Základy pedagogické metodologie
VÝZKUMNÉ METODY


METODY A NÁSTROJE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU VE SPOL. VĚDÁCH
●Dotazník
●Pozorování
●Interview
●Obsahová analýza textu
●Experiment
●Didaktický test

PILOTNÍ STUDIE
●je prováděna na malé skupině z populace
●nejčastěji zde používáme spíš kvalitativní techniky (nestandardizovaný rozhovor)
●cíl pilotní studie: zjistit zda vůbec v populaci existuje informace, kterou požadujeme a je-li
dosažitelná.

PILOTNÍ STUDIE
●etnocentrismus: soudit jiné kultury z hlediska naší kultury
●když dva říkají totéž, nemusí to vždy znamenat totéž
●Pilotní studie nám pomůže porozumět populaci, kterou zkoumáme. Abychom se ptali jazykem, kterému
dotazovaní správně porozumí a formulovali dotazy tak, aby byli ochotní odpovídat.

PŘEDVÝZKUM
●Když máme hotový výzkumný nástroj, je velmi vhodné si jej vyzkoušet na vzorku populace (obvykle
větším než u pilotní studie). Je to test výzkumného nástroje.
●testujeme srozumitelnost a jednoznačnost otázek
●někdy nás také zajímá např. - jak dlouho trvá vyplnění dotazníku, atd.
●po statistickém zpracování předvýzkumu můžeme získat představu o tom, jak velký výzkumný vzorek
budeme potřebovat (popř. jaká je reliabilita jednotlivých položek)
●pilotní studie a předvýzkum by měly být nezbytnou součástí každé vědecké studie

VALIDITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE
●„nejobecnější definice validy je ve stručnosti obsažená v ozázce „Měříme to, o čem se domníváme,
že měříme?“ (Kerlinger 1972 s.435)
●validita zkoumá platnost měření
●např. někteří výzkumníci se domnívají, že když měří vědomosti měří tím i schopnosti - takový
výzkum je navalidní.

varianty validity
●predikční validita
●souběžná validita a validizace (concurrent)
●Obsahová validita
●Konstruktová validita
●konvergentní a diskriminační validita

Další způsob dělení validyty:
●vnitřní validita: zjišťuje, jestli naměřené skóre odpovídá skutečnému. Jde tedy o
reprezentativnost naměřeného vzhledem ke skutečnému.
●vnější validita: na jakou populaci lze rozšířit poznatky získané daným šetřením (problém
reprezentativnosti výzkumu)
●validitu výzkumu může ovlivnit i prostředí (denní doba, roční doba, místnost, atd.), pak hovoříme
o tak zvané “ekologické validitě“ . podle: Pelikán 2004

RELIABILITA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE
●zatímco validita zjišťuje platnost a pravdivost použitého přístupu, reliabilita se ptá po
spolehlivosti a přesnosti
●zjišťování reliability: opakovaná měření, ekvivalentní formy výzkumného nástroje, vnitřní
konzistence (matematicky pomocí Cronbachova koeficientu alfa)
●čím má výzkumný nástroj víc položek, tím má za normálních okolností vyšší reliabilitu. podle
Gavora: 2000

DOTAZNÍK
●nejfrekventovanější výzkumný nástroj
●hromadné získávání údajů
●Dotazník nebo rozhovor? (Disman 2002 s. 141)

DOTAZNÍK - TERMINOLOGIE
●respondent - osoba, která vyplňuje dotazník
●položky - prvky dotazníku (otázky)
●hlavička - vstupní část (adresa instituce, atd.)
●faktografické údaje - položky dotazníku: věk, pohlaví, bydliště, zaměstnání, vzdělání, apod.)

základní pravidla při tvorbě dotazníku
●respondent musí položce dobře porozumět (to, že jí rozumí autor neznamená, že jí porozumí i
respondent)
●netvořit příliš široké otázky (být konkrétní)
●pokud možno se vyhnout slovům „několik“, „někdy“, „obyčejně“.
●vyhněte se dvojitým otázkám (Např.: „Máte rád mléko a mléčné výrobky?” Disman 2002)
●ptáme se jen na otázky, na které dokáže respondent odpovědět (nebudeme se ptát žáků 6. ročníku na
jejich postoj k reformě veřejných financí)
●vyhněte se záporným výrazům, zcela vylučte dvojitý zápor (např.: “Nesouhlasíte s tím, že se nic
nedělá s nízkými platy ve zdravotnictví?“)
●vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost (např.: “trápí vás chudoba třetího světa nebo je
vám to jedno?“)
● volně podle Gavora 2000

typy položek (otázek)
●uzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi (např.: “O první pomoci jsi se nejvíc
dozvěděl/a (zaškrtni správnou odpověď):
●a) ve škole
●b) doma
●c) z televize
●d) jinde”)
●polouzavřené položky - nabízí hotové alternativní odpovědi, ale žádají i vysvětlení, nebo nabízí
hotové alternativní odpovědí a ještě otevřenou “jinou možnost” (např.: bydlíte a) v rodiném domě;
b) v bytě; c) na chatě; d) jiná možnost: ............)
●škály - odstupňované hodnocení jevu (např.: “Povídáš si s kamarády o sportu? a) stále; b) velmi
často; c) často d) občas; e) nikdy“
●otevřené položky - respondent musí odpověď napsat - vymyslet (např.: “Co děláte pro své zdraví
vy?”)
●uzavřené položky je na rozdíl od uzavřených položek snadné statisticky zpracovávat. Otevřené
položky zase přináší méně zkreslené informace

typy položek (otázek)
●L - otázky (zjišťují pravděpodobnost, že respondent lže )


další pravidla při tvorbě dotazníku
●Ptáme se: Je daná otázka opravdu nutná? (vztahuje se opravdu k našim hypotézám?)
●Ptáme se: Měří tato položka, co má měřit? (je validní?)
●Ptáme se: Není naše otázka sugestivní? („Doufám, že máte rád/a sýry, že ano...”; ale i „Řekl/a
byste, že máte rád/a sýr“; správně: „Řekl/a byste, že máte rád/a sýr, nebo byste spíš řekla, že
nemáte rád/a sýr?“)
●Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný?
●Je použití otevřené otázky opravdu nezbytné?
●Není otázka nepříjemná, znepokojující, ohrožující? podle Disman 2002

DOTAZNÍK
●struktura dotazníku
●délka dotazníku
●návratnost dotazníku

PRŮVODNÍ DOPIS
●uveďte, že vyplnění nezabere víc než 15 min (měla by to být pravda!)
●zmiňte důležitost tématu nikoli pro výzkumníka, ale pro zlepšení konkrétní vzdělávací situace
●pište o výzkumu, ne o své dipl. práci (respondenti pokládají kvalifikační práce za soukromou věc)
●odvolejte se v dopise na autority (vedoucí katedry, významného pedagoga) podle Gavora 2000

POUŽITÁ LITERATURA
●DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN: 80-246-0139-7
●GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.
●PELIKÁN, J. Metody empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. ISBN
80-7184-569-8.

DĚKUJI ZA POZORNOST
Zdeněk Hromádka
13549@mail.muni.cz
Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně