Vizuálně motorické komunikační systémy SP


Zákon č. 384/2008 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob


o  znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a
neslyšícími

o  znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo
bezhlasně artikulována

o  spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky
českého znakového jazyka


o  český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými
vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi
hlavy a horní části trupu


Znakový jazyk

o  Nejmenší jednotkou ZJ je znak (znak = slovo–jednotka mluveného jazyka)

o  ZJ umožňuje SP bezprostřední poznávání světa

o  počátky lingvistického výzkumu –  Wiliam Stokoe - Sign Language Structure , 60. léta, USA

o  situace v ČR – prof. Alena Macurová (FF UK Praha)



Odlišnost ZJ od mluveného jazyka


o  mluvené jazyky jsou lineární - v jazykové výpovědi není možný jiný způsob než řadit postupně
jeden znak (slovo) za druhým

o  znakové jazyky jsou simultánní - znaky lze provádět současně, protože lze využívat
trojrozměrného artikulačního prostoru


o  Manuální nosiče – významy jsou neseny tvary, pozicemi a pohyby rukou

o  Nemanuální nosiče – mimika, pohyby a pozice hlavy, horní část těla




Foneticko fonologická stavba ZJ


Tvar rukou (při artikulaci)                                    DEZ

Poloha rukou (místo, kde je znak artikulován)    TAB

Pohyb rukou                                                        SIG

Orientace dlaně a prstů (ve vztahu k tělu)

                                                                             ORI

Vztah ruky k ruce

(u znaků artikul. oběma rukama)                           HA



Druhy znaků:

o  ikon – až 50% (vizuálně motivované znaky)

a.) transparentní (př. kouřit, brýle)

b.) translucidentní (př. mléko, týden)


o  index – signál, příznak (zájmena, příslovce)

o  symbol – vztah mezi nosičem a znakem je arbitrární (př. žárlivý, poctivý)


Variety ve znakovém jazyce:

o  regionální odchylky (potom, kaše, vejce)

o  sociální odchylky, vzdělaní uživatelé ZJ berou více výpůjček z mluveného jazyka země, kde žijí

o  odchylky podle pohlaví - ženy někdy ukazují jinak než muži

o  odchylky generační - starší lidé používají staré znaky, někdy dochází k záměrné změně znaků
mladší generací, která nechce, aby jim starší vždy plně rozuměli

o  dětský jazyk (znakujeme-li na děti, automaticky používáme jednodušší, vizuálně výraznější
jazyk), jazyk dospělých













Doporučená literatura k tématu:


MACUROVÁ, A. Poznáváme český znakový jazyk. (Úvodní poznámky). Speciální pedagogika, 2001, roč.11,
č.2.


MACUROVÁ, A. Proč a jak zapisovat znaky českého znakového jazyka. In Speciální pedagogika. 1996,
roč. 6, č. 1.


SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, P., OKROUHLÍKOVÁ, L. Rysy přirozených jazyků, Lexikografie, ČKTZJ, Praha 2008


www.cktzj.com