Základy spec pedagogiky 1 íiální i j y PhDr. Pavla Punerová 32695(5)mail.muni.cz •o BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. 1. vydání. Brno: Paido, 2007, 159 s. ISBN 978-80-7315-140-9. Strategie ve vzděláváni děti a žáku se speciálními vzdělávacími potřebami istančniny.i w8§ĚsM Min*»** ewtoftow». M»rie Utrtwví 6nx>200? Inkluze ) ivy • integrace všech žáků do běžné školy • mainstreaming • žáci se speciálními vzdělávacími potřebami • specialnepedagogicka podpora Integrace • znovu vytvoření celku •jednota mezi člověkem a jeho vztahem k okolí Změny ve speciálním vzdělávání • Dříve - speciální školy pro žáky s tělesným, smyslovým, mentálním postižením • Nyní - žák se speciálními vzdělávacími potřebami > Postižení těžké 3% > Středně těžké 17% > Lehké postižení 80% • Hlavní výchovně vzdělávací proud Samostudium • modely integrace • organizační formy společného vyučování • podpůrné systémy, projekty Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami y ^^ß \^y ' • žáci se zdravotním postižením • žáci se zdravotním znevýhodněním • žáci se sociálním znevýhodněním • žáci nadaní a mimořádně nadaní Žáci se zdravotním postižením Za žáky se zdravotním postižením se považují žáci: • s tělesným postižením • se zrakovým postižením • se sluchovým postižením • s mentálním postižením • s autismem • s vadami řeči • se souběžným postižením více vadami • se specifickými poruchami učení nebo chování -^fcr ^ mí Žáci se zdravotním znevýhodněním Za žáky se zdravotním znevýhodněním se považují žáci: • zdravotně oslabení • dlouhodobě nemocní • s lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování Klasifikace speciální pedagogiky • psychopedie • somatopedie • logopedie • surdopedie • oftalmopedie • etopedie • edukace jedinců s kombinovaným postižením více vadami • specifické poruchy učení nebo chování Školní integrace • snaha o společnou edukaci postižených a nepostižených žáků • „snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělání jedincům se speciálními vzdělávacími potřebami v co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jejich potřebám" •o • individuální integrace • skupinová integrace • podpůrné služby Legislatíva - samostudium • Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha (2001) • Školský zákon - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání • Vyhláška č. 72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních • Vyhláška č. 73/2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných • RVP, ŠVP Systém pedagogicko-psychologického poradenství j Školní poradenská pracoviště j Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště > Výchovní poradci > Školní psychologové > Školní speciální pedagogové > Školní metodici prevence Systém pedagogicko-psychologického poradenství j Školní poradenská pracoviště j Specializovaná poradenská zařízení Specializovaná poradenská zařízení j Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) j Speciálně pedagogická centra (SPC) j Střediska výchovné pece (SVP) j Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP) Systém pedagogicko-psychologického poradenství j Školní poradenská pracoviště j Specializovaná poradenská zařízení Standardní činnosti center j standardní činnosti společně j standardní činnosti speciální > centrum poskytující služby žákům s vadami řeči > se sluchovým postižením > se zrakovým postižením > s tělesným postižením > s mentálním postižením > s poruchami autistickeho spektra > žákům hluchoslepým > žákům s více vadami Střediska výchovné péče SVP zajišťují prevenci a terapii sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a poradenství v této oblasti Těžiště činnosti SVP: > psychoterapeutická práce > Aktivní depistáž problémových jedinců a skupin SVP se zřizují od roku 1991 (podle zákona ČNR 395/1991 O školských zařízeních) Od roku 1997 jsou SVP zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství Institut pedagogicko-psychologického poradenství - IPPP j Organizace s celorepublikovou posobností, zřízena MSMT v 1994 j Řeší aktuální koncepční otázky pedagogicko-psychologického poradenství j Podílí se na tvorbě nových poradenských koncepcí a legislativy j Zajišťuje koordinaci poradenského systému j Poskytuje další vzdělávání poradenských pracovníků j Zajišťuje přenos odborných informací ■ ■ I Speciálně pedagogická diagnostika PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 Diagnostika ve speciální pedagogice ffeafc lis &ě03iMbb mitMvM Dainur Pŕ.-c*&ví Brno 2007 Speciálně pedagogická diagnostika ■ Je součástí speciální pedagogiky. ■ Cílem je co nejdokonalejší poznání člověka s postižením, vadou nebo nějakým handicapem. ■ Poznatky slouží k výchově a vzdělávání jedinců s postižením, k určení socializace ve společnosti. ■ Zaměřuje se na získání informací o osobnosti dotyčného jedince a o jeho možnostech v oblasti vzdělavatelnosti a vychovatelnosti, neboť to jsou hlavní předpoklady pro zařazení člověka s postižením do společnosti. ■ Zkoumá průběh dosavadního vývoje člověka i s jeho etiologií. Základní pojmy ■ Diagnostika = poznávací proces ■ poznání =^> diagnóza Diagnostika ■ komplexní, interdisciplinární (lékaři, psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci a další odborníci). ■ Diagnostika v oblastech: D lékařství d speciální pedagogiky d psychologie D sociální Diagnóza ■ Speciálně pedagogická diagnostika vyžaduje individuálni prístup. ■ Dělí se podle druhu postižení na: surdo, soma, logo,... ■ Podle etiologie: d kauzální, kdy je známa příčina, symptomatickou, kdy příčina není známa a diagnóza se omezuje na příznaky. ■ Podle časového sledu provádění na vstupní, průběžnou a výstupní. ■ Podle rozsahu sledovaných cílů: globální diagnostika se zaměřuje na zjišťování nejvýznamnějších vlastností postiženého člověka vzhledem k výchovnému a vzdělávacímu procesu jako celku, parciální je zaměřena jen ve vztahu k určitým aktuálním projevům. Diferenciální diagnostika ■ když zjištěné charakteristika dostatečně přesvědčivě nenaznačují, o kterou diagnózu by mohlo jít. ■ Např. odlišení hluchoty od mentální retardace v případě, že dítě nemluví, nebo MR od autismu. Úkoly speciálně pedagogické diagnostiky v jednotlivých obdobích vývoje Z hlediska jednotlivých životních období se může diagnostika týkat: ■ raného a předškolního věku, ■ období školní docházky včetně dospívání, ■ dospělosti, ■ stan. Hlavní oblasti diagnostiky ve SP Diagnostika: ■ motorických schopností a laterality ■ rozumových schopností ■ komunikačních schopností ■ socializačního a citového vývoje Diagnostické metody ■ metody obecné -sbírají údaje a základní data o vyšetřované osobě. Využívají je i jiné vědní obory, nejen speciální pedagogiky. Patří sem: rodinná anamnéza (RA) se zaměřuje na zjištění údajů o rodičích, sourozencích, prarodičích, popř. v případě potřeby i ostatních předcích, se zřetelem na patologické odchylky. Sleduje výskyt určitých chorob v rodině. osobní anamnéza (OA) navazuje na rodinnou a zjišťuje údaje o vyšetřované osobě z pre-, peri- a postnatálního období, z raného dětství a z dalších fází vývoje. Zaměřuje se na údaje týkající se celkového biologického, neuropsychického a sociálního vývoje včetně různých chorob, úrazů, operací, užívaných léků apod. Doplňkem je vyšetření prostředí (rodinného, školního, pracovního...). katamnéza se zabývá zkoumáním příčin opakovaného objevení se nežádoucích projevů v určitém časovém odstupu od ukončení nápravné péče. Diagnostické metody ■ metody speciální - představují odborná speciálně pedagogická vyšetření, která mají zjistit druh a stupeň postižení. Jedná se o týmovou práci. Je důležité soustředit pozornost na celou osobnost vyšetřovaného a nebrat do úvahy jen izolovaný výkon v určité oblasti. d pozorování d metody explorační d diagnostické zkoušky (ústní zkoušky, praktické zkoušky d testové metody standardizované a nestandardizované, d rozhovor a hodnocení výsledků činnosti d kazu isti ka d přístrojové metody Školní zralost ■ Mezi základní diagnostické situace patří hra, kresba, vyučování. ■ Během celého vyšetření je třeba dítě pozorovat a sledovat jeho chování. ■ Výsledky je nutno analyzovat a slovně se o nich vyjádřit. ■ Rozhodně nespoléhat jen na bodové ohodnocení výkonu dítěte!