Pletiva Mgr. Natálie ČEPLOVÁ Mgr. Libuše VODOVÁ Katedra biologie Ped F MU n Specializované buňky mají různý tvar i velikost. Soubory morfologicky stejných buněk, které vykonávají stejnou funkci se u rostlin nazývají pletiva a u živočichů tkáně. Pletiva ndělíme podle různých hledisek npodle vzniku npodle anatomických znaků npodle fyziologického věku npodle původu buněk, podle funkce n Dělení pletiv podle vzniku nnepravá – vznik druhotným shloučením původně samostatných buněk (u některých řas, stélky lišejníků, plodnice hub) npravá – vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené Hřib hnědý (Boletus badius) Šťavel kyselý (Oxalis acetosella) Zdroj: http://www.naturfoto.cz/ Dělení pletiv podle anatomických znaků (přítomnost mezibuněčných prostor – intercelulár, tloušťka buněčných stěn, tvar buněk) nparenchym nprozenchym nkolenchym nsklerenchym n typy pletiv Zdroj:http://biomach.wz.cz/botanika_pletiva.htm Parenchym nběžné pletivo nv listech rostlin (palisádový a houbový parenchym), v dřeni stonku bezu černého atd. ntvořen tenkostěnnými buňkami, mezi kterými jsou četné intercelulární prostory n parenchym parenchym Schematický nákres parenchymu Zdroj: http://www.sedmacizdubu-prirodopis.estranky.cz/clanky/laboratorni-prace/seznam-veci-na-10_3_2009.ht ml Parenchymatické buňky u bezu Zdroj: http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_tissues/html/sambucus_2.htm nzvláštním typem parenchymatického pletiva je aerenchym nvyskytuje se u vodních a mokřadních rostlin (provzdušňovací pletivo) n aerenchym u puškvorce aerenchym puškvorec Aerenchym u puškvorce sítina Aerenchym u sítiny http://www.biologie.webz.cz/www/botanika/anatomie.html http://www.robsplants.com/plants/AcoruCalam.php http://www.dr-ralf-wagner.de/Histologie/Binse-englisch.html http://www.esd.ornl.gov/facilities/nerp/detention_basin.html Prozenchym ndlouhé zahrocené buňky protáhlé v jednom směru nbez intercelulár nčasté v cévních svazcích nmladé buňky jsou tenkostěnné nbuněčné stěny starších buněk často tloustnou (buňky dřeva) prosenchym Schematické znázornění Zdroj: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm parenchym_prosenchym_merik Parenchymatické a prosenchymatické buňky v lístku mechu měříku příbuzného (Mnium affine) Prosenchym (pr) a parenchym (par), buněčná stěna (bs), chloroplasty (chp) Zdroj: http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_tissues/html/mnium_1.htm Kolenchym nbuněčná stěna je ztloustlá npletivo je pevné a pružné (zejména v tahu) nrozlišujeme dva typy nrohový kolenchym ndeskový kolenchym kolenchym (1) Schematický nákres kolenchymu Zdroj: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm nRohový kolenchym ntenkostěnné buňky ztloustlé na hranách (v rozích) nnapř. hrany a žebra stonků dvouděložných rostlin n kolenchym Rohový kolenchym c řapíku listu řepy (par-parenchym, kol – kolenchym, i- mezibuněčné prostory, e-epidermis, ku-kutikula) Zdroj: http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_tissues/html/beta_1.htm velke_kolenchym_deskovy Zdroj:http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-histologie-pletiva_podle_BS.htm l Deskový kolenchym nztloustlá je celá jedna stěna buňky nnejčastěji ta, co je rovnoběžná s povrchem orgánu n Sklerenchym nsilnostěnné buňky, buněčná stěna je rovnoměrně ztloustlá ve všech směrech njednotlivé buňky se nazývají sklereidy (např. v hruškách – tzv. kamenné buňky) nmají kanálky, kterými pronikají plazmodezmata (jemná plasmatická vlákénka) spojující sousední buňky nbuňky později odumírají a plní funkci mechanické opory n o81_1 Schematické znázornění sklerenchymatického pletiva Zdroj: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm sklerenchym sklerenchym_chloroplast_sachor Buňky sklerenchymu u šáchoru (Cyperus) Zdroj: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika/sklerenchym_chloroplast_sachor.jpg Buňky parenchymu, sklerenchymu a kolenchymu u pelargónie Zdroj: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm pelargonie_sklerenchym_kolenchym_parenchym Dělení pletiv podle fyziologického věku ntrvalá ndělivá n Trvalá pletiva njsou tvořena buňkami, které se již dále nedělí a jsou tvarem dokonale přizpůsobené k vykonávání určitých funkcí Dělivá pletiva (meristémy) ntvoří je drobné tenkostěnné parenchymatické buňky s velkými jádry nfunkce: produkce nových buněk – růst rostlin nrůst rostlin je neukončený a lokalizovaný do relativně malé ohraničené oblasti nbuňky meristémů mají schopnost neustále se dělit nrozlišujeme různé typy dělivých pletiv nve vrcholech stonků a kořenů (apikální meristémy) nvklíněné mezi již diferencovaná pletiva (interkalární meristémy) nlatentní meristémy – dělí se jen za určitých podmínek (vznik postranních větví a kořenů) nbuňky trvalých pletiv se mohou v některých rostlinných orgánech znovu začít dělit, hovoříme o sekundárních meristémech radixpodelne Zdroj: http://www.biologie.webz.cz/www/botanika/organologie.html koren_anatomie Podélná stavba kořene Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/prijem_zivin/prijem_koreny.htm Apikální meristémy nna vrcholu stonku a kořene nvmezeřené mezi již diferencovanými pletivy nnapř. těsně nad kolénky trav – jsou zodpovědné za dlouživý růst Interkalární meristémy Zdroj: http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR15.pdf nbuňky si zachovávají morfologické vlastnosti, po určité době klidu se jejich dělivá schopnost obnovuje nnapř. pericykl kořene (vrstva buněk obalující cévní svazek kořene, vyrůstají z něj boční kořeny) n Latentní meristémy http://nd01.blog.cz/515/306/3ff2651eb5_39191620_o2.jpg Soubor:Scharbockskrautknolle Querschnitt Zentralzylinder.JPG nznovu se začínají dělit buňky již diferencovaného pletiva nkambium (vytváří uvnitř cévního svazku druhotné dřevo a lýko) nfelogen (produkuje druhotná krycí pletiva) noba tyto meristémy jsou zodpovědné za druhotné tloustnutí stonku dvouděložných rostlin Sekundární meristémy http://www.infovek.sk/predmety/matem/proj/moz/fazy/f08/obr/stonka.gif Dělení pletiv podle funkce npodle funkce se trvalá pletiva sdružují do soustav nsoustava krycích pletiv nsoustava vodivých a zpevňovacích pletiv nsoustava základních pletiv n Soustava krycích pletiv npokrývají povrch rostlinného těla nfunkce nchrání rostlinu před škodlivými vlivy prostředí nusměrňují výpar vody numožňují výměnu látek mezi rostlinou a prostředím ntypy krycích pletiv nprimární krycí pletiva npokožka npodpokožka ndruhotná krycí pletiva n Pokožka (epidermis, u kořene rhizodermis) nje tvořena jedinou vrstvou těsně k sobě přiléhajících buněk nbuňky nemají chloroplasty nna povrch vylučuje tenkou souvislou vrstvu kutikulu, která je nepropustná pro vodu a plyny a je tím silnější, čím je sušší stanoviště, na kterém rostlina roste nna povrchu pokožky kořene a ponořených částí rostlin kutikula není 018_described Příčný řez stonkem kukuřice seté (Zea mays) ep- jednovrstevná epidermis cs- uzavřené kolaterální cévní svazky par – parenchymatické pletivo Zdroj:http://www.sci.muni.cz/~anatomy/stems/html/zea_2.htm Průduchy npokožka s kutikulou jsou nepropustné – výměnu plynů mezi rostlinou a prostředím zajišťují průduchy nprůduch tvoří dvě ledvinité svěrací buňky, které uzavírají průduchovou štěrbinu nprůduchy regulují výpar vody na základě vnitřního napětí (turgoru) buněk, průduchová štěrbina se buď otevírá nebo uzavírá Pokožka spodní strany listu s průduchy u zblochanu (Glyceria sp.) 1 – svěrací buňka průduchu; 2 – vedlejší buňka; 3 – průduchová štěrbina; 4 – buňka pokožky; 5 – buněčná stěna pokožkové buňky; 6 – listová žilka Zdroj:http://mikrosvet.mimoni.cz/ulohy/18-pokozka-listu-5-pruduchy-typu-graminae průduch popis Hydatody (vodní skuliny) njsou trvale otevřené, tvarem se podobají průduchům nvylučují přebytečnou vodu ve formě kapiček, tento jev se nazývá gutace Soubor:Guttation ne.jpg 46614_sinen_hyda_lg Podélný řez hydatodou v listu prvosenky (Primula sp.) e – houbový parenchym; g – mezibuněčný prostor; f- svěrací buňky s trvale otevřenou štěrbinou, k - cévy. Zdroj: http://etc.usf.edu/clipart/46600/46614/46614_sinen_hyda.htm Gutace na listech jahodníku Zdroj:http://matura-biol.blogspot.com/2010_11_01_archive.html Trichomy (chlupy) nvyrůstají na povrchu pokožky, mají různou funkci nkrycí trichomy (ochranná funkce) nžláznaté trichomy (vylučují roztoky cukrů, anorganických látek, sliz apod.) nžahavé trichomy (např. u kopřivy, koncová část se odlomí, vylije se žahavá látka) nabsorpční trichomy (kořenové vlásky, přijímají roztoky z půdy) n Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) 24-trichomy-4-dalsi-druhy-trichomu Zdroj: http://www.naturfoto.cz/ Zdroj: http://mikrosvet.mimoni.cz/ Žláznaté trichomy na listech rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) Žahavé trichomy na listech kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) 008 tři typy trichomů: kt krycí trichom (1-b) žt žláznatý trichom (vícebuněčný) pžt přisedlý žláznatý trichom (vícebuněčný) e epidermis Krycí, žláznaté a přisedlé žláznaté trichomy na příčném řezu stonkem muškátu (Pelargonium zonale) Zdroj:http://www.sci.muni.cz/~anatomy/dermal_tissues/html/pelargonium_1.htm Podpokožka nvícevrstevné krycí pletivo nje uložena bezprostředně pod pokožkou nčasto se zde hromadí voda (např. u rozchodníků) nmůže obsahovat mechanická pletiva, pak má ochrannou a podpůrnou funkci (např. u trav) Rozchodník ostrý,Sedum acre Rozchodník ostrý (Sedum acre) Zdroj: http://botanika.wendys.cz/kytky/K202.php Druhotná krycí pletiva nvznikají činností sekundárního meristému felogenu nfelogen se zakládá jako souvislá vrstva buněk pod epidermis nna vnější stranu produkuje vrstvy korku, na vnitřní stranu buňky zelené kůry nrozlišujeme dva typy činnosti felogenu nje trvale v činnosti, korkové vrstvy přirůstají plynule, borka zůstává hladká (buk) npo určitém čase činnost zastaví, pak se zakládá nový felogen o něco hlouběji, borka je rozpraskaná (borovice) Pine Bark Zdroj: http://www.pixmac.cz/ http://www.garten.cz/images_enc/00330/00330J1_.jpg Zdroj: http://www.garten.cz/ Soustava pletiv vodivých a zpevňovacích Pletiva zpevňovací ntvoří mechanickou oporu rostliny, obvykle doprovází cévní svazky ntvoří je buňky sklerenchymatické nebo kolenchymatické n n Pletiva vodivá nrozvádějí látky rozpuštěné ve vodě na velké vzdálenosti (jejich vznik je spjat s přechodem rostlin z vody na souš) nsoustředěny v cévních svazcích, které se dělí na nčást dřevní (xylém) – rozvádí vodu s minerálními živinami nčást lýkovou (floém) – přemisťuje asimiláty a zásobuje jimi nefotosyntetizující části rostliny nebo je ukládá do zásobních pletiv n n schéma floem a xylem http://manravbioeducation.blogspot.com/2007/08/transport-of-materials-in-plants.html http://www.sci.muni.cz/~anatomy/stems/images/028.jpg Detail příčného řezu stonkem podražce velkolistého (Aristolochia durior) dřevní část cévního svazku lýková část cévního svazku Zdroj: http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ FUNKCE KAM VEDE TRANSPORT VODIVÉ ELEMENTY Z JAKÝCH BUNĚK BUNĚČNÁ STĚNA XYLÉM nčást dřevní nrozvádí vodu s minerálními živinami nod kořene k nadzemním orgánům VZESTUPNÝ ncévy (tracheje) cévice (tracheidy) nmrtvé buňky, ze kterých se zachovaly pouze buněčné stěny n nsekundárně tloustnoucí (např. síťovitě, schodovitě, kruhovitě, šroubovitě, dvůrkatě) FLOÉM nčást lýková n npřemisťuje asimiláty n nz listů do nefotosyntetizujících částí a zásobních orgánů SESTUPNÝ nsítkovice n n nživé buňky s proděravělými buněčnými stěnami („sítko“) – propojení protoplastů nvětšinou primární (sekundární tloustnutí u trav) Srovnání vlastností dřevní a lýkové části vodivých pletiv Soustava základních pletiv nsoubor parenchymatických buněk, které vyplňují prostor mezi krycím a vodivým pletivem nmají různé funkce nasimilační nzásobní nvyměšovací nvyplňovací Asimilační pletivo nobsahuje velké množství chloroplastů nnejvíce specializované v listech (2 typy) npalisádový parenchym (protáhlé, těsně k sobě přiléhající buňky nhoubový parenchym (buňky nepravidelného tvaru s četnými mezibuněčnými prostory) n prenchym v listu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Biologie/Obr%C3%A1zek_dne/2009-06 Zásobní pletivo nživé parenchymatické buňky, ve kterých se ukládají zásobní látky nje v hlízách, cibulích, semenech nzvláštní typ zásobního pletiva hromadí vodu (kaktusy a sukulenty) Cibulovy kolac Zdroj: http://rodina.cz/ Kaktus (Melocactus caesius) Zdroj: http://www.naturfoto.cz/ Vyměšovací pletivo (mléčnice) nje tvořeno tenkostěnnými buňkami, v jejich vakuolách se hromadí a postupně se vylučují do vnějšího prostoru mléčně zbarvená tekutina latex nnajdeme je např. u pryšce, máku, pampelišky, kaučukovníku n pryšec http://fotoblog.in/clanek/128 Mák setý,Papaver somniferum Zdroj: http://botanika.wendys.cz/kytky/K487.php Vyplňovací pletivo nparenchymatické pletivo bez specifické funkce nvyplňuje prostor mezi jinými pletivy nnapř. parenchym v dřeni stonku bezu černého („bezová duše“) 10-pletiva-1-parenchym Zdroj: http://mikrosvet.mimoni.cz/ulohy/10-pletiva-1-parenchym nDěkuji za pozornost