Podmínky pro ukončení NPL2 - Neživá příroda 2
Podmínky zápočtu:
> docházka do cvičení (maximální jedna omluvená neúčast), možnost nahrazení v jiné paralelce
> vypracování seminární práce na zvolené téma, odevzdání do 11. dubna 2011. Přednesení hlavních tezí práce (3 minuty, možnost prezentace v PowerPointu) na cvičení 2. 5. 2011.
> úspěšné absolvování dvou zápočtových testů, každý
s maximální bodovou hodnotou 20 bodů. Ze 40 možných je třeba získat 24 bodů, připouští se dva opravné pokusy.
Témata seminárních prací
1. Charakteristika vybrané exkurzní geologické lokality (např. Lelekovice Babí lom, Lesní lom, Rudice - Seč, Rožná, Nedvědice, Štěpánovice, Obora - Malý Chlum, Stránská skála nebo jakákoliv z místa bydliště studenta).
Zdroj informací např.: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz
Zpracování exkurzních lokalit bude rozděleno do následujících částí:
1. Název práce
2. Autor práce
3. Stručná anotace (jednou větou)
4. Klíčová slova
5. Lokalizace exkurzního místa
6. Popis geologické stavby a regionálně-geologické začlenění
7. Popis pro lokalitu typických nebo zajímavých geologických jevů
8. Zhodnocení lokality pro možnosti výukové exkurze
9. Seznam použité literatury
Témata seminárních prací
2) Vznik sluneční soustavy a planety Země
3) Stavba a vlastnosti planety Země.
4) Plutonické procesy a jejich projevy
5) Vulkanické procesy a jejich projevy
6) Zemětřesení - vznik a rizika
7) Rizika vulkanických projevů pro lidskou společnost
8) Vývoj života a geologické události v proterozoiku
9) Vývoj života a geologické události v paleozoiku
10) Vývoj života a geologické události v mezozoiku
11) Vývoj života a geologické události v kenozo iku
12) Regionální členění Českého masivu a jeho významné geologické jednotky
13) Vodní toky jako geologický činitel
14) Morfologie krasových oblastí
Témata seminárních prací
Zpracování témat 2 -14 bude rozděleno do následujících částí:
1. Název práce
2. Autor práce
3. Abstrakt (maximálně 4 věty)
4. Klíčová slova
5. Úvod (uvedení čtenáře do zpracovávané problematiky. Co je to za problém, čím je zajímavý apod.
6. Zpracování daného tématu (členění do kapitol dle vlastního uvážení)
7. Závěr (shrnutí zpracovávané problematiky)
8. Seznam použité literatury
Cvičení v terénu - neživá příroda
Termín konání: 16. - 20. 5. 2011 Místo konání: Jeseníky Ubytování: Rejvíz - chata Dřevě nka a chata U Tetřívk a
Nutné vybavení:
kladívko, terénní deník, vhodné
oblečení a obuv do terénu.
Program:
Geologické a geomorfologické zajímavosti oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, doprava autobusem nebo pěšky.
Cena ubytování a dopravy autobusem: 2 500,- Kč Vybírá paní Renata Čtvrtníčková vždy v pondělí od 8:30 do 13:00.
Platba nejpozději do 4. dubna 2011.
Jak napsat a prezentovat
Odborná literatura jako zdroj informací
Základní informační zdroje:
knihy, odborné časopisy, vědecké články,
internet (důvěryhodnost?!)
Kde lze informace získat: knihovna a internet
Stránky např. www.sciencedirect.com! nebo jiné tématické databáze
Používat aktuální informace, starší práce citovat jen v odůvodněných případech
Struktura odborné práce - bakalářská práce
V každém oboru se používá ustálená struktura odborných prací. Jednou z možností je následující šablona.
Povinné formální náležitosti (název, autor ...)
Obsah práce, úvod
Literární rešerše k problematice
Metodika práce
Výsledky vlastní práce a jejich zpracování
Diskuse o výsledcích a závěr práce
Seznam použité literatury
Povinné formální náležitosti práce
Před vlastní prací musí být řazeny úvodní stránky s názvem školy a katedry, názvem práce, jménem autora a jménem vedoucího práce. Následuje prohlášení autora a základní bibliografické údaje.
Nejčtenější část práce: abstrakt
Rozsah abstraktu tvoří zpravidla jeden odstavec, obvykle do 250 slov. Kvalitní abstrakt je krátký, věcný a přesný.
Uvádí se v něm nové a zásadní výsledky, které práce přináší.
klíčová slova = tématické zařazení
Jejich počet by neměl přesáhnout 10, volí se důležité pojmy a slova, která nejsou obsažena v názvu.
Obvykle se řadí od obecných pojmů ke speciálním.
Úvod a literární rešerše
Jako první kapitola práce se čísluje úvod, který:
• velmi stručně shrnuje aktuální stav problematiky
• jasně definuje cíl celé práce
• sděluje důležitost daného výzkumu
• stanovuje pracovní hypotézu.
Většinou se píše v 1. osobě singuláru a text by neměl přesáhnout 1 stranu.
Rešerši sestavujeme s použitím dostupných literárních zdrojů.
Zpravidla přesahuje množství informací rozsah naší rešerše, proto musíme
získané informace utřídit a vybrat ty nejdůležitější.
Postupujeme v krocích:
1. Dostupné zdroje prostudujeme a vytvoříme si představu o jejich obsahu
2. Z prostudované literatury pořizujeme výpisky s označením původu zdroje
3. Při sestavování rešerše postupujeme od obecných informací směrem kdetailům nebo úzce specializovaným částem
Literární rešerše a citování literatury
V rešerši kompilujeme dostupné výsledky, snažíme se charakterizovat současný stav
problému.
Při psaní rešerše nikdy doslovně neopisujeme cizí text!!! Vytváříme vlastní text, který doplníme citačními odkazy na původní práce.
Přímo v textu uvádíme zdroje, ze kterých jsme výsledek nebo informaci získali.
Smutný (2003) zjistil, že ... ... bylo zjištěno, že ... (Smutný, 2003). Smutný a Veselý (2003) zjistili, že ... ... bylo zjištěno, že ... (Smutný a Veselý, 2003). Smutný et al. (2003) zjistil, že ... ... bylo zjištěno, že ... (Smutný etal., 2003). Smutný a kol. (2003) zjistil, že ...
Seznam použité literatury
Nedílnou součástí každé práce je seznam použité (nebo citované) literatury. Platí pravidlo, že všechny citace použité v textu musí být uvedeny v závěrečném seznamu
a naopak. Neuvedení použité ho zdroje je chyba!
Citujeme:
1. články v odborných časopisech Novotný M. (1996): O modrém zbarvení kalcitu. - Čas. Minerál. Geol., 27, 25-32. Praha. Novotný M. a Dvořák J. (1997): O zeleném zbarvení kalcitu. - Čas. Mineral. Geol., 28, 103-105. Praha.
Novotný M., Veselá K., Studený M. (1998): O červeném zbarvení kalcitu. - Čas. Mineral. Geol., 29, 25-32. Praha.
2. knihy nebo monografie
Burian P. (2003): Struktury fylosilikátů. 2. vydání, 350 stran, Academia. Praha.
3. elektronické články a články na internetu
Veverka M., Srnec J.: Zajímavé lokality v okolí Znojma [online], Brno, PřF MU, 2006 [cit. 24.6.2008], http://lokality.sci.muni.cz.
4. bakalářské, diplomové a disertační práce Knot P. (2002): Horniny na Bahamách. - MS diplomová práce, PřF MU, Brno, 56 stran.
Metodika a vlastní výsledky
Metodika je stručným a přesným popisem studijního materiálu, pracovních postupů či přístrojových metod, které byly při řešení problému využity. U experimentálních prací je vhodné uvést všechny zásadní podmínky a postupy.
V některých typech prací není nutná.
Kapitola vlastní výsledky práce shrnuje výsledky a poznatky získané během měření nebo experimentálních pokusů, č i výsledky získané studiem vědeckého materiálu.
Výsledky práce musí být prezentovány formou srozumitelného a logicky uspořádaného textu, který může být doplněn tabulkami, grafy nebo obrázky.
Pokud je to nutné, lze tuto část členit do menších logických kapitol.
Uváděná data je vhodné statisticky vyhodnotit nebo jinak matematicky zpracovat.
Diskuse a závěr práce
Diskuse není opakováním výsledků, ale konfrontací vlastních výsledků s údaji publikovanými v literatuře. Pokud výsledky práce nejsou v souladu s pracovní hypotézou, zde je prostor problém vysvětlit.
Diskuse by měla být završena potvrzením nebo vyvrácením hypotézy
či jiného předpokladu.
Jednoduchá tabulka nebo graf může být velkým přínosem.
Poslední kapitolou práce bývá „Závěr". Na základě získaných výsledků zhodnotí zpracovávané téma a vyzvedne význam a praktický přínos
celé práce.
Text musí být stručný a jasný, někdy je velmi vhodnou formou výčet důležitých bodů. Rozsah závěru je 1-2 strany.
/-\
Poslední částí práce mohou být obrazové přílohy, např. fotografie, obrázky, grafy.
Jak postupovat při psaní?
/-N
Postup a organizace práce je osobní záležitost, každému vyhovuje něco jiného.
Jednou z možností jak postupovat je:
• sběr materiálu
• třídění
• průběžné psaní
• stanovení definitivní struktury textu
• revize materiálů
• finalizace textu
• drobné doplňky vtextu
Dalšími důležitými faktory při psaní bývají:
• zálohovat, zálohovat, zálohovat
• časový stres, špatné rozvržení práce
• gramatické a stylistické chyby
• typografické prohřešky
• opakované čtení textu
• názor cizí osoby (přečtení textu)
• časová rezerva na zpracování textu
• časová rezerva na svázání práce
Prezentujeme výsledky
Při prezentaci výsledků můžeme zvolit dvě krajní strategie
Mluvíme zpaměti nebo z listu bez jakýchkoliv pomůcek.
Výhoda: získáme veškerou pozornost
Náš projev doprovází promítání obrázků, kreslení na tabuli nebo prezentace.
Výhoda: lepší orientace publika, větší názornost
Méně zkušený řečník by měl zvolit možnost s prezentací. Ta by měla mít logický sled jednotlivých obrazů a přednášející by měl vědět co následuje. Posluchači budou značnou část pozornosti věnovat grafice a méně „poslouchat".
Jak vytvořit prezentaci I
Názory na „správné" vytvoření prezentace se velmi různí, proto uveďme jen chyby, kterých je třeba se vyvarovat:
příliš malé fonty nadpisů i základního textu, minimální velikost textu by měla být 18 bodů
velké množství textu na jedné obrazovce - ve čtení textu se ztratí posluchač a nakonec i přednášející
nevhodná kombinace barvy písma a pozadí, nadpisy a text se na pozadí ztrácí, je nečitelný a tím zcela postrádá smysl
Jak vytvořit prezentaci II
Mezi další chyby v prezentacích patří:
přehnaně složitý systém textů, obrázků a jejich popisků. Posluchač se špatně orientuje a ve vypjatých chvílích to může představovat problém i pro přednášejícího
nekonečné tabulky - prezentujte raději již statisticky zhodnocená data, ne zdroj ové hodnoty
nepožívejte rádoby vtipné popisky nebo obrázky, zůstaňte střízliví a věcní; nepochopený vtip působí velmi trapně
nepřiměřená délka prezentace: za 15 minut lze promítnout 10-15 jednoduchých obrazů s přiměřeným slovním komentářem
nervozita a způsob vystupování