Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Současné chápání kvalitativního přístupu v pedagogice
●„Nikdo nemůže porozumnět určité kultuře bez porozumnění jazyka této kultury, protože lidé
používající jiný jazyk odlišně přemýšlejí. Mnoho kvalitativních badatelů v edukačních vědách se
domnívá, že podobná kognitivistická hypotéza a její možné důsledky se týkají pouze studia
amerických Indiánů či hráčů počítačových her. Opak je pravdou, neboť pedagogická teoretická
literatura (na kterou jsou badatelé spíše uvyklí) používá odlišný jazyk než učitelé v praxi“
(Švaříček 2007 s. 19)
●příklad str. 19

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●„Začínající badatelé zpravidla zůstávají u popisu toho, jak jednal jeden účastník, co si myslel a
proč... badatelé si zapomínají klást jednu podstatnou otázku, která odlišuje vědu od novinářské
praxe. Je to otázka Kde se bere pohled účastníka? Sociální vědu ani tak nezajímá, proč se nějaký
jedinec choval určitým způsobem, jaká byla jeho osobní motivace, ale co jej přimělo, aby tak
jednal.“ (Švaříček 2007 s. 20)

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Důvěryhodnost
●- vnitřní validita je silnou stránkou kvalitativního výzkumu
●- závěry zkoumání musí být podpořeny důkazy
●Techniky k zajištění důvěryhodnosti
●- členské ověřování: ověřování přímo u členů zkoumané skupiny (jak se dívají na závěry našeho
výzkumu); někteří výzkumníci to pokládají za nejlepší techniku pro zajištění důvěryhodnosti, jiní
ne. Otázka zní: mají respondenti takový status, aby mohli korigovat závěry výzkumu?
●- audit kolegů: skupina zkušených expertů nezávisle na sobě posuzuje závěry výzkumu
●- reflexe kolegů: podobné jako audit expertů - autor průběžně prezentuje své úvahy kolegům
●

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Techniky k zajištění důvěryhodnosti
●- výběr účastníků výzkumu - výzkumník by měl zdůvodnit výběr účastníků - účastníci musí mít
hluboké zkušenosti se zkoumaným jevem
●- deník výzkumníka: popis cesty výzkumníka, kterou prošel při kvalitativním výzkumu
●- postupy při interpretaci dat - ověřování teorie na jednotlivých případech (popř. přeformulování
teorie)
●- přímé citace (či přepisy terénních zápisů): slouží k tomu, abychom ukázali specifický jazyk,
výjimečný případ, atd. Chybou bývá, že dochází k nadužívání této techniky pro účely důkazu tvrzení
v závěrech (obzvlášť nejsou-li citace interpretovány)
●

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Etické dimenze výzkumu
●- na každém badateli zůstává pečlivé zvažování všech etických aspektů výzkumu
●- důvěrnost - nebudou zveřejněná žádná data, jež by umožnila čtenáři identifikovat účastníky
výzkumu (příklad Švaříček s.45); leda, že by všichni zúčastnění souhlasili, ale nedoporučuje se to
- ovlivní to výsledky, aj.; výběr pseudnymů pro osoby i místa
●- poučený souhlas - získání souhlasu k výzkumu od účastníků výzkumu (výzkumník by to měl
zdokumentovat - např. na diktafon); nepodávat klamavé informace (např. o délce rozhovoru, nebo
výzkum na téma šikana je prezentován jako výzkum komunikace žáků)
●- utajené výzkumy - etický problém, je vždy důležité se ptát, jestli výzkum přinese i jiné
informace než pikantní (které významně ovlivní vědecký diskurs); poradní etická komise rozhoduje o
porušení kodexů, nikoli pouze výzkumník

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Etické dimenze výzkumu
●- zpřístupnění práce účastníkům výzkumu: sporné, ale, když jim to výzkumník slíbí, měl by to
dodržet
●
●výše uvedené informace byly čerpány z Švaříček 2007
●

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Fáze kvalitativního výzkumu a jejich plánování
●- “Kvalitativní výzkum je proměnlivě plánovitý - to znamená, že se v něm střídají fáze, kdy se
výzkumník drží předem stanoveného plánu s fázemi, kdy hledá použitelná řešení problémů a situací,
které na počátku nepředpokládal“ (Šeďová 2007 s. 53)
●- plán je důležitý ze dvou důvodů:
●a) první důvod směřuje k výzkumníkovi - zpřesňuje svoji představu o předmětu, cílech zkoumání a
cestách...
●b) druhý důvod směřujek lidem z vnějšku - k vedoucí diplomové, disertační práce, k lidem v
grantových komisích, atd.

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Fáze kvalitativního výzkumu a jejich plánování
●- stanovení cílů výzkumu: na začátku výzkumu je třeba stanovit cíle a posoudit, jsou-li dostatečně
významné - vyplatí se výzkumníkovi investovat? Pro koho jsou cíle obohacující?
●typické pojmy, které se používají v kval. výzkumu při vymezování cílů jsou: prozkoumat, vysvětlit,
poposat, porozumět, odkrýt... mohou poskytnout zpětnou vazbu, pomoci zlepšit, poskytnout vodítko ke
změně, ukázat možná řešení, atd.
●- Maxwell (2005) - 3 typy cílů:
●1. intelektuální - jak výzkum rozšíří odborné poslání
●2. praktický - jak výzkum pomůže praxi
●3. personální - jak práce obohatí výzkumníka samotného
●tyto 3 typy cílů se vzájemně nevylučují

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Fáze kvalitativního výzkumu a jejich plánování
●- vytvoření konceptuálního rámce: systém konceptů, předpokladů, očekávání a teorií;
●formulování výzkumného problému (pojmenovat čemu se bude výzkum věnovat - blíží se tomu, co
označujeme jako “téma” výzkumu);
●definování klíčových konceptů (jasná definice nejdůležitějších termínů ve v.p.);
●nastínění teoretického kontextu - literatura; nutné, ale u kval. výzkumu je to problematické,
dokonce někteří odborníci na zakotvenou teorii varují, že by výzkumník neměl vcházet do výzkumu
zatížen existující teorií
●

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●Fáze kvalitativního výzkumu a jejich plánování
●- definování výzkumných otázek - jádro každého výzkumu; tázací věty; měly by být dostatečně
široké; nevjadřují vztah mezi proměnnými; nedají se zodpovědět pomocí statistických analýz (př.
Šeďová st. 71)
● příklady kval. v.o.: Jaké jsou divácké zvyklosti dítěte? Jaké názory a postoje vyjadřují rodiče
ohledně dětského sledování televize?
●- rozhodnutí o metodách - rozhodnutí o vzorku, výběr metod sběru dat a zajištění vstupu do terénu
●
●Příklad výzkumu: Šeďová str. 55
●Výše uvedené informace byly čerpány z Šeďová 2007
●

Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
●literatura:
●Švaříček R.; Šeďová K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007. ISBN
978-807367-313-0.

DĚKUJI ZA POZORNOST
Zdeněk Hromádka
13549@mail.muni.cz
Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně