ETNOGRAFICKÉ INTERVIEW
lcíl: zjistit, jak zkoumané osoby interpretují svět kolem sebe
lraport - navození příjemné, uvolněné atmosféry
linformant - osoba, se kterou se uskutečńuje interview
letnografické interview je obyčejně nestrukturované
lpřátelský rozhovor (neformální atmosféra)
le. interview vede často k monologu informanta
lvýzkumník se často vrací k probraným tématům, aby je informant interpretoval z jiných úhlů
(opakované otázky)
lčasto dochází i k více setkání výzkumníka a informanta
lzpětná verifikace zjištění (member check) - ověřování - výzkumník se často vrací k informantovy a
ověřuje zda to, co odpověděl, pochopil správně podle Gavora 2000

VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PŘÍBĚHU
lvýzkum životního příběhu (life history, oral history)
lje zápisem, analýzou a vyhodnocením života určité osoby
ldůležité pro výzkumníka: jaké subjektivní významy zdůrazňovala osoba v průběhu svého života
lfakta nejsou cílem ale prostředkem výzkumu (z nich se rekonstruují subjektivní významy)
lživotní příběh má někdy podobu biografie (autobiografie); v beletrizovnané podobě však většinou
nemá výzkumnou hodnotu
ldélka rozhovoru je velmi dlouhá (opakovaná setkání s vypravěčem)
lněkdy se také označuje jako narativní interview (narace - vyprávění) podle Gavora 2000

VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PŘÍBĚHU
ltři fáze: 1. Raport, narativní impulz (spouštěcí podnět), vyprávění příběhu; 2. výzkumník klade
otázky, aby objasnil některé momenty v životě vypravěče; 3. výzkumník společně s vypravěčem vytvoří
abstraktnější kategorizování života na základě opakujících se momentů (extrahuje z vyprávění teorii
o životním cyklu člověka)
lvýzkumník zkoumá - přelomové momenty (critical incidents); hlavní fáze života; klíčové osoby
lspolehlivost údajů se často podporuje pomocí artefaktů (zápisky, deníky, fotografie, dokumenty,
atd.)
lživotní příběhy učitelů - hlavní fáze: 1. volba profese; 2. vstup do praxe; 3. první školní rok;
4. třetí rok od nastoupení; 5. střed profesionální dráhy; 6. období před odchodem do důchodu podle
Gavora 2000

Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor
lhloubkový rozhovor - jedna z nevyužívanějších metod kval. výzkumu
- struktorované interview s více nž 3 osobami najednou (nepracuje se se skupunovou interakcí)
lohnisková skupina - získáváme data pomocí skupinových interakcí
- začátek 20. léta v marketingových průzkumech
- skupinový fenomén (determinanty skupiny ovlivňují jednotlivce)
- podstatou ohniskové skupiny je téma ohnisko vyplývající z v. problému, téma diskuse vždy vede
výzkumník
- skupina ideální 6 - 8 lidí (někdy až 16)
- například šetření zaměřené na hodnocení vzdělávacího kurzu - ohniskovou skupinu tvoří
frekventanti

Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor
lohnisková skupina
- strukturovaná konverzace
- role výzkumníka:
moderátor - podporuje do zapojení do diskuse
pomocný moderátor - pomocník moderátora
tichý pozorovatel - je ve skupině - zaznamenává skupinovou dynamiku, gesta, adt. (t. zápisy)
výhody a limity ohniskových skupin Švaříček 2007 s. 191

Videozáznam
lslouží kvant. i kval. výzkumu
lmenší redukce reality
lZákon o ochraně osobních údajů (s. 198)
lZásady pro práci s kamerou
- stát zády k oknu
- co nejvíc umělého osvětlení
- širokoúhlý konvektor
lvýhody - možnost opakované analýzy videozáznamu
lnevýhody - efekt přítomnosti kamery

Q - metodologie
lZKOUMÁNÍ NARATIVNÍCH OBSAHŮ SPOLEČENSKÉHO DISKURSU
lkvantitativní i kvalitativní přístup
lnepokouší se najít souvislost mezi určitými proměnnými (vlatnostmi), ale mezi určitými respondenty
- lidi se společnými postoji nebo diskursivními konstrukcemi
lvýsledek - vzorce reprezentující určitý sociální a kulturní diskurs
lQ - třídění
lQ - typy

Triangulace
ltriangulace:
- metod (např. rozhovor, ohnisková skupina)
- zdrojů dat (např. rozhovor s učitelem, kolegy i jeho žáky)
- kombinace přístupů (kval. kvant)

DĚKUJI ZA POZORNOST
Zdeněk Hromádka
13549@mail.muni.cz
Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně