ISLAMSKY SVET Základní znaky oblasti 1) naleziště pozůstatků a patrný vznik Homo sapiens sapiens, vývoj velkých lidských civilizací (údolí Nilu, úrodný půlměsíc, Mezopotámie), region velkých říší: Římská říše, Perská říše — Byzantská říše — Osmanská říše 2) FGS regiony ■ asijská část: Arábie a Mezopotámie, Asijské středomoří, Arménská vysočina, Kavkaz, Íránská vysočina, Turkestán, Kazachstán ■ africká část: Atlas, Sahara, Súdán, Etiopie a Somálsko 3) islám (sunité, šíité) je dominantním náboženstvím + judaismus a křesťanství ■ diaspora islámu: střední Evropa, Pyrenejský poloostrov ■ Arabové jsou nejpočetnějším národem 4) vysoká aridita klimatu — obyvatelstvo je rozmístěno v nepravidelných shlucích 5) skládá se z regionů: severní/islámská Afrika, jihozápadní Asie, asijské státy bývalého SSSR (středoasijské republika, kavkazské státy) 6) oblast největších náboženských a národnostních konfliktů, spory o území ■ judaismus (Izrael) x islám (Palestina) ■ islám x křesťanství (severní Afrika) ■ Kurdové - největší národnostní menšina bez státního území (problémy v Turecku, Iráku, Iránu) 7) pád SSSR a setrvání islámu umožnilo rozšíření makroregionu do centrální Asie 8) zásoby ropy a zemního plynu jsou hybnou silou ekonomiky — OPEC (ropné šoky 1973/1974, 1979) dopady: ■ vysoké příjmy ■ modernizace — architektura, infrastruktura ■ industrializace — rozvoj petrochemického průmyslu (pojistka pro případ vyčerpání) ■ vnitrostátní migrace — pracovní migrace ■ mezistátní migrace — z Pákistánu, Indie, Srí Lanky ■ nárůst regionálních disparit (př. Saudská Arábie) ■ zahraniční investice 9) aridita prostředí — snaha o získání sladké vody — environmentální problémy: (vodní nádrže — zazemňování, průplavy — Aralské jezero) 10) koloniální území Velké Británie (Egypt — Izrael — Irák), Francie (Sýrie, Libanon, Alžírsko, Tunisko), Itálie (Libye), SSSR (Turecko) Dílčí regiony 1. Střední východ 2. Arabský poloostrov 3. Státy říší 4. Turkestán 5. Egypt a dolní tok Nilu (Súdán) 6. Maghreb a sousedé 7. Africká přechodná (tranzitní) zóna jihozápadní Asie, střední Asie Zakavkazsko severní/islámská Afrika 1. Střední východ základní znaky regionu a) obecná charakteristika ■ označení pochází z doby dominantního postavení Evropy: Blízký (Turecko, Egypt, Libye) -Střední - Dálný východ (Čína, Japonsko, Korea aj.) ■ největší koncentrace osídlení (nerovnoměrné) ■ pásmo východního Středomoří: Adana - Jaffa - Ghaza ■ střední a dolní tok Eufratu a Tigridu b) subregiony ■ Irák - aridní oblast ■ centra Mosul a Kirkuk (těžba ropy a zemního plynu) 1 - Mezopotámska nížina —> úrodné naplaveniny —> zemědělství — koncentrace obyvatelstva (jih šíité, na severu sunnité) ■ 2 centra: Bagdád (90 km jižně leží pozůstatky Babylonu) a Basra (těžba ropy a zemního plynu) - Kurdská menšina (18 % obyv., 2009) — sever země, po válce v Zálivu byla severně od 36°rovnoběžky OSN vymezena ochranná zóna pro kurdské uprchlíky, do té doby snaha Bagdádu o jejich likvidaci (př. útok kyanidem a hořčičným plynem koncem 80. let) - 1980-1988 invaze do Íránu (územní nároky, náboženské rozpory, ropná naleziště) - 1990-1991 invaze Kuvajtu na základě obvinění z podzemní krádeže ropy — zásah vojsk OSN a osvobození Kuvajtu (Iráčané při ústupu zapálili ropné vrty — ekologická katastrofa) — uvalení hospodářského embarga - 2003 obsazení země vojsky USA a spojenci na základě domnělé informaci o tajné výrobě chemických a biologických zbraní a spolupráci s teroristickými organizacemi jako reakce na září 2001 (bez souhlasu OSN) - předpokládané stažení vojsk USA do konce roku 2011 ■ Sýrie - 1967 ztráta Golanských výšin po válečném konfliktu s Izraelem - pobřežní zóna - není potřeba zavlažování - vnitrozemí - potřeba zavlažování ■ Damašek - hlavní město vzniklé kontinuálním osídlení vybudovaném na oázách ■ aridní SZ — Aleppo — pěstování bavlníku a pšenice - velký význam má vývoz bavlny a ropy ■ Jordánsko - pouštní království, vznik po pádu Osmanské říše - nárůst arabských uprchlíků během izraelsko-palestinského konfliktu - 1967 ztráta západního břehu Jordánu při konfliktu s Izraelem - malé zásoby ropy, malý potenciál pro zemědělství + problémy z I-P konfliktu — potřeba humanitární pomoci - jediné centrum: Amman ■ Libanon - V inklinuje ke křesťanství — 80. léta občanská válka mezi křesťany a muslimy - zemědělsky se využívá pouze pobřežní nížina — nesoběstačnost - migrace palestinských uprchlíků - centrum: Bejrůt (2,5 mil. obyv.) - téměř zničeno občanskou válkou ■ Izrael - vznik 1947 na základě podpory Velké Británie po pádu Osmanské říše - 1948 první válečný konflikt s okolními Araby, více o konfliktu na wikipedia.cz ■ nejvíce okupuje: západní břeh Jordánu, Golanské výšiny a východní Jeruzalém - zintenzivnění zemědělství — soběstačnost ■ finančně nákladné zúrodňování pouště ■ odsolování mořské vody, zavlažování (systém kapkové závlahy) ■ většina půdy náleží kibucům - kolektivní vlastnictví výrobních prostředků ■ mošavy - družstva samostatných sedláků orientujících se na samostatný prodej nebo nákup surovin - nosná odvětví: informatika a komunikační technika, medicínské obory, biotechnologie a nanotechnologie - v rámci regionu nejvíce ekonomicky a průmyslově vyspělý stát 2. Arabský poloostrov základní znaky a) obecná charakteristika ■ dominuje pouštní krajina a království Saudské Arábie ■ ekonomika je výhradně založená na těžbě a exportu ropy a zemního plynu ■ srdce islámu a monarchů (až na Jemen) 2 b) subregiony ■ Saudská Arábie - nepříznivé klimatické podmínky ■ srážkový deficit — zavlažování podzemními kanály (podpora státními investicemi - v minulosti to tak nebylo) ■ více srážek — podhůří (naleziště rud vzácných kovů) na pobřeží Rudého moře — koncentrace zemědělství (pěstování kávy na export) — stále nesoběstačnost v zásobení potravinami (vysoký přírůstek obyv.) ■ pouště — slabá až žádná infrastruktura beduínští nomádi využívají karavan - většina ekonomických aktivit je soustředěna v linii Dhahran - Rijád - Mekka a Medina - od r. 1970 významné investice do bydlení, zdravotní péče a vzdělání - rozdíl ve vnímání života na venkově a v ropných centrech ■ periferní státy - Kuvajt - Bahrajn: ostrovní stát, 50 % Šíitů - Katar - Spojené arabské emiráty: federace 7 emirátů s absolutním monarchou - šejk, ropná ložiska koncentrována do dvou emirátů - Abú Zabí a Dubaj - Omán: východní část pol., severní výběžek v Hormuzské úžině - strategický význam v dopravě - Jemen: nevyjasněná hranice mezi Jemenem a SA, chabé vztahy se SA (když se 1991 Jemen přiklonil na stranu Kuvajt okupujícímu Iráku, SA vyhostila na 1 mil. pracujících Jemeňanů), demokratický stát s omezenými zásobami ropy, rozkládá se v oblasti strategicky důležitého průlivu Bab al Mandáb, rozvojové zemědělství, centrem je Aden 3. Státy říší základní znaky ■ 2 moderní státy: Turecko a Írán + Afghánistán, Kypr a Transkavkazská tranzitní zóna (Azerbajdžán, Arméni, Gruzie) ■ arabština již není vůdčím jazykem, stejně tak oslabuje arabský nacionalismus, nicméně prvky islámu jsou stále silně vtištěny do zdejší krajiny státy TURECKO ■ historický vývoj - Chetité, Řekové, Byzanc, od 10. st. expanze seldžuckýchTurků - 1453 - dobytí Istanbulu, ovládnutí Balkánu, sev. Afriky, od 18. st. postupná stagnace a rozpad říše - 1908, 1912/13 - Balkánské války, za 1. sv. války na straně Německa, 1915 - pogrom na Arménech - 1923 - vyhlášení republiky, Mustafa Kemal, hl.m. do Ankary (dříve Istanbul) - 1951 - NATO, 1963 asociační dohoda s EU, ale zatím nemá šanci vstoupit (národnostní problematika, dodržování lidských práv, role armády (převraty 1961, 1970 a 1980) - od r. 1980 armáda ustupuje do pozadí a existuje systém parl. stran - v 90. letech nárůst islámského extrémismu - zákaz islámských polit. stran ■ znaky ekonomiky - do r. 1999 pozoruhodný rozvoj, později krize, nárůst islámismu - stále 40 % EA v priméru, Z-V gradient, ale podíl priméru jen 15 % na HDP - suroviny: málo paliv, uhlí u sev. pobř., těžba chromu (4. na světě), bar. kovy a železo - 40 % energie z vod. el., 1/3 exportu textilní průmysl, tradiční potravinářský (ovoce, zel., ryby), rychlý rozvoj těžkého průmyslu a stavebnictví, licenční výroby - velký význam má cestovní ruch (služby 55 % HDP) - postupný rozvoj infrastruktury, na blízkových. poměry vyspělý stát, zákl. péče bezplatná 3 - výstavba přehrad v povodí Eufratu a Tigridu - obchodní partneři: Německo 25 %, ostatní státy EU a USA, rozvoj vztahů s Blízkým východem - politické vztahy: úzké vazby na Evropu, spojenec, tradiční nepřátelství s Řeckem (problematika Kypru) a Arménií (pogrom 1915), expanzionistické snahy vůči Iráku po válce v Zálivu - po letech sporů mezi tureckou a řeckou komunitou je od roku 1974 ostrov rozdělen Attilovou linií (linie okupace tur. armádou na tzv. Severokyperskou tureckou republiku (vyhl. 1983) a Kyperskou republiku, právního nástupce státu a členskou zemí EU ■ regionalizace - Marmarský region: Istanbul a Thrákie — cestovní ruch - Černomořské pobřeží — převažují vesnická sídla, pěstování mandlí, fíků a tabáku, zásoby černého uhlí a Pb-Zn rud - Pobřeží Egejského moře — cestovní ruch - Středomořské pobřeží — cestovní ruch — turecká Riviéra - Vnitřní Anatolie — kočovné pastevectví a samozásobitelské zemědělství - Východní Turecko (Kurdistán) — chov ovcí, zásoby železné rudy 1. Jihovýchodní Anatolie 2. Východní Anatolie ÍRÁN ■ Perská říše — perština (úřední jazyk), expanzní snahy (Ázerbajdžán, Balúčistán) ■ centrem je Iránská vysočina — Teherán ■ západní část: kočovné pastevectví (kozy, velbloudi) — nomádský způsob života ■ ve středověku se v jižním Iránu stavěly kanáty — podzemní tunely pro dopravu vody — zavlažování (pšenice, rýže, bavlna) + zásobení vodou rostoucího Teheránu ■ poslední ze šáhů (Muhammad Reza Pahlavi) chtěl zemi pozvednout po vzoru Atatturka, nakonec se jeho vláda ubírala autokraticky za podpory USA — demonstrace a 1978 svržení režimu — nový režim (šíitský) se dostal do konfliktu jak s USA, tak s Irákem ■ devastující pro zemi byla válka s Irákem (1980 - 1990) ■ 90 % státních příjmu se odvíjí od těžby ropy a ropných produktů (největší koncentrace — JZ část s centrem v Abadanu) + početná populace — původně zamýšlená realizace transformace nemohla proběhnout — regionální disparity KYPR ■ historické milníky - bohatá historie (název podle nalezišť mědi), řecká kolonizace, později součást Říma a Byzance - 1192-1489 - křižácké království, později odstoupené Benátčanům - 1571 - turecká invaze, osmanská nadvláda, vznik turecké menšiny - 19. st. - aktivizace řecké menšiny, tvrdé represe, ale po berlínském kongresu (1878) britská kontrola, formálně součástí Turecka do britské anexe a v r. 1925 vytvořena brit. kolonie - dekolonizace od r. 1960, Turci získali odpovídající pozice (30 % v parlamentu, funkce viceprezidenta, 40% důstojníků v armádě) při 18 % zastoupení v populaci od rozdělení ostrova do současnosti - otevřený konflikt propukl v r. 1963, od r. 1964 urovnán, vojska OSN - hnutí ENOSIS (pokusy o připojení k Řecku v l. 1955 a 1973) - 24.7. 1974 - vojenský převrat řeckokyperských důstojníků s cílem připojit Kypr k Řecku (tehdy fašistickému), invaze turecké armády a obsazení 40 % ostrova (200 tis. řeckých uprchlíků, 6 tis. mrtvých, trvalá přítomnost tur. armády) - od roku 1974 je ostrov rozdělen Attilovou linií (linie okupace, 3 000 vojáků OSN) na tzv. Severokyperskou tureckou republiku (vyhl. 1983, prez. Rauf Denktas) a Kyperskou republiku -jednání o sjednocení ostrova vždy ztroskotávají na neústupnosti obou stran, (navrhována konfederace, resp. federace, zmenšení území pod tureckou správou) 4 - právní nástupce státu je jižní Kypr (členská země EU), severní Kypr de facto existuje, ale není mezinárodně uznán ■ ekonomický vývoj - v 70. letech ekonomická stagnace, pokles živ. úrovně - v 80. letech ekonomický vzestup již. Kypru, přírůstky HDP 6-8 % ročně, nyní 20 tis. USD na ob. (tzv. ofenzivní rozvojová politika), nyní nejvyspělejší nová členská země EU (odbytiště na Blízkém východě a v EU) - severní Kypr trpí izolací a napojením na méně vyspělé Turecko, omezené šance cestovního ruchu AFGHÁNISTÁN ■ vznik je spojen s dohodou mezi Brity a Sovětským svazem — vytvoření nárazníkové zóny ■ sousedí s mnoha státy — kulturní a národnostní fragmentace (nejpočetnější jsou Paštunové) ■ převládá islám (sunnité), ale není národnostním jednotícím pojítkem ■ 1979 - 1989 invaze Sovětského svazu (mnoho uprchlíků, až 1,4 milionu mrtvých) — problémem jsou nášlapné miny, 1996 nástup moci Tálibánu (podpora islámského fundamentalismu) — 2002 jeho svržení (operace Trvalá svoboda) ■ jeden z nejchudších států světa: orientace na zemědělství a chov dobytka - zejména v podhůří Hindúkúše (pád Talibánu — pěstování na export — nesoběstačnost), urbanizace 20 %, politická nestabilita, export textilní výroby - koberce, bez významných nalezišť ropy a zemního plynu TRANSKAVKAZ SKÁ TRANZITNÍ ZÓNA ■ Arméni, Ázerbajdžán, Gruzie + Jižní Osetie, Abcházie, Republika Náhorní Karabach ■ historické výboje z Turecka a Persie — částečná islamizace, Arménie — křesťanství ■ národnostní separatistické tendence ■ neustálé tendence promoskevské orientace ■ Ázerbajdžán — ropná ložiska (Baku) ■ Arménie — zemědělství v rukou drobných farmářů ■ Gruzie — chov prasat a drůbeže + pěstování brambor, obilnin, zeleniny — potravinářský průmysl; ropovod spojující Kaspická a Černé moře 4. Turkestán základní znaky ■ zahrnuje postsovětské státy střední Asie: Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán — současná podoba historicky rozsáhlého území od Kaspického moře až po sever Číny ■ místo průchodu severní větve hedvábné stezky ■ do 1991 sovětské sféra vlivu — potlačení islámu — orientace na SSSR ■ dnes — orientace zpět na islámskou oblast KAZACHSTÁN ■ tranzitní zóna — na SZ převládá rusifikace (více Rusů), jih zůstává orientován na islám - více Kazachů (homogenní oblast) ■ od r. 1997 hl. město Astana, od r. 1991 slabý pokrok demokratizace (politická nestabilita) ■ koncentrace sídel v oblastech zdrojů vody — východ (Almaty) ■ sovětské zavlažovací projekty — odvodnění Aralského jezera + znečištění pesticidy — podpora bavlníkových polí + ekologická devastace ■ severní hranice — celiny — pěstování pšenice (export) a ječmen, chov skotu a ovcí ■ střední oblasti — pěstování bavlníku ■ těžba nerostných surovin: Karagandská pánev — černé uhlí, roponosné sedimenty SV část Kaspického moře ■ kosmodrom v Bajkonoru (pronájem Rusku) UZBEKISTÁN ■ nejpočetnější (27 mil. obyv.) 5 ■ podobné zavlažovací projekty v okolí Aralského jezera (pestovaní bavlníku) — postižení národu Karakalpaků (původně Karakalpacká autonomní republika založená Sověty) ■ obyvatelstvo tvoří většinově Uzbekové ■ největší koncentrace obyvatelstva — Ferganská kotlina (Taškent) — úrodná pro zemědělství (brambory, tabák, obilniny) ■ po roce 2001 útočiště islámských radikálů — bombové útoky — podpora USA v boji proti Tálibánu ■ nízká hodnota HDP, vysoká nezaměstnanost a enormní inflace v 1992 - 1994 podpora MMF ■ využívání dětské pracovní síly na bavlníkových plantážích vedlo k bojkotu uzbecké bavlny TURKMENISTÁN ■ převažují Turkmeni, hlavní město je Ašchabad ■ v prvopočátku převažoval nomádský způsob života — Sověti stabilizovali populaci a učinili ji závislou na masivním projektu výstavby Karakumského průplavu (doprava vody z Amurdarjy) — zavlažování pouštních oblastí a jejich kultivace (pěstování bavlníku, kukuřice, zeleniny a ovoce) — zazemňování Aralského jezera ■ naleziště ropy a zemního plynu v sektoru Kaspického moře, snaha nezapojit zahraniční investory — problém s dopravou: nabízí se řešení — Irán nabídl podporu ve stavbě ropovodu přes jeho území do přístavu Abadan, nebo přeprava ropy do Baku a pak ropovodem přes Kavkaz do Turecka či přes Rusko k přístavům na pobřeží Černého moře ■ hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát — chov dobytka a karakulských ovcí, zpracování textilních plodin (bavlna a vlna) ■ těžba ropy a zemního plyn — jednání s Čínou o výstavbě plynovodu TÁDŽIKISTÁN ■ Tádžikové jsou perského nikoli turkického původu, hl. město je Dušanbe ■ Sověti — industrializace + závlahové zemědělství — i tak značná část obyvatel zůstala farmáři a pastevci ■ 1992-1997 občanská válka: demokratická opozice + islámští radikálové proti proruskému prezidentovi — velké etnické čistky, 1999 nové volby (byly zpochybněny) ■ 2001 — vlna uprchlíků z Afghánistánu, umístěna vojska USA a spojenců ■ hospodářství — méně rozvinutý stát využívající jak závlahového zemědělství, tak průmyslu (textilní, potravinářský, těžební) KYRGYZSTÁN ■ národnostní heterogenita — Kyrgyzové zaujímají zhruba 60% populace (po odlivu Rusů) ■ hlavní město Bišek, 2005 Tulipánová revoluce za účelem svržení autoritářského režimu prezidenta ■ hornatý reliéf ztěžuje výstavbu infrastruktury ■ patří mezi nejméně rozvinuté státy v regionu — investice od Ruska, když zavře americkou základnu v Manasu ■ chov ovcí, dobytka a jaků — původní obyvatelé byli kočovní pastevci ■ zavlažované nížiny — pěstování bavlníku, pšenice, zeleniny a ovoce — textilní a potravinářský průmysl ■ těžba širokého spektra surovin 5. Egypt a dolní tok Nilu základní znaky ■ vliv islámu, národnostně převažují Arabové, konflikty s křesťanstvím ■ Nil — osa regionu - zdrojnice: Bílý a Modrý Nil — soutok u Chartúmu - nezbytný zdroj vody pro protékané pouštní oblasti — zavlažování — zemědělství - 95 % Egypťanů žije do vzdálenosti 20 km od Nilu (duben a květen nízká hladina, září nejvyšší) - výstavba přehrad (Asuánská nádrž) — zavlažování, protipovodňová funkce, hydroenergetika - liniová koncentrace osídlení, intenzivně osídlená delta Nilu (nejprotáhlejší oáza z Káhiry do Alexandrie)— zasolování z moře — problémy s degradací půdy 6 ■ přírůstek obyvatelstva okolo 2 % ■ kolébka lidské civilizace, egyptská říše EGYPT ■ 73 mil. (2006) obyv., Káhira ■ transkontinentální stát ■ příjmy: cestovní ruch, provozování Suezského průplavu ■ 6 subregionů: Dolní Egypt a Střední Egypt — jádrová oblast s Káhirou a průmyslovou Alexandrií, Sinaj a Západní poušť (+ zavlažované oázy) — zásoby ropy a zemního plynu, Východní poušť — cestovní ruch, Horní Egypt — závlahové zemědělství SÚDÁN ■ největší africký stát, zaměřený na zemědělství s ropným bohatstvím (jih) ■ militantní autoritářský režim — konflikt v Dárfúru ■ sever — islám, jih — animismus a křesťanství ■ pás sahelu — hospodářská zaostalost, koncentrace do oáz ■ autonomní oblast Jižní Súdán — občanská válka — devastace — migrace 6. Maghreb a sousedé základní znaky ■ Maghreb (Maroko, Alžírsko, Tunisko) + Libye, Čad, Niger, Mali, Mauretánie ■ španělské enklávy: Ceuta a Melilla ■ jádrem osídlení jsou srážkově bohatší oblasti Atlasu a pobřeží (Libye — 90% obyvatel žije mezi městy Tarábulus a Bengházi) ■ převážně kolonizován Francouzi — středomořský způsob zemědělství: Alžírsko - citrusy a víno, Tunisko - produkce olivového oleje, Maroko - pomeranče ■ Maghreb - ložiska fosfátů a rudy manganu, významné zásoby ropy a zemního plynu — Alžírsko, Libye — vytěsnění zemědělství ■ migrace do Evropy (Francie) ■ rostoucí síla islámského fundamentalismu v zemích s ropnou ekonomikou ■ 2 extrémy Libye: Kadáfí jako stavitel vodovodního traktu a Kadáfí jako představitel militantního ideologického režimu založeném na islámském socialismu — tvrdé potlačování svobody ■ státy v jižní zóně patří mezi nejchudší na světě (převaha zemědělství) a jsou odkázány na rozvojovou pomoc, slibná jsou naleziště ropy a zemního plynu 7. Africká přechodná zóna základní znaky ■ Senegal, Mauritánie, Mali, Burkina Faso, Niger, Nigérie, Čad, Súdán, Etiopie, Eritrea, Djibouti, Somálsko ■ pás nejchudších států světa (převládá zemědělství: bavlník + obilniny + ovoce — textilní a potravinářský průmysl) ■ pásmo sahelu — převažuje aridita klimatu — chov dobytka (transhumance) a závlahové zemědělství (kde to jde) ■ koridor kulturních konfliktů (sever je muslimský, jih nikoli) — politická nestabilita — občanské války - Mali: relativně tolerantní, pouze problém s Tuaregy (nesmířili se s vládou černochů, obývají pouště) - Etiopie: křesťanští Amharové byli nuceni uprchnout do Etiopské vysočiny před vládnoucími muslimy - Somálsko: občanská válka neuznaných republik bez fungující uznávané vlády 7