1 VÝCHODNÍ ASIE Základní znaky oblasti 1) v centru se nachází nejlidnatější země světa ­ Čína 2) periferie nejmocnější národní ekonomiky 3) pobřeží + poloostrovy + ostrovy nově se transformující země (Asijští draci x tygři) 4) FGS regiony: Horská centrální Asie, Himaláj, Tibetská plošina, Rovinatá centrální Asie, Východní Čína, Příamuří a Korea, Japonské ostrovy + Altaj a Sajany, Přibajkalí a zabajkalí 5) 7 politických entit: Čína, Mongolsko, Severní Korea, Jižní Korea, Japonsko, Taiwan, Maccao + Hongkong 6) jádro rozvojové osy Pacifické pobřeží (Pacific Rim) 7) dominantní pól rozvoje ­ Japonsko snižování okolních disparit (Jižní Korea, JV Čína) 8) historické civilizační centrum Čína (historicko-geografický význam pánevních oblastí velkých řek) odolávala útoků Ruska i Japonska 9) příklad významných regionálních disparit geografie ekonomické nerovnosti 10) oblast výrazné politické nestability: Kurilské ostrovy, Korejský poloostrov, Taiwan, Tibet aj. Dílčí regiony 1. Vlastní (vnitřní) Čína 2. Tibet 3. Xinjiang 4. Mongolsko 5. trojúhelník JAKOTA 1. VLASTNÍ ČÍNA ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- I. Historické milníky a) expanze čínského impéria dynastie Říše středu (jádrová oblast) + dynastie Shang do 1120 př.n.l. dynastie Han ­ expanze, hedvábná stezka (obchod s Římem), Hanové 207 př.n.l. ­ 220 n.l. dynastie Čching ­ vláda Mandžuů (původně měli pomoci ohrožené dynastii Ming), expanze přes Indočínu, Tibet a Turkestán 1644 ­ 1911 n.l. po pádu územní ztráty b) dálkový obchod Evropané: zájem o obchod (Portugalci, Holanďané, Španělé, Dánové, Britové... ) - hlavní obchodní artikl: hedvábí, čaj, porcelán za stříbro ze španělské Ameriky Číňané neměli zájem o obchod s Evropany všechen obchod musel přes Kanton ­ tam Evropané mohli zřídit jen malé faktorie (,,kong") mnoho prostých Číňanů ale chtělo obchodovat odešli za hranice počátek čínské diaspory (prvním centrem o. Luzon) c) opiové války Britové začali dovážet opium z Bengálska tisíce Číňanů závislých ­ císař zakázal dovoz Britové zaútočili, ohrožovali Nanking (Nanjing) dohoda z Nankingu (1842): Britové získali Hongkong a svolení k obchodu v pěti ,,smluvních přístavech": Kanton, Xiamen, Fuzhou, Ningbo, Shanghai 2. válka ­ Číňané musí platit reparace, Tianjin přidán ke smluvním přístavům d) vznik Čínské lidové republiky 1. října 1949: vyhlásil Mao Ce-tung e) zemědělská a průmyslová revoluce 1950 pozemková reforma ­ půda vyvlastněna a rozdělena rolníkům 1953 kolektivizace těžký průmysl považován za základ hospodářství, preferován většina investic do průmyslu ,,Velký skok vpřed" (1958-61) ­ snaha o hluboké změny v krátkém čase, vytvořeny ,,lidové komuny" ­ společný život, vzestup průmyslové výroby ­ ale nízká kvalita, roztržka se SSSR (1959 odjely tisíce poradců i s technikou a dodávkami) důsledky: přerušeny tržní vztahy, nefunkční distribuční systém, zemědělství investičně zanedbáno, miliony lidí vykořeněny nucenou migrací do měst, přerušení dodávek ze Sovětského svazu katastrofální hladomor, epidemie: 14 až 26 miliónů přímých obětí 2 ,,Kulturní revoluce" (1966-76) ­ rolníci museli plnit stanovené kvóty, zbytek produkce mohli prodat na místním trhu Mao 1966: Velká proletářská kulturní revoluce cíl: poskytnout mladým revoluční zkušenost milióny mladých poslány z měst na venkov (do r. 1975 ­ 10 mil. mladých přesídleno) vytvořili ,,rudé gardy" (ničili vše staré ­ tradice, zvyky, kláštery... ) nakonec Mao povolal armádu k obnovení pořádku destrukce společenských struktur na všech úrovních, perzekuce vzdělaných vrstev, tlumení růstu měst, kult osobnosti důsledek: opět zastavení hospodářského rozvoje reformy: 1976 smrt Mao Ce-tunga ukončila kulturní revoluci nástupcem Tcheng Siaopching (Teng Xiaopeng) změna programu: začátek ,,tržních" reforem komuny nahrazeny ,,systémem zodpovědnosti domácností" (částečná možnost rozhodovat, co pěstovat) kolektivizace prakticky zrušena konec spoléhání se na vlastní zdroje volné ekonomické zóny plánování decentralizováno demokratizace ­ ale ukončena 1989 ­ Tchie-nan-men (Tienanmen) II. Současná Čína administrativní struktura 22 provincií (šeng ­ sheng) historické regiony, stabilní Čína považuje Tchaj-wan (Taiwan) za 23. provincii 5 autonomních oblastí (c'-č'-čchü ­ zizhiqu) nízký stupeň autonomie, oblasti s ne-chanskými menšinami Sin-Ťiang (Xinjiang) ­ Ujgurové, Kazaši, Tádžikové Tibet (Xizang) - Tibeťané Kuang-si (Guangxi) ­ Čuangové, Ji, Buji, Dong, Jiao... Ning-sia (Ningxia) ­ Hui (muslimové) Vnitřní Mongolsko (Nei Mongol) ­ Mongolové, Evenkové 4 samosprávná města (š`- shi) Peking, Tchien-ťin (Tianjin), Šanghaj, Čchung-čching 2 zvláštní administrativní regiony Hongkong, Macao systém chu-kchou systém registrace domácností každý občan je registrován jako obyvatel města nebo venkova nezemědělci jsou podporováni příděly potravin, bydlení chu-kchou určuje identitu a místo ve společnosti je velmi obtížné ho změnit, váže lidi k místu narození, omezuje migraci sňatková migrace striktní populační politika 70. léta: 2 děti ve městě, 3 na venkově zpřísnění: 2 děti kdekoliv 80. léta: jen 1 dítě 90. léta: částečné uvolnění Komise pro plánování rodiny hospodářství 1949 ­ 1978: centrálně plánované hospodářství většina investic do průmyslu, zvláště těžkého od r. 1978 ­ přechod ke smíšené ekonomice umožněno malé podnikání v průmyslu otevření ekonomiky (zahraniční obchod, investice), uvolnění cen otevření ekonomiky ­ zvláštní ekonomické zóny otevřené pobřežní zóny 4 původní (1979): Shenzhen (blízkost Hong Kongu levnější prac. síla + ... přesun, Zhuhai (Perlová řeka), Shantou, Xiamen 1988: o. Hainan otevřená města ­ podpora investic a obchodu 3 14 měst (od r. 1984) ­ na pobřeží a podél Jang-c-ťiang 1988: otevřené ekonomické zóny" delta Jang-c-ťiang (Šanghaj a okolí) delta Perlové řeky (Kanton a okolí) delta řeky Minnan (Xiamen a okolí) Regionální politika + regionální rozdíly centrálně plánovaná ekonomika o hlavní průmyslovou oblastí Mandžusko o snaha o rovnoměrné rozložení výroby o přesun zbrojní výroby od pobřeží do ,,regionů třetí vlny" Sičuan, Kan-su, Kuej-čou... o vznik nových prům. regionů založených na místní těžbě o pomalý rozvoj jihu (špatná infrastruktura) po r. 1978: o efektivita > rovnost o otevřená ekonomika > soběstačnost o hlavní rozvojová oblast: jižní pobřeží ­ ,,sunbelt" od Kantonu po Šan-tung o zvyšují se reg. rozdíly ­ hlavně sunbelt vs. ostatní Čína sunbelt hlavní cílovou oblastí migrace o prohlubují se rozdíly mezi městem a venkovem příjem na venkově jen 1/3 příjmu ve městech III. Hospodářská centra 1. Mandžuská kotlina 2. severočínská část Velké čínské nížiny (dolní tok Huang He) 3. východočínská část Velké čínské nížiny (dolní tok Chang Jiang) 4. dolní tok Xi Jiang (Perlové řeky) 1. Mandžuská kotlina a) primárně průmyslová oblast, zemědělství jen ostrůvkovité b) situace dnes: staré průmyslové zóny ­ chabá regionální infrastruktura: zaostalé zařízení, neodpovídající dopravní systém, nerekonstruované budovy, nadměrné znečištění ovzduší, vody a půdy c) vyhnání Japonců (budovali infrastrukturu) příchod Sovětů (40. léta 20. st.) rabování zařízení d) nerostné zdroje (rudy Fe, Al, Zn + černé uhlí a ropa) Sověti: priorita průmyslu (50. ­ 70. léta 20. st.) nárůst populace a růst měst (migrace za prací budování potřebné infrastruktury) 70. léta 20. st. ROZMACH (1/4 výroby Číny) ­ pěstování plodin nad přírodní limity dokonalá ukázka komunistického plánování // 80. léta změna ekonomiky na tržní hospodářství neschopnost adaptace doporučena restrukturalizace a privatizace výrobní jednotky nebyly schopny se přizpůsobit proměně dnes 12 % výroby (stejně jako na JV Šanghaj Guangdong) e) výhledy: přetrvávající lokalizační výhody ­ zdroje nerostných surovin, zásoby kvalitního dubového dřeva, strategická dopravní pozice Charbinu (železniční křižovatka, významný vodní tok) sjednocení Koreje + nárůst významu Vladivostoku a Nachodky možný ekonomický růst 2. severočínská část Velké čínské nížiny a) opakující se krajinný obraz: geometricky pravidelně rozložené a vzdálené vesnice (stihnout se vrátit za denního světla) pravidelná síť zavlažovacích kanálů (zavlažování) řady stromů lemující pole a farmy (proti větrné erozi) 4 b) úrodné půdy ­ směs říčních naplavenin a spraše (unášen větrem možné zdravotní komplikace) c) zavlažovací kanály ­ v místě výskytu snižují negativní dopad sucha, nejsou všude ­ vodní přehrady d) zemědělská hustě osídlená oblast: pšenice, sojové boby, čirok a proso, bavlník, tabák, zelenina a ovoce produkce neprodukuje velký přebytek e) jádrová oblast ­ póly rozvoje: Peking (14 mil. obyv) administrativní centrum s historicky významným centrem, Tianjin (11 mil. obyv.) vůdčí průmyslový komplex (investice do chemického, hutnického, strojírenského a textilního průmyslu) ­ strategická dopravní poloha f) Vnitřní Mongolsko AO ­ útočiště Mongolů a čínských migrantů, kočovné pastevectví; centra Hohhot + Baotou (výraznější ­ zásobuje farmáře; částečný vliv čínské hospodářské politiky (zavlažování, nárůst průmysl); potenciál: nově objevené naleziště nerostných surovin rozvoj průmyslu 3. východočínská část Velké čínské nížiny a) osa území splavný tok Chang Jiang Nanjing až konurbace Wuhan b) Velký průplav ­ mezi Huang He a Chang Jiang zavlažování pro pěstování pšenice a rýže c) vodní energetika: vodní přehrady (př. Tři soutěsky) d) centra osídlení Šanghaj ­ největší čínské město (> 17,5 mil. obyv.), otevřený přístav, průmyslový komplex Pudong Wuhan ­ ekonomické a dopravní centrum Sečuánská pánev (115 mil. obyv.) ­ horní tok Chang Jiang, úrodná zemědělská oblast: rýže, pšenice, kukuřice, sojové boby, čajovník, cukrová třtina; velká podobnost s JV Asií 4. dolní tok Xi Jiang (Perlové řeky) a) minimum podobných znaků s předchozími pánevními oblastmi: vyšší reliéf, problémy se zdroji vody omezené zemědělství (vyšší reliéf); ale sklizeň rýže 2x ročně (subtropické klima) b) nedostatek nerostných surovin (energetických) + velká vzdálenost rodící se pól rozvoje na Pacifickém pobřeží (Pacific Rim) zaměřený na obchod c) centra osídlení: Kanton (Guangzhou) a Hong Kong 2. TIBET ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1) Autonomní oblast okupována Čínou (málo přes 2 mil. obyvatel) 2) 2 oblasti a) oblast Himaláje a Transhimaláje: jádrová oblast, údolí ve výšce 200m, mírné klima s příznivými podmínkami pro zemědělství, hydroelektrárny, centrum: Lhasa b) Cchajdamská pánev: nomádští pastevci, naleziště ropy a zemního plynu 3) dominance dynastie Čching (1720) 1950 kontrola čínským režimem (potlačena povstání) likvidace tibetského kulturního dědictví (vyhnání mnichů z kláštera, nevhodná výstavba) 3. XINJIANG ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1) autonomní oblast, 1/6 celkové rozlohy Číny ­ oblast Tarimské a Džungarské pánve s Ťan- šanem 2) 1949 výstavba vodních cest, kanát, oáz rozvoj přírodními podmínkami limitovaného zemědělství pšenice a bavlník 3) Džungarská pánev (17. mil. obyv.) ­ strategický dopravní koridor (Z ­ V), naleziště ropy 4) národnostní mix: muslimští Ujgurové (oázy v Tarimské pánvi), Kazaši, Kyrgyzové, Tádžikové 5) strategická oblast: vesmírný program, jaderný program; (konflikty s Ruskem) 5 4. MONGOLSKO ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1) Mongolská říše 2) úzké vztahy s Ruskem (Sovětským svazem) a Čínou invaze (na Moravu také) ve 13. st. (dynastie Yuan) x 1600 ­ 1911 pod kontrolou Číny 3) Vnější a vnitřní (součást Číny) Mongolsko, nárazníkový stát (Rusko x Čína) 4) 70 let bylo pod vlivem Sovětského svazu (ekonomicky i politicky) 5) nomádský způsob života 5. TROJÚHELNÍK JAKOTA (Japonsko, Korea, Taiwan) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- I. JAPONSKO a) Historie šógunát a izolace kolem r. 400 ­ migrace z Korejského poloostrova o zemědělci, znalost pěstování rýže o předtím na ostrovech kultura Džómonů - lovci a sběrači období Tokugawa (1603-1868) o období šógunů, vojenská moc o hlavní město z Kjótó do Edo (Tokio) o politika izolace obava z politického a ekonomického pronikání Evropanů zákaz obchodu cizím lodím (jediný otevřený přístav: Nagasaki pro Čínu a Nizozemí) zákaz cestovat do zahraničí ­ zamezení průniku křesťanství (vyvarovat se situaci na Filipínách) modernizace 1854 komodor Perry (USA) v Jokohamě o vynutil otevření japonských přístavů (následovaly evropské země) o důsledkem otevření země pád šógunátu (1868), obnova císařství ­ dynastie Meidži modernizace a industrializace o vzorem Británie podobnost ­ izolovanost x rozdílnost (velikost, rozdrobenost, reliéf) setření rozdílů: vytváření umělé pevniny urbanizace (79 %) zabrala úrodnou půdu 3 rozsáhlejší zemědělské oblasti: nížina Kanto, nížina Nobi, Kansaiská oblast o zrušení feudálního systému (reformy Meidži), zavádění evropských institucí a práva o růst vzdělanosti, posilování konfuciánských hodnot, kult císaře v šintoismu o jádrová oblast Kantó Nagasaki Vojenská expanze rychlý růst průmyslu a zbrojní výroby zaibatsu (,,konglomerát") o vojensko-průmyslově-finanční konglomeráty o silná čtyřka: Mitsubishi, Mitsui,Sumimoto, Jasuda územní expanze o militarizace: vzorem pruská armáda a britské námořnictvo o válka proti Číně (1894-95) zisk Formosy (Tchai-wan) 6 o válka proti Rusku (1904-05) obsazení Sachalinu o anexe Koreje (1910) o invaze do Mandžuska (1931) loutkový stát Mandžukuo (1932) ,,Velká východoasijská sféra prosperity" japonský kolonialismus 1937 útok na Čínu 1940 Indočína 1945 Hirošima, Nagasaki Poválečná krize po válce: o okupace (do roku 1952) o ztráta území obsazených po roce 1894 o nedostatek potravin o zničená města demilitarizace demokratizace zaibatsu zrušeny o na jejich místo keiretsu (,,série") spojení výrobních a obchodních firem kolem centrální banky Mitsubishi, Sumimoto, Mitsui... Toyota ­ člen keiretsu Mitsui (volně přidružený) Hospodářský zázrak od 50. let příčiny: o schopnost přijímat cizí vlivy a adaptovat je buddhismus, konfuciánství z Číny instituce, imperiální správa z Británie technologie z Evropy a USA... o konfuciánská etika práce o žádné výdaje na zbrojení (demilitarizace) o U.S. zahraniční pomoc otevření trhu USA pro japonské výrobky o nízká cena surovin na světovém trhu konkurenceschopnost japonského zboží na svět. trzích b) Hlavní ekonomické regiony PRIMÁRNÍ CENTRA - JÁDROVÁ OBLAST megalopole TOKAIDÓ (oblasti 1 ­ 3) 1. plošina Kantó Tokio ­ Jokohama ­ Kawasaki 1/3 japonské populace ­ 20 % HDP průmyslová oblast (výroba lodí až high-tech) dovoz surovin: rudy kovů (Filipíny, Malajsie, Austrálie, Indie, Afrika), uhlí (Austrálie, severní Amerika), ropa (JV Asie, Indonésie) nížina Kantó ­ zemědělská oblast není soběstačné dovoz z Kanady, Austrálie, USA Jokohama ­ významné postavení v loďařském průmyslu negativa: seismická oblast 7 2. Kansaiská oblast Ósaka ­ Kóbe ­ Kjóto Ósaka ­ historicky významný přístav pro obchod s Čínou zemědělská oblast nedostatečné dovoz 3. plošina Nobi Nagoja (textilní průmysl) ­ Gifu pozitiva: rozloha větší zemědělská produkce negativa: poloha center komunikace v pásu podél pobřeží, zanášení přístaviště silnější orientace na Kansaiskou oblast postupné splývání -------------------- 4. sever Kjúšú konurbace o 5 městech s centrem Kitakjúšú spojení s Honšú železnicí a tunely přes Šimonosecký průliv historická naleziště černého uhlí první hutnické závody sekundární centra: o Hirošima ­ Kure těžký průmysl o Fukuoka ­ Nagasaki výroba lodí pozitiva: dobrá poloha pro obchod s Koreou a Čínou SEKUNDÁRNÍ CENTRA (ostatní oblasti) 1. Toyama pozitiva: levná vodní energie papírenský průmysl, chemický průmysl, textilní průmysl 2. Sapporo rozvoj po dokončení tunelu Seikan c) Japonské zemědělství orná půda jen 12% území snaha o maximalizaci produkce: mechanizace, zavlažování, terasovitá úprava pokles zaměstnanosti z 50 % (1920) na 4 % (1995) malé rodinné farmy o průměrná výměra farmy 1 ha (!) vysoká cena půdy o tlak průmyslu, sídel, dopravy o vysoká intenzita výroby (rekordně vysoké výnosy, ale i vysoké vstupy) vysoké státní dotace (náklady na 1 t vypěstované rýže 6x vyšší než import - nabídka od USA) hlavní plodina: rýže (jižně od 37° s.š. 2 úrody ročně, Japonsko soběstačné) hlavní zdroj bílkovin: ryby (největší rybářská flotila na světě) - oblast proudu Kurošio změna stylu života a stravy Japonci jsou vyšší, těžší a náchylnější k rakovině a cévním chorobám (reakce na západní styl života) II. KOREA a) Historie spojenci: rozdělení země podél 38. rovnoběžky (1945) o severní zónu kontroloval SSSR, jižní USA o počátek studené války = spor o charakter voleb v Koreji o 1948: srpen ­ vyhlášení Korejské republiky (jih) září: vyhlášení KLDR o 1950: severokorejská armáda napadla jih o zapojení čínské armády na straně KLDR 4 milióny obětí konec války (1953) 8 o vytvořena demilitarizovaná zóna (přísně střežená na obou stranách) o vznik dvou států s diametrálně odlišnými systémy vlády a hospodářství b) Severní Korea totalitní režim, izolovaný, zájmy jednotlivce podřízeny státu filosofie juche (sebedůvěra) o vládní ideologie o kult osobnosti: lidé nemohou uspět bez Velkého vůdce 23 mil. obyvatel 5. největší armáda na světě (1,1 mil. vojáků) hladomor (1995-98) - odlesnění příčinou rozsáhlé eroze, záplavy (cca 1,5 mil. obětí) centrální plánování ekonomiky (95% zboží vyrábí státní podniky) snaha o soběstačnost o ale závislost na pomoci z Číny a SSSR o odliv ideologicky motivované pomoci v 90. letech příčinou ekonomické krize značné nerostné bohatství: o antracit, železná ruda, wolfram, magnezit, zinek... o úpadek těžby po ukončení technické podpory z SSSR v roce 1992 hydroenergetický potenciál: 72% elektřiny z vodní energie hlavní centra: Pchjongjang 2,7 mil. obyv. Hamhung 850 tis. , Čchongdžin 700 tis. c) Jižní Korea asijský tygr o rychlá transformace poválečné chudé zemědělské společnosti na vyspělou prům. zemi podmínky úspěchu o zemědělská reforma ­ vzala moc statkářům (,,jangban") o podpora vzdělání o masivní ideologicky motivovaná pomoc USA (politika containmentu) o konfuciánská etika práce tři stupně k úspěchu: o lehký průmysl, textil (50. + 60. léta) o těžký průmysl ­ ocel (od 70. let) o strojírenství a odvětví s vyšší přidanou hodnotou ­ automobily, lodě, elektronika. ,,státní kapitalismus" (silná role státu v řízení ekonomiky) čebol - konglomerát firem o obdoba japonských keiretsu (čínsky: ,,shluk úspěchu") o zpravidla rodinný podnik, součástí stovky podniků o propojeny se státními bankami o na rozdíl od keiretsu řízeny autoritativně: šéf má vždy pravdu o podniková (,,čebolská") etika a loajalita, vycházející z konfuciánských tradic hospodářství jižní Koreje tvoří cca 30 čebolů o 4 největší tvoří 80% HDP: o Samsung, Hyundai, Daewoo, LG centra: Soul, Pusan, Tegu, Inčchon silný konkurent USA a Japonska intenzivní urbanizace rychlé vylidnění venkova d) regionální komplementarita mezi Severní a Jižní Koreou III. TCHAJ - WAN a) Historie 1895 okupace Japonskem hospodářský rozvoj 9 1946 návrat Číně, 1948 migrace Číňanů na ostrov 1950 angažování USA v Korejské válce zamezení obsazení ostrova armádou ČLR udržení nezávislosti čínská provincie x samostatný stát b) Hospodářství koncentrace na západním pobřeží ­ Taipei ekonomický rozvoj po 2. světové válce (zavlažování větší výnosy; dovoz surovin těžký průmysl orientace na high technology) největší obchodní partner pro Vietnam