1
jako základní výzkumná metoda v pedagogických disciplínách
Kateřina Vlčková, Ph.D.
Centrum pedagogického výzkumu
Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
Terminologie
metoda pozorování
- sledování činností lidí
- záznam (registrace, popis) této činnosti
- analýza činnosti
- vyhodnocení
- přináší velký počet kvantitativních údajů, nestavíme na dojmech, jak co je, ale
máme přesné údaje
- výstupy mívají hodně deskriptivní (popisný) charakter
strukturované pozorování
- v kvantitativním přístupu ­ od začátku přesně vím, CO budu pozorovat a JAK
- strukturování, rozčleňování reality na předem stanovené kategorie
- pozorovací arch (př. mapa třídy) připraven před začátkem výzkumu, zaznamenává pozorování
mapa třídy
- schéma rozmístění žáků ve třídě
- někdy se zakresluje i nábytek
- do mapy se zaznamenává frekvence např.
o frekvence komunikace učitel ­ žák/ci (při každém vstupu žáka do komunikace se udělá čárka
na jeho lavici) ­ určí se tím zóna dominantní aktivity učitele
o zóna vyrušování žáky
o pohyb učitele a/nebo žáků během vyučování po třídě ­ přehled drah ­ lze určit hlavní dráhy a
evaluovat efektivní pohyb po třídě
koberec
2
arch na záznam činnosti učitele a žáka
- základem je seznam činností
- zaznamenává se výskyt činnosti čárkou
učební činnosti žáka frekvence
vyjmenovávání a popis ,,faktů" //////
vyjmenovávání a popis procesů a způsobů činnosti ///
třídění //
srovnávání, rozlišování /
zjišťování vztahů mezi ,,fakty" (vliv, způsob, příčina)
dotazování, ověřování //
analýza a syntéza /////
Pozorovací systémy
- komplexní nástroje pro pozorování
- pro strukturované pozorování byly vytvořeny tisíce pozorovacích systémů, mnoho z nich je
modifikací některého ze základních pozorovacích systémů (př. Flandersův a Bellackův).
- obsahují podrobný popis pozorovaných kategorií jevu, způsob jejich identifikace, záznamu a
vyhodnocování
- nejvýhodnější použití u činností, které probíhají v dobře kontrolovaném prostoru a které jsou určitým
způsobem organizovány
- dobře se pozorují činnosti v učebně, když jsou řízeny učitelem a probíhají sekvenčně (po sobě)
- špatně se strukturovaně pozoruje volná hra dětí
Pozorované kategorie
- jevy stejných vlastností, které pozorovatel identifikuje při pozorování
- př. kategorie ,,učitel chválí" ­ patří do ní všechny jevy, které mají vlastnost pochvaly učitelem; ,,žák
odpovídá"
- dělení kategorií v pedagogice:
o kategorie kognitivního charakteru (učitel vysvětluje učivo, učitel klade otázky na poznatky)
o kategorie afektivního charakteru (postoje, zájmy, pocity, př. učitel chválí žáka)
o psychomotorického charakteru (učitel stojí u tabule, žák pracuje se zařízením)
- dle obtížnosti určování kategorií:
o kategorie s nízkým stupněm vyvozování
odhalují se snáze
př. žák nahlas čte
obvykle vyšší reliabilita než u kategorií s vys. st. vyvozování, ale výsledky jsou často
triviální
o kategorie s vysokým stupněm vyvozování
vyžadují odhad, hlubší rozbor souvislostí
př. dítě dává pozor
kladou vyšší nároky na zácvik pozorovatelů
musí být dosaženo požadované míry shody mezi pozorovateli (tzv. interrater
reliability)
nižší míra reliability tohoto pozorování X zajímavější výsledky
Flandersův pozorovací systém ­ interakční analýza procesu (IPA)
- používá se na vyhodnocování komunikace ve třídě
- jeho předností je jednoduchost ­ obsahuje jen 10 kategorií
- lze ho používat u frontální výuky, nehodí se pro jiné formy
- záznam kategorií se provádí s časovou frekvencí např. 3 sekundy
3
- činnosti žáků jsou v tomto relativně starém systému málo strukturované, nezískáme tedy
strukturovanější pohled na činnosti žáka
řeč pozorované kategorie
učitel 1. akceptuje žákovy city
2. chválí a povzbuzuje
3. akceptuje žákovy myšlenky nebo je rozvíjí
4. klade otázky
5. vysvětluje
6. dává pokyny
7. kritizuje; prosazuje vlastní autoritu
žák 8. odpovídá
9. hovoří spontánně
šumy 10. ticho, pauzy, zmatek, nesrozumitelná komunikace
- výskyt kategorií (1 až 10) v časových sekvencích nejčastěji po 3 sekundách se zaznamená čárkou do
záznamového archu
- záznam provádí dva pozorovatelé (jeden hlásí čas, pokud je časová jednotka velká)
Analýza:
- jaké je pořadí výskytu jednotlivých kategorií?
- jaká je proporce učitelovy řeči? (součet 1 až 7 dělený součtem 1 až 9)
- jaká je proporce řeči žáka (součet 1 až 9 dělený součtem 1 až 7)
- jaká je proporce přímého působení učitele vzhledem k nepříémému? (součet frekvencí 1 až 4 dělený
součtem 5 až 7)
- aj.
Druhy pozorování
Průběh pozorování
přímé pozorování
­ pozorovatel sleduje průběh činnosti osobně
Záznamový arch: kód pozorované kategorie X pozorovací sekvence (čas v sekundách
3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 48 51 54 57 60 suma
1
2
3
4
5
6 /
7 /
8
9
10 /
4
­ pozorovatel musí být umístěn tak, aby rušil pozorované co nejméně (v učebně nejlépe za žáky vzadu
v rohu ­ z rohu jde lépe tváře)
­ zaznamenává do archu nebo přímo do počítačového programu (na konci pozorování program údaje
uspořádá a zařadí je do tabulek a grafů
nepřímé pozorování
­ ze záznamu
­ videozáznamy se pořizují většinou učitele i žáků (třídy)
zároveň
­ viz Janík, Miková ­ Videostudie jak metoda výzkumu
v pedagogice (2006)
Zaznamenávání pozorovaných jevů
Záznam
Trvání jevů Výskytu jevů
Intervalové
kódování
Přirozené
kódování
Záznam
Trvání jevů Výskytu jevů
Intervalové
kódování
Přirozené
kódování
Zaznamenávání trvání kategorií
- měří se délka činností se stopkami
- př. měření délky otázek, odpovědí, celková čas věnovaný otázkám,
odpovědím
- př. měření délky různých aktivit v hodině, časové snímky dne ředitelů,
zástupců, inspektorů
- pozorování zaznamenávající délku kategorií nejsou u nás moc častá
Zaznamenávání výskytu kategorií
- kódování = dělání čárky ke kategorii, že se vyskytla nebo zapsání čísla jevu, když se vyskytl
- dva základní způsoby kódování (intervalové, přirozené), pozorovací systém volí obvykle jedno z nich
intervalové kódování
- je určen časový interval, obvykle 3 sekundy (nebo i 5, 10, 15 sekund), delší intervaly se málo
používají
- při každé třetí sekundě zápis kódu kategorie, která se právě vyskytuje
- zvolený interval ovlivňuje hustotu záznamu (3 sekundy/záznam = za 45 min/900 záznamů =>
podrobný záznam, hodina je dobře popsaná), (15 sek/záznam = 180 kódů ­ to už je výrazně méně)
- záznam co 3 sekundy je náročný => zaznamenává se někdy jen část výuky (např. činnosti během
prvních a posledních 5 minut a činnosti uprostřed)
přirozené kódování
- kódování podle přirozeně se vyskytujících kategorií
- záznam na začátku každé pozorované kategorie (př. kódujeme učitele ­ když žák domluví, uděláme
čárku k učiteli, že poskytuje zpětnou vazbu)
Vyhodnocování výskytu kategorií
a) frekvence
- zjišťuje se frekvence (četnost) každé kategorie za zkoumanou pozorovanou jednotku (např. za
vyučovací hodinu)
- kategorie lze i slučovat
- zjišťují se vztahy mezi frekvencemi, lze vypočítávat indexy (poměry) ­ např. poměr mezi souhrnnou
frekvencí všech kategorií a frekvencí každé kategorie nebo skupiny kategorií
5
b) sekvenční vyhodnocování
- sleduje se která kategorie následuje za kterou
- zjišťuje se typické nebo nejčastěji zastoupené frekvence
Tabulka: Ukázka komunikační struktury hodin
kód grafický
zápis
výskyt
(suma)
výskyt (%) pořadí
výskytu
1 U Ž 322 9,86 3
2 U ŽŽ 972 29,78 2
3 U Ž 1371 42,01 1
4 U ŽŽ 115 3,52 6
5 Ž U 160 4,90 4
6 ŽŽ U 62 1,60 7
7 Ž U 129 3,95 5
8 ŽŽ U 34 1,04 9
9 Ž Ž 53 1,62 8
10 Ž ŽŽ 7 0,21 12
11 Ž Ž 2 0,06 14
12 Ž ŽŽ - - -
13 ŽŽ Ž 17 0,52 10
14 ŽŽ Ž - - -
15 ŽŽ ŽŽ 1 0,03 15
16 ŽŽ ŽŽ - - -
17 UP Ž 13 0,39 11
18 X U 5 0,15 13
Zácvik pozorovatele
- je třeba se zacvičit v používání pozorovacího systému, získat dovednost přesně identifikovat
jednotlivé pozorované kategorie
- nácvik z audio, videonahrávky nebo z přímého
pozorování
- spolupracují 2 ­ 3 pozorovatelé ­ jeden zkušený a
začínající, cílem je, aby se shodovali
- sporná místa se prodiskutují
- cca. 6-10 hodin nácviku u Flandersova systému X
jsou i náročnější systémy (40 a více hodin zácviku)
- shoda pozorovatelů se sleduje přes procento shodně
kódovaných kódů
- doporučená shoda je min. 80%, korelační koeficient
min. 0,90 (0,80)
- není vhodné srovnávat začínající pozorovatele
Reliabilita kategoriálních pozorovacích systémů
- zjišťuje se dvěma způsoby:
o 1/ shoda mezi dobře zacvičenými zkušenými pozorovateli
o 2/ výpočet vnitřní konzistence pozorovacího systému
vztah mezi jednotlivými pozorovanými kategoriemi
zajímá nás, jak se kategorie chovají vůči sobě
vypočítává se koeficient alfa (nutno mít alespoň 15 vyuč. hodin)
Chyby pozorovatelů, efekty
- vliv pozorovatele na pozorované ­ reakce na jeho přítomnost atd.
- předsudky a zkušenosti pozorovatele
Porovnání kódování pozorovatelů (zácvik)
číslo
jevu
zkušený
pozorovatel suma
výskytu jevu
začínající
pozorovatel suma
výskytu jevu
1 10 10
2 6 4
3 8 8
4 6 2
5 8 8
atd. atd. atd.
U ... učitel
Ž ... žák
ŽŽ ... žáci
X ... jiná osoba
UP ... učební pomůcka
... směr toku informace
6
- kontaminace pozorování předchozími vědomostmi pozorovatele
- chyby posuzování:
o chyba centrální tendence ­ tendence posuzovat většinu individuí na střed posuzovací škály
o haló efekt ­ tendence posuzovat dle prvního dojmu
o chyba z mírnosti ­ tendence hodnotit vysoko, nediferencovat
- pozorovatelovo opomenutí ­ nezaregistruje výskyt kategorie (vlastní předsudky, simultánní výskyt,
rychlý výskyt, nepravidelný výskyt, pozorovateli se nepodařilo ho zachytit)
- pozorovatelův směr ­ po zácviku je třeba okamžitě realizovat pozorování, jinak si pozorovatel
postupně předefinovává kategorie, zapomíná na dohodnuté
- ztrácení reliability ­ je třeba stále kontrolovat sběr dat, aby probíhal dle dohodnutých postupů, jinak
data sesbíraná později budou méně reliabilní něž starší data
Záznam pozorování
- dění ve třídě aj. je velmi rychlé obvykle ­ klade vysoké nároky na pozorovatele => vyhotovuje se
audio nebo videonahrávka
- nahrávka se lépe kóduje
- komunikaci na nahrávce přepíšeme ­ vznikne protokol
- existují pravidla pro transkripci a její standardizaci
- existují také softwary, ve kterých lze s transkripty efektivně pracovat
Pozorování v kvalitativním výzkumu
- má jiný postup, účel, východiska, jiný postup při analýze dat, jiný začátek
Zdroje, literatura
- sestaveno dle Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
- Gall, M. D.; Borg, W. R.; Gall, J. P. Educational Research. Longman, 1996.
- Kreslené obrázky převzaty z BENESCH, H. Encyklopedický atlas psychologie. Praha : Lidové noviny,
2001, s. 54. (z materiálů T. Janíka)