komunikačních schopností dětí předškolního věku. [s.l.] : [s.n.], 2000. 80 s. BRODAL, Per; RAGAN, Lydia. Centrálny nervový systém : štruktúra a funkcia. 1. slovenské a české vyd. Martin : Osveta, 2008. 517 s. ISBN 9788080632564. CASTILLO-MORALES, Rodolfo; MATĚJÍČKOVÁ, Eva. Orofaciální regulační terapie : metoda reflexní terapie pro oblast úst a obličeje. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 183 s. ISBN 8073671050. FRANCOVÁ, Radmila; VÍTKOVÁ, Marie. Ucelená rehabilitace žáků s diagnózou DMO v praxi základní školy praktické. [s.l.] : [s.n.], 2006. FRÜHAUF, Pavel. Fyziologie a patologie dětské výživy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2003. 62 s. ISBN 8024600692. GANGLE, Debra. Rehabilitace orofaciální oblasti. 1.vyd. Praha : Grada, 2004. 229 s. ISBN 8024705346. KRAUS, Josef. Dětská mozková obrna. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 344 s. ISBN 8024710188. VÍTEK, Jiří. Medicínská propedeutika pro speciální pedagogy :texty k distančnímu vzdělávání. Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-154-6 WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 335 s. ISBN 8071699756. ZAHRADNÍKOVÁ, Pavlína; OPATŘILOVÁ, Dagmar. Stimulace psychomotoriky v předškolním věku u dětí s DMO. [s.l.] : [s.n.], 2005. ŽIVNÁ, Daniela; PIPEKOVÁ, Jarmila. Terapeutické činnosti podílející se na rozvoji motorických schopností u dětí s DMO. [s.l.] : [s.n.], 1998. 71 s. [INS: :INS] [INS: Mám výhrady ke stylistice některých vět a pak zejména k hypotézám, máte zajímavé téma, zkuste vymyslet hypotézy, které přinesou novou informaci (to, že postižené děti jí nejčastěji lžící, to skutečně není). :INS] [INS: Možná by stálo za to rozpracovat vztah mezi stimulací a přijímáním potravy více do hloubky. :INS] ________________________________ [s1]To je trochu problematické, jak jistě víte z přednášek, kvalitativní a kvantitativní výzkum pracují s úplně jinou logikou, nemůžou být tedy použity současně. [s2]Samozřejmý předpoklad. [s3]To není konceptualizace. [s4]Pozor, spojila jste operacionalizaci dvou konceptů do jedné. [s5]Velmi samozřejmý předpoklad. Co nového nám přinese potvrzení této hypotézy?