1 JIŽNÍ ASIE Základní znaky oblasti 1) velmi dobře vymezitelná na základě fyzicko-geografických podmínek i kulturních aspektů 2) povodí Indu oblast jedné z nejstarších lidských civilizací (Harappská civilizace) příchod Árijců od Íránu (Peršané, Řekové, Britové) obsazení pásu od Indu až po Gangu vývoj indské kultury: hinduismus kastovní systém jih poloostrova byl bez výrazného vlivu severních invazí drávidská kultura 3) přítomnost 2 rozsáhlých říčních systémů + srážkové úhrny letních monzunů (západní pobřeží a SV) environmentální problémy 4) FGS regiony: Indostan, Indoganžská nížina a Himálaj + částečně Íránská vysočina 5) Indie leží ve 2. nejhustěji zalidněném světovém regionu (do r. 2025 předčí V Asii) výskyt specifických demografických problémů 6) státy mají nízkopříjmovou ekonomiku, nedostatek potravin s převládající nedostatečnou nutriční hodnotou 7) zemědělství je oproti ostatním asijským oblastem málo produktivní provádění ,,zelené revoluce" 8) převládají vesnická sídla 9) dominantním náboženstvím je hinduismus, islám převažuje v Pákistánu a buddhismus na Srí Lance 10) koloniální území Velké Británie Východoindická obchodní společnost Dílčí regiony 1. Pákistán 2. Indie 3. Bangladéš 4. Srí Lanka a Maledivy 5. severní horský region (Kašmír Nepál a Bhútán) 1. Pákistán ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- základní znaky a) historické milníky 1947 osamostatnění z Britské Indie přesun hlavního města KARÁČÍ ISLÁMÁBÁD (posílení významu ve vnitrozemí) sílící vliv islámu rozdílné vztahy s USA spor o území Jammu a Kašmír (75 % Muslimové x vláda Hinduistů) b) obecná charakteristika naděje na dožití 61 let, 60 % negramotných, 30% urbanizace převaha samozásobitelského zemědělství x zelená revoluce export rýže součást zlatého trojúhelníku 2. pol. 20. století výrazný hospodářský vývoj (zavlažovací kanály, zpracování bavlny, rozvoj hutnictví v přístavech) c) subregiony Pandžáb - jádrová oblast Pákistánu 60 % obyvatelstva pěstování pšenice - centra: Rawalpindi, Multan, Lahore (islámské kulturní centrum, uprchlíci) Sind - krajinná rozmanitost (hornatá část ­ aluviální plošina Indu ­ poušť) - zavlažovací systémy pšenice a rýže - pěstování bavlny textilní průmysl - Karáčí multikulturní centrum (migrace) rychlý nárůst populace kriminalita Balúčistán - aridní klima řídké osídlení - obchodní cesty do Persie (Írán) - málo využívané zásoby minerálů, ropy a zemního plynu Severozápadní hranice 2 - hornatá krajina se strategickými průsmyky (Kyberský průsmyk Turecká invaze) migrační proudy z Afghánistánu - centrum: Péšavár ­ aluviální plošina pěstování pšenice a kukuřice - migrace nutná pomoc OSN 2. Indie ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- základní znaky a) obecná charakteristika federace tvořená 28 státy a 7 svazovými teritorii, 18 úředních jazyků Ganga ­ posvátná hinduistická řeka 7. rozlohou největší stát na světě, 2. nejlidnatější (1, 1 mld.) 4. největší ekonomika na světě x jeden z nejchudších států na světě s převážně agrární ekonomikou technologicky vyspělá odvětví (jaderný a kosmický program) federální systém vlády, 19 úředních jazyků etnická, jazyková, náboženská různorodost přesto postkoloniální jednota) národ Sikhů (vyznávají náboženství vzniklé na základě odmítání negativních aspektů hinduismu a islámu) nárokování vlastního státu ­ Chálistán ­ v oblasti Sindhu největší osídlení: povodí Gangy ­ Dillí, Varanasi; okolí Bombaje; Západní Bengálsko (zásoby černého uhlí a železné rudy) ­ Kalkata; Assám (čajové plantáže, zásoby ropy a zemního plynu) b) historické milníky příchod Árjů (1900 př.n.l.) ­ védská kultura kastovní systém (brahmáni, kšatríjové, vaišové, šúdrové) pol. 1. tis. př.n.l. vznik buddhismu 327 př.n.l. vpád Alexandra Velikého od 7. st.n.l. ­ pronikání islámu Arabové - Arabští obchodníci v Kérale ­ od 7. století (sňatky), arabský vpád do Sindhu - žádné mocenské zájmy Turci - turečtí důstojníci na chalífově dvoře v Baghdádu ­ získali nadvládu nad provinciemi od13. století sbližování hinduismu a islámu konec 15. st. pevní Evropané PORTUGALCI - Vasco de Gama 1498 v Kalikatu - Alfonso de Albuquerque 1505-6 Cíl výprav: obchod. Využívání vojenské převahy (pirátství) Faktorie "Estado da India" - Převzetí kontroly nad námořním obchodem. HOLANĎANÉ - 1602 Spojená východoindická společnost Nizozemí Převzetí kontroly nad obchodem (po bojích s Portugalci, Araby) BRITOVÉ - 1600 Východoindická společnost - soupeření s Holanďany a Portugalci - Faktorie: Mačilípatnam (1613), Surat, Ágra, Bharuč - Hlavní opěrné body: Madrás (pevnost sv. Jiří) 1639 Bombaj - získána od Portugalska 1668 Sútanatí -> Kalkata (1690) - Centrum textilní výroby a obchodu (bavlněné a hedvábné tkaniny, potraviny, opium, indigo). - Obchod s anglickou Východoindickou společností - Kalkata 1735: 100 000 obyvatel - 18. století: Holanďané do Indonésie; soupeření Britů s Francouzi Protibritský odpor 3 1. 1857 Velké povstání konec správy Společnosti ­ Indie korunní kolonií (přímá správa), zastavení anexí; možnost svobodné volby následníků, proklamace nevměšování se do náboženských záležitostí a tradic, proklamace rovnosti všech poddaných; reformy v armádě 2. růst nacionalismu 1855 Indický národní kongres (Bombaj) 3. 1912 ­ 1947 role Gándhího 4. 1947 ­ nezávislost Indie rozdělení podle náboženského principu na Západní a Východní Pákistán c) ekonomika - nejchudší oblast 4 státy (jih Biharu, východ Madhya Pradesh, sever Orissy, západ Západního Bengálska) mimo kolonizační industrializační centra 80. léta 20. st. politická organizace snaha vytvořit nová stát Jharkand (zlepšení podmínek) - zemědělství: 2/3 obyvatelstva rodinné farmy dědičnost pozemků fragmentace znemožněna aplikace mechanizace částečný úspěch zelené revoluce v povodí Gangy zemědělské oblasti (viz mapa) monzunové oblasti pěstování rýže (šlechtění) Dekánská plošina (sušší klima) proso severní horské oblasti pšenice aridní západ podzemnice olejná, bavlník, kukuřice proso samozásobitelské kočovné zemědělství v nejchudších oblastech - průmysl po roce 1947 dominoval textilní a potravinářský průmysl rozvoj těžkého průmyslu po 2. světové válce (Kalkata, Bombaj, Madrás) průmyslové oblasti: Západní Bengálsko (Kalkata) textilní průmysl (juta, bavlník) se strojírenským a chemickým průmyslem; západně se rozvíjí těžební (uhlí a železná ruda) a hutnický průmysl 2 průmyslové oblasti s centry Bombaj a Ahmadabad zpracování bavlny (historie): pěstování bavlny ­ početná levná pracovní síla vodní energie z hydroelektráren v Západním Ghátu; chemický průmysl (těžba ropy v Arabském moři) se strojírenským a potravinářským jižní průmyslový region: pás propojených měst s centrem v Madrásu textilní průmysl a lehké strojírenství převařuje vývoz textilních výrobků a klenotů každoroční velké výdaje do energetiky (podpora hydroenergetiky) a zavlažování 3. Bangladéš ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- základní znaky obecná charakteristika samostatnost v roce 1971, převaha islámu oproti Západnímu Bengálsku (Indie) ­ hinduisté chudý stát nezbytné snaha o přežití delta Gangy a Brahmaputry sedimenty úrodná půda (rýže a pšenice pro vlastní potřebu, čaj a juta na export) a rozšiřování země do oceánu migrace tropické cyklony povodně nedostatečné varovné a ochranné (zahájena stavba ochranných systémů) systémy environmentální uprchlíci (vysoké hustota zalidnění přes 1000 obyv . km- 2 politická nestabilita po válce za nezávislost v roce 1971 centrum Dháka a Chittagong převažují venkovské regiony se samozásobitelským hospodářstvím velký význam vodní dopravy (přes Gangu a Brahmaputru nevede žádný most) 4 4. Srí Lanka a Maledivy ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- základní znaky obecná charakteristika do r. 1972 Cejlon 70 % buddhisté (Sinhálci) x 20 % hinduisté (Tamilové: SSZZ ostrova) separatistické tendence Tamilů konec 20. století občanská válka plantážní zemědělství nížiny kokosové ořechy střední polohy kaučukovník vysočiny čajovník (export) rýže (dovoz) ani pšenice není základní zemědělskou plodinou centrum: Colombo (převažuje potravinářský průmysl) Maledivy ostrovní stát s reliéfem zřídka vyšším než 2 m 300 tis. obyv. cestovní ruch 5. severní horský region ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- základní znaky Nepál 25 mil. obyvatel, Káthmándu, rozvojová země 3 regiony: subtropická zóna (jih) ­ náplavové nížiny podhůří Himaláje Himaláje chudý na zdroje, ale kulturně bohatý (90 % hinduisté) problémy: vysoká hustota zalidnění degradace životního prostředí odlesňování krajiny podhůří Himaláje samozásobitelské zemědělství ne příliš úrodné půdy opouštění eroze půdy ekologické krize Bhútán 845 000 obyvatel, Thimphu populace tvoří Nepálci spory s Bhútánci migrace Nepálců do Nepálu v průběhu britské kolonizace měl výhradní postavení (po roce 1949 si rozhodoval o vnitřních záležitostech), soběstačný v zásobování potravinami nebyl anektován Indií samozásobitelské hospodářství nevyužitý potenciál: lesní hmoty, hydroelektrárny, cestovní ruch