SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Postoje, postojová změna Který z pánů je sympatičtější? Postoje  Ch. Darwin - 1872 – Výraz emocí u člověka a zvířat  Termín užíván i v dalších vědách o člověku  Známost postojů umožňuje formulovat předpoklady o způsobech budoucího chování Vývoj přístupů  I. do r. 1950 – snaha o vymezení pojmu, konstrukce nástrojů na měření postojů, aplikace  II. do r. 1970 – výzkum postojové změny; v závěru krize výzkumu  III. dosud – modely vysvětlující vztah postoj – jednání (chování) II. období  Postoj a skupinová dynamika  Využití znalostí v běžném životě  Hovland - vlastnosti podnětu, reakce jedince, psychické procesy zprostředkovávající vztahy mezi podněty a reakcemi – S- O - R  Bem - „individuální sebepopis přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho prostředí“  Festinger – teorie kognitivní disonance  Inske, Schopler - mezi postoji, poznáním a chováním je tendence k souladu II.a  LaPiere (1934) – možnost nesouladu mezi verbálně vyjádřeným postojem a jednáním (čínský pár – osobně přenocovat/ jíst 99%/100%; písemně 9%/8%)  Wilkins, Yarrow (1952) – analogický experiment; (restaurace – afroamerický pár) Současnost (III.)  Fishbein, Ajzen – nezaměňovat záměr a aktuální chování Přesvědčení osoby, že určité chování povede k určitým výsledkům a jejich hodnocení Přesvědčení osoby, že určití jedinci či skupiny si myslí, že má jednat a motivace jim vyhovět Postoj k jednání Subjektivní norma Záměr Chování Každé přesvědčení přisuzuje objektu určitou vlastnost a postoj osoby je funkcí této vlastnosti Postoj  Klasické pojetí  (kognitivní, afektivní, konativní složka)  afektivní se utváří klasickým podmiňováním, poznávací kognitivním učením a konativní instrumentálním učením  Současná pojetí:  Fishbein, Ajzen  pouze míra přitažlivosti chování pro osobu  Bagozzi  jen kognitivní a emocionální složka; ovlivňují záměr i samotné chování Faktory postojové hierarchie Eysenck Protináboženský Teoretický (citový) Pronáboženský Konzervativismus Praktický (rozumový) Humanitářský Radikalismus Autoritářský Postoje - geneze  Vznik postojů  Sociální učení  Sociální srovnávání  Formování postojů učením  Klasické podmiňování  Původně neutrální stimul získává subjektivní význam  J.B.Watson – reklama  Cacioppo – pohyb k sobě – přijetí; od sebe - odmítnutí  Operantní podmiňování  Odměňování žádoucího a trestání nežádoucího chování  Observační učení nebo nápodoba modelu  Př. vliv rodičů (…) Ovlivnění postojů Změna postoje  Hlavní prostředek – přesvědčování (persuaze)  Působení na pasivního jedince – méně efektivní  Navozování postojové změny aktivní účasti v sociálních situacích - efektivnější Změnu ovlivňují  Proměnné související s kom. obsahem  Zdroj, obsah persuazivní informace, informační kanál, příjemce, cíl informace  Proměnné vysvětlující procesy změny postoje  Pozornost, porozumění, přijetí, podržení a jednání  Vnitřní komponenty postoje Zdroj informace  Věrohodnost – objektivnost zdroje  Síla – odhadovaný vliv ve smysli tlaku  Atraktivnost – emocionální charakteristika Obsah informace  Emocionální (pathos)  Cílem je vyvolání emocionální odezvy (-/+)  Racionální (logos)  Racionální podpora argumentů (úspěšnější u vzdělanějších) Informační kanál  Prostředky komunikace mají obvykle větší vliv, než samotný obsah  Mluvená podoba účinnější než písemná Faktory na straně příjemce  Krom stabilních (osobnost aj.)  Hlavně dynamické – aktuální psychický stav  Zainteresovanost – změna obtížná u vysoké z. a slabých argumentů  Obsah  Odpověď – persuaze méně účinná  Věk, pohlaví, sebeobraz Cíl persuazivní komunikace  Stabilita změn v čase  Do týdne 40%, do šesti 60% - vliv vztahu ke zdroji, informaci a příjemci (McGuire)  Stabilita vůči protiargumentům  Funguje něco jako „očkování“ - např. vůči účinkům reklamy Proces změny postoje  Pozornost  Porozumění  Přijetí (přesvědčení)  Podržení  Jednání  Dosažení postojové změny vyžaduje úspěšnou realizaci celého postupu Přesvědčení a postojová změna  Přesvědčení osoby o objektu – vnímaný pravděpodobnostní vztah mezi objektem a nějakou vlastností (Fishbein, Ajzen) =>  Strategie aktivní účasti (navození situace)  Persuaze  Přesvědčení:  Proximální (přímo ovlivňujeme)  Externální (nepřímo)  Primární (jádrové, klíčové a integrující; neovl.) Příklady ovlivnění - přímé  Přesvědčování  Racionální, angažovanost, dobrovolnost, aktivita  Sociální posilování  Vyjádření souhlasu je účinnější než nesouhlas  Poznávací nesoulad (Festinger)  Argumentování  Nejsilnější argument má být první nebo poslední  Pozor na poznávací nesoulad a formu sdělení Příklady ovlivnění - nepřímé  Kladení otázek (paralela s argumenty)  Paradoxní formy ovlivňování (Watzlawik)  „Nemusíš, když nechceš...“  Paradoxní příkazy (Nařizuji striktně neposlouchat!)  Paradoxní emocionální ladění  Anticipování námitek  Vyhýbání se negativním formulacím  Vyhýbání se extrémním formulacím Literatura  Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.): Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997.  Mareš, J., Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.