Závěrečný projekt do předmětu Metodologie SP4MP_MTO2 Andrea Školná, 209572 Téma: Sociální aspekty balbuties Problém: Sociální dopad balbuties na vybrané jedince s narušenou komunikační schopností Otázka: Jaké sociální důsledky má balbuties na dítě a na dospělého? Podotázky: Ovlivňuje balbuties profesní orientaci dospělého člověka? Do jaké míry způsobuje balbuties sociální bariéru pro jedince s koktavostí? Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že se velice často v praxi setkávám s tímto typem narušené komunikační schopnosti. Balbuties se řadí mezi poruchy komunikace, které pacientům velice ztěžují společenský život, a neexistuje stoprocentně účinná léčba. Psychosociální důsledky koktavosti se u každého jedince projevují odlišným způsobem a v odlišné míře. Cílem mé práce je analyzovat koktavost vzhledem k výzkumnému vzorku, přiblížit průběh a dopad koktavosti u konkrétních osob. Chtěla bych se zaměřit na jejich vnímání vady, jak se postupem času měnil postoj ke koktavosti a v jakých oblastech se jich koktavost dotýká nejvíce. Zvolila jsem metodu kvantitativního výzkumu, i když by se možná nabízel spíše kvalitativní výzkum, protože chci v praxi ověřit několik hypotéz, které jsem si stanovila na základě odlišných názorů na tento typ narušené komunikační schopnosti. Doufám tedy, že se mi podaří z mého výzkumu tato tvrzení potvrdit nebo naopak vyvrátit. Teoretická hypotéza: Balbuties ovlivňuje jedince při navazování sociálních vztahů. Pracovní hypotéza č. 1: Balbuties rozvinutá v dospělém věku má horší dopad na navazování sociálních vztahů než balbuties rozvinutá v raném věku. Konceptualizace: Sociální vztahy - komunikace s neznámými lidmi, v neznámém i známém prostředí Operacionalizace: Indikátory: a) počet přátel x známých lidí b) rodinné zázemí c) volnočasové aktivity, zájmové kroužky d) počet dnů strávených s přáteli [LU1] Pracovní hypotéza č. 2: Jedinci s balbuties se ucházejí o pracovní místa s nízkými nároky[LU2] . Konceptualizace: nízké pracovní nároky – pozice, kterou lze vykonávat i se základním vzděláním, bez předchozích zkušeností nebo rozšiřujícího vzdělání Operacionalizace: Indikátory: a) dosažené vzdělání b) dovednosti c) pracovní pozice (aktuální i předchozí) Pracovní hypotéza č. 3: Čím těžší je balbuties, tím horší je školní prospěch balbutiků. Konceptualizace: stupeň narušení – koktavost dle stupně narušení dělíme na incipientní (jemné neplynulosti v řeči), fixovanou (rozšiřování a zhoršování symptomů) a chronickou (obtíže nejen v oblasti zejména nadměrné námahy a výskytu logofobie) školní prospěch – absolutní školní neúspěšnost, kdy žák neprospívá ve všech předmětech po dobu delší než jeden měsíc. Jeho průměr v předmětech je 3,0 a horší. Operacionalizace: Indikátory:[LU3] a) průměrný počet zameškaných hodin b) průměrný prospěch v jednotlivých předmětech c) prodělané nemoci a úrazy d) stupeň narušené komunikační schopnosti Výzkumná populace: osoby s balbuties Výzkumný vzorek: 20 osob s raně vzniklou balbuties 20 osob s pozdně vzniklou balbuties Respondenti jsou klienty soukromého zdravotnického zařízení v Brně. Metoda sběru dat a úskalí výzkumu Vzhledem k vyššímu počtu respondentů se dotazník zdá jako nejlepší volbou, a to jak z důvodu časové úspory, tak následného zpracování odpovědí. Dotazník bude respondentům zaslán v elektronické podobě s potřebnými informacemi. Myslím, že s položenými otázkami nebudou mít dotazovaní problém. Potíže mohou nastat s návratností dotazníků, a to z důvodu časové vytíženosti pracujících respondentů. Jelikož se respondenti mého výzkumu účastní dobrovolně a s očividným zájmem, nepředpokládám, že by jim bylo natolik nepříjemné mluvit o svých potížích, že by odmítli spolupráci. Ukázka z dotazníku: 1. Pokuste, prosím, sám sebe zařadit do jedné z nabízených kategorií[LU4] : a) extrovert b) introvert 2. Kolika volnočasovým aktivitám věnujete svůj mimoškolní čas[LU5] ? a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 e) 4 a více 3. Kolik hodin týdně se těmito aktivitami zabýváte? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 hodin a více 4. Zhodnoťte situaci ve Vaší rodině – využijte následující škály pro označení rodinné pohody: a) b) c) d) e) 5. Kolik hodin týdně strávíte při společných setkáních s přáteli? a) 0 b) 1 – 2 c) 3 – 4 d) 5 – 6 e) 7 hodin a více 6. Je pro Vás obtížné seznamování se s neznámými lidmi? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 7. Pohybujete se raději ve společnosti svých přátel a rodiny nebo ve společnosti nových lidí?[LU6] a) výhradně ve společnosti rodiny a přátel b) spíše ve společnosti rodiny a přátel c) je mi to jedno d) spíše ve společnosti nových lidí e) výhradně ve společnosti nových lidí 8. Jak byste popsal/a reakci cizích lidí na svůj mluvní projev? Využijte prosím následující hodnotící škály: a) b) c) d) e) 9. Myslíte si, že Vás balbuties ovlivňuje ve výběru povolání/školy? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 10. Omezuje Vás balbuties při výkonu povolání/studiu školy? b) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne [LU7] Nejvíce času jsem strávila nad sestavováním hypotéz, jejich správnou formulací. Obdobný problém nastal při vytváření dotazníku tak, aby otázky byly srozumitelné, vhodně položené a byly na ně jednoznačné odpovědi[LU8] . Seznam použité literatury: BUBENÍČKOVÁ, M., KUTÁLKOVÁ, D. Koktavost. Praha: Septima, 2001. 64 s. ISBN 80-7216-145-8 FRASER, M. Svépomocný program při koktavosti. Praha: Portál, 2000. 159 s. ISBN 80-7178-352-8. KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. 143 s. ISBN 80-247-1110-9. LECHTA, V., a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2003. 359 s. ISBN 80-7178-801-5 ISBN 80-7178-801-5. LECHTA, V. Koktavost, komplexní přístup. Praha: Portál, 2004. 231 s. ISBN 80-7178-867-8. MURRAY, F. P., EDWARDS, S. G. Příběh jednoho koktavého. Brno: PAIDO, 2006. 126 s. ISBN 80-7315-116-2. PARENT, R. Jak žít s koktavostí. Praha: Grada Publishing, 1998. 59 s. ISBN 80-7169-637-4. PEUTELSCHMIEDOVÁ, A. Etiologie a terapie koktavosti. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994a. 117 s. ISBN 80-7067-346-X. PEUTELSCHMIEDOVÁ, A. Čtení o koktavosti. Praha: Portál, 1994b. 95 s. ISBN 80-7178-003-0. PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, s. 404 ISBN 80-7315-1200. ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003. 616 s. ISBN 80-7178-546-6 [INS: Oceňuji pečlivé zpracování, pokud budete výzkum realizovat, zamyslete se prosím nad mými komentáři. Myslím, že by bylo vhodné srovnat skupinu jedinců bez balbuties (podobného vzdělání) a s balbuties. Přemýšlejte, jak zjistíte vliv této vady na volbu profese, aniž byste se přímo zeptala respondentů!!! :INS] [INS: Operacionalizaci a konceptualizaci chápete dobře, jenom by to mělo být přehlednější a konkrétnější. :INS] ________________________________ [LU1]Zde buďte konkrétnější. [LU2]Pozor, jistě se o tato prac. Místa uchází i jedinci bez balbuties. Chcete asi srovnávat dvě skupiny lidí, ne? Nebo chcete porovnávat dosažené vzdělání a dovednosti x pracovní pozici? To je třeba upřesnit. [LU3]Teď nevím, co operacionalizujete – stupeň narušení nebo školní prospěch? Uveďte zvlášť. [LU4]Budou všichni rozumět těmto pojmům? [LU5]Co to je volnočasová aktivita? Je to i to, když chodím 1 x týdně k babičce na kávu? Upřesněte. [LU6]Pozor, tady je ten problém – víte, jak by na tuto otázku odpověděli jedinci bez balbuties? Třeba velmi podobně. Chybí vám tam to srovnání. [LU7]POZOR, kladete respondentům svou výzkumnou otázku a to nesmíte. Vy na to musíte přijít jinak. [LU8]Doporučuji ověřit v předvýzkumu.