PedF, katedra geografie 1
Ze2BP_VSC6
Synergie prostorových
struktur v území
jarní semestr 2009/2010
PedF, katedra geografie 2
Osnova
Krajina a její složky:
Klasifikace krajiny.
Kulturní krajina.
Racionální a iracionální složka území.
Sociokulturní regulativy.
Synergie v území.
Územní identita
Identita. Lokální identita.
Genius loci, genius regionis.
PedF, katedra geografie 3
Krajina
a její složky
Holistický přístup
Krajina = složitý systém, který nelze pochopit analýzou
dílčích částí, ale pouze systémovým přístupem.
Systémový přístup musí být celostní ­ tedy zahrnovat
všechny složky krajinné sféry a všechny vzájemné
interakce a vazby.
Výzkumné otázky ­ vazby, procesy a principy.
4PedF, katedra geografie
Systém = složitý reálný nebo abstraktní objekt, v němž rozlišujeme
části, vztahy mezi nimi, vlastnosti. Vůči okolí vystupuje systém jako
celek. Části systému jsou ve vzájemné interakci. Označujeme je jako
prvky systému a vztahy mezi nimi nazýváme vazbami systému.
Prvky jsou nositeli vlastnosti systému.
,,Systém je komplex prvků nacházejících se ve vzájemné
interakci."
Systém a jeho vymezení
PedF, katedra geografie 5
Přístupy k vymezení krajiny
Legislativní přístup ­ zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny.
,,Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým
reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů
s civilizačními prvky (§ 3, písm. K, zák. č. 114/1992 Sb.).
Geografický přístup ­ např. Troll, 1966
,,Část zemského povrchu, která podle svého vnějšího obrazu
a vzájemného působení svých jevů, tak jako vnitřních
a vnějších vztahů polohy, tvoří prostorovou jednotku určitého
charakteru a na geografických přirozených hranicích přechází
v krajiny jiného charakteru."
6PedF, katedra geografie
Přístupy k vymezení krajiny
Ekologický přístup ­ heterogenní část zemského povrchu,
skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů.
Architektonický (funkčně-estetický) přístup ­ ,,rozlehlá
všeobsahující totalita, místo, které má vždy svou zvláštní identitu
vyplývající z místních podmínek." (Norberg-Schulz , 1994).
Historický přístup ­ ,,území, jež se po určitou dobu svérázně
vyvíjelo geopoliticky, hospodářsky a kulturně v závislosti na
přírodních podmínkách, vyplývajících v podstatě ze zeměpisné
polohy."
Demografický přístup ­ území obývané lidmi.
Emocionální přístup - emocionální vztah k přírodnímu prostředí
(krajině), intuitivní smysl pro procesy, které v něm probíhají, a také
intuitivní vědomí, že existuje mez nároků člověka vůči přírodě.
7PedF, katedra geografie
Umělecké pojetí krajiny (Kotalík, 2001)
Obraz krajiny jako dokumentární svědectví o stavu krajiny (vnější
a vnitřní).
Obraz krajiny ve smyslu stylizace a symbolu přírodní reality.
Interpretace krajiny zahrnující umělecké dílo pokoušející se
postihnout duchovní obsah, význam či atmosféru krajiny prizmatem
tvůrčího subjektu.
Objevování a odkrývání krajiny ve smyslu hledání její kosmologické
podstaty.
Tvorba krajiny jako zpětná vazba mezi krajinným prostředím
a architektonickou, urbanistickou a uměleckou tvůrčí činností.
Žalující memento přinášející varovné apely a nastolující otázky
o vztahu ke krajině a její budoucnosti.
Projev ­ krajinomalba.
8PedF, katedra geografie
Kategorizace krajiny
9PedF, katedra geografie
Krajina přírodní, přirozená, primární - vytváří se
působením přírodních, abiotických i biotických
krajinotvorných procesů bez ovlivnění antropogenními
faktory, nebo jen s jejich minimálním působením.
Krajina kulturní, sekundární ­ krajina ovlivněná
člověkem. Rovnováha mezi působením antropogenních
a ostatních faktorů. V plné míře přetrvává i autoregulační
schopnost na jednotlivých úrovních ekosystémů.
Krajina terciární ­ krajina ovlivněná legislativními
opatřeními formou zákonů a nařízení.
Krajina kvartérní ­ duchovní podstata krajiny.
Kulturní krajina
Harmonická kulturní - zaujímá cca 1/2 až 2/3 území
České republiky (v závislosti na subjektivním posouzení
meze této rovnováhy jednotlivými autory).
Narušená kulturní krajina ­ antropické vlivy ve větší
míře narušují stabilitu přírodních složek. Přesto je
zachována autoregulační schopnost ekosystémů a jejich
schopnost restaurace.
Devastovaná krajina ­ dochází k těžkému narušení
autoregulační schopnosti a náprava je možná jen za
předpokladu značných energetických vstupů
a ekonomických prostředků.
10PedF, katedra geografie
Účelové klasifikace kulturní krajiny
Atlas životního prostředí a zdraví obyvatel ČSFR
(1992): 1) lesní, luční a skalní; 2.) zemědělsko-luční;
3) zemědělská; 4) urbanizovaná a technizovaná krajina.
Demek a kol. (1976) : 1) vlastní kulturní krajina;
2) narušená kulturní krajina; 3) devastovaná krajina
(ztrácí schopnost autoregulace).
11PedF, katedra geografie
(Forman a Godron 1993): 1) přírodní krajina;
2) extenzivně kultivovaná krajina; 3) intenzivně
kultivovaná krajina; 4) příměstská krajina; 5) městská
krajina.
OECD: 1) městská krajina; 2) industriální krajina;
3) zemědělská krajina.
Účelové klasifikace kulturní krajiny
12PedF, katedra geografie
Typy české kulturní krajiny (Lipský 1999)
Stará zemědělská krajina (osídlená a odlesněná od
neolitu; do 350 m, dnes jen do 10 % lesů).
Venkovská krajina osídlená v průběhu středověké
kolonizace (12.-14. stol.; 400-700 m).
Mladá kulturní krajina (osídlená až v 16.-18. stol.; nad
700 m, valašská kolonizace).
13PedF, katedra geografie
Harmonie v krajině!?
Uveďte příklady, kdy si myslíte, že dochází k harmonii
v krajině!
14PedF, katedra geografie
Popis krajiny ­ systematické sbírání a interpretace
informací o krajině.
Klasifikace krajiny ­ krajina je analyticky diferencována
do typů či jednotek se zřetelně definovanými
charakteristikami.
Hodnocení krajiny ­ interdisciplinární činnost, kdy je
krajina popisována, klasifikována a analyzována
s následnou formulací výsledků.
PedF, katedra geografie 15
Hodnocení krajiny
Kvantitativní - rozlišitelné a prostorově se opakující
seskupení vzájemně se ovlivňujících ekosystémů,
geomorfologií a režimy disturbance.
Kvalitativní - objekt vizuálního vnímání, ale současně
jako fenomén s fyziografickými, kulturními a historickými
atributy.
Geografická analýza x geografická syntéza.
Objektivní x subjektivní.
16PedF, katedra geografie
Kde hledat podstatu krajiny?
Racionální složka území ­ vše co se v krajině nachází, tj.
složka přírodní (biota, abiota), území ovlivněné činností
člověka a mefamorfované pro současné podoby.
Pokuste se definovat racionální složku území okresu
Brno-město!
Iracionální složka území
,,Neuvěřitelně, až vášnivě se mi chce žít, a žít přece znamená
prodírat se kupředu, k něčemu vyššímu, k dokonalosti
a dosahovat ji." (Boris Pasternak)
17PedF, katedra geografie
Co znamená iracionálno?
Jednotlivá území jsou definována nejen souborem přírodních
a socioekonomických složek, ale také složkou lidskou, kterou
tvoří především samotní lidé.
Žít a prožívat život znamená pochopit soubor vzájemných
složitostí a vazeb, které mám umožňují se orientovat
v prostoru.
Život tedy má nejen biologickou stránku, ale také společenský
rozměr (duševní život jedince).
Pestrost a jedinečnost života je souhrnem sil a vztahů
působících v prostoru a čase.
18PedF, katedra geografie
Co znamená iracionálno?
19PedF, katedra geografie
,,Cogito ergo sum"
,,Myslím, tedy jsem"
Vědomí jako stavební kámen
Vědomí = principiální schopnost duševního života lidí.
Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání,
cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí.
V praxi existuje tzv. společenské vědomí ­ odraz společenského bytí
vědomí lidí.
Jaké znáte formy společenského vědomí?
Promítají se do chování a činnosti obyvatel.
20PedF, katedra geografie
Vnímání
Schopnost rozeznávání estetických hodnot,
zapadajících do společenského rámce
a kulturních hodnot.
Co je vkusné, co nikoli? Co je dobré, co špatné?
21PedF, katedra geografie
Kultura
Zahrnuje společenské vědomí, ale i materiální a duchovní
produkty společenské tvorby:
co se musí člověk naučit, aby se stal platným členem své
společnosti;
co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;
co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem
mnoha generací;
co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují;
co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.
Utvářena společenskou praxí a předávána prostřednictvím
kulturního dědictví.
22PedF, katedra geografie
Identita obyvatel
V minulosti chápána jako příslušnost lidí k určitým výtvorů, jejich
práce (tzv. artefaktům).
Na tomto principu se vytvořila silná regionální identita (např.
těšínské Slezsko, moravské Valašsko, slovenský Šariš, Zahorie
apod.).
Identita = vztah ke kultuře.
Jaké prvky tvoří iracionální podobu těchto regionů? (tzv.
sociálněkulturní regulativy)
23PedF, katedra geografie
Sociálněkulturní regulativy
Morálka jako společenský luxus
Životní styl
Vkus
Právo
Politika
Umění
Svoboda
Víra
Emoce
Které z těchto regulativů považujete za nejdůležitější?
24PedF, katedra geografie
Morálka
Z latiny ­ moralis = mrav, mravy.
Soubor hodnot a norem a vzorců chování mezi
jednotlivci, společenskými skupinami.
Nepsané ,,morální" normy jsou již od raného dětství
vštěpovány dětem.
,,Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim." (Bible, Tob 4,15)
,,Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." (Bible,
Lk 6,31).
,,Jiný kraj, jiný mrav!"
Morální kodex ­ nezbytná podmínka užívání svobody a demokracie.
25PedF, katedra geografie
Životní styl a vkus
Každá etnická skupina má určitý vkus ve smyslu stylu či slohu.
Životní styl ­ souhrn zvyků, obyčejů, respektive
aplikovaných společenských norem, se promítá do
prostorového chování obyvatel.
Vkus ­ vyjadřuje životní styl obyvatel. Nejde o to, říct, že je
něco dobré či spatné. Důraz na estetické cítění.
26PedF, katedra geografie
Politika
Společenský jev, který stanovuje právní normy, ukládající
lidem povinnost chovat se určitým způsobem.
Chování a jednání jednotlivce nebo skupiny nebo nasazení
prostředků (ať legitimních nebo ne) k dosažení určitého cíle.
Komunikační prvek mezi zákonodárci a jednotlivými členy
společnosti.
Regulace činností a postavení jedince ve společnosti.
PedF, katedra geografie 27
Umění
Tvůrčí činnost a její výsledky.
Forma společenského vědomí ve spojitosti s emocionálními
prožitky vnímání vnějšího či vnitřního prostředí člověka.
Uchovává obraz svědectví doby, dává obraz o úrovni a rozvoji
daného území, o způsobu života lidí a jejich pocitů apod.
Umění s vysokou hodnotou sebereflexe může u ostatních
jedinců navozovat zážitky, které intenzivně působí na emotivní
složku lidské existence.
28PedF, katedra geografie
Svoboda
Možnost člověka jednat jak chce, jakýsi projev libovůle.
Podřízenost vůči regulativům, morálním principům,
společenské dohodě ­ stanovení základních pravidel
chování.
Bez omezení osobní svobody nemůže existovat žádná
trvalá svoboda.
29PedF, katedra geografie
Emoce
Subjektivní reakce člověka na podněty, jenž vnímá z vnějšího i
vnitřního prostředí.
Subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými
změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání),
motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami
pohotovosti a zaměřenosti. Hodnotí skutečnosti, události,
situace a výsledky činností podle subjektivního stavu a vztahu
k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci.
Emoce narušují pocit harmonie s prostředím!
Pozitivní x negativní
30PedF, katedra geografie
Víra
Vnitřní jistota o správnosti nebo existenci něčeho.
Přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé.
Projev postoje a motivace chování lidí v konkrétním
území.
Ztráta naděje naopak vyvolává bezmocnost, vede
k odcizení, stahování se do ústraní a oslabování rozvoje
identity.
31PedF, katedra geografie
Vztah mezi složkami v území
Existence objektů (složek) racionální povahy, které vnímáme
svými smysly, je odrazem mnoha souvislostí a významů, jež
v daném území ovlivňují jejich uspořádanost a funkčnost.
U racionální složky se může jednat např. o souvislosti
polohové, kompozičně-proporcionální, samoregulační,
asynchronní, doplňkovost.
Samotná existence racionální složky znamená, že budou
existovat vztahy, které se na jedné straně vylučují, ale na
druhé straně naopak vzájemně podmiňují.
32PedF, katedra geografie
Vztah mezi složkami v území
Lidé potřebují ke svému spokojenému životu, aby byly
naplněny a uskutečňovány potřeby (sociálně-kooperativní,
obecně lidské).
Kooperativní souvislosti vycházejí z akceptace společenských
cílů, metod a rychlosti cílů dosáhnout.
,,Čím je území větší, rozlehlejší, a tedy počet obyvatel v něm
žijících vyšší, tím je vliv jednotlivce na formování celku menší!"
,,Čím člověk realitu území vnímá z hlediska reálné možnosti
spoluúčasti na jeho proměnách, tím více se posilují pocity
spoluodpovědnosti každého jednotlivce za dané území, tím
více se posilují pocity lidí za spoluodpovědnosti ve věcech
veřejných, a prohlubuje se tím identita obyvatel s komplexně
pojímaným územím. ,,
33PedF, katedra geografie
Vztah mezi složkami v území
Lidé potřebují ve svých pocitech být spoluúčastni nejen při
změnách obsahu a proměně reálných složek krajiny, ale také
potřebují mít možnost ovlivňovat jejich rozvoj.
Čím intenzivněji jsou uvedené principy naplňovány, tím
výraznější funkci nabývá vzájemná komunikace lidí.
Jakou roli zde hraje důvěra lidí?
Vazby mezi jednotlivými složkami jsou tak složité a dynamické,
že je třeba určitá míra vzájemné tolerance.
Tolerance = ochota připustit u druhého člověka odlišný
názor, chování, vzhled apod.
34PedF, katedra geografie
Změny v území
Působnost člověka v území sebou nesla prvky územní
uzavřenosti ­ racionální prvky lidské aktivity (soudržnost,
rodina) ­ sociální vazby vycházející z rozumového poznání.
Kritérium ­ pravda a objektivita.
Přechod od uzavřenosti k iracionální otevřenosti je způsobena
fázovými společenskými přechody ve společnosti (ekonomické,
sociální krize).
Výsledkem dynamických procesů ­ vliv racionální i iracionální
složky území.
Ve společnosti se projevují prvky odpovědnosti, tolerance
a vlivu na okolním dění.
35PedF, katedra geografie
Integrita v území = synergie vazeb
Pociťují-li lidé v jistém smyslu spoluodpovědnost za realizaci
určitých činností, projevuje se jejich identita nejen k dané
činnosti, ale i k území, kde se realizovala.
Posilování projevů sounáležitosti a spoluodpovědnosti!
Není to pouze postoj a názor, ale také čin nebo chování
obyvatel.
Jaký vztah máte k např. Evropské unii, NATO?
36PedF, katedra geografie
Integrita v území = synergie vazeb
Pokud budeme hledat vazby mezi složky v krajinné sféře,
musíme vycházet ze vzájemných souvislostí. Za účelem
nalezení optimálního řešení.
Prezentováno prostřednictvím hledání stavby (složení),
významu a propojení dílčích částí celku (nelezení harmonie).
Harmonie = soulad, souzvuk, souznění.
Fungování harmonie závisí na prostoru a čase. Společenskokulturní
proměny krajiny jsou velmi markantní v proměnách
harmonie.
Pokuste se vysvětlit vztah mezi harmonií a symetrií a uveďte
příklady.
37PedF, katedra geografie
Prostorová synergie
Dána vazbami mezi racionální a iracionální složkou území.
Projevuje se s různou intenzitou v prostoru a čase.
Dána vnějšími a vnitřními vazbami.
Aby nastala synergie v území musí nastat harmonie.
Výrazný vliv na míru synergie mají tzv. kohezní síly.
38PedF, katedra geografie
Kohezní síly
Síly, které spojují jednotlivé složky krajiny a vytvářejí z nich
celek.
Rozlišujte vnitřní a vnější síly!
Koheze = soudržnost, celistvost území z pohledu jednotlivých
složek.
Čím jsou síly silnější, tím dochází k rovnováze v území!
39PedF, katedra geografie
Územní identita
Identita = totožný, stejný.
Vyskytuje se v nejrůznějších oblastech ­ psychologii,
matematice, ekonomii apod.
Územní identita = nezaměnitelná jednota a shodnost =>
nalezení harmonie v chování souboru obyvatel daného území
v konkrétním čase!
Identita vypovídá o tom, jakým způsobem sami sebe
poznáváme, jak se ztotožňujeme s jinými apod.
Není založena na vazbách, ale na principu přijetí rovnocennosti
a identického postavení ve společnosti.
40PedF, katedra geografie
Prvky identity
1. Aktivita lidí.
2. Uvědomělost.
3. Odpovědný vztah k prostoru, lidem i k sobě samotnému.
4. Vázána na konkrétní činy.
5. Odraz postojů, myšlení a všech fenoménů podílejících se na
formování nás samých.
6. Proměnnost v čase a prostoru.
7. Tzv. ,,Intimita zažití".
Vytvářena z faktů lidské paměti! Schopnost ukládat, třídit
a vybavovat si určité informace!
Identita obyvatel je tím významnější, čím těsnější vztahy mají dané
vědomosti lidí s jejich činnostmi, zájmy a aktuálními úkoly.
41PedF, katedra geografie
Kolektivní identita
Předpokladem je existence tzv. kolektivní paměti.
Zachycuje významné historicko-společenské jevy
ve společnosti.
Pokud je kolektivní paměť dlouhodobá historická
paměť.
42PedF, katedra geografie
Smysl identity
Základním smyslem identity obyvatel v prostoru a čase je
posilování vědomí kontinuity vývoje.
Výrazným projevem jsou mezigenerační vazby a přenos
informací.
Jakým způsobem zde vstupuje dizkurz tradice x inovace?
Smyslem identity je kontinuální propojení protisměrného
působení tradic a inovací, směřující k harmonii
a generačnímu přenosu vědomí identity.
43PedF, katedra geografie
Uplatnění identity v geografii
Při hledání identity se pohybujeme vždy na úrovní
určitého území.
Posilování identity vede k větší účasti obyvatel na
veřejném životě.
Identitu lze tedy hledat na lokální, regionální, národní či
nadnárodní úrovni.
Harmonie jakéhokoli územního celku je spojena
s protisměrností sil na úrovních: makro-mikro, vnějšekvnitřek,
společné-odlišné apod.
44PedF, katedra geografie
Uplatnění identity v geografii
Fungování jakéhokoli regionu ČR v rámci EU je
nemyslitelné bez akceptování tzv. principu subsidiarity.
Změny probíhající v dílčích územích ČR by měly být
akceptovány v novém ,,sociálněgeografickém" pojetí
rozvoje území ­ region se stává nejvýznamnějším místem
střetu společenských, makrostrukturně se vyvíjecích
změn a mikrostrukturně působícího lidského činitele.
Dynamika rozvoje území = místo střetu makro a mikro
zájmů celku a jednotlivce.
45PedF, katedra geografie
Lokální identita
Významným prvkem identity na nejnižší úrovni je lokální
kultura (tradice, zvyky,obyčeje apod.).
Lokální kultura představuje pestrý a mnohovýznamový
program činnosti jednotlivců a skupin, který je neustále
modifikován sociokulturními regulativy určitého období,
akceptován kulturními stereotypy, uchováván a předáván
prostřednictvím kulturního dědictví (Vencálek, 1998).
46PedF, katedra geografie
Lokální identita
Nejcennějším fenoménem kulturní krajiny je ochota lidí
ke spoluúčasti na rozvoji všech časoprostorových aspektů
území.
Svoji roli zde hraje také sociální struktura obyvatel.
Lokální společnost byla základním stavebním kamenem
tradiční společnosti, následně zaniká ve vyspělých zemích
prostřednictvím průmyslové revoluce, industrializace a
urbanizace krajiny.
V moderní společnosti se projevují nové prvky ­ odcizení
se, nárůst sociálně-patologických jevů, chybějící opora
jednotlivců apod.
47PedF, katedra geografie
Lokální identita
Společnost se projevuje nejen kulturou, ale také
odlišným životním stylem.
Porovnejte důsledky přímé urbanizace na prostorovou
strukturu rurálního prostoru!
Významnou roli zde hrají sociální kontakty, sítě a vazby.
Ke stavebním prvkům také patří např. duch veřejného
života, charakter vzájemného soužití lidí, lidská kultura
apod.
48PedF, katedra geografie
Genius loci
Lat. ,,duch místa".
,,Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu
lezeme po rozhlednách." (Cílek, 2002)
Nalezení harmonie mezi racionální a iracionální složkou území.
,,Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují
a užívají. Není proto divu, že se necítíme dobře v supermarketech
ovládaných pojmem ,ber`, který není doplněn o ,dávej` prostřednictvím
řemesel a služeb... Kde se zničí místo, tam se zničí i kultura, následuje
sociální i osobní znehodnocení." (Christopher Day)
PedF, katedra geografie 49
Genius loci
Lat. ,,duch místa".
,,Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu
lezeme po rozhlednách." (Cílek, 2002)
Nalezení harmonie mezi racionální a iracionální složkou území.
,,Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují
a užívají. Není proto divu, že se necítíme dobře v supermarketech
ovládaných pojmem ,ber`, který není doplněn o ,dávej` prostřednictvím
řemesel a služeb... Kde se zničí místo, tam se zničí i kultura, následuje
sociální i osobní znehodnocení." (Christopher Day)
PedF, katedra geografie 50
Genius loci
Nalezení paměti krajiny je podstatné pro její další rozvoj!
,,Nehmotná součást krajiny projevující se jako krajinný ráz, vyplývající ze
vzájemného vztahu přírodních aspektů s komplexně pojatým v ní se
odehrávajícím životem lidí." (Ivanička, 2000).
Genius loci krajinu oživuje a současně je jí neustále aktualizován.
Umožňuje dešifrovat pamětní kód předcházejících generací, jeho
hodnotové systémy a etické normy. Odhalování pestrosti a bohatství
lidských artefaktů.
Vzniká, když lidé mimo své běžné činnosti začínají více vnímat fenomén
času!
PedF, katedra geografie 51
Genius regionis
Regiony nejsou jen územím vymezeném na mapě.
Musí být vnímány také z hlediska času a ve vztahu k nejrůznějším
významovým úrovním, ve vztahu k pojetí a charakteru života lidí,
existenci, či neexistenci racionální a iracionálních sil v území.
Máme-li hledat ,,genius regionis", a tedy porozumět lidem, kteří v daném
regionu žijí, máme-li pochopit jejich projevy i to, čím jsou tyto projevy
podmíněny, musíme se snažit pochopit jak tyto zvláštnosti
a významovosti v krajině působí.
Vyjadřuje draze a obtížně mnoha generacemi získané poznatky
a zkušenosti, které vedly k existenci a rozvoji daného regionu (území).
V krajině je genius regionis velmi stabilní.
PedF, katedra geografie 52
Úkol - esej
Vizualizace, doplňování a symbolizace místa Vašeho
bydliště jako prostoru, který si v čase uchovává svoji
identitu.
PedF, katedra geografie 53
Pro dnešek vše!!!
PedF, katedra geografie 54