m Logopedie vývoj řeči, symptomatické poruchy řeči, principy terapie Klasifikace NKS • narušení vývoje řeči (OVŘ, vývojová dysfázie) • získaná orgánová nemluvnost (afázie) • získaná psychogenní nemluvnost (mutismus) • narušení zvuku řeči (huhňavost, palatolalie) • narušení plynulosti řeči (breptavost, koktavost) • narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie) • narušení grafické stránky řeči • symptomatické poruchy řeči • poruchy hlasu • kombinované vady a poruchy řeči Symptomatické poruchy řeči M- NKS provázející jiné, dominantní postižení ■ řeč osob s DMO ■ řeč mentálně postižených ■ řeč nevidomých ■ řeč sluchově postižených ■ řeč autistu Stádia vývoje řeči Předřečové období Období vlastního vývoje řeči ■ Klenková, 1996 ^11 j Předřečové období ■ osvojování návyků, zručnosti, které se později podílejí na budování vlastní řeči: ■ sání, žvýkání, polykání a křik ■ úsměv, citově zabarvený křik, broukání ■ období pudového žvatlání ■ období napodobujícího žvatlání ■ napodobují hlásky mateřského jazyka, melodii a rytmus řeči ■ stadium rozumění řeči ■ reakce na určité výzvy, „pac, pac/,"", ukazují, „jak jsou veliké", i když nechápou obsah všech slov a samy je neumí říct ■ rozvoj pasivní slovní zásoby Končípřípravné stadium řeči. ,J Období vlastního vývoje řeči Kolem 1. roku života ■ první slova = jednoslovné věty (potřeby, přání, pocity, prosby) ■ jednoslabičná, později dvojslabičná i víceslabičná, ■ přetrvává žvatlání, převažuje neverbální dorozumívání. Kolem 2. roku života ■ kvalitativní a kvantitativní zdokonalování řeči, ■ dvouslovné věty - spojení podstatného jména se slovesem, ■ Děti se učí dosahovat drobných cílů a ovlivňovat chování dospělých pomocí řeči, ■ Začíná skloňování, ■ „první věk otázek", tedy otázek typu „co?" a „kdo?". Kolem 3. roku ■ posun myšlení od konkrétních označení k abstraktním pojmům, zevšeobecňování, ■ slova dostávají určitý obsah, ■ někdy: porušení plynulosti řeči - zadrhávání. Mezi 3. a 4. rokem ■ vyjadřování většinou obsahově i formálně správné, ■ |V/ \/ /A/ F m r m t . m f I F F I ■ další rozšířeni pasivní i aktivní slovní zásoby, ■ zpřesňování obsahu a významu slov, ■ používání jednotného a množného čísla, souvětí, ■ básničky, konverzace, ■ „druhiý věk otázek", otázek typu „proč?" a „jak?". Po 4. roce ■ gramaticky správný projev, ■ užívání všech slovních druhů. Mezi 5. a 6. rokem ■ řeč dítěte se začíná podobat řeči dospělých ■ souvisle vypráví, ■ správně vyslovuje. Končí vývoj řeči z formální (zvukové) stránky. principy logo terapie všeobecné principy: motivace podmiňování - odměny zpětná vazba opakování automatizace osvojených dovedností ■ ■ ■ ■ ■ pedagogické principy: uvědomělosti aktivity náklonnosti soustavnosti trvalosti posloupnosti individuálního přístupu ■ ■ ■ ■ ■ ^1 j principy logo terapie specifické logopedické principy: ■ minimální akce - jakékoli cvičení by nemělo působit námahu ■ relaxace -zklidnění při navazování kontaktu ■ komplexnost - týmový přístup ■ symetričnost terapeutického vztahu -v doprovodu rodičů, terapeut je rodičům partnerem ne nadřazený ^111 principy logo terapie ■ multisenzoriální přístup nebo monosenzionární -dle potřeby, zaměřen na konkrétní postižení ■ včasná stimulace ■ imitace přirozeného, normálního vývoje řeči ■ překonávání komunikační bariéry - nechuť komunikovat ■ konkrétnější principy při terapii jednotlivých druhů NKS - např. při dyslalii - princip užívání pomocných hlásek - každá z poruch má ještě konkrétnější ped. přístupy ^11 j přírodní zvuky a onomatopoa ■ zkoušíme při různých hrách, ■ dítě si přirozeně trénuje artikulaci hlásek ■ např. had syčí sss.., vítr dělá ffíí.., mašina jede ššš... I rozvoj slovní zásoby ■ pasivní (rozumí) ■ aktivní (užívá)