BIOGEOGRAFIE

Sylabus části předmětu Pedogeografie a biogeografie

jarní semestr 2009/2010

přednášející: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

ukončení: písemný test s minimálním ziskem 60 % bodů

---------------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------

1.         Biogeografie jako vědní disciplína. Postavení biogeografie v systému geografických věd.
Vývoj biogeografie. Geobiosféra.

2.         Organismus a prostředí. Ekologické faktory a podmínky prostředí (ekologická valence,
Liebigův zákon minima).

3.         Abiotické faktory prostředí. Klimatické faktory (adaptace a klasifikace): světlo, teplo
(poikilotermie a homoiotermie, Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo), voda, vzduch. Životní
formy rostlin. Edafické faktory (adaptace a klasifikace) - vztah vegetace k velikosti půdních
částic, celkovému množství živin, výskytu chemických prvků, pH půdy. Zooedafon. Orografické faktory
- vertikální členitost, sklon a expozice svahů

4.         Biotické faktory prostředí. Základy ekologie populací. Vzájemné vztahy jedinců a
populací. Biocenóza - vertikální a horizontální struktura. Ekologické řady.

5.         Ekosystém. Produkce a energetika ekosystému (potravní řetězce). Autoregulace a trvalost
ekosystému. Sukcese.

6.         Rozšíření organismů. Areál. Rozsah a změny areálu. Areálové mapy.  Floristické a
faunistické oblasti Země.

7.         Geobiocykly. Geobiomy - šířková pásmovitost a vertikální stupňovitost. Sladkovodní,
mořský a pevninský geobiocyklus.

8.         Sladkovodní geobiocyklus. Mezní faktory. Hlediska klasifikace (živiny, vzdálenost,
hloubka, podnebný pás).

9.         Mořský geobiocyklus. Vertikální a horizontální členění. Vegetace. Fauna.

10.      Pevninský geobiocyklus. Geobiomy: tropické deštné lesy, tropické střídavě vlhké lesy,
savany, pouště, tvrdolisté lesy a křoviny, stepi, opadavé listnaté lesy, boreální jehličnaté lesy,
tundra, polární pustiny.

11.      Kartografické znázornění živé složky krajiny. Typy map (fytocenologické, ekologických
vlastností společenstev, vegetační, biogeografické).



Studijní literatura:

1)       HORNÍK, Stanislav a kol. Fyzická geografie II. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1986. 320 s.

2)       De BLIJ, HARM Jan - Muller, Peter O. - Williams, Richard S. Physical geography of the
global environment. 3rd ed. New York : Oxford University Press, 2004.