BIOTOP: RYBNÍK Rybník je vodní biotop s menší rozlohou, většími teplotními rozdíly a nižším obsahem solí než u moře. Jedná se o umělé víceúčelové vodní nádrže obvykle s přírodním, někdy však i vybraným dnem, která akumuluje vodu pro různé účely. Může být napouštěcím zařízením libovolně napouštěn a vypouštěn, a je vždy uzpůsoben chovu ryb. Díky splavování látek z okolní půdy v něm dochází k bujnému růstu mikroskopických řas a planktonu, který slouží rybám jako potrava. V poměrně mělké a prosluněné vodě však kolísá teplota a s ní i obsah kyslíku. Proto není vhodná pro chov druhů náročných na kyslík. Spolu s jezery a bažinami nazýváme rybníky vody spící a řeky spolu s potoky vody živé. Rybníky mohou ojediněle tvořit i rybniční soustavy. Pro zřizování rybníků je vhodné umístit je v blízkosti vhodného vodního zdroje. První písemná zpráva je zaznamenána v listině kladrubské z roku 1115. Hráz je nejdůležitější a nejnákladnější součást rybníka. Má za úkol bezpečně zadržet stanovené množství vody při tzv. normální úředně povolené hladině. Součástí výstavby rybníka je úprava jeho břehů a dna. Reliéf má být plochý s mírným odklonem k výpusti. Nádržní prostor je rozdělen podle účelu na 1 nebo více částí, vodní režim je sezónní, vyžaduje pravidelné vypouštění i osušení dna – zimování nebo letnění. Hnojení – opatřeni určené ke zvyšování produkce rybníka /hnojiva statková i průmyslová/. Zimování – ponechaní rybníka přes zimu bez vody pro provzdušnění dna a urychlení mineralizace organických látek. Ničí se tam škůdci, choroboplodné zárodky, škodlivé rostliny. Rybniční půda se zkypří a provzdušní. Letnění – vypuštěný rybník během letního období zaroste bylinami, které se po napuštění stávají zdrojem potravy. Dělení rybníků: Podle polohy: 1. lesní 2. návesní 3. polní 4. vrchovinné 5. nížinné Podle původu napájející vody: 1. nebeské 2. pramenité 3. potoční 4. říční Podle hlavní chované ryby: 1. kaprové 2. pstruhové 3. smíšené Život v rybnících: Hladina rybníka je pružná plocha obývaná zvlášť uzpůsobenými formami života. Širokolisté rostliny (např. leknín bělostný, stulík žlutý) využívají povrchové napětí k tomu, aby se udržely na hladině (nadnášejí je také vzduchové buňky v listech). Podobně se drží na vodě i okřehek a drobnička, nejmenší kvetoucí rostlina na světě. Na krajích rybníka roste rákos, orobinec širokolistý, rdesno obojživelné, blatouch bahenní, ale i stromy jako vrba a olše. Po hladině klouzají vodoměrky. Jsou vítanou potravou pro pavouka vodoucha stříbřitého, kterého zase nadnášejí chloupky odpuzující vodu. Zespodu se na povrchové bláně hladiny pomalu plazí vodní plži (okružák ploský, plovatka bahenní) a znakoplavky. Zvláštní svět vodních rostlin hostí larvy hmyzu, ploštěnky, nezmary a další živočichy. Chladná voda stíněná listím stromů je vhodným prostředím pro některé ryby. Většina obyvatel je však pouhým okem neviditelná. Jsou to jednobuněční prvoci. Na dně lezou nymfy vážek a číhají na kořist. Odumřelými zbytky se živí plži (škeble rybničná, velevrub malířský) a raci, ale i mnohem menší korýši jako beruška vodní, buchanka, perloočky a blešivci. Larvy hmyzu a nitěnky stále přerývají bahno na dně a zvyšují tím jeho plodnost. Živočichové rybníka a okolí SYSTÉM Bezobratlí Prvoci: trepky vířenky tvoří v rybníce zooplankton Žahavci: nezmar hnědý Ploštěnci: ploštěnka mléčná Měkkýši: bahenka živorodá plovatka bahenní okružák ploský (žijí na rostlinách v rybníce) škeble rybničná Kroužkovci: nitěnky, pijavky (pijavka lékařská) Členovci: Korýši: rak bahenní rak říční (pouze v čistých rybnících) perloočky (velikost 2-6mm, zooplankton) buchanky (zooplankton) Pavoukovci: vodouch stříbřitý Hmyz: vážka ploská (řád vážky) jepice obecná (řád jepice) šídlo červené (řád vážky) komár pisklavý (řád dvoukřídlí) chrostík kosníkový (řád chrostíci, lapací schránky na dně rybníka) bruslařka obecná (podřád ploštice, žije na hladině) znakoplavka (podřád ploštice) potápník vroubený (řád brouci) mandelinka topolová (řád brouci) tesařík pižmový (řád brouci) Obratlovci: Ryby: štika obecná lín obecný cejn velký plotice obecná kapr obecný sumec velký Obojživelníci: skokan zelený skokan hnědý ropucha obecná čolek velký Plazi: užovka obojková (na okrajích rybníka) Ptáci: čírka obecná lžičák pestrý kachna divoká polák velký potápka roháč husa velká čáp bílý volavka popelavá lyska černá labuť velká chřástal vodní konipas bílý moták pochop rákosník zpěvný Savci: hryzec vodní ondatra pižmová Rostliny rybníka a okolí Nižší rostliny Řasy Vyšší rostliny Dvouděložné - leknínovité - leknín bělostný - stulík žlutý - pryskyřníkovité – blatouch bahenní - vrbovité – vrba jíva - vrba bílá - břízovité – olše lepkavá Jednoděložné - lipnicovité - orobinec širokolistý - rákos obecný - okřehkovité – okřehek menší - rdesnovité - rdesno obojživelné Použitá literatura: Šlágr, Kislinger, Laníková: Ekologie pro gymnázia, Fortuna, Praha, 2002. Michael Sčoty: Příroda a ekologie, Oxford, 1994. Ekologický přírodopis, Ottuv slovnik naučný, Encyklopedie Diderot. Vyhledávače na internetu ABC přírody-Svět v otázkách a odpovědích (Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o.) Martin Branuš: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany živ. prostředía ekologie. Nakladatelství ZK. Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství: Naučný slovník zemědělský 8 q-ř.