Závěrečný úkol č. 6 do SP4MP_MTO2 Metodologie 2 (jaro 2010) Pachlová Lenka, učo 363419 Téma: Rozvoj kognitivních funkcí dětí v předškolním a mladším školním věku. Problém: Pravidelné a systematické čtení rodičů (zákonných zástupců) svému dítěti (svým dětem). Hlavní výzkumná otázka: Kolik procent ze všech dotázaných rodičů (zákonných zástupců) čte svému dítěti (svým dětem) minimálně 20 minut denně? Poznámka: Pro tento výzkum se „rodiči“ myslí jak rodiče, tak zákonní zástupci dítěte. Vedlejší výzkumná otázka: Jaké procento rodičů považuje pravidelné čtení svým dětem za nezbytné? Vedlejší výzkumná otázka: Kolik procent rodičů kupuje svému dítěti knížku nejméně 2x ročně? Vedlejší výzkumná otázka: Jaké konkrétní knižní tituly jsou mezi dětmi nejoblíbenější? [s1] V České republice vznikl projekt s názvem „Celé Česko čte dětem“. Zakladatelkou a ředitelkou tohoto projektu je Mgr. Eva Katrušáková. Projekt je pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Dětského fondu OSN–UNICEF a pod osobní záštitou Václava Havla (, [cit. 25.05.2010]). Do tohoto projektu se zapojilo mnoho veřejně známých osob, například: Richard Krajčo, Ondřej Vetchý, Saša Rašilov, Michal Viewegh, a další. Tito lidé čtou dětem v různých obcích, školách i v nemocnicích. Pro podporu osvětové činnosti jsou pořádány i konference na různých místech (tamtéž). Cílem projektu je přispět k tomu, aby co nejvíce rodičů četlo každý den svým dětem minimálně 20 minut denně. Dle webových stránek je cílem „podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeže.“ (, cit. 14. 3. 2010) Čtení pohádek a říkadel má na děti a jejich vývoj jedinečný vliv, dle (cit. 14. 3. 2010) pravidelné čtení dítěti: § [s2] [s3] vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem; § podílí se na emočním rozvoji dítěte; § učí morálním hodnotám, napomáhá při výchově; § rozvíjí jazyk, paměť a představivost, učí myšlení; § formuje čtecí návyky a podporuje získávání vědomostí po celý život; § rozšiřuje znalosti, zlepšuje soustředění, usnadňuje učení; § je tou nejlepší investicí do úspěšné budoucnosti dítěte. Cílem mého výzkumu je zjistit, jaká je situace v českých rodinách. Kolik rodičů (zákonných zástupců) svým dětem pravidelně čte alespoň dvacet minut denně nebo kolik rodičů si čte se svými dětmi společně alespoň dvacet minut denně. Dále je cílem zjistit vztah rodičů a jejich dětí k literatuře a k četbě, čtenářské návyky a dovednosti. Dále je cílem zjistit, jakým knihám dávají děti v určitých věkových kategoriich přednost. Výzkum by po dokončení mohl sloužit k větší osvětě rodičů, dětí, učitelů a dalších osob, protože pravidelné čtení je nesporně velmi důležitou činností a je třeba z dětí (i z rodičů a ostatních) vychovávat čtenáře s opravdovým zájmem o knihu.[s4] Volba výzkumné strategie Vycházím z teorie, že čtení je v životě dětí nepostradatelnou činností s množstvím pozitivních dopadů na osobnost jedince. Mým cílem je zjištění situace a potvrzení/vyvrácení stanovené hypotézy. Hlavní výzkumná otázka má za úkol zjistit procento rodičů, kteří svým dětem pravidelně čtou. Z těchto zmíněných důvodů jsem zvolila kvantitativní výzkum. Teoretická hypotéza: Svým dětem čte minimálně dvacet minut denně méně než 50 % dotázaných rodičů (zákonných zástupců). Pracovní hypotéza 1: Pravidelné a systematické čtení rozvíjí emocionální vývoj dítěte. Pracovní hypotéza 2: Pravidelné a systematické čtení rozvíjí slovní zásobu. Pracovní hypotéza 3: Pravidelné a systematické čtení rozvíjí rozumové schopnosti. Pracovní hypotéza 4: Pravidelné a systematické čtení formuje čtecí návyky. [s5] Konceptualizace: Prac. hypotéza 1: Pravidelným a systematickým čtením se myslí čtení rodičů (nebo zákonných zástupců) dětem (nebo rodičů s dětmi) minimálně dvacet minut denně. Čtením se v tomto případě myslí čtení knih (pohádek, říkadel, bájí a jiných žánrů) určených pro dětské čtenáře (tedy ve věku 0-18 let). Prac. hypotéza 2: Rozvíjením slovní zásoby se myslí rozšiřování a upevňování aktivního i pasivního slovníku. Tedy slov, která používáme běžně v mluvené či psané komunikaci, ale i těch, která používáme méně, ale jejich význam je nám znám. Prac. hypotéza 3: Rozvojem rozumových schopností se myslí nabytí a osvojení si takových dovedností, vědomostí a návyků, které před četbou nabyté a osvojené nebyly. Prac. hypotéza 4: Formováním čtecích návyků se myslí budování kladného a vstřícného vztahu k četbě, pocitu nepostradatelnosti pravidelného čtení a podpora vlastní iniciativy ve výběru vhodné literatury, času a místa ke čtení. Operacionalizace: Prac. hypotéza 1: Indikátor: dlouhodobé (standardizované) pozorování dětí, srovnání stavu před a po dokončení výzkumu. Standardizovaný rozhovor. Prac. hypotéza 2: Indikátor: dlouhodobé (standardizované) pozorování dětí, srovnání stavu před a po dokončení výzkumu. Standardizovaný rozhovor. Prac. hypotéza 3: Indikátor: dlouhodobé (standardizované) pozorování dětí, srovnání stavu před a po dokončení výzkumu. Standardizovaný rozhovor. Prac. hypotéza 4: Indikátor: dlouhodobé (standardizované) pozorování dětí, srovnání stavu před a po dokončení výzkumu. Standardizovaný rozhovor. [s6] Návrh metody sběru dat, výzkumné populace a vzorku: Nejvhodnější metoda sběru dat: dotazník, standardizované pozorování, standardizovaný rozhovor. Výzkumná populace: rodiče (zákonní zástupci) dětí ve věku 3-11 let - zobecnění na tuto skupinu. Výzkumný vzorek: cca 100 rodin - prostý náhodný výběr.[s7] Dotazník je časově méně náročný než rozhovor, lépe (snadněji a přehledněji) se díky němu zaznamenávají data. Pozorování není možné z praktických důvodů – nelze chodit do tolika rodin každý den, pozorovat všechny současně a přítomností pozorovatele by byla situace zkreslena. Nevýhodou je samozřejmě nejistota správnosti uvedených údajů, jelikož se dotázaní rodiče mohou pokusit „vypadat nebo působit lépe“. Návrhy otázek: 1. Označte max. 3 činnosti, které rádi děláte ve volném čase. ð sport ð spánek ð sledování televize ð hra na hudební nástroj/zpěv ð poslech hudby ð turistika ð ruční práce/jiná tvůrčí činnost (psaní, výtvarná činnost a podobné) ð četba ð vaření ð jiné (napište co) ......................................................... ð jiné (napište co) ......................................................... ð jiné (napište co) ......................................................... 2. Jak je to dlouho, co jste naposledy přečetli nějakou knížku? ð dnes ð 2 dny až týden ð 8 dní až měsíc ð více jak měsíc až rok ð více jak rok 3. Kolik Vašich dětí je ve věku 3-11 let? Pokud máte více jak jedno dítě ve věku 3-11 let, pokračujte, prosím, po zodpovězení této otázky, otázkou č. 5. Pokud máte v daném věku jedno dítě, pokračujte otázkou č. 4 a otázku č. 5 vynechejte. ð 1 ð 2 ð 3 ð 4 a více 4. S kým si Vaše dítě čte knížky? (můžete označit více variant) ð moje dítě čte jen ve škole, ve volném čase vůbec ð moje dítě ve volném čase nečte knížky, ale např. komiksy a časopisy ð moje dítě si čte samo ð moje dítě čte s mým partnerem/partnerkou ð moje dítě čte se mnou ð moje dítě čte s prarodičem/prarodiči ð moje dítě se svým sourozencem ð moje dítě čte s jinou osobou (napište, s kým) ................................................ 5. Má Vaše dítě (Vaše děti) nějakou oblíbenou knížku? Pokud ano, napište jakou. (max. 2 tituly) 1. dítě............................................................................................... .............................................. 2. dítě ................................................................................................... ......................................... 3. dítě ................................................................................................... ......................................... 4. dítě ................................................................................................... ......................................... 6. Jaký osobní kontakt máte průměrně se všemi Vašimi dětmi ve věku 3-11 let? Odpověď označte křížkem. 1. dítě 2. dítě 3. dítě 4. dítě a) žádný osobní kontakt za týden b) mám osobní kontakt max. 1 den v týdnu c) mám osobní kontakt max. 2 dny v týdnu d) mám osobní kontakt max. 3 dny v týdnu e) mám osobní kontakt max. 4 dny v týdnu f) mám osobní kontakt max. 5 dnů v týdnu g) mám osobní kontakt max. 6 dní v týdnu h) mám osobní kontakt každý den v týdnu 7. Pokuste se odhadnout, kolik času průměrně strávíte Vy čtením knížky svému dítěti (svým dětem)? 1. dítě 2. dítě 3. dítě 4. dítě a) b) c) d) e) f) g) a) svému dítěti nečtu vůbec b) svému dítěti čtu max. 30 minut za týden c) svému dítěti čtu 31-89 minut za týden d) svému dítěti čtu 90-119 minut za týden e) svému dítěti čtu 120-139 minut týdně f) svému dítěti čtu 140-180 minut týdně g) svému dítěti čtu více jak 180 minut (3 hodiny) týdně 8. Kolik dní v týdnu průměrně čtete Vašemu dítěti (Vašim dětem) za týden? 1. dítě 2. dítě 3. dítě 4. dítě a) b) c) d) e) f) g) a) mému dítěti nečtu vůbec b) mému dítěti čtu max. 1 den v týdnu c) mému dítěti čtu max. 3 dny v týdnu d) mému dítěti čtu max. 5 dní v týdnu e) mému dítěti čtu max. 6 dní v týdnu f) mému dítěti čtu většinou každý den v týdnu g) mému dítěti čtu pravidelně každý den v týdnu 9. Koupil/a jste v posledních 6 měsících svému potomku knížku? ð ano ð ne 10. Vyberte max. tři nejčastější důvody, proč jste koupil/a svému potomku knížku. a) knížku jsem nikdy nekoupil/a b) k narozeninám c) k Vánocům d) za vysvědčení e) jen pro radost dítěte f) ke svátku g) knížka se mi líbila h) knížka byla za výhodnou cenu i) knížka byla od známého autora j) knížka byla o něčem, co se mému dítěti líbí (o co se zajímá) k) knížka mi byla doporučena (kým) ......................................... l) o knížce jsem slyšel/a nebo četl/a pozitivní kritiku m) jiný důvod (jaký) .................................................. n) jiný důvod (jaký) ..................................................... o) jiný důvod (jaký) ..................................................... .Zamyšlení se nad možnými praktickými a etickými problémy při výzkumu Prvotním problémem je získat dostatečný počet respondentů, vyplňování dotazníků je pro mnoho lidí obtěžující. Velmi podstatným problémem je časová náročnost - distribuce dotazníků, sběr, vyhodnocení dotazníků, pozorování v rodinách, rozhovory v rodinách/ s rodiči (zákonnými zástupci), vyhodnocení. Dalším problémem je určitě „efekt sociálně žádoucí odpovědi“ - rodiče ve snaze vypadat lépe, neodpoví pravdivě na všechny otázky. [s8] Problém může být i na straně samotného tazatele a pozorovatele - např. špatná formulace otázek, určité zkreslení při pozorování a rozhovorech, přítomnost jiné chyby. Seznam relevantní literatury: [1] BLATNÝ, L.; FABIÁNKOVÁ, B. Prvopočáteční čtení a psaní. 1. vyd, Brno: rektorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 1981. 102 s. Bez ISBN. [2] EMMERLINGOVÁ, S. Když dětem nejde čtení: čtení slov se shluky souhlásek 3. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7367-245-4. [3] EMMERLINGOVÁ, S. Když dětem nejde čtení: čtení slov s uzavřenou slabikou 2. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. 78 s. ISBN 80-7367-179-4. [4] EMMERLINGOVÁ, S. Když dětem nejde čtení: čtení slov s otevřenou slabikou 1. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 79 s. ISBN 80-7178-325-0. [5] FABIÁNKOVÁ, B.; HAVEL, J.; NOVOTNÁ, M. Výuka čtení a psaní na 1. stupni základní školy. Bez č. vyd. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-64-8. [6] GRECMANOVÁ, H. Faktory rozvoje lidského jedince. In Obecná pedagogika I. GRECMANOVÁ, H.; HOLOUŠOVÁ, D.; URBANOVSKÁ E. 1. vyd. Olomouc: HANEX, Bez roku vydání [2003]. s. 40-49. [7] HRUBÍN, F. Špalíček veršů a pohádek. Ilustrace J. Trnka. 9. vyd.. Praha: Albatros, 2008. 292 s. ISBN 978-80-00-02190-4. [8] MARTINCOVÁ, J.; TAUTOVÁ, V. a kol. Říkačky pro chytré hlavičky. Ilustrace P. Kubáčková. 1. vyd. Brno: Babyonline, s.r.o., 2008. 92 s. + Příloha Pexesové karty – 11 listů a sešit Kreslení dle předlohy. ISBN 978-80-904216-0-8. [9] ŠIMÍČKOVÁ ČÍŽKOVÁ, J.; BINAROVÁ, I.; HOLÁSKOVÁ, K. a kol. Přehled vývojové psychologie. Dotisk 2. nezm. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 175 s. ISBN 80-244-0629-2. [10] TOMAN, J.; MARŠÍKOVÁ, J. Čtení pro radost. Ilustrace E. Šedivá; T. Janssonová; J. Lada; O. Sekora; J. Šalamoun. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1993. 184 s. ISBN 80-7168-077-X. [11] TOMAN, J. Didaktika čtení a primární literární výchovy. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7394-038-6. [12] TOMAN, J. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury. 1. vyd. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 1992. 98 s. ISBN 80-7040-055-2. [13] VYŠTEJN, J. Dítě a jeho řeč. Ilustrace J. Kahoun. Fotografie Z. Zůna; J. Mottl. 1. vyd. Beroun: Baroko & Fox, 1995. 62 s. ISBN 80-85642-25-5. Zdroje dostupné z WWW: Celé Česko čte dětem. [online]. Dostupné na WWW: Použité zdroje: [1] Celé Česko čte dětem [online]. [cit. 25.05.2010]. Dostupné na WWW: [2] Celé Česko čte dětem [online]. [cit. 14.03.2010]. Dostupné na WWW: . [3] Celé Česko čte dětem [online]. [cit. 14.03.2010]. Dostupné na WWW: ________________________________ [s1]Dále už se kognitivními funkcemi, které máte v tématu, nezabýváte. Doporučuji proto přeformulovat téma. [s2] [s3]Zkuste zapojit i jiný zdroj než informace o tomto projektu – třeba nějaký vědecký zdroj J [s4]Máte toho moc v jednom výzkumu. [s5]Pletete dohromady dvě věci: frekvenci čtení českých rodičů dětem (tam byste vycházela z teorie, že čeští rodiče svým dětem čtou dost nebo málo) a efekt čtení obecně na vývoj dětí (tam byste vycházela z teorie, že čtení je prospěšné pro vývoj dětí). Doporučuji zaměřit výzkum jen jedním směrem. [s6] to nejsou indikátory. [s7]Opravdu? Budete losovat ze všech českých rodin? [s8]Ano ano