Jaro 2011 Mgr. Natálie Čeplová Přírodní vědy — je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír — patří sem: —biologie (zabývá se studiem živých soustav) —chemie —fyzika —vědy o Zemi (studium neživé přírody) —(matematika) — — Biologie —je věda zabývající se studiem živé přírody [bios = život; logos = slovo, věda, nauka] —souhrnný název pro celou soustavu biologických věd —snaží se poznat podstatu života a jeho zákonitosti —zkoumá strukturu a funkce živých organismů, na všech úrovních —zkoumá vzájemné vztahy živých organismů i vztahy mezi živou a neživou přírodou (okolním prostředím) —zabývá se individuálním vývojem a evolucí organismů Rozdělení biologických věd —podle konkrétního předmětu zkoumání jsou biologické vědy členěny na dílčí disciplíny —vymezeny jsou pouze hrubé hranice disciplín, často dochází k jejich vzájemnému překrývání —můžeme se setkat s více různými přístupy ke rozdělení biologických věd, toto je pouze jeden z nich Rozdělení biologických věd —1. taxonomické (systematické) vědy —2. morfologické vědy —3. fyziologické vědy —4. vědy o vývoji —5. další biologické vědy —6. aplikované vědy —7. hraniční obory — 1. Taxonomické vědy —taxon = systematická jednotka (druh, rod, čeleď atd.) —tyto vědy se zabývají rozdělením organismů do systému podle určitých příbuzných znaků —předmětem studia jsou jednotlivé skupiny organismů — —MIKROBIOLOGIE (zabývá se prokaryotickými organismy) — virologie (nebuněčné organismy – viry , viroidy, priony) — bakteriologie (bakterie) —BOTANIKA (zabývá se studiem rostlin) — algologie (řasy a sinice) — bryologie (mechorosty) — dendrologie (dřeviny) — mykologie (houby a houbové organismy) — lichenologie (lišejníky) —ZOOLOGIE (zabývá se studiem živočichů) — entomologie (hmyz) — ichtyologie (ryby) — herpetologie (plazi) — ornitologie (ptáci) — mamaliologie (savci) —ANTROPOLOGIE (věda o člověku) 2. Morfologické vědy —zabývají se popisem tvaru organismů a jejich částí — —MORFOLOGIE (v užším slova smyslu; studuje tvar organismů a jejich částí) — morfologie rostlin — morfologie živočichů —ANATOMIE (vnitřní stavba organismů a jejich částí) —HISTOLOGIE (stavba pletiv a tkání) —CYTOLOGIE (stavba jednotlivých buněk) — 3. Fyziologické vědy —zkoumají životní funkce jednotlivých organismů, popisují děje v organismech (růst, rozmnožování, metabolismus, reakce na vnější podněty, udržování vnitřní rovnováhy) —u mnohobuněčných organismů se zabývají také studiem činnosti jednotlivých orgánů — —FYZILOGIE ROSTLIN —FYZIOLOGIE ŽIVOČICHŮ —FYZIOLOGIE ČLOVĚKA 4. Vědy o vývoji —VÝVOJOVÁ BIOLOGIE —embryologie (zárodečná část vývoje jedince) —ontogeneze (individuální vývoj jedince) —EVOLUČNÍ BIOLOGIE —fylogeneze (zabývá se obecnými zákonitostmi vzniku, změnami taxonů a zjišťováním jejich příbuzenských vztahů; zkoumá vývoj všech organismů v čase = od vzniku živé hmoty po současnost) —PALEONTOLOGIE (studuje vymřelé organismy, vytváří jejich systém, svým přístupem se blíží taxonomickým vědám) — — — — 5. Další biologické vědy —některé disciplíny lze jen těžko zařadit do konkrétní skupiny, jsou v podstatě samostatně vymezeny — —EKOLOGIE (zabývá se vnitrodruhovými i mezidruhovými vztahy mezi organismy, populacemi a společenstvy a jejich vztahy k vnějšímu neživému prostředí) —ETOLOGIE (zabývá se studiem projevů, funkce, evolucí a ontogenezí chování živočichů, patří sem studium vnitro- i mezidruhové komunikace) —IMUNOLOGIE (zabývá se obrannými funkcemi organismů – imunitním systémem) —GENETIKA (studuje dědičnost a proměnlivost organismů) —MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE (zabývá se studiem buněčných biologických procesů na molekulární úrovni) — 6. Aplikované vědy —všechny vědní disciplíny lze rozdělit na základní a aplikované (= užité, využívají poznatků základního výzkumu k použití v praxi) — —MEDICÍNA (HUMÁNNÍ, VETERINÁRNÍ; léčení chorob a poškození organismů) —AGROBIOLOGIE (aplikace v zemědělství) —BIONIKA (přenáší konstrukční prvky organismů do techniky) —BIOTECHNOLOGIE (využívá funkčních schopností organismů pro technické účely) 7. Hraniční obory —Ve zkoumané problematice se překrývají s jinými než biologickými vědami — —BIOCHEMIE (zkoumá chemické procesy v organismech) —BIOFYZIKA (fyzikální vlastnosti živých soustav, fyzikální procesy v živých organismech, vliv fyzikálních faktorů prostředí na organismy) Vědy o Zemi —souhrnné označení pro přírodní vědy, jejichž předmětem studia je planeta Země nebo její části —podobně jako u věd biologických je jejich vymezení pouze přibližné, často dochází ke značným mezioborovým přesahům Rozdělení věd o Zemi —1. Geologie —2. Geografie — 1. Geologie —zkoumá stavbu a složení Země se zaměřením na strukturu a složení zemské kůry a procesy, které je utvářely a utváří —obory geologie (někdy také uváděné jako samostatné vědy o Zemi): — PETROLOGIE (vznik, složení, struktura a vlastnosti hornin) — MINERALOGIE (nerosty) — PEDOLOGIE (půdy) — GEOFYZIKA (fyzikální stavy a procesy související s vlastnostmi a vývojem Země a jejích částí) — GEOCHEMIE (chemické procesy) — PALEONTOLOGIE (organismy minulých geologických období — + další obory (např. karsologie, glaciologie, ložisková geologie) — — — 2. Geografie —zabývá se popisem objektů krajinné sféry – světadíly, moře, pohoří, řeky, státy, lidská sídla apod., jejich vzájemných vazeb a časového vývoje — —FYZICKÁ GEOGRAFIE —SOCIO-EKONOMICKÁ GEOGRAFIE —REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE —KARTOGRAFIE — FYZICKÁ GEOGRAFIE —věnuje fyzickogeografické sféře krajinné sféry, tj. litosféře, hydrosféře, atmosféře, pedosféře a biosféře — GEOMORFOLOGIE (studium tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu) — HYDROLOGIE (hydrosféra Země – povrchové a podpovrchové vodstvo, led, atmosférická voda) — METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE (atmosférické jevy - meteorologie a podnebím – klimatologie) — PEDOGEOGRAFIE (prostorové rozmístění půdních typů) — BIOGEOGRAFIE (biodiverzita v prostoru a čase; kde organismy žijí a v jakém množství) — — SOCIO-EKONOMICKÁ GEOGRAFIE — = humánní geografie —věnuje se člověku, jeho společnosti a jeho hospodářské činnosti, tj. socioekonomické sféře krajinné sféry —vědní disciplíny např. geografie dopravy, kultury, sídel, průmyslu zemědělství ... — — REGIONÁLNÍ (oblastní) GEOGRAFIE —věnuje se geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek atd. — — KARTOGRAFIE —studuje a zobrazuje prostorové rozmístění jednotlivých jevů krajinné sféry (výroba map) —spadá sem řada vědních disciplín (geodézie, dálkový průzkum Země atd.)