MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Hana Procházková UČO: 363442 I. ročník – prezenční studium Obor: Speciální andragogika METODOLOGIE SPAMP_MTO2 Brno 2010 Metodologie SPAMP_MTO2 Téma: Ergoterapie Výzkumný problém: Ergoterapie u osob s tělesným postižením Výzkumná otázka: Dojde při zlepšení jemné motoriky člověka s tělesným postižením pomocí ergoterapie také ke zlepšení v jiných oblastech? Ergoterapie se stále více dostává do povědomí lidí a staví se jako rovnocenný obor vedle fyzioterapie. Oproti fyzioterapii se více zabývá rozvojem jemné motoriky, která ovlivňuje další schopnosti a dovednosti klienta. Cílem mého výzkumu bude zjistit, zda zlepšení jemné motoriky ruky u klientů s tělesným postižením má vliv na rozvoj soběstačnosti a sebeobsluhy, pozornosti, koncentrace, či rozvoj kognitivních schopností. Následně zda může mít vliv na celkovou kvalitu života člověka s postižením a na budoucí profesní uplatnění. [LS1] Hlavní výzkumná otázka: 1. Dojde při zlepšení jemné motoriky člověka s tělesným postižením pomocí ergoterapie také ke zlepšení v jiných oblastech? Vedlejší výzkumné otázky: 1. Mají lidé s tělesným postižením představu o tom, čím se ergoterapie zabývá? 2. Mají lidé s tělesným postižením představu, jak jim ergoterapie může pomoci? [LS2] Kvantitativní výzkum: Zvolila jsem metodu kvantitativního výzkumu, protože studuji fenomén, o kterém v teorii existují informace, a chtěla bych tuto teorii aplikovat na problém[LS3] . Hypotézy: Teoretická hypotéza: 1) Prováděním ergoterapie u lidí s tělesným postižením se zlepšuje úroveň jejich jemné motoriky. Pracovní hypotézy: 1) Je-li u člověka s tělesným postižením prováděna ergoterapie, bude to mít pozitivní vliv na rozvoj jeho soběstačnosti. 2) Zlepší-li se úroveň jemné motoriky člověka s tělesným postižením, zlepší se i úroveň jeho soběstačnosti. 3) Bude-li u člověka s tělesným postižením pravidelně prováděna ergoterapie, bude mít lepší podmínky pro budoucí pracovní uplatnění. 4) Pravidelný trénink jemné motoriky člověka s tělesným postižením kladně ovlivní jeho schopnost udržení pozornosti a koncentrace. 5) [LS4] Je-li u člověka s tělesným postižením prováděna ergoterapie, pak tento člověk ví, jak mu ergoterapie může pomoci. [LS5] Koncept: Jemná motorika: Konceptualizace: Jedná se o pohyby ruky, uchopování a manipulace s drobnými předměty. Je zajišťována malými svalovými skupinami. Operacionalizace: Zvládne správně provést funkční test ruky? Zvládne zacílit pohyb ruky? Navlékne dřevěné korálky na provázek? Soběstačnost: Konceptualizace: Schopnost člověka provádět běžné denní úkony a péči o vlastní osobu, bez pomoci asistenta. Operacionalizace: Je schopný provádět osobní hygienu? Připraví si jídlo a nají se bez pomoci? Zvládne se samostatně obléci? Pozornost a koncentrace: Konceptualizace: Schopnost soustředit se na provádění určité činnosti po určitou dobu. Operacionalizace: Dokáže se soustředit na jednu činnost alespoň 10 minut? Má tendenci odbíhat k jiným činnostem? Tělesné postižení: Konceptualizace: Omezení pohybových schopností v důsledku poškození podpůrného nebo pohybového aparátu nebo jiného organického poškození. Operacionalizace: Je schopen chodit nebo jezdí na invalidním vozíku? Má poškozenou funkci horních končetin? Jakou má úroveň úchopových funkcí ruky? Je soběstačný? Pracovní uplatnění: Konceptualizace: Zařazení člověka do pracovního procesu. Operacionalizace: Bude se moci vrátit do zaměstnání, které dříve dělal? Bude schopen rekvalifikace a zařazení do pracovního procesu? Uplatní se na otevřeném trhu práce[LS6] ?[LS7] [INS: :INS] [INS: :INS] Pro svůj výzkum jsem si vybrala metodu sběru dat pozorováním, které bude doplněno o zadávání úkolů a rozhovor. Respondent bude muset úkoly plnit a výzkumník bude sledovat způsob provedení a průběh. Základním souborem, tedy populací, budou dospělí lidé s tělesným postižením. Jako metodu výběru vzorku jsem zvolila účelový výběr. Metodu jsem si vybrala z důvodu specifičnosti zadávaných úkolů. Bude nutné respondentům důkladně vysvětlit zadané úkoly. Dotazníkem či pouhým pozorováním by nebyly splněny všechny zkoumané složky, proto musí být výzkum proveden kombinací metody rozhovoru a pozorování se zadanými úkoly. Otázky, zadávané úkoly a pozorování způsobu provedení: - Jaké je vaše tělesné postižení? - Pohybujete se na invalidním vozíku, pomocí jiné kompenzační pomůcky nebo zvládáte chůzi bez opory? - Funkční test ruky: respondent na vyzvání předvede úchop koule, válce, špetku, štipec, klíčový úchop, pěst, stříšku a háček a výzkumník zhodnotí správnost provedení. - Ověření schopnosti horních končetin provézt cílený pohyb pomocí pomůcky pro nácvik taxe (dřevěné válce umístit přesně do otvoru podle velikosti) - Pomůcka pro zjištění schopnosti provádět koordinované pohyby pravé a levé ruky (např.: namotávání provázku na dřevěnou špulku) - Navlékání korálků. - Zjištění úrovně soběstačnosti: oblékání, čištění zubů, česání, ukrojení a namazání krajíce chleba, … - Test na koncentraci a soustředěnost - Stimulace pracovního prostředí respondenta a provedení určité činnosti, kterou respondent byl zvyklý dělat v jeho zaměstnání. Zhodnocení, zda bude schopen v činnosti pokračovat či může být rekvalifikován pro jinou činnost a nastoupit do jiného zaměstnání. Po určité době by tento test měl být proveden znovu, kdy během této doby bude u respondenta prováděna ergoterapie. Po druhém testu zhodnotíme výsledky, změny a porovnáme s testem prvním. [LS8] Problémem mého výzkumu bude jeho vysoká náročnost na čas a jako výzkumník se mohu setkat s neochotou respondentů. [INS: Kvůli :INS] [DEL: Díky :DEL] výběru vzorku nebude [DEL: zcela :DEL] zajištěna jeho reprezentativita[LS9] . Seznam literatury: 1. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno 2.vyd.: Paido, 2006, 406 s., ISBN 80-7315-120-0. 2. SKALKOVÁ, J. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha 2.vyd.: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 216 s. 14-275-85. 3. VOTAVA, J. a kolektiv. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha 1.vyd.: Karolinum, 2003. 207 s. ISBN 80-246-0708-5. 4. JELÍNKOVÁ, J. a kol. Ergoterapie. PORTÁL, 2009. 272 s. ISBN 8073675838. 5. SLOWÍK, J. Komunikace s lidmi s postižením. PORTÁL, 2010. 168 s. ISBN 978-80-7367-691-9. 6. POWELL, T. Poškození mozku. PORTÁL, 2010. 200 s. ISBN 978-80-7367-667-4. 7. ŠABATOVÁ, J. Léčebně rehabilitační plán a postup zaměřený na ergoterapii po cévní mozkové příhodě. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta, 2008. 73 s. Vedoucí práce Mgr. Barbora Bártlová. 8. KUDRNOVÁ, E. Možnosti léčebné rehabilitace paraplegiků v České republice. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta, 2008. 43 s. Vedoucí práce Mgr. Lenka Berankova, Ph.D. 9. Jemná a hrubá motorika dětí. [on-line]. Mediapol news, s.r.o., 2010, aktualizováno 25. 5. 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupný z WWW: 10. Rozvoj jemné a hrubé motoriky. [on-line]. ZŠ T. G. Masaryka Ivančice., [cit. 2010-05-25]. Dostupný z WWW: Velmi zdařilý a zajímavý projekt, je vidět, že jste se v metodologii dobře zorientovala, to co navrhuji, jsou spíše upřesnění, rámcově je to v pořádku. ________________________________ [LS1]OK [LS2]Vedlejší v. o. by měly spíše rozvíjet tu hlavní, rozebrat ji na detaily, vy se v nich ptáte na trochu jinou oblast. [LS3]OK [LS4]Pozor, ty pracovní hyp. By měly být ještě konkrétnější, nejlépe ve tvaru „čím více, tím …..“. Tak aby bylo jasné, jaké dvě proměnné budete sledovat (a které tím pádem máte konceptualizovat a operacionalizovat). [LS5]Úplně nechápu, jaké zjištění nám toto přinese. [LS6]Z konceptualizace a op. Se ztratila ta ergoterapie. [LS7]Pozor, nevím jak toto budete měřit…? Zde by to mělo být již konkrétně navrženo. [LS8]OK, ale doporučila bych zkusit se držet experimentu – mít dvě skupiny osob, obě testovat, pak u jedné dělat ergoterapii a pak obě znovu změřit – zlepšení motoriky atd. může být dáno časem, přirozeně, jinými vlivy. [LS9]Jak se s tím vyrovnáme? Jaká data nám výzkum přináší?