Základy speciální pedagogiky 1



                                            Psychopedie



Etiologie mentální retardace

p  kategorizace dle různých klíčů:



p endogenní x exogenní příčiny;

p vrozená x získaná mentální retardace;

p prenatální x perinatální x postnatální vlivy;



p  asi u 1/3 nejsou příčiny MP známy;

p  ve většině případů není příčina pouze jedna – jde o kombinaci více;



Etiologie mentální retardace

p  prenatální příčiny

n  dědičné vlivy – hereditární – dědičné onemocnění (metabolické – př. mukopolysacharidosa) vedoucí
k MR, nedostatek vloh;

n  genetické příčiny – genové mutace, chromosomové aberace (Downův syndrom), změny v počtu
pohlavích buněk (Klinefelterův sy); 21% etiologií MR;

n  enviromentální příčiny – onemocnění matky v průběhu těhotenství (zarděnky, syfilis,
toxoplazmóza, otrava olovem, intoxikace embria, alkohol, drogy, nikotin, rentgen, nedostatečná
výživa);

Etiologie mentální retardace

p  perinatální příčiny

n  perinatální encefalopatie (organické poškození mozku);

n  mechanické poškození mozku při porodu;

n  hypoxie, asfyxie;

n  předčasný porod, nízká porodní váha;

n  těžká novorozenecká žloutenka;



Etiologie mentální retardace

p  postnatální příčiny

n  záněty mozku (klíšťová encefalitida, meningitida ...);

n  traumata, mozkové léze při nádorových onemocěních, krvácení do mozku;

n  silná deprivace;

Etiologie mentální retardace

p  endogenní faktory – zakódovány v systému pohlavních buněk -> genetická příčina

n  genové mutace – vrozené metabolické poruchy (fenylketonurie, galaktosémie, mukopolysacharidosa,
…)

n  chromozomóvé aberace

p  aberace autozómů (nevázány na pohlaví) – Downův syndrom;

p  aberace gonozómů – Turnerův syndrom, Klineferterův syndrom;

Etiologie mentální retardace

p  exogenní faktory

n  fyzikální – RTG záření, mecanické poškození mozku, úrazy matky během těhotenství, patologický
porod;

n  chemické – léky, alkohol, nikotin, návykové látky;

n  biologické – virová a bakteriální onemocnění během těhotenství, hormonální poruchy, špatná
výživa;

Klasifikace mentální retardace

p  řada hledisek, jak klasifikovat MR:



n  dle doby vzniku: vrozená x získaná;

n  dle typu chování: eretický x torpidní x nevyhraněný;

n  dle stupně mentálního postižení – v rámci speciálněpedagogické praxe nejpoužívanější

Klasifikace MR dle stupně mentálního postižení

p  orientační ohraničení stupňů inteligenčním kvocientem (IQ) – poměr mezi mentálním a
chronologickým věkem (MV/CHV x 100);

p  měření IQ standardizovanými testy, škálami (určí přibližný stupeň MR);

p  nutno brát ohled na možné vývojové změny;

p  10. revize Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992 – mentální retardace spadá do oboru
psychiatrie (-> označení F);

p  oddíl věnovaný mentální retardaci F70-F79;

Klasifikace MR dle stupně mentálního postižení

p  F 70 – lehká mentální retardace

n  IQ v rozmezí 50 – 69, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9-12 let;

n  oblast vzdělávání, pracovního začlenění, sociálních vztahů;

p  F 71 – středně těžká mentální retardace

n  IQ v rozmezí 35 – 49 (m.v. 6-9 let);

n  zřetelné vývojové opoždění v dětství -> rozvoj k soběstačnosti a nezávislosti s různým stupněm
podpory

Klasifikace MR dle stupně mentálního postižení

p  F 72 – těžká mentální retardace

n  IQ v pásmu 20 – 34 (m.v. 3-6 let);

n  nutnost trvalé podpory ve všech oblastech lidské činnosti s jistou dávkou spolupráce;

n  výrazné opoždění ve vývoji;

p  F 73 – hluboká mentální retardace

n  IQ nejvýše 20;

n  nezbytná asistence při pohybu, hygieně a zajištění základních lidských potřeb;

Klasifikace MR dle stupně mentálního postižení

p  F 78 – jiná mentální retardace

n  stupeň MR nelze přesně určit z důvodu přidruženého postižení smyslového, tělesného, poruch
chování či autismu;

p  F 79 – nespecifikovaná mentální retardace

n  stupeň nelze určit z důvodu nedostatku znaků;