PedF, katedra geografie 1
Ze2BP_VSC6
Sociální rozvoj ­ důsledky
existence nerovností
jarní semestr 2009/2010
PedF, katedra geografie 2
Osnova
Sociální rozvoj ­ teoretický koncept:
Modely sociálního rozvoje.
Sociální jednání, problém a změna.
Sociální kapitál.
Chudoba na Zemi ­ přístupy k řešení.
Diskurz bohatství x chudoba.
Nástroje sociálního rozvoje:
Welfare state.
Sociální politika ČR.
PedF, katedra geografie 3
Sociální rozvoj
z pohledu
geografie
a sociologie
Sociální jednání
Moderní ,,přelidněné" společnosti vyžadují určité
mechanismy koordinace svých jednání, jinak se nikdo
nedobere svých cílů a každý tratí (Lošták, 2005).
Role koncentrace a seskupování lidí do společenství
vyžaduje dobré komunikační předpoklady!
Častým efektem ­ kolektivní vyjednávání (viz. odbory).
4PedF, katedra geografie
Sociální jednání
Tragedie obecních pastvin (tragedy of commons)
­ racionální jednání jednice může utvářet výsledky, které
nejsou racionální z pohledu všech zúčastněných.
Veřejné statky (čistý vzduch, bezpečné ulice ­ každý
využívá, ale nemusí přispívat k jejich poskytování; ,,černý
pasažér").
Vězňovo dilema (dohoda lidí na společném jednání).
Syndrom NIMBY (NIABY, NOTE, BANANA).
5PedF, katedra geografie
Vězňovo dilema
6PedF, katedra geografie
Já se nepřiznám a druhý se
nepřizná také oba jsme
odsouzeni na 2 roky.
Ale, nepřiznám se a druhý
se přizná ­ jsem odsouzen
na 9 let ­ příliš rizikové.
Když se přiznám, buď
mohu být volný nebo
maximálně dostanu 5 let.
Když se nepřiznám,
minimálně 2 roky,
maximálně 9 let ve vězení.
Teorie her
7PedF, katedra geografie
Spolupráce je lehčí, když hry jsou opakovány a ten,
kdo narušuje pravidla tak ví, že bude následně
potrestán.
Spolupráci usnadňuje, když je počet hráčů omezen.
Spolupráci usnadňuje, když je nadbytek informací
o minulém jednání každého hráče.
Spolupráci ulehčuje, když hráči příliš neberou
z budoucnosti (nežijí ,,na dluh" na ,,discount"
z budoucna).
Sociální problém!?
Proč se v našich sociálních životech objevují a vyskytují
problémy?
Máte nějaké problémy?
Jestliže ne, máte štěstí. Kvalita vašeho života hodnocená
subjektivně (well-being) je vysoká. Ale myslíte, že nemůžete mít
problémy v budoucnu? Jestliže ano, je to horší, ale nic se neděje.
Problémy vznikají, když naše zažité způsoby zvládání
dění (toho, že něco děláme) nefungují!
8PedF, katedra geografie
Sociální problém!?
Problémy vznikají tam, kde je mnoho lidí v jedné
komunitě.
Často je to chybou komunikace mezi lidmi!!!
9PedF, katedra geografie
Řešení sociálních problémů!
Situace, kterou považuje buď relevantní skupina lidí
(odborníci) nebo účastníci této situace (laici) za něco, co
vyžaduje řešení (protože obtížně jednáme), a to většinou
prostřednictvím prostředků institucionální intervence.
Konfigurace zájmů a sociálních vztahů, které jsou tak
důležité, že jsou sankcionovány určitými pravidly (např.
zákony).
10PedF, katedra geografie
Sociální problémy na venkově
Otázka ochoty podílet se na hájení a prosazování zájmů
venkova, místní identita, lokální patriotismus.
Celková otázka sociální koheze, sociálního kapitálu
a kulturního kapitálu aktérů v regionech.
Problematika příjmů a nezaměstnanosti.
Otázka přístupnosti a dostupnosti k občanské a technické
infrastruktuře (sítě, dopravní obslužnost, obchody, školství,
zdravotnictví aj.).
Záležitost sociálních zařízení a vymožeností dříve
poskytovaných zemědělskými podniky (kdo bude poskytovat
školky, rekreaci /odpočinek/, stravování i dopravu) pracovní
příležitosti ­ rozpad sociální infrastruktury.
11PedF, katedra geografie
Sociální změna ­ hlavní faktor rozvoje?
Střídání (alternace, přerod) v základních strukturách
sociálních skupin a společností i v lidských sociálních životech.
Jedná se o neustále přítomný jev v našich sociálních životech,
který se stal zvláště intenzívním v moderní době.
Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině jednají
bez obtíží. Jednání je ,,zautomatizované", není narušováno
mimořádnostmi.
Fungování starého řádu - důvěrně známé uspořádání, ve
kterém víme, ,,co máme dělat" - normy jednání bereme za
samozřejmé.
12PedF, katedra geografie
Sociální změna ­ krize
Nám důvěrně známé uspořádání je narušeno, erodováno,
v našem jednání zažíváme obtíže, některé normy nefungují.
Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině začínají
obtížně jednat. Objevují se situace, které původní
,,zautomatizované" jednání narušují. Mizí jasnost okolního
dění.
Objevuje se něco ,,nového". Reagujeme utvářením vlastních
představ, které mají jednání vést, aby bylo opět bez obtíží.
13PedF, katedra geografie
Sociální změna ­ anomie
Nám důvěrně známé uspořádání se svými pravidly /normami/ už
neexistuje, nemáme k dispozici žádné normy pro naše jednání,
nevíme jak jednat.
Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině zašívají ,,šok".
Nevědí jak jednat, jednání doprovází chaos, zásadní nejasnosti, ,,co
dále".
14PedF, katedra geografie
Sociální změna ­ nový řád
Nová uspořádání se pro nás stávají důvěrně známými, akceptujeme
nové normy, podle kterých se chováme.
V anomii nelze žít donekonečna. Utváříme znovu řád a vycházíme
z mimořádného dění.
15PedF, katedra geografie
Sociální změna
Dekonstrukce
Inovační vize
16PedF, katedra geografie
Starý řád
Krize
Anomie
Nový řád
Sociální kapitál
= bohatství ve vztazích mezi lidmi.
= investice do sociálních vztahů s očekávanou
návratností na trhu (ekonomický, politický, trh práce,
v komunitě).
= zdroje založené v sociální struktuře, k nimž
přistupujeme, nebo je mobilizujeme, když jednáme za
nějakým účelem.
17PedF, katedra geografie
Stavební prvky sociálního kapitálu
Interakce (záležitosti spolupráce /včetně sítí občanské
angažovanosti a sdružování/ či konfliktu uvnitř i směrem
ven z konkrétních lokalit).
Normy (pravidla jednání, instituce) a hodnoty (ideály o tom,
co je dobré a vhodné), na jejichž základě probíhají interakce.
Důvěra a víra (záležitosti spojené se spolehlivostí sebe sama,
jiných osob a institucí, spojené s pozitivním vyústěním
nějakého procesu).
Znalosti a vize spojené s lokalitou.
Identita (spolupatřičnost do komunity).
18PedF, katedra geografie
Sociální síť
Soubor vzájemně závislých vztahů mezi jednotlivci. Každý jedinec
patří do nějaké sítě, i když třeba do jediné. Lidé spojení v sítích
mohou být příbuzní, mohou mít rádi jeden druhého, mohou dělat
společně věci (např. jednat o financích, hrát tenis, pracovat spolu
aj.).
Základní sociální síť každé osoby tvoří bezprostřední rodina (ve které
se jedinec narodil) a další příbuzní.
K frekventovaným sociálním sítím dále patří soubor vazeb
sousedských (tj. prostorových).
Jiné sítě jsou založeny na vazbách pracovních, zájmových,
konfesních, plynoucích z členství v dobrovolných organizacích
a v dalších sdruženích.
19PedF, katedra geografie
Příklad sociální nerovnosti
Rozdíl (sociální
nerovnosti) mezi
bohatými a chudými
je jedním z hlavních
zájmů sociálních věd.
PedF, katedra geografie 20
PedF, katedra geografie 21
Chudoba
na Zemi
Co je to chudoba?
= sociální status člověka/jedince vyznačující se hmotným
nedostatkem.
Stav, který člověku nezajišťuje podmínky pro důstojný život
a uspokojení základních potřeb (např. zajištění potravy,
ošacení a ubytování apod.).
Odvíjí se od množství disponibilních prostředků pro
uspokojování potřeb ­ tzv. příjmová chudoba).
Přístup k sociálním službám, vzdělání, zdravotnické péči.
22PedF, katedra geografie
Typy chudoby
Absolutní chudoba ­ člověk se dostane do stavu, kdy není
schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění
potravy a ošacení. Tento druh chudoby může dojít až do stavu, kdy
je ohrožen život takto postižené osoby.
V roce 2003 byla hranice extrémní chudoby 1,25 USD na
den.
Obecná hranice chudoby ­ 2 USD na den.
Relativní chudoba - stav, kdy jedinec nebo rodina uspokojují své
sociální potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň
v dané společnosti (max. 60%).
23PedF, katedra geografie
24PedF, katedra geografie
25PedF, katedra geografie
Typy chudoby
Chudoba objektivní ­ pomocí vybraných kritérií (např. výše
příjmů) stát definuje hranici chudoby. Stát určuje kdo má nárok na
pomoc (sociální dávky) ­ častá kritika! Proč?
Chudoba subjektivní ­ vlastní hodnocení svého stavu, které
nemusí být shodné s objektivní chudobou a neplynou z toho žádné
důsledky. Hodnocení, zdali se cítím chudý či bohatý!
V současnosti se problém chudoby považuje za jeden z nejzávažnější
problémů lidské společnosti!
26PedF, katedra geografie
Stupně chudoby
Lidé v nouzi ­ postrádají se prostředky nutné
k fyzickému přežití (strava, oblečení, přístřeší) ­ osoby
ohrožené extrémní chudobou.
Lidé v nedostatku ­ postrádají se potřebné zdroje, ke
kterým by měl mít přístup každý (vzdělání, zdravotní
péče...).
Lidé v ohrožení ­ nejsou zcela chudí, ale za jistých
okolností se stanou chudými (nezaměstnanost).
27PedF, katedra geografie
Měření chudoby
Důležité je správně zvolit hranici chudoby!
Normativní metoda ­ minimální výše příjmu, která je
zapotřebí k uspokojení základních potřeb. Přesné definice
hranice pomocí tzv. spotřebního koše.
Relativní metoda - stanoví úrovně příjmů ve vztahu
k průměrnému příjmu v dané zemi, lidé kteří mají příjem pod
touto hranicí mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato
hranice pohybuje mezi 50 - 70 % průměrných příjmů.
28PedF, katedra geografie
Měření chudoby
Řada statistických ukazatelů ­ index rozdílu od hranice
chudoby, podíl osob žijících pod stanovenou hranicí chudoby,
index vyjadřující rozdíly mezi lidmi žijícími v chudobě.
Index lidského rozvoje (HDI ­ Human Development
Index) ­ kombinuje ukazatele popisující zdraví, vzdělání
a životní úroveň obyvatel daného státu.
Vstupní data ­ průměrná délka života při narození, míra
gramotnosti a dostupnosti vzdělání, HDP na obyvatele.
29PedF, katedra geografie
Naděje na dožití
30PedF, katedra geografie
Index lidského rozvoje
31PedF, katedra geografie
Příčiny chudoby
Za hlavní příčiny lze označit nemoci, nevzdělanost, vládní selhání,
nepříznivou geografickou polohu nebo chudobu samotnou.
Politické ­ forma vlády, korupce, válečné konflikty.
Ekonomické ­ viz ekonomická krize 2008/2009.
Sociální a demografické ­ hustota zalidnění ­ přelidnění,
vysoká natalita, fertilita.
Environmentální ­ geografická poloha, přírodní podmínky,
klimatické změny.
32PedF, katedra geografie
Důsledky chudoby
Nerovnoměrný přístup k nezávadné pitné vodě,
potravinám, hygieně a základní zdravotní péči =>
podvýživa (cca 792 mil. lidí na světě) => riziko
onemocnění => nižší naděje na dožití.
Nízká vzdělanost (nedostatek infrastruktury, pomůcek,
financí).
Sociální vyloučení ­ znemožňuje se zařadit zpět do
společnosti => flustrace => kriminalita, násilí.
Migrace ­ nucená migrace ­ uprchlíci, nelegální obchod
s lidmi, zbraněmi, drogami.
Terorismus ­ viz dnešní svět.
33PedF, katedra geografie
Důsledky
chudoby
34PedF, katedra geografie
Diskurz BOHATSTVÍ x CHUDOBA
Nejbohatší obyvatelé Země tvoří pouhé 2% veškeré populace, vlastní
více než 50% celospolečenského bohatství.
Pomalu se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými.
Giniho koeficient ­ statistická veličina, vyjadřuje podíl plochy ležící
mezi úhlopříčkou a skutečnou Lorenzovou křivkou vůči celkové ploše
pod ideální křivkou rovností, nabývá hodnot 0 až 1.
Nízká hodnota ­ rovnoměrnější rozdělení, v případě nulové hodnoty
je rovnost absolutní, čím je GK vyšší, tím jsou rozdíly větší.
Švédsko (23), Norsko (24) x Namibie (70,7). Lesotho (63,2).
U bohatých zemí se index pohybuje do 40, u chudých 41 a výše.
35PedF, katedra geografie
Diskurz BOHATSTVÍ x CHUDOBA
36PedF, katedra geografie
bohatý Sever a chudý Jih
Propastný rozdíl mezi státy severní a jižní polokoule
(vyspělé státy Severní Ameriky, Evropy, východní Asie x
zaostalé země Afriky a Jižní Ameriky).
90% světového majetku je soustředěno v Severní
Americe (34%), Evropě (30%) a vyspělých zemích
východní Asie (26%).
Nejbohatší lidé (10%) ­ 25% občané USA, 20% Japonci.
37PedF, katedra geografie
bohatý Sever a chudý Jih
38PedF, katedra geografie
Problém chudoby?!
70 % všech chudých lidí na světě žije na venkově!
Nejčastějším způsobem obživy zůstává těžká a špatně
ohodnocená práce v zemědělství -> dotování ze strany státu!
Přirozená migrace lidí do měst za účelem lepší práce ->velká
izolace lidí -> vznik chudinských čtvrtí (slumy):
Vysoká koncentrace obyvatelstva.
Vysoká nezaměstnanost.
Nízká vzdělanost a nekvalitní infrastruktura.
Vysoká nemocnost.
Vysoká míra kriminality.
Sociální vyloučení komunity.
39PedF, katedra geografie
40PedF, katedra geografie
41PedF, katedra geografie
Bezdomovectví - homeless
Časté ve městech (90%).
Na venkově se o člověka postará příbuzenstvo či širší
komunita.
V Praze cca. 3 500 lidí bez domova, V Brně cca. 300
osob.
42PedF, katedra geografie
Boj s chudobou
Předpoklady pro boj s chudobou:
Efektivní domácí politika ­ podpora nezaměstnanosti,
omezení korupce, posílení lidských práv.
Přímé zahraniční investice ­ zisk, pracovní příležitosti,
moderní technologie a pracovní postupy.
Mezinárodní obchod ­ odbourání obchodních bariér, přístup
na světové trhy.
Rozvojová pomoc ­ zajišťuje OSN a další humanitární
organizace (ADRA, Mezinárodní červený kříž).
Odpouštění dluhů ­ viz Haiti.
43PedF, katedra geografie
Boj s chudobou
Dokument Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals)
­ přijatý OSN v září 2000.
Obsahuje 8 cílů a 18 dílčích úkolů.
Klíčový princip ­ navýšení investic do sociální oblasti (zdravotnictví,
vzdělávání, výživa, plánování rodičovství), životního prostředí (voda
a hygiena, technologie) a infrastruktury (silnice, technické sítě).
Nutné vymýcení extrémní chudoby a hladu, dosažení vzdělanostní
gramotnosti, snížení mortality (kojenecké),boj s HIV/AIDS apod.
Mezi léty 1990 ­ 2004 došlo k poklesu lidí žijících pod hranicí
extrémní chudoby (za 1,08 USD na den) z 1,25 mld. na 980 mil. lidí.
44PedF, katedra geografie
PedF, katedra geografie 45
Sociální politika
jako nástroj
sociálního rozvoje
PedF, katedra geografie 46
Sociální politika
Soubor praktických aktivit, které se opírají o specifické
programové cíle a jsou podporovány specifickými prostředky,
opatření ve prospěch osob, jejichž životní úroveň je po určitou
dobu a do určité míry zajišťována ze společenských spotřebních
fondů.
Cíl - zdárný rozvoj společnosti a její ochrana proti sociálním
otřesům, snaha po změnách společenského zřízení
společenskými prostředky.
Realizace sociální politiky předpokládá existenci rozmanitých
vzájemně spjatých subsystémů, nástrojů, institucí apod., jejichž
pomocí jsou naplňovány její cíle!
PedF, katedra geografie 47
Základní principy SP
Spravedlnost - pravidla, podle nichž jsou ve společnosti
rozdělovány předpoklady a prostředky veřejného blahobytu
mezi jednotlivé subjekty (každému stejně, každému podle jeho
potřeb a každému podle jeho zásluh).
Solidarita - vzájemná podpora, sounáležitost jedinců
a sociálních skupin při utváření a rozdělování životních
podmínek a prostředků.
Subsidiarita - člověk jako individuum s jedinečnými
vlastnostmi by měl pomoci nejprve sám sobě, pak nastupuje
rodina, charitativní organizace, obec a nakonec stát.
Participace - základní myšlenkou je uplatňování reálné
možnosti lidí podílet se na všem co bezprostředně ovlivňuje
jejich život.
PedF, katedra geografie 48
Princip subsidiarity
Sociální pojištění - řeší situace, na které se člověk může předem
připravit, tzn. pojistit se, odložením části své denní spotřeby z platu či
mzdy na krytí nejisté budoucí události krátkodobé či dlouhodobé
povahy. Př. ztráta zaměstnání (pojištění v nezaměstnanosti), ztráta
zdraví (zdravotní pojištění), krátkodobá ztráta pracovní schopnosti
(nemocenské pojištění), dlouhodobá ztráta pracovní schopnosti
(důchodové pojištění).
Státní sociální podpora - řeší situace, které jsou považovány na
základě společenského konsenzu jako podporující rodinu a děti (př.
výchova dětí v rodině, mateřství, péče o zdravotně postiženou osobu
v rodině, sociálně právní ochrana rodiny a dítěte, sociální prevence
před patologickými jevy).
Sociální pomoc - řeší situace sociální a hmotné nouze.
PedF, katedra geografie 49
Základní funkce SP
Ochranná
Rozdělovací a přerozdělovací
Homogenizační
Stimulační
Preventivní
Co jednotlivé funkce znamenají? Vysvětlete.
Nástroje SP
Regulace ­ něco dávám, něco konám...
Konání - vyplácení peněžních dávek, poskytování věcných dávek,
služeb...
Kontraktace - zavazuje jistý sociální subjekt (nejčastěji stát) jiné
sociální subjekty, aby ve smluvené oblasti konaly za něj.
Nátlak - používají ho nevládní sociální subjekty, aby donutily stát, a
nebo jiné vysoce formalizované sociální subjekty vyhovět jejich
zájmům ­ petice, vyhlášení v tisku, veřejná shromáždění a případně
jiné výrazy občanské neposlušnosti.
PedF, katedra geografie 50
Koncept welfare state
PedF, katedra geografie 51
40. léta 20. st., H. W. Beveridge
= stát, kde demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního
zákonodárství a činností státních orgánů a institucí:
Garantuje základní příjem (jedince, rodiny) na úrovni životního
minima.
Poskytuje sociální dávky k předcházení, mírnění, překonání
sociálních rizik sociálních událostí (dl. nemoc, úraz,
nezaměstnanost) s cílem zajistit určitou úroveň sociálního bezpečí a
suverenity jedince.
Zajišťuje poskytování veřejných sociálních služeb (hl. školství,
zdravotnictví) odpovídající úrovně všem (ne dle sociálního statusu).
Koncept welfare state
PedF, katedra geografie 52
40. léta 20. st., H. W. Beveridge
= stát, kde demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního
zákonodárství a činností státních orgánů a institucí:
Garantuje základní příjem (jedince, rodiny) na úrovni životního
minima.
Poskytuje sociální dávky k předcházení, mírnění, překonání
sociálních rizik sociálních událostí (dl. nemoc, úraz,
nezaměstnanost) s cílem zajistit určitou úroveň sociálního bezpečí a
suverenity jedince.
Zajišťuje poskytování veřejných sociálních služeb (hl. školství,
zdravotnictví) odpovídající úrovně všem (ne dle sociálního statusu).
Koncept welfare state
PedF, katedra geografie 53
Cíle:
Legitimizace společenského (politického) života.
Sociální jistota a bezpečí, sociální suverenita a důstojnost
jedince.
Blahobyt občanů.
Snížení sociální nerovnosti, zvýšení sociální spravedlnosti.
Emancipace osobního a spol. života.
=> Velké nároky na veřejné finance -> prohlubování sociální krize -> vznik
sociální nespravedlnosti.
Sociální politika v ČR
Řeší problém chudoby.
V ČR žije pod hranicí chudoby každý desátý člověk, tzn. jeho čistý
příjem nedosahuje 60% nejčastějšího příjmu v zemi.
V extrémní chudobě žilo v roce 2007 v ČR kolem 5% obyvatel.
Oficiální hranice chudoby je stanovena zákonem č. 110/2006 Sb.,
o životním a existenčním minimu.
Životní minimum ­ min. hranice peněžních příjmů nutná k zajištění
výživy a ostatních základních potřeb.
Existenční minimum ­ min. hranice příjmů, která se považuje za
nezbytnou k zajištění výživy a základních potřeb na úrovni umožňující
přežití.
PedF, katedra geografie 54
Sociální politika v ČR
Životní minimum:
Pro jednotlivce 3 126 Kč
pro první osobu domácnosti 2 880 Kč
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným
dítětem 2 600 Kč
pro nezaopatřené dítě ve věku
do 6 let 1 600 Kč
6 až 15 let 1 960 Kč
15 až 26 let (nezaopatřené) 2 250 Kč
Životní minimum je součtem všech částek životního minima
jednotlivých členů domácnosti.
Existenční minimum ­ 2 020 Kč.
PedF, katedra geografie 55
Systém státní sociální podpory
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění.
Přídavek na dítě ­ rodinám, které mají čistý příjem do 2,4 násobku
životního minima. Do 6 let 500 Kč, 6 ­ 15 let 610 Kč, 15 ­ 26 let 700
Kč.
Rodičovský příspěvek ­ celodenní péče a dítě ­ sazba zvýšená (11
400 Kč), základní (7 600 Kč), snížená (3 800 Kč) a nižší (3 000 Kč).
Sociální příplatek ­ při péči o nezaopatřené děti
Příspěvek na bydlení ­ 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí
k pokrytí nákladů na bydlení.
Další příspěvky ­ porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče.
PedF, katedra geografie 56
Sociální politika v ČR
Programové pilíře:
Politika v zaměstnanosti (pomoc státu nezaměstnaným občanům;
důraz na aktivní politiku zaměstnanosti; podpora podnikání;
rekvalifikační programy; míra nezaměstnanosti snižována předčasnými
důchody, prodloužením školní docházky, zkracováním pracovní doby,
prodloužením doby dovolené; přijat zákon o zaměstnanosti).
Příjmová politika (snaha o uvolnění trhu s pracovní silou, přitom
zaručit občanům minimální příjem z práce; přijat zákon o mzdě
a kolektivním vyjednávání).
PedF, katedra geografie 57
Sociální politika v ČR
Programové pilíře:
Rodinná politika (stát opustil populační hlediska a zvýraznil podporu
základních sociálních a kulturních funkcí rodiny i potřebám jejich
členů; dotvořil systém sociálních dávek; zaveden rodičovský
příspěvek, účelové dávky na bydlení atd.).
Politika sociálního zabezpečení (stát chtěl vytvořit jednotný státní
systém sociálního zabezpečení, který by poskytoval povinné zdravotní,
nemocenské a důchodové pojištění, dobrovolné pojištění a státní
sociální podporu a pomoc, sociální síť; tyto snahy neuplatněny, pouze
výběr pojistného na sociální pojištění a odstraněna diskriminace ve
výši důchodů).
PedF, katedra geografie 58
Aktivní politika zaměstnanosti ČR
Vymezena na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů.
= souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně
zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo
a úřady práce.
Nástroje:
Rekvalifikace,
Investiční pobídky,
Veřejně prospěšné práce,
Společensky účelná pracovní místa,
Příspěvek na zapracování,
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
PedF, katedra geografie 59
PedF, katedra geografie 60
PedF, katedra geografie 61
0
100 000
200 000
300 000
400 000
500 000
600 000
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ
POČET VOLNÝCH MÍST
Graf Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a volných
pracovních míst v ČR v letech 2002 až 2009
PedF, katedra geografie 62
Graf Obecná míra nezaměstnanosti dle krajů k 30. 6. 2009
PedF, katedra geografie 63
Pro dnešek vše!!!
PedF, katedra geografie 64