Kód kurzu: SP4MP_MTO2 Číslo úkolu: 6 Jméno: Vlasta Štěpánová Téma výzkumu: Návykové látky Problém: Užívání návykových látek ve vzorku žáků základní školy ve městě a na vesnici Otázka: Liší se vztah k návykový[INS: m :INS] [DEL: ch :DEL] látkám u žáků základní školy ve městě a na vesnici? 1)Pro svůj výzkumný návrh jsem si zvolila téma z oblasti návykových látek. Konzumace návykových látek (alkoholu, drog a tabákových výrobků) mladistvými je aktuálním problémem dnešní doby. Roste počet žáků základních škol, kteří užívají návykové látky, ačkoliv ještě nedosáhli věku osmnácti let. Výskyt konzumentů drog se každý rok zvyšuje, oproti tomu se snižuje jejich věk. Alarmující je postavení České republiky, co se týče konzumace alkoholu a drog mezi mladistvými v rámci Evropské unie a také jejich nízký věk při prvním styku s drogou (viz http://www.amicia.cz/projekty/statisticke-udaje/) Cílem mého zkoumání bude pomocí pilotního výzkumu na vzorku žáků šestých a devátých tříd vybraných základních škol v Brně a na vesnicích v okolí Brna zjistit údaje, které se týkají užívání návykových látek. S použitím dotazníku chci stanovit vztah žáků k návykovým látkám, dostupnost těchto látek a jejich konzumaci. Ve výzkumu se pokusím o zhodnocení dosažených výsledků a údajů a dále o porovnání odpovědí mezi mladistvými ve městě a na vesnici. Výsledky zpracuji do přehledných tabulek a grafů. 2)Hlavní výzkumnou otázkou je, zda je rozdíl v konzumaci návykových látek mezi žáky, kteří navštěvují základní školy v Brně a žáky, navštěvující základní školy ve vybraných vesnicích Jihomoravského kraje. Návykové látky si rozdělím do různých kategorií (alkohol, tabák, jednotlivé drogy). Vedlejší otázky výzkumu se budou týkat jednotlivých druhů návykových látek. Jde tedy o otázky: Mají žáci na vesnických základních školách těžší možnost obstarat si drogy? Kombinují alkohol s drogou častěji žáci brněnských základních škol? Jak se liší jejich vztah k návykovým látkám oproti žákům ze základních škol na vesnici? Je i zde rozdíl ve věku, kdy žáci poprvé kouřili, pili alkohol nebo užili drogu? Odlišuje se okruh přátel, co se týče konzumace návykových látek u žáků na vesnici a ve městě? 3) Pro tento výzkum jsem zvolila metodu kvantitativní. Snahou je oslovit cca 200 respondentů. Proto se jako vhodný nástroj jeví forma dotazníku, kdy dostanou všichni dotazovaní[DEL: standardizovaný :DEL] dotazník. Je to nejvhodnější metoda, pokud chci oslovit větší množství respondentů. Jiná forma sběru dat, například rozhovor, se mi nezdá dobrý, jelikož při takovém množství by to bylo časově náročné. Dále si stanovím hypotézy, které budou pomoci mého kvantitativního výzkumu potvrzeny nebo vyvráceny. 4)Hypotéza teoretická: Konzumace návykových látek u žáků základní školy je ovlivněn[INS: a :INS] [DEL: o :DEL] tím, zda navštěvují základní školu ve městě nebo na vesnici. Hypotéza pracovní: Děti, kteří navštěvují základní školy na vesnici mají menší zkušenosti s návykovými látkami než děti ze základních škol ve městě. Žáci základních škol na vesnici mají větší problém obstarat si drogu[LU1] než žáci navštěvující městskou základní školu. Frekvence opilosti u žáků šestých tříd je nižší než u žáků devátých tříd ZŠ. Žáci navštěvující 9. třídu ZŠ ve městě kombinují alkohol s jinou drogou častěji než žáci devátých tříd na vesnici. Četnost konzumace tabáku u žáků 6. tříd na vesnici je menší než u žáků šestých tříd ve městě. 5) Koncept: Užívání návykových látek. [LU2] Konceptualizace: Rozdíl v užívání návykových látek u žáků základních škol ve městě a na vesnici. Operacionalizace: Indikátory: Frekvence užívání návykových látek. Možnosti získání návykové látky. Věk, kdy byla poprvé návyková látka konzumována. Počet přátel, kteří návykové látky užívají. Druh návykové látky. Kombinování návykových látek. 6)Pro svůj kvantitativní výzkum jsem jako metodu sběru dat zvolila dotazník. Předností dotazníku je, že je díky němu možné relativně snadno a v krátké době oslovit velké a pro můj výzkum dostatečné množství lidí. Vzorkem bude cca 200 respondentů a to žáků 6. a 9. tříd vybraných základních škol. Výzkumnou populací jsou dle mého názoru žáci šestých a devátých tříd základních škol v ČR. [LU3] 7)Úryvek z dotazníku: 1. Pil/a jsi někdy alkohol? ano  ne  (pokud je odpověď ne, přejdi na otázku číslo 8) 2. V kolika letech jsi pil/a poprvé alkohol? ......................... 3. Kdo Ti ho poprvé nabídl? rodiče  sourozenci  prarodiče  vrstevníci  někdo cizí  4. Při jaké to bylo příležitosti? rodinná oslava  návštěva restaurace  návštěva diskotéky  školní výlet  tábor  jiná příležitost (uveďte jaká) ................................... 5. Jak často piješ alkohol? denně  několikrát týdně  1krát týdně  1krát za 14 dnů  1krát za měsíc  méně často  6. Byl/a jsi někdy v posledním půlroce opilý? jednou – 2krát  3krát – 5krát  vícekrát  ne  7. Kombinoval/a jsi alkohol s nějakou jinou drogou?V případě kladné odpovědi napiš s jakou. ano  ......................................................................................... ne  8. Kouřil/a jsi někdy? ano  ne  (Pokud jsi odpověděl/a záporně, přejdi na otázku....) 9. Kde jsi cigaretu sehnal/a: od rodičů  od kamarádů  prodali mi ji v obchodě v restauraci  od někoho cizího  10. Kouřil/a jsi častěji než jednou? ano  ne  11. Pokud kouříš, vyber vhodnou možnost jak často a doplň kolik cigaret vykouříš za vybrané období. denně  .......................... několikrát týdně  ..................... 1krát týdně  .............................. 1krát za 14 dnů  ......................... 1krát za měsíc  ........................ méně často  ............................ 12. Proč kouříš? .................................................................................. 8)Problém mého výzkumu vidím především v tom, že dotazník musí být velice pečlivě promyšlen, některé jeho otázky mohou být respondentům nesrozumitelné. Také může být ovlivněna pravdivost respondentových odpovědí. Stává se, že žáci vyplňují své dotazníky doma s rodiči, čímž je jejich věrohodnost značně snížena. Této skutečnosti mohu předejít tím, že rozdám dotazníky v hodině (např. občanské výchovy, kam téma spadá) a po vyplnění si je sesbírám[LU4] . Problém spatřuji také v tématu mého výzkumu, kdy mohou žáci odpovídat zkresleně. I když jim na začátku dotazníku zaručím anonymitu, jedná se o citlivé téma užívání návykových látek, je zde tedy pravděpodobnost, že i tak nebudou žáci odpovídat dle pravdy. Mezi etické problémy řadím fakt, že žáci budou odpovídat na osobní otázky. Nejsem si zcela jistá, jestli by zde neměl být souhlas rodičů s tímto výzkumem. Zde bych opět zdůraznila zajištění anonymity respondentů, kdy se nemusí bát, že budou jejich odpovědi dále použity nebo někde publikovány. 9) Seznam relevantní literatury BERANOVÁ, M. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha: Academia, 2005 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000 GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996 HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada, 2001 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007 JEDLIČKA, R., KLÍMA, P., KOŤA, J., NĚMEC, J., PILAŘ, J. Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis, 2004 LABÁTH, V. a spol. Riziková mládež. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001 MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. Bothovice: Albert, 1996 MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita, 2001 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2003 NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001 NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha: KLP, 1997 PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha. Nakladatelství Karolinium, 2004 PRESL, J. Drogová závislost. Může být ohroženo i Vaše dítě? Praha: Maxdorf, 1994 PROKEŠ, J. a kol. Základy toxikologie I. Praha: Karolinum, 1997 RIESEL, P. Lesk a bída drog. Olomouc: Votobia, 1999 ROTGERS, F. a kol. Léčba drogových závislostí. Praha: Grada, 1999 ŘEHAN, V. Závislost na alkoholu a jiných drogách – psychologický přístup. Olomouc: Vydavatelství UP v Olomouci, 1994 SOURNIA, J.-CH. Dějiny pijáctví. Praha: Garamond s. r. o., 1999 STONE, T., DARLINGTONOVÁ, G. Léky, drogy, jedy. Praha: Academica, 2003 ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988 TYLER, A. Drogy v ulicích. Mýty-fakta-rady. Praha: IŽ, s.r.o., 2000 ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003 ZÁBRANSKÝ, T., VOREL, F., BALÍKOVÁ, M., ŠEVL, J. Smrtelná předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami v ČR. Stručný souhrn a manuál pro monitorování. Praha: Úřad vlády ČR, 2004 ________________________________ [LU1]Nechci vypadat, že mám iluze o dnešní mládeži, ale na kolik žáků se zkušeností s drogou (nebo spíše s přiznanou zkušeností s drogou) ve svém vzorku podle vás narazíte? [LU2]Musíte konceptualizovat a operacionalizovat – konkrétně – všechny koncepty z hypotéz, tzn. „problém při obstarání drogy“, „kombinování alkoholu s jinou drogou“, „četnost konzumace tabáku“. [LU3]Tak by to mohlo být jen pokud byste udělala prostý náhodný nebo aspoň kvótní výběr ze všech žáků v ČR. [LU4] Vhodné by bylo, kdyby u vyplňování nebyla přítomna učitelka.