POKUS č. 1 ZKOUŠKA HMATEM KE ZJIŠTĚNÍ DRUHU PŮDY DOBA: asi 10 minut. POTREBY: Vzorky různých druhů půd , kalíšky. POSTUP: Mírně navlhčenou půdu rozemneme mezi placem a ukazováčkem. Potom celou rukou zkoušíme půdu hníst, formovat a všímáme si, zda se ruka ušpiní. ZJIŠTĚNÍ: Vzorky půdy vzbuzují různé hmatové pocity, rovněž tvárnost a umazání ruky jsou u různých vzorků rozdílné. DRUH PUDY HMATOVÉ POCITY TVARLIVOST UMAZANÍ ruky písčitá drsná a zrnitá suchá a netvárlivá neumaže se hlinitopísčitá drsná a zrnitá poněkud tvárlivá umaže se velmi málo písčitohlinitá poněkud zrnitá dobře tvárlivá umaže se málo hlinitá poněkud zrnitá dobře tvárlivá umaže se značně jílovitohlinitá mazlavá dobře tvárlivá umaže se velmi značně jílovitá mýdlovitá a mastná velmi dobře tvárlivá umaže se velmi značně ZAVER: Podle tabulky můžeme zkouškou hmatem určit rychle a přibližně správně různé druhy půdy. Výsledky jsou ale jen orientační. 39 POKUS č.2 O v URČENI NEROSTU V PUDE DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Zjistit a určit nerosty v půdě. POTREBY: Skleněná tabulka/5 x 5 cm/, lupa, lžička, milimetrový papír, půdní vzorky vysušené na vzduchu /I lžíce/, voda. POSTUP: Skleněnou tabulku položíme na milimetrový papír. Na tabulce rozmícháme v malém množství vody špetku půdního vzorku. Lupou pozorujeme jednotlivé částice půdy a na milimetrovém papíru zjistíme jejich velikost. ZJIŠTĚNÍ: Rozmícháním ve vodě se jednotlivé částice původního vzorku od sebe odloučí a jsou dobře viditelné. Lupou rozeznáme kromě rostlinných a živočišných zbytků i nerostné součásti, jež mají rozličnou velikost, tvar a barvu. Nejdůležitější nerosty můžeme určit podle níže uvedených znaků. živec bílá a červenavá zrníčka křemen světle šedé, v procházejícím světle čiré, zaoblené či nepravidelné útvary slída lesklé lístky (šupinky) břidlice tmavomodré až černé nepravidelné úlomky amfibol tmavé až černé součásti vápenec bílé až šedé ostrohranné nebo zaoblené úlomky ZAVER: Horninový průzkum nám říká o tom, z jaké matečné horniny vznikla půda. Půda vzniká zvětráním hornin během dlouhé doby. Drobné nerostné součástky jsou zdrojem živin pro rostliny. Z nerostů zjištěných v půdě lze usuzovat na to, jaké rostlinné živiny se v ní vyskytují. Jednotlivé nerosty větrají nestejně rychle. 40 41 POKUS č. 3 PROPUSTNOST PUDY PRO VODU DOBA: Asi 30 minut. CÍL: Zkoušet u různých druhů půdy jejich propustnost pro vodu. POTŘEBY: 3 skleněné trubice, gumičky, gáza, odměrný válec 250 cm3, 3 kádinky 400 cm3, 3 trojnožky, 3 drátěné síťky, 3 stojany, držáky na stojany, tužka na sklo, voda, hodinky, vzorky půdy vysušené na vzduchu, odměrné zkumavky. POSTUP: Jeden okraj skleněných trubic převážeme gázou a tu upevníme gumičkou. Trubice naplníme do jedné poloviny půdními vzorky, upevníme je do stojanů a pod ně umístíme kádinky k zachycování prokapávající vody. Každý půdní vzorek prolijeme rovnoměrně 25 cm3 vody a pro každý zvlášť určíme pomocí hodinek a odměrného válce: 1. Dobu, kdy odkápne první kapka. 2. Množství nakapané vody v intervalech 5, 10, 15 a 20 minut. 3. Dobu, kdy prosakování skončí. Zjištěné hodnoty srovnáme a zapíšeme podle vzoru: druh půdy první kapka ve vteřinách množství vody nakapané v ml za 5' 10' 15' 20' celkové množství protečené vody ZJIŠTĚNI: Voda prosakuje různými druhy půd různou rychlostí. Čím je půda hrubozrnnější, tím rychleji propouští vodu. U hrubozrnné půdy je množství prosáklé vody největší. ZAVER: Propustnost půd je tím větší, čím jsou hrubozrnnější. Naproti tomu vodní jímavost (kapacita půd) je tím menší. Např. písčitá půda má velkou propustnost a malou jímavost, kdežto hlinitá půda je málo propustná a má velkou jímavost. 42 POKUS č.4 PUDNI vzlinavost DOBA: Asi 1 hodina. CÍL: Zjistit, jak rychle stoupá voda v různých druzích půd. POTREBY: Skleněné trubice, gáza nebo síťka, gumičky, 3 Petriho misky o průměru 15 cm, stojany, držáky na stojany, hodinky, měřítko, vzorky vysušené půdy na vzduchu, voda. POSTUP: Jeden z konců trubic překryjeme gázou a upevníme gumičkou. Trubice naplníme až po okraj půdními vzorky a několika nárazy půdní částečky co nejvíce setřeseme. Potom postavíme všechny válce svisle síťkou dolů upevněné ve stojanech do misek s vodou. Vodu podle potřeby do misek doléváme. Zjišťujeme výšku stoupající vody za 5, 10, 20, 30 a 45 minut a zapíšeme ji do tabulky. druh půdy výška vody v cm za 5' 10' 20' 30' 45' ZJIŠTĚNI: Brzy po vnoření konců trubic do misek začne voda ve vzorcích půdy stoupat, a to různou rychlostí. Ve vzorcích hrubozrnných stoupá zpočátku rychleji než v jemnozrnných, ale už v krátké době ji předstihne voda ve vzorcích jemnozrnných. ZAVER: Vzlínavostí stoupá voda z nižších vrstev do vyšších. Stoupání vody má velký význam zvláště v obdobích sucha. Kořeny rostlin mohou tak využít spodní vody. 43 POKUS č. 5 REAKCE PUDY - pH DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Zjistit kyselou či zásaditou reakci půdy. POTREBY: Kádinka, lžička, skleněná tyčinka, universální pH indikátorový papírek, barevná stupnice pH, indikátorový papírek PHAN Lachema, destilovaná voda, vzorky půdy vysušené na vzduchu. POSTUP: V kádince připravíme suspenzi půdního roztoku z 20g půdy a 50 cm3 destilované vody důkladným promícháním a protřepáním. Po usazení půdních částeček zkoušíme vodu z půdního výluhu napřed univerzálním papírkem a potom přesněji indikátorovým papírkem PHAN Lachema. Stanovení pH univerzálním indikátorovým papírkem : Utrhneme kousek univerzálního papírku a ponoříme jej do půdního výluhu. Podle stupnice a zbarvení papírku zjistíme orientační hodnotu pH. Zkouška indikátorovým papírkem PHAN Lachema : Proužek papírku, který odpovídá zjištěnému pH, ponoříme do půdního výluhu asi na jednu vteřinu a srovnáme změnu barvy středního příčného proužku napojeného indikátorem se sousedními barevnými proužky. Hodnotu pH stanovíme podle srovnávací barvy shodné s barvou indikátoru na středním proužku. ZJIŠTĚNÍ: Provlhčí-li se proužek papíru napojený roztokem indikátoru půdním výluhem, popřípadě přidá-li se k půdnímu výluhu roztok indikátoru, indikátory nabudou určité barvy. Podle barevné stupnice lze potom zjistit přibližné pH půdních vzorků. ZÁVĚR: Uvedenými zkouškami zjišťujeme hodnotu pH podle změny barvy indikátorů. Zjištěná hodnota se vyjadřuje číslem pH. Neutrální bod stupnice pH je určen číslem 7. Od 7 do 1 přibývá kyselosti. Čísla větší než 7 udávají přibývání zásaditosti. Podle hodnoty pH se rozeznává půda: _pH_ charakteristika pudy _pH_ charakteristika pudy do 4,5 extrémně kyselá 6,6-7,2 neutrální 4,6-5,5 silně kyselá 7,3-7,7 alkalická 5,6-6,5 slabě kyselá nad 7,7 silně alkalická Příklady vhodného rozmezí pH: jahodník 4,5 - 6,5; rajče 5,5 - 7,0; hrách 5,7 - 7,5; ředkvička 6,0 - 7,4; salát 6,0 - 7,5; kedlubny 6,2 - 7,8; karotka 6,5 - 7,5; žito 4,3 - 5,7; pšenice 6,0 - 7,5; cukrová řepa 6,8 - 7,5; azalky 3,5 - 4,5; vřes 3,5 -5,4; bilbergie 4,5 -5,5; begónie královská 5,0 - 6,5; šáchor 5,5 -6,5; fikus 6,0 -7,0; asparágus; zelenec 6,0 - 7,5.____________________________ 44 45 POKUS č. 6 OBSAH VÁPENCE V PUDE DOBA: Asi 5 minut. CÍL: Dokázat v půdě uhličitan vápenatý (ionty CO3 ). POTREBY: Hodinové sklíčko, pipeta, lžička, 10% HCl, vysušené vzorky půdy. POSTUP: Na hodinové sklíčko nasypeme plnou lžíci půdního vzorku. Pipetou nakapeme na vzorek několik mililitrů zředěné HCl. V V X ZJIŠTĚNI: Pozorujeme nepřetržité slabší nebo silnější šumění. ZAVER: Silnější kyselina HCl vytlačuje slabší kyselinu uhličitou z jejích solí: CaC03 + 2 HCl------CaCI2 + C02 + H20 Oxid uhličitý uniká z kyseliny uhličité v plynné podobě a šumí. Podle síly šumění můžeme zhruba určit množství vápence v půdě. Silné dlouhotrvající šumění ukazuje na velký obsah vápence v půdě. Při nedostatku vápence je šumění slabé, nebo vůbec žádné nenastane. V tomto případě je potřeba půdu vápnit. Množství vápence určuje tabulka : Intenzita šumění Obsah CO32" v půdě v % šumění sotva znatelné, krátké méně než 0,3 % šumění slabé, krátké 0,3%-1,0% šumění dosti silné, krátké 1,0%-3,0% šumění silné, delší 3,0% - 5,0% šumění kypící, silné, dlouhé více než 5,0% DOPLNĚK: Podobně můžeme provést důkaz sulfidů v půdě. Ucítíme-li po nakapání HCl na půdní vzorek zápach sirovodíku (po shnilých vejcích), obsahuje půda sulfidy (S2"). 46 47 POKUS č. 7 OBSAH VÁPNIKU V PUDE DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Dokázat v půdním roztoku ionty Ca 2+ POTREBY: Erlenmeyerova (kuželová) baňka, zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, filtrační papír, kahan, magnéziová tyčinka (příp. tuha), vzorky vysušené půdy, destilovaná voda. POSTUP: V baňce důkladně protřepáváme asi dvě minuty 20 g jemnozemě s 50 cm3 destilované vody. Hrubé půdní částice necháme usadit. Magnéziovou tyčinku omočíme v půdním výluhu a podržíme v nesvítivém plameni kahanu. Pozorujeme barvu plamene. V V X ZJIŠTĚNI: Po vložení magnéziové tyčinky do plamene se změní jeho barva na cihlově červenou. ZAVER: Cihlově červeným zbarvením plamene lze dokázat vápník (vápenaté ionty) v půdě. 48 49 POKUS č. 8 OBSAH SIRY V PUDE DOBA: Asi 10 min. CÍL: Dokázat v půdním roztoku sírany (SO4 ) POTREBY: Erlenmeyerova (kuželová) baňka 250 cm3, zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, filtrační papír, 5% HCl (50 cm3), 10% roztok BaCb , vzorky vysušené půdy, voda, 2ks odměrná zkumavka. POSTUP: V baňce důkladně protřepáváme asi jednu minutu 20 g jemnozemě s 50 cm3 destilované vody. Hrubé půdní částečky necháme usadit a suspenzi přefiltrujeme. Asi 10 cm3 filtrátu odlijeme do zkumavky, okyselíme 1 cm3 HCl a potom přidáme 5 cm3 roztoku BaCb. (Pozor na toxické účinky při požití.) Z důvodů značné časové náročnosti filtrace je možné použít přímo roztok nad usazeninou. ZJIŠTĚNI: Po přidání roztoku chloridu barnatého se v půdním výluhu vytvoří bílá sraženina. SO42" + Ba2+ ------ BaSC-4 ZAVER: Roztokem chloridu barnatého lze dokázat v půdním výluhu okyseleném kyselinou chlorovodíkovou sírany, které se vysrážejí jako bílá, jemně krystalická sraženina síranu barnatého BaSCU. Podle množství sraženiny můžeme usuzovat na množství síranu v půdě. Obsahuje-li půda mnoho síranu, je třeba ji neutralizovat přidáním vápna. 50 51 POKUS č. 9 OBSAH CHLORIDU V PUDE DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Dokázat v půdním roztoku chloridy rozpustné ve vodě (CI"). POTŘEBY: Erlenmeyerova baňka 200 cm3, zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, filtrační papír, 2 ks pipet, 5% HNO3, 1% roztok AgNCb, vysušené vzorky půdy, destilovaná voda, 2 ks kapátek. Při pipetování je nutné dodržovat bezpečnost práce. POSTUP: V baňce důkladně protřepáváme asi 1 minutu 20g jemnozemě s 50 cm3 destilované vody. Hrubé půdní částice necháme usadit a suspenzi přefiltrujeme. Asi 10 ml filtrátu přelijeme do zkumavky, okyselíme 1 cm3 HNO3 a přidáme 1 cm3 roztoku AgNCb. ZJIŠTĚNI: Po přidání roztoku dusičnanu stříbrného se v půdním výluhu vytvoří bílá sraženina. CI" + Ag+ — AgCI ZAVER: Roztokem dusičnanu stříbrného můžeme dokázat v půdním výluhu okyseleném kyselinou dusičnou chlorid, který se vysráží jako bílý chlorid stříbrný. Sýrovitá, silná vrstva sraženiny ukazuje na velké množství chloridu v půdě, slabý zákal na malé množství. 52 POKUS č. 10 OBSAH ŽELEZA V PUDE DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Dokázat v půdě sloučeniny železa (ionty Fe ) POTREBY: Erlenmeyerova baňka 200 cm3, zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, filtrační papír, 5% HCl, 4% roztok ferikyanidu draselného (červené krevní soli), vzorky vysušené půdy. POSTUP: V baňce důkladně protřepáváme asi 1 minutu 20 g jemnozemě s 50 cm3 destilované vody. Hrubé půdní částice necháme usadit a suspenzi přefiltrujeme. Asi 10 cm3 filtrátu odlijeme do zkumavky, okyselíme 1 cm3 zředěné HCl a přidáme 1 cm3 roztoku červené krevní soli. V V X ZJIŠTĚNI: Po přidání analytického činidla se půdní výluh zbarví tmavomodře. ZÁVĚR: Vybraným činidlem můžeme v půdním vzorku okyseleném kyselinou chlorovodíkovou dokázat sloučeniny železa Fe2+, které se vyskytují v půdách těžkých, neprovzdusnených a zavlhčených, které působí škodlivě na růst rostlin a musí být převedeny na ionty Fe3+, které vývoji rostlin neškodí. POZNÁMKA: Červená krevní sůl (ferikyanid draselný) = hexakyanoželezitan draselný = = K3/Fe(CN)e/ + Fe2+ ----- Turnbullova modř 53 54 POKUS č. 11 OBSAH SODÍKU V PUDE DOBA: Asi 10 minut. CÍL: Dokázat v půdním roztoku sodíkové ionty (Na+). POTREBY: Erlenmeyerova baňka, zkumavka, stojánek na zkumavky, nálevka, filtrační papír, kahan, magnéziová tyčinka (případně tuha), vzorky vysušené půdy, destilovaná voda. POSTUP: V baňce důkladně protřepáváme asi dvě minuty 20 g jemnozeme s 50 cm3 destilované vody. Hrubé půdní částice necháme usadit. Magnéziovou tyčinku omočíme v půdním výluhu a podržíme v nesvítivém plameni kahanu. Pozorujeme barvu plamene. V V X ZJIŠTĚNI: Po vložení magnéziové tyčinky do plamene se změní jeho barva na žlutou. ZAVER: Žlutým zbarvením plamene lze dokázat sodík. Je-li plamen zbarven převážně cihlově červeně (působením vápníku), neobsahuje půda žádné rozpustné soli sodíku. Prehnojením draselnými hnojivy s obsahem sodných solí nebo prehnojením odpadovými vodami se může množství sodíku v půdě příliš zvýšit. Silná koncentrace sodíku působí rušivě na drobtovitou (hrudkovitou) strukturu půdy. 55