Tkáně
I. Epitely a pojiva
Mgr. Libuše VODOVÁ
Katedra biologie Pd F MU
Zdroj: http://strucneocloveku.blog.cz/

Tkáně
Epitely
Svalová
Pojiva
Nervová
Výstelkový a krycí
Rezorpční
Řasinkový
Smyslový
Svalový
Žlazový
Respirační
Pigmentový
jednovrstevný
mnohovrstevný
Podle tvaru
dlaždicový
kubický
cylindrický
Podle vrstev
Podle funkce
Pojiva vyplňovací a oporná
     vazivo
     chrupavka
     kost
Pojiva trofická
     krev
     míza
     tkáňový mok

Tkáně
n= soubory buněk, které mají stejný tvar a vykonávají stejnou funkci
nTypy tkání:
n
§Tkáň epitelová (Epitel)
§Tkáň pojivová (Pojivo)
§Tkáň svalová
§Tkáň nervová

I.  EPITELY
= tkáně, které tvoří u sebe těsně ležící buňky, jsou bez mezibuněčné hmoty
- kryjí povrchy a vystýlají dutiny
- většinou plní více funkcí, ale jsou upraveny k výkonu jedné specifické funkce (ochranná,
vyměšovací, smyslová apod.)
Apikální (distální) pól
Jádro
Bazální (proximální) pól
Bazální membrána
epitelová
buňka
Jak poznáme epitelovou buňku?
buňky leží těsně u sebe
buňky polarizovány – každý pól má odlišnou morfologii

nTYPY EPITELŮ
nA) Podle tvaru a výšky buněk:
n
n1) dlaždicový (plochý; obr. A)
n2) kubický (krychlový; obr. B)
n3) cylindrický (válcovitý; obr. C)
n
n
nD - víceřadý cylindrický (viz další členění)  s řasinkami (1) a pohárkovými buňkami (2)
HP_obr13
Zdroj: http://www.med.muni.cz/histol/MedAtlas_2/HP_txt4-2-2.htm

nTYPY EPITELŮ
nB) Podle počtu vrstev buněk v epitelu
n
n1) Jednovrstevný epitel
n– z 1 vrstvy buněk
n
nJednovrstevný plochý epitel (obr. A)
n - vystýlá krevní a lymfatické cévy
n - poplicnice, pohrudnice
n
nJednovrstevný kubický epitel (obr. B)
n - pigmentová vrstva sítnice
n komorového oka
n
nJednovrstevný cylindrický epitel (obr. C)
n - vystýlá trávicí soustavu obratlovců
n - vystýlá vejcovody
n
n
HP_obr13
Zdroj: http://www.med.muni.cz/histol/MedAtlas_2/HP_txt4-2-2.htm

nVíceřadý epitel
n- z nestejně vysokých buněk
n- všechny buňky nasedají na bazální membránu, ale ne všechny dosahují k povrchu
n- u stejně vysokých buněk jsou jádra v jedné rovině, buněk nad sebou
n
nPř. Sliznice vystýlající dýchací cesty savců (na obrázku výstelka průdušnice)
img00005
Zdroj:http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/24/ipage00005.htm

n2) Mnohovrstvý (vrstevnatý) epitel
n
n– z několik vrstev buněk ležících nad sebou
n- na bazální membránu nasedá spodní vrstva
n- podstatný je tvar nejsvrchnější vrstvy buněk
n
nvrstevnatý epitel plochý (dlaždicový)
n - b. se směrem k povrchu zplošťují
n - tam, kde dochází k oděru
n - dutina ústní, hltan, jícen, pochva, řiť
n - obr. A – nerohovatějící
n - obr. B - rohovatějící
n
nvrstevnatý epitel kubický
nvrstevnatý epitel cylindrický (obr.C)
n - oba jsou v organismech vzácné
n
n
HP_obr14
Mnovrstevné epitely
A - dlaždicový nerohovatějící
B - dlaždicový rohovatějící
C – cylindrický
D – přechodný
Zdroj:http://www.med.muni.cz/histol/MedAtlas_2/HP_txt4-2-2.htm

npřechodný (přechodní epitel (obr. D)
n
n– největší buňky jsou na povrchu  (někdy se 2 jádry) a kryjí více menších buněk ležících pod nimi
– viz obr.
n- je uzpůsoben k roztahování a stahování orgánu
n
npř. Výstelka močových cest savců
n smrštěný: maximálně zploštělý - 4-5 vrstev; naplněný: 2-3 vrstvy
Přechodný epitel u naplněného močového měchýře
Zdroj:http://katalog.lf3.cuni.cz/katalog/items/278-export.jpg
přechodný epitel

nTYPY EPITELŮ
nB) Podle funkce:
n
n
n
1) Výstelkový a krycí
2) Rezorpční
3) Řasinkový
4) Smyslový
5) Svalový
6) Žlazový
7) Respirační
8) Pigmentový

nTYPY EPITELŮ
nB) Podle funkce:
n
n1) Epitely výstelkové a krycí
n
n– hl. funkce: ochranná – na povrchu těla ( pokožka), uvnitř – vystýlají dutiny
n- další funkce: zábrana před vysýcháním, přijímaní podnětů z prostředí (smyslové b.), resorpce,
dýchání, termoregulace, chemická ochrana
n
nPř. Epidermis – jednovrstevná (bezobratlí)
n -  vícevrstevná (obratlovci) -rohovatějící vrstevnatý      dlaždicový epitel
n
n nerohovatějící dlaždicový epitel – dutina ústní, jícen, vagína
n endotel vystýlající cévy savců
n přechodní epitel močových cest
-
n
-
-

Zdroj:
http://www.zoologie.upol.cz/atlas_histologie/tkane-epitelove--funkcni-klasifikace-epitelu.pdf


n2) Rezorpční
n
n– funkce: ke vstřebávání (resorpci) živin
n- na povrchu buněk jsou mikroklky (větší povrch=>větší resorpční plocha) – „žíhaný lem“
nPř. cylindrický epitel tenkého střeva, kubický epitel nefronu ledvin
Jednovrstevný cylindrický resorpční v tenkém střevě člověka
Zdroj:
http://www.zoologie.upol.cz/atlas_histologie/tkane-epitelove--funkcni-klasifikace-epitelu.pdf

Jednovrstevný cylindrický resorpční v tenkém střevě člověka
Zdroj: http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm#resorbcni
resorpční a žlaznatý epitel tenkého střeva člověka

nZdroj:
http://www.profimedia.cz/fotografie/cross-casti-lidskeho-tenkeho-streva-ukazujici-povrch/profimedia
-0039676234.jpg
tenké střevo
řez tenkým střevem člověka - na povrchu epitelu viditelný žíhaný lem

n3) Řasinkové
n- na povrchu mají řasinky
n– funkce: 1. pohyb (těla – ploštěnky, sekretu, oocytů, spermií apod.)
n 2. přijímání potravy (výstelka střevní dutiny láčkovců)
n
nPř. víceřadý řasinkový epitel
n - vystýlající dýchací cesty savců (žlázové b. produkují sekret, zachycující cizí částice a
řasinky jej posunují ven)
n - vystýlající vejcovody a chámovody obratlovců
n

víceřadý cyklindrický epitel
Zdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/25/ipage00002.htm
Víceřadý cylindrický epitel vystýlající průdušky

n4) Smyslové
n
n– funkce: přijímání smyslových podnětů
n- epitelové b. (podpůrná fce) + smyslové b.
n
n
chuťové pohárky
Př. Chuťové pohárky (2) - soudečkovité útvary uložené v epitelové vrstvě v okolí jazykových papil
Zdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/7/ipage00005.htm

nZdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/Atlas0/labels.php?fotka=284
n
labels
1 - Čichový epitel
2 - Lamina propria
3 - Bowmanova čichová žláza
4 - Krevní céva
5 - Basální buňky
6 - Jádra podpůrných buněk
Čichová sliznice

n5) Svalové
n– funkce: stažitelnost
n- buňky mají rozšířenou bázi s kontraktilními fibrilami – lze je stahovat
-
nPř. U nižších obratlovců (láčkovců ve výstelce střevní dutiny)

n6) Žlázové
n– funkce: sekrece
n- Obsahují specializované buňky (žlázy), které produkují sekret
nPř. Pohárkové buňky v epitelu dýchacích cest
mazová žláza u vlasového váčku
http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm#zlazy
Mazová žláza u vlasového váčku v kůži víčka člověka.

n7) Respirační
n– funkce: výměna plynů
n
n- Př. Velmi tenká výstelka plicních sklípků
8) Pigmentové
-fce: k absorpci světla
-Př. V sítnici komorového oka

nII. POJIVA
n= tkáně, které jsou tvořeny buňkami a mezibuněčnou hmotou, kterou tyto buňky produkují (odděluje
buňky)
n
nFunkce pojiv:
§Vyplňují prostory mezi orgány
§Opora těla
§Obalují orgány
§Trofická a exkreční fce (předávání produktů metabolismu)
§Ukládání rezervních látek
§Nositelé imunity (produkce protilátek)
n
n

pojivová tkáň
Zdroj: http://strucneocloveku.blog.cz/

Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty

nTypy pojiv
n
nA) Pojiva vyplňovací a oporná (vazivo, chrupavka, kost)
nB) Pojiva trofická (krev, míza, tkáňový mok)

nA) Pojiva vyplňovací a oporná (vazivo, chrupavka, kost)
n
Ø1. Vazivo
n A) Mezibuněčná hmota
n - polotekutá rosolovitá amorfní („beztvará“) složka = základní hmota
n - vláknitá složka: kolagenní vlákna – pevná a ohebná
n elastická – pružná, ale méně pevná
n retikulární - tuhá
n
n B) Buňky:
n - fixní (pevné) - se stálou polohou
n         Př.  fibroblasty – produkují vláknitou a amorfní složku    pigmentové buňky
n   tukové buňky
n
n - bloudivé (volné) -mohou cestovat
n makrofágové – schopnost fagocytovat velké částice (IMUNITA)
n žírné buňky – produkující heparin (brání srážení krve) a histamin (zvyšuje propustnost cév)
n
n

Ø2. Chrupavka
n- pevná a pružná tkáň (oporné pojivo)
n- Mezibuněčná hmota + buňky (chondrocyty)
n- mezibuněčná hmota silně vyvinuta (pevnost v tahu)
n- u obratlovců - zárodečný skelet (postupná náhrada kostí)
n - do dospělosti (štítná, ušní boltce atd.)
Zdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/25/ipage00003.htm
Chondrocyty obklopené mezibuněčnou hmotou
img00003

n3 typy: a) hyalinní  (sklovitá)
n - nejčastější typ
n - průsvitá, bílá až namodrale poloprůsvitná
n - chondrocyty uloženy v mezibuněčné hmotě
n - základ většiny kostí
n        př. zárodečný skelet, chrupavka štítná, konce žeber, kloubní chrupavky, chrupavky
průdušnice a průdušek
n
n
n
Zdroj: http://www.cytochemistry.net/microanatomy/bone/cartilage_and_bone_cells.htm
cartilage4
Chondrocyty uspořádané do skupin u hyalinní chrupavky

n- elastická - v mezibuněčné hmotě kolagenní i elastická vlákna,  - žlutobílá
n -  velmi pružná
n - chondrocyty netvoří skupiny
n - př. ušní boltec, Eustachova trubice
n
n
n
Zdroj: http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2_soubory/image172.jpg
elastická chrupavka
Elastická chrupavka

n - vazivová (vláknitá) – obsahuje  velké množství silných svazků kolagenních vláken => odolnost v
tahu a tlaku
n – matně bílá (na řezu neprůhledná)
n - mezibratlové ploténky, nitrokloubní destičky, součást křížokyčelního kloubu a symfýzy
hl4A-38
Zdroj: http://www.meddean.luc.edu/lumen/MedEd/Histo/frames/h_frame9.html

Ø3. Kost
-žlutobílá
-nejtvrdší pojivová tkáň - Pouze u obratlovců (šupiny ryb, kožní desky krokodýlů a želv)
-podpůrná a ochranná funkce
-Tvoří ji: 1)  buňky : osteoblasty –produkují základní hmotu
n osteocyty – kostní hmotu již neprodukují, uvolňují minerální látky ze základní hmoty (regulují
mn. Ca v tělních tekutinách)
n osteoklasty – odbourávají kostní hmotu
n
n2) mezibuněčná hmota – z organických látek, anorg.l. a vody
-Organické l. – svazky kolagenních vláken (ossein)
-Anorganické l. – mikrokrystaly Ca3 (PO4)2  a  Ca CO3
n-  poměr organických a anorganických látek se s věkem mění novorozenec 52% organických l., 48%
anorganických l. – kosti měkčí, ale pružné
ndospělý člověk 40% organických l., 60 % anorganických l. – kosti tvrdé, ale křehčí
n

nStavba kosti:
n
n1) Okostice (periost, periosteum)
n – vazivová blána (tuhé kolagenní vazivo) na povrchu
n- bohatě prokrvená, nervová zakončení (poranění bolestivá )
553_556_2
Zdroj: http://www.kiesbeter.nl/object_binary/o2289.gif
Zdroj: http://drugster.info/img/ail/553_556_2.jpg
o2289

n2) vlastní kostní tkáň
n
n A) vláknitá (fibrilární) – nepravidelně uspořádaná (propletené svazky kolagenních vláken s
osteocyty)
n např. švy na lebce, drsnatiny na kostech
n
n B) vrstevnatá (lamelární)
n– skládá se vrstviček (lamel)
n -hutná,kompaktní kost – s válcovitými osteony (v jejich středu Haversův k.)
n - silná povrchová vrstva kostí (diafýzy dlouhých kostí)
n
n- houbovitá, spongiózní – bez Haversova systému
n - ze silných kostních trámců
n - střední č. krátkých kostí, lebečních kostí a epifýz dlouhých kostí
n

n
n
okostice
Zdroj: http://www.jameda.de/gesundheits-lexikon/bilder/524715.jpg
Haversův kanálek
Kostní trámce
Kostní dřeň
Spongiózní k.
Kompaktní k.
Okostice
Vnitřní stavba kosti

nStavba kosti kompaktní
Zdroj: http://blog.dearbornschools.org/renkom/files/2011/02/BoneCompact-and-spongy.gif
BoneCompact-and-spongy
Haversův kanál obsahující cévy a nervy
Okostice
Haversův kanál
Krevní cévy
Příčný kanál
Kanálek
Oseteocyt
Výstelka
kostní
dutiny

n3) kostní dřeň
-vyplňuje dutiny dlouhých a plochých kostí
-tvořena retikulárním vazivem
-obsahuje tukové buňky a mateřské buňky krvinek
-Probíhá v ní krvetvorba (v dospělosti pouze v krátkých a v některých plochých kostech –červená
kostní dřeň)
-Dřeň dlouhých kostí podléhá degeneraci – mění se na dřeň žlutou (tuková)
-
n

nB) Pojiva trofická (krev, míza, tkáňový mok)
-Tvořeny tekutou složkou a krevními buňkami
-U všech živočichů kromě hub
-U bezobratlých: lymfa a hemolymfa, krev (uzavřený CS)
-U obratlovců: krev, lymfa, tkáňový mok
n
n
nFunkce:
vVýměna látek a metabolitů ve tkáních
vVýměna plynů ve tkáních
vRozvod produktů žláz s vnitřní sekrecí
vNositelé imunity organismu
n
n
n

n1. Krev
n A) Krevní plazma
n - nažloutlá tekutina
n - 90% vody, plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý), bílkoviny (fibrinogen a protrombin – srážení
krve a další), minerální soli, glukóza, rozváděné hormony a odpadní zplodiny metabolismu (močovina)
n
36004
Zdroj: http://img2.ct24.cz/multimedia/images/4/361/middle/36004.jpg

n B) Krevní buňky:
n -1. červené krvinky (erytrocyty)
n – u savců bezjaderné => bikonkávní  (dvojduté)
n - pružné - snadno přizpůsobí svůj tvar – průchod kapilárami
n - neustále se obnovují
n - životnost: u člověka  90-120 dní (u ptáků 20-40 d, u žab 700-1200 d)
n - v 1 mm3 krve: 5 mil. erytrocytů (muž) 4,5 mil erytrocytů (žena)
n Fce: přenášení plynů – dýchací barvivo hemoglobin (u obratlovců), u bezobratlých jiná dýchací
barviva
n
n
Blood erythrocytes for therapy page
http://legacy.owensboro.kctcs.edu/GCaplan/anat2/notes/Image329.gif
erytrocyt
http://jsgreen.tamu.edu/Blood%20erythrocytes%20for%20therapy%20page.jpg

n - 2. bílé krvinky (leukocyty)
n - kulovité a jaderné
n - v 1 mm3 krve výrazně menší množství než erytrocytů: 5-10 000
n Typy:
n a) Granulocyty - typologie dle barvitelnosti na:
n neutrofilní – 60-70% leukocytů
n      eozinofilní - 2- 4% leukocytů
n
n bazofilní – 1% leukocytů
http://sestra.org/images/thumb/9/96/Krev.jpg/400px-Krev.jpg
krevni bunky
Erytrocyt, trombocyt a leukocyt

nZdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/73/ipage00001.htm
neutrofilní leukocyt
Neutrofilní granulocyty
- 60-70% leukocytů
- mají jádro rozčleněno na 2-5 segmentů (podle stáří: u nezralých b. je podkovovité nesegmentované;
u zralých b. jsou laloky spojeny můstky z chromatinu – viz obr.)
- fagocytují malé částice – mikrofágové
-schopnost prostupovat stěnou vlásečnic do tkání

Zdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/73/ipage00009.htm
Eozinofilní granulocyty
 - 2- 4%
 - množí se při alergiích a parazitálních onemocněních
 - jádro je složeno ze dvou laloků
- cytoplazma je růžovofialová s velkými zrnky
bazofilní leukocyt

Zdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/73/ipage00013.htm
Bazofilní granulocyty
  - 1% leukocytů
  - jádro je obvykle překryto zrnky (granuly) tmavě modré až černé barvy, která obsahují heparin
-
bazofilní granulocyt

n b) Agranulocyty – v plazmě nemají zrnka (granula)
n lymfocyty – účastní se imunitní reakce organizmu; 20%
n      T-lymfocyty – prošly brzlíkem (Thymus)
n -  buněčná imunita – obrana proti nádorům, virům, transplantační reakce
n      B-lymfocyty - látková imunita – podílejí se na tvorbě protilátek
n monocyty – největší krvinky (u člověka 15-20 μm); 5%
n      - schopnost amébovitého pohybu (prostupují tkáněmi) a fagocytózy velkých částic -
makrofágové
n
n
lymfocyt
http://media.rozhlas.cz/_obrazek/01001527.jpeg?im=1&mand=gt&sc_x=1024&sc_y=768
Lymfocyt

nZdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/73/ipage00014.htm
lymfocyt
Lymfocyty
- poznáme podle velkého kulovitého jádra se zářezem

nZdroj: http://old.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/demo/73/ipage00021.htm
Monocyty
- mají nepravidelný tvar
-cytoplazma je modrošedá a jádro je okrouhlé, ledvinité nebo členité
monocyt

n - 3. krevní destičky (trombocyty)
n - nejsou to buňky, ale tělíska, která vznikají odškrcováním od výběžků velkých b. v kostní dřeni
(megakaryocyty)
n - v 1 mm3 krve je 300 000 tromobocytů
n - tvoří se v kostní dřeni, slezině, brzlíku a lymfatických uzlinách
n
n - princip fungování: porušení endotelu cév – rozpad tromobocytů; účinkem enzymu trombokinázy se
za přítomnosti Ca2+ mění protrombin na trombin, který aktivuje přeměnu fibrinogenu v plazmě na
fibrin; fibrinová vlákna vytvoří síť, která uzavře otevřené krevní řečiště (krevní koláč);
fibrinová síť se smršťuje, vytlačuje se krevní sérum
n
n
neaktivovaný trob
http://www.ortopedie-ostrava.cz/
aktivovaný trombocyt

n2. Míza (Lymfa)
n
n - bezbarvá nebo bělavá (míza s obsahem tuků)
n - složením podobná krevní plazmě: stejný obsah solí, menší množství bílkovin
n - obsahuje krevní buňky: lymfocyty a ojediněle také eozinofilní leukocyty a monocyty
n - vzniká z tekutin, které vyloučí stěna krevních kapilár a buňky tkání (= z tkáňového moku)
n

n3. Tkáňový mok
n
n -  vzniká prostupováním tekutiny z krve přes stěny kapilár do mezibuněčných prostor
n - podobné složení jako krevní plazma: méně bílkovin
n
n Funkce: látková výměna mezi kapilárami a buňkami

n               Děkuji za pozornost.