TÉMATICKÉ OKRUHY OTÁZEK K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE JARO 2010 I. skupina (Úvod do studia geografie, Planetární geografie, Statistika v geografii, Geoinformatika, Kartografie) 1) Věda, vědecké poznání a jeho vývoj, geografie jako vědní obor, definice geografie, objekt a předmět studia. 2) Krajinná sféra a její vymezení. 3) Teorie systémů a jejich aplikace v geografii. 4) Etapy vývoje geografie, velké zámořské objevy. 5) Světové a české společnosti geografů, současný výzkum v geografii, přínos geografie pro společnost 6) Vesmír a teorie jeho vzniku, Sluneční soustava a její objekty, teorie vzniku Sluneční soustavy, Keplerovy zákony, vzdálenosti ve vesmíru. 7) Tvar a velikost Země, modely tvaru Země a jejich parametry. Důsledky tvaru Země. 8) Revoluční pohyb Země, základní parametry oběžné dráhy Země, důkazy revolučního pohybu, důsledky revolučního pohybu. 9) Rotační pohyb Země, jeho parametry, důkazy a důsledky. 10) Čas na Zemi, způsoby určování a měření času. Časová pásma. Letní čas. Mezinárodní datová mez. 11) Nebeská sféra. Vertikální, šikmá a horizontální sféra. Zdánlivý pohyb hvězd. 12) Zákryty nebeských těles, zatmění Slunce a Měsíce, vzájemná postavení těles. 13) Slapové jevy. 14) Vliv atmosféry na astronomická pozorování, soumrakové jevy. 15) Magnetosféra a elektrické pole Země. 16) Geografické informační systémy, definice, popis složek, princip práce GIS, využití v praxi. 17) Geografická data, vektorový a rastrový model geodat, modely reliéfu, princip práce GIS. 18) Dálkový průzkum Země, definice, metody, letecké fotografie a družicové snímky, příklady využití v geografii. 19) Družicový snímek, fyzikální podstata vzniku družicových snímků, využití družicových snímků ve vybraných oborech. 20) Družicové systémy, přehled, družicové snímky a jejich základní parametry, přínos družicových systémů pro společnost. 21) Globální poziční systémy. 22) Statistika, definice, vývoj, pojetí statistiky, základní kroky statistických šetření, vymezení základních pojmů (hromadný jev, st. soubor, jednotka, znak). 23) Rozdělení četností (absolutní, relativní, kumulované) statistických jevů, grafické znázornění, příklady geografických aplikací. 24) Grafické znázornění statistických informací (grafy, sítě, st. mapy). 25) Základní míry úrovně (střední hodnoty), příklady jejich využití při zpracování geografických informací. 26) Základní charakteristiky variability, asymetrie a špičatosti, příklady jejich geografického využití. 27) Teoretická rozdělení náhodných veličin (zejména Gaussovo, binomické a Pearsonovo rozdělení. 28) Statistické závislosti náhodných veličin (vysvětlení regrese, korelace, korelační koeficient), příklady geografických aplikací. 29) Obecné principy statistického testování (základní kroky a druhy testů), příklady geografických aplikací. 30) Časové řady, jejich hlavní rysy, zachycení vývojových tendencí, bazické a řetězové indexy, klouzavé úhrny. 31) Kartografie jako věda. Mapa, plán, globus, definice a význam pro geografii. 32) Matematické základy kartografických děl - Referenční a zobrazovací plochy, souřadnicové systémy 33) Kartografická zobrazení a jejich klasifikace. Volba kartografického zobrazení. 34) Obsah a náplň mapy. Obecně zeměpisná a tematická mapa. Kompozice mapy. 35) Kartografické vyjadřovací prostředky. 36) Základní metody kartografického vyjadřování. Jejich přehled a způsob využití vybrané metody. 37) Kartografická generalizace. Definice a faktory ovlivňující míru a způsob provedení generalizace mapového obsahu. 38) Česká kartografická tvorba. Klad listů základních map a vojenských topografických map. II. skupina (Fyzická geografie) 1) Vědy studující geologickou stavbu Země, jejich sféry působnosti a úkoly. 2) Stavba a složení pevného zemského tělesa ­ seismický model Země a charakteristika dílčích geosfér. 3) Základní geologické procesy a jejich produkty. 4) Klasifikace hornin (podle vzniku, složení, chemismu). Horninový cyklus. 5) Pohyby litosférických desek ­ rozhraní jejich styku (tvary a procesy). 6) Evropské kontinentální a regionálně geologické jednotky České republiky. 7) Endogenní procesy a tvary vzniklé jejich činností ­ sopečná činnost. 8) Vědy studující geologický reliéf Země, jejich sféry působnosti a úkoly. 9) Reliéfotvorné pochody, původ, dimenze, efekty. 10) Georeliéf a jeho klasifikace. Tvary a typy reliéfu. 11) Evropské kontinentální a regionálně geomorfologické jednotky České republiky. 12) Stavba, složení a vznik atmosféry. Vertikální členitost atmosféry. Úplný klimatický systém. 13) Meteorologické prvky (zákonitosti geografického rozložení, denní a roční chod) ­ insolace, teplota vzduchu. 14) Meteorologické prvky (zákonitosti geografického rozložení, denní a roční chod) ­ voda v atmosféře, tlak vzduchu. 15) Frontální systémy. Povětrnostní situace. Předpověď počasí. Atmosféra jako složka životního prostředí. 16) Všeobecná cirkulace atmosféry. Reálná a idealizovaná cirkulace. Místní větry. 17) Klasifikace klimatu. Rozdělení a charakteristika klimatu podle Alisova. Klimatotvorné faktory. 18) Klimatické změny ­ geneze, podmíněnost, nástroje používané v současnosti. 19) Rozložení a zásoby vody na Zemi. Oběh vody a vodní bilance na Zemi. 20) Hydrografické charakteristiky povodí. 21) Hydrologické charakteristiky vodních toků. Měrné jednotky odtoku. Vodní režim řek. 22) Hydrologie jezer a bažin. 23) Podpovrchová voda (členění, výskyt a význam). 24) Chemické a fyzikální vlastnosti mořské vody (bez pohybů mořské vody). 25) Pohyby mořské vody. 26) Interakce oceán ­ atmosféra. 27) Půdní pokryv a jeho funkce v krajině. 28) Vědy studující půdní pokryv. 29) Stavba a složení půdy. 30) Hlavní diagnostické půdní horizonty. 31) Půdotvorné procesy. 32) Půdní klasifikace. Horizontální a vertikální prostorové uspořádání půd. 33) Přehled půd České republiky a půdní regiony ČR. 34) Organismy a prostředí (vliv abiotických a biotických faktorů). 35) Ekosystémy planety Země (klasifikace, pochody, vývoj). 36) Biogeografické členění planety Země (přístupy, faktory, zákonitosti). 37) Vodní geobiocykly (mořský a sladkovodní). 38) Charakteristika biomů ekvatoriálního a subekvatoriálního pásu. 39) Charakteristika biomů tropického a subtropického pásu. 40) Charakteristika biomů mírného, subpolárního a polárního pásu. III. skupina (Humánní a regionální geografie) 1) Sídelní prostor a jeho vymezení. 2) Urbanizace světa (hlavní důsledky a směry urbanizace). 3) Antropogeneze, struktura obyvatelstva podle ras, jazyka a náboženství. 4) Demografická revoluce, vývoj počtu obyvatelstva světa. 5) Demografická charakteristika jednotlivých světadílů. 6) Struktura a dynamika současného stavu obyvatelstva. 7) Utváření sídelních jednotek a sídel vlivem geografického prostředí a historického vývoje. 8) Geneticko-morfologická klasifikace venkovských sídel, typy plužin. Rurální prostor ve vztahu k osídlení. 9) Geografie města (vývoj měst, klasifikace, funkce, poloha a prostorová struktura). 10) Základní jednotky výrobní sféry a geografický přístup (informační zdroje, charakteristiky a metody hodnocení). 11) Dopravní cesty, uzly a sítě (základní pojmy a jejich hodnotící znaky ­ hierarchičnost, deviace, morfologie a hustota). 12) Vývoj polarizačních teorií ­ hlavní představitelé a základní principy jejich přístupů. 13) Vývoj teorií prostorového uspořádání ­ hlavní představitelé a základní principy jejich přístupů. 14) Druhové členění dopravy podle předmětu, prostředku, cesty, vzdálenosti a zařízení. Světové dopravní systémy, vývoj železniční sítě. 15) Působení lokalizačních faktorů na rozmístění základních skupin světového průmyslu (těžební, hutnický, strojírenský). 16) Charakteristika přírodních, technicko-hospodářských a vojensko-strategických faktorů lokalizace dopravy. 17) Působení lokalizačních faktorů na rozmístění základních skupin světového průmyslu (chemický, spotřební potravinářský). 18) Jednotlivé obory světové dopravy (historické, tradiční a moderní), jejich význam a rozmístění. 19) Geografie rekreace a cestovního ruchu jako samostatná vědní disciplína (vývoj a předpoklady vzniku, vymezení cestovního ruchu a rekreace, základní pojmy). Klasifikace rekreace a cestovního ruchu (základní druhy a formy a jejich prostorová koncentrace). 20) Obecná charakteristika zemědělské výroby (její postavení ve světové ekonomice, oborová struktura, komplexní a odvětvové typologie). 21) Geografická charakteristika jednotlivých oborů zemědělské výroby (druhy kulturních plodin či hospodářských zvířat, jejich geneze a současné rozšíření, světový rybolov). Geografie hladu a její přístup ke globálním problémům. 22) Geografie obchodu a služeb jako samostatná disciplína (vznik, teoretický základ, základní úkoly). Prostorová diferenciace světového obchodu. 23) Strukturace a objekt regionální geografie, místo regionální geografie v systému věd. 24) Klasifikace, rozdělení a typy regionů, regionalizační kritéria 25) Struktura a prvky regionu, jeho jádro a hranice. 26) Přístup, metodologie a základní metody regionální geografie. 27) Význam regionalizace a regionální geografie ve vědecké, společenské a vzdělávací praxi.