Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz PARADIGMA ●Aktuální přijatá vědecká praxe - zákony, teorie, aplikace, atd. ●Jen to, co odpovídá paradigmatu, je vědou ●Paradigma omezuje množinu řešení problému ●Věda je to, co pokládají za vědu vědci v daném oboru ●Pracovat mimo paradigma je velice riskantní - vědecká revoluce ETAPY VÝZKUMU ●Pokus o stanovení výzkumného problému (už v tuto chvíli se rozhodujeme mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem) ●Informační příprava; sedimantace výzkumného problému ●Stanovení výzkumného problému (další informační příprava) ●Stanovení hypotéz ●Příprava výzkumných metod ●Sběr výzkumných dat ●Interpretace údajů ●Psaní výzkumné zprávy KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM ●KVALITATIVNÍ ●číselné údaje ●Příprava výzkumných metod ●Sběr výzkumných dat ●Interpretace údajů ●Psaní výzkumné zprávy ●KVALITATIVNÍ ●slovní (nečíselný) ●citlivý k jednotlivcům ●malý počet osob ●velmi dobře popsaný a pochopený soubor ●KVANTITATIVNÍ ●číselné údaje ●matematické zpracování ●ar. průměry, procenta, pravděpodobnosti, asociace, korelace, atd. ●zkoumají se velká množství osob ●redukce informací o souboru KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM ●KVALITATIVNÍ ●číselné údaje ●Příprava výzkumných metod ●Sběr výzkumných dat ●Interpretace údajů ●Psaní výzkumné zprávy ●KVALITATIVNÍ ●vytváření nové teorie ●nové problémy (neformální vztahy ve třídě, komunity, subkultury, atd.) KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM ●Kvantitativní: ●Existence objektivní skutečnosti ●Ideálem jsou přírodní vědy ●Pozitivismus, A. Comte, J.S. Mill (19.stol.); novopozitivismus; kritický racionalismus, Karl R. Popper ●Kvalitativní ●Kval. - subjektivní skutečnosti (E. Husserl, první pol. 20. stol.), fenomenologie ●Komplementarita, válka paradigmat KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM ●Kvantitativní: „Deduktivní metoda vychází z teorie nebo z obecně formulovaného problému. Teoretický nebo praktický problém je přeložen do jazyka hypotéz. Hypotézy navrhují, jaké spojení mezi proměnnými bychom měli najít, je-li naše hypotéza pravdivá.“ (Disman 2002 s. 76) ●teorie → hypotézy → pozorování → přijaté/zamítnuté hypotézy ●Kvalitativní: „Induktivní metoda je značně odlišná. Začíná pozorováním, ve kterém pátráme po pravidelnostech, vzorcích, které snad existují v objektivní realitě. Objevené pravidelnosti popíšeme ve formě předběžných závěrů. Ty pak ověřujeme dalším pozorováním. Konečným produktem je nová teorie.“ (Disman 2002 s. 76) ●pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ●„problém je ... tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký je vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? ●Odpověď na tuto otázku je tím, co hledáme výzkumem. Jestliže je problém vědecký, obsahuje vždy dvě nebo více proměnných.” (Kerlinger: c. d. s 32 in Pelikán 2004 s. 38) ●“formulace problému nemusí mít vždy formu otázky. Podstatné je, že tuto otázku v sobě implicitně obsahuje.“ (Pelikán 2004 s. 38) TYPY VÝZKUMNÝCH PROBLÉMŮ ●Relační - zkoumá vztahy mezi proměnnými ●např.: Jaký je vztah mezi inteligencí a prospěchem žáka? ●Kauzální - zkoumá, jaký vliv má nějaká příčina např. na chování žáků, proces vyučování, vědomosti, atd; typickou metodou zkoumání je experiment ●např.: Jaký vliv má činnostní učení v matematice na úroveň vědomostí v matematice u žáků druhého stupně ZŠ? ●Deskriptivní - popisný; z výzkumnického hlediska nejméně hodnotný (hovoříme spíš o průzkumu než o výzkumu); výstupy bývají např. vyjádření poměru vlastností souboru v absolutních a relativních četnostech, sloupcové a koláčové grafy, atd. ●např.: Na základě jakých podkladů jsou nejčastěji hodnoceni žáci v předmětu tělesná výchova? Hodnoty proměnných ●Proměnné nabývají různých hodnot ●např.: různý věk, různé počty bodů v didaktickém testu, různý prospěch z daného předmětu, různý typ střední školy, různá četnost vyrušování žáků ve výuce, atd. ●data proměnných tvoří aktuální pozorované hodnoty proměnných ●např.: 14 let, 38 bodů, chvalitebně, gimnázium, 18 vyrušení, atd. Typy proměnných podle měřítka ●intenzivní (existence uspořádání hodnot proměnné) ●- ordinální - existuje tam pouze uspořádání (hodnota x HYPOTÉZY ●Hypotéza je vědecký předpoklad ●VÝZKUMNÝ PROBLÉM HYPOTÉZY ●„Hypotézy rozměňují na drobné výzkumný problém“ ●Příklad výzkumného problému: „Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáků?“ ●Formulace hypotézy: „U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování.“ (podle Gavora 2006 s. 51) FORMULACE HYPOTÉZ ●Základní vlastnost hypotézy: vyjadřuje vztahy mezi proměnnými. ●Příklad výroku, který nemá vlastnosti hypotézy: „Dobří učitelé využívají ve třídě humor“. (dobří učitelé - to není měřitelná proměnná) ●Výrok přeformulovaný do hypotézy: „Učitelé, kteří používají ve třídě humor, dosahují lepších učebních výsledků než učitelé, kteří nepoužívají humor.“ ● V hypotézách se mezi proměnnými vyjadřují vztahy (někdy také ve formě rozdílů či následků). (podle Gavora 2000 s. 52) ZLATÁ PRAVIDLA HYPOTÉZ ●Hypotéza je tvrzení. Vyjadřuje se vždy oznamovací větou. Na konci výzkumu musíme toto tvrzení přijmout nebo zamítnout. ●Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. ●Hypotéza se musí dát testovat (empiricky zkoumat). Její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat. (podle Gavora 2000 s. 53) statistické hypotézy ●“Statistickou hypotézu neověřujeme přímo, nýbrž vždy proti nějakému jinému tvrzrní, obyčejně proti tzv. nulové hypotéze. Nulová hypotéza je doměnka, která prostřednictvím statistických termínů tvrdí, že mezi proměnnými, které zkoumáme, není vztah.” (Chráska 2007 s. 69) ● „Pokud se při statistické analýze ukáže, že nulovou hypotézu je možno odmítnout, přijímáme tzv. alternativní hypotézu. ●Např.: ●hypotéza (věcná): Muži kouří víc než ženy. ●nulová hypotéza: H0 Frekvence kouření je u mužů i žen stejně velká ●alternativní hypotéza: HA Frekvence kouření je u mužů a žen rozdílná ● VÝBĚROVÝ SOUBOR ●Výběrový soubor reprezentuje základní soubor ●vlastnosti základního souboru (ty neznáme, ale chtěli bychom je poznat) nazýváme parametry ●vlastnosti výběrového souboru (ty zkoumáme), nazýváme statistiky (nebo výběrové charakteristiky). Z nich usuzujeme na parametry. ●Hlavní statistické údaje o základním souboru občanů české republiky obsahuje Statistická ročenka ČR (Údaje o školství zahrnuje Statistická ročenka školství) NÁHODNÝ VÝBĚR ●Nejlepší výběrový soubor je takový, který dobře reprezentuje základní soubor - je jeho zmenšeninou, má všechny jeho podstatné charakteristiky ●Náhodný výběr velmi dobře reprezentuje základní soubor ●U náhodného výběru má každý člověk ze základního souboru stejnou šanci být vybrán jako jiný člověk METODY A NÁSTROJE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU VE SPOL. VĚDÁCH ●Dotazník ●Pozorování ●Interview ●Obsahová analýza textu ●Experiment ●Didaktický test PILOTNÍ STUDIE ●je prováděna na malé skupině z populace ●nejčastěji zde používáme spíš kvalitativní techniky (nestandardizovaný rozhovor) ●cíl pilotní studie: zjistit zda vůbec v populaci existuje informace, kterou požadujeme a je-li dosažitelná. PŘEDVÝZKUM ●Když máme hotový výzkumný nástroj, je velmi vhodné si jej vyzkoušet na vzorku populace (obvykle větším než u pilotní studie). Je to test výzkumného nástroje. ●testujeme srozumitelnost a jednoznačnost otázek ●někdy nás také zajímá např. - jak dlouho trvá vyplnění dotazníku, atd. ●po statistickém zpracování předvýzkumu můžeme získat představu o tom, jak velký výzkumný vzorek budeme potřebovat (popř. jaká je reliabilita jednotlivých položek) ●pilotní studie a předvýzkum by měly být nezbytnou součástí každé vědecké studie VALIDITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ●„nejobecnější definice validy je ve stručnosti obsažená v ozázce „Měříme to, o čem se domníváme, že měříme?“ (Kerlinger 1972 s.435) ●validita zkoumá platnost měření ●např. někteří výzkumníci se domnívají, že když měří vědomosti měří tím i schopnosti - takový výzkum je navalidní. RELIABILITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ●zatímco validita zjišťuje platnost a pravdivost použitého přístupu, reliabilita se ptá po spolehlivosti a přesnosti ●zjišťování reliability: opakovaná měření, ekvivalentní formy výzkumného nástroje, vnitřní konzistence (matematicky pomocí Cronbachova koeficientu alfa) ●čím má výzkumný nástroj víc položek, tím má za normálních okolností vyšší reliabilitu. podle Gavora: 2000 základní pravidla při tvorbě dotazníku ●respondent musí položce dobře porozumět (to, že jí rozumí autor neznamená, že jí porozumí i respondent) ●netvořit příliš široké otázky (být konkrétní) ●pokud možno se vyhnout slovům „několik“, „někdy“, „obyčejně“. ●vyhněte se dvojitým otázkám (Např.: „Máte rád mléko a mléčné výrobky?” Disman 2002) ●ptáme se jen na otázky, na které dokáže respondent odpovědět (nebudeme se ptát žáků 6. ročníku na jejich postoj k reformě veřejných financí) ●vyhněte se záporným výrazům, zcela vylučte dvojitý zápor (např.: “Nesouhlasíte s tím, že se nic nedělá s nízkými platy ve zdravotnictví?“) ●vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost (např.: “trápí vás chudoba třetího světa nebo je vám to jedno?“) ● volně podle Gavora 2000 typy položek (otázek) ●uzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi (např.: “O první pomoci jsi se nejvíc dozvěděl/a (zaškrtni správnou odpověď): ●a) ve škole ●b) doma ●c) z televize ●d) jinde”) ●polouzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi, ale žádají i vysvětlení, nebo nabízí hotové alternativní odpovědí a ještě otevřenou “jinou možnost” (např.: bydlíte a) v rodiném domě; b) v bytě; c) na chatě; d) jiná možnost: ............) ●škály - odstupňované hodnocení jevu (např.: “Povídáš si s kamarády o sportu? a) stále; b) velmi často; c) často d) občas; e) nikdy“ ●otevřené položky - respondent musí odpověď napsat - vymyslet (např.: “Co děláte pro své zdraví vy?”) ●uzavřené položky je na rozdíl od uzavřených položek snadné statisticky zpracovávat. Otevřené položky zase přináší méně zkreslené informace VÝZKUMNÉ NÁSTROJE - POZOROVÁNÍ ●sledování činností lidí (registrace, popis) ●strukturované pozorování: pozorovatel si předem stanoví kategorie, v rámci kterých bude pozorovat. Pozorovatel si musí dopředu připravit pozorovací arch, do kterého zaznamenává pozorování (např. mapa třídy). Do archu se zaznamenává např. frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky. viz. dokument podle Gavora 2000 ŠKÁLY ●obvykle bývají součástí dotazníku ●je to nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu (zpravidla pomocí škál zkoumáme proměnné ordinálního typu) ●posuzovatel (respondent) vyjadřuje svoje hodnocení určením polohy na škále INTERVIEW ●Interview - rozhovor (ale ne každý rozhovor je interview) ●raport - navázání příjemného vztahu a otevřené atmosféry mezi výzkumníkem a respondentem ●otázky - otevřené, polouzavřené, uzavřené ●interview - strukturované (otázky a alternativy jsou přesně dány), nestrukturované (úplná volnost odpovědí), polostrukturované (respondentovi se nabýdnou alternativy, ale žádá se i objasnění výběru dané alternativy) EXPERIMENT (EXPERIMENTÁLNÍ METODA) ●experimentální skupina - skupina subjektů, ve které se uskutečňuje experimentální působení ●kontrolní skupina - v té se neuskutečňuje ex. působení ●pretest - vstupní test (zadává se subjektům před ex. působením ●posttest - závěrečný test (zadává se subjektům po ex. působení ●nezávisle proměnná - proměnná, kterou výzkumník manipuluje v experimentální skupině a kterou nechává nedotknutu v kontrolní skupině ●závisle proměnná - důsledek vlivu nezávisle proměnné podle Gavora 2000 OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU ●nekvantitativní způsob obsahové analýzy - kategorie se nezpracovávají numericky ●kvantitativní způsob obsahové analýzy -obsahové prvky textu se kvantifikují ●základní soubor - všechny texty, které se týkají dané problematiky ●významové jednotky - slovo (jméno, slovo citově zabarvené, faktografické, vyjadřující postoje, osobní zájmeno), tvrzení, téma, atd. Didaktické testy ●didaktický test (anglicky achievement test) ●zkouška, “která se orientuje na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí učiva u určité skupiny osob“ (Chráska 2007 s. 184) ●nástroj systematického měření výsledků výuky ●v pedagogických výzkumech se setkáváme s různými druhy didaktických testů: ●test rychlosti - měří, jakou rychlostí je žák schopen řešit testové úlohy ●test úrovně - výkon je dán pouze úrovní vědomostí (někdy se objevuje časový limit i v testech úrovně - otázky by měly být řazeny tak, aby na začátku byly lehké a obtížné na konci - slabý žák pak přeruší práci u úlohy, kterou by stejně stěží zvládl) POZOROVÁNÍ - VZORKY UDÁLOSTÍ ●Vzorky událostí - specimen records, anecdotal records, chronicles ●- jsou to velmi podrobné zápisy o lidech a osobách ●- výzkumník zaznamenává vše, co se děje v pořadí, jak se to událo ●- výzkumník vše pozorje jakoby zdálky, není do pozorované činnosti zainteresován ●- Nevyvozuje z počátku žádné závěry („Milan sedí ve čtvrté lavici u okna“ - to je výrok odpovídající vzorku událostí, ale „Milan má rád tělocvik“ není výrok odpovídající vzorku událostí, protože jde o odvozený vztah ●Gavora 150 čtení ●úkol s. 151 ●podle Gavora 2000 POZOROVÁNÍ - TERÉNNÍ ZÁPISY ●Terénní zápisy - field notes ●Pozorovatel neuskutečňuje úplný záznam věcí, ale z existujícících jevů vybírá věci, kterým věnuje pozornost (sám rozhoduje, co je důležité - to záleží na jeho teoretických východiscích) ●zápis je ovšem chronologický a podrobný ●Terénní zápisy si pozorovatel obyčejně zaznamenává na konci pozorování (během nemá na podrobné zápisy čas) ●záznam terénních zápisů je doplněn vlastními komentáři výzkumníka (arch je obyčejně rozdělen na dvě půlky - do první se píše pozorované, do druhé komentáře) ●u psaní komentářů se výzkumník nevyhýbá vlastním pocitům a vhledu, který při pozorování získal ● příklad : Gavora 153 podle Gavora 2000 PARTICIPAČNÍ POZOROVÁNÍ ●participační pozorování (účastnické) ●znaha o získání rozsáhlé a hluboké znalosti zkoumané reality ●participační pozorování je dlouhodobé (týdny, měsíce) ●záměrem je, aby se pozorovatel sžil s prostředím ●pozorovatel se účastňuje na aktivitách pozorovaných osob (pozorované osoby v dlouhém čase výzkumu ztrácí zábrany a chovají se otevřeně a přirozeně) ●participační pozorování se používá souběžně s jinými metodami (nestrukturované interview, sbírání artefaktů - listů, dokumentů, výtvorů zkoumaných osob) podle Gavora 2000 ETNOGRAFICKÉ INTERVIEW ●cíl: zjistit, jak zkoumané osoby interpretují svět kolem sebe ●raport - navození příjemné, uvolněné atmosféry ●informant - osoba, se kterou se uskutečńuje interview ●etnografické interview je obyčejně nestrukturované ●přátelský rozhovor (neformální atmosféra) ●e. interview vede často k monologu informanta ●výzkumník se často vrací k probraným tématům, aby je informant interpretoval z jiných úhlů (opakované otázky) ●často dochází i k více setkání výzkumníka a informanta ●zpětná verifikace zjištění (member check) - ověřování - výzkumník se často vrací k informantovy a ověřuje zda to, co odpověděl, pochopil správně podle Gavora 2000 VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PŘÍBĚHU ●výzkum životního příběhu (life history, oral history) ●je zápisem, analýzou a vyhodnocením života určité osoby ●důležité pro výzkumníka: jaké subjektivní významy zdůrazňovala osoba v průběhu svého života ●fakta nejsou cílem ale prostředkem výzkumu (z nich se rekonstruují subjektivní významy) ●životní příběh má někdy podobu biografie (autobiografie); v beletrizovnané podobě však většinou nemá výzkumnou hodnotu ●délka rozhovoru je velmi dlouhá (opakovaná setkání s vypravěčem) ●někdy se také označuje jako narativní interview (narace - vyprávění) podle Gavora 2000 Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor ●hloubkový rozhovor - jedna z nevyužívanějších metod kval. výzkumu ●- struktorované interview s více nž 3 osobami najednou (nepracuje se se skupunovou interakcí) ●ohnisková skupina - získáváme data pomocí skupinových interakcí ●- začátek 20. léta v marketingových průzkumech ●- skupinový fenomén (determinanty skupiny ovlivňují jednotlivce) ●- podstatou ohniskové skupiny je téma ohnisko vyplývající z v. problému, téma diskuse vždy vede výzkumník ●- skupina ideální 6 - 8 lidí (někdy až 16) ●- například šetření zaměřené na hodnocení vzdělávacího kurzu - ohniskovou skupinu tvoří frekventanti Triangulace ●triangulace: ●- metod (např. rozhovor, ohnisková skupina) ●- zdrojů dat (např. rozhovor s učitelem, kolegy i jeho žáky) ●- kombinace přístupů (kval. kvant) ● DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně