Didaktika přírodopisu 2 Mgr. Libuše VODOVÁ Katedra biologie PdF MU terén Javořice 9 prace s mikroskopem (11) frontální výuka projektová výuka Osnova přednášek • •RVP a jeho postavení v systému kurikulárních dokumentů •Přírodopisné učivo a jeho postavení v RVP ZV •Organizace práce učitele - přípravná fáze výuky, realizační fáze a koordinační fáze •Organizační formy výuky přírodopisu •Metody výuky přírodopisu •Prostředky výuky přírodopisu •Didaktické zásady a jejich aplikace do výuky přírodopisu •Diagnostika vědomostí a dovedností žáků v přírodopisu •Přesah přírodopisného učiva do jiných předmětů – mezipředmětové vztahy •Výuka přírodopisu na různých typech ZŠ •Osobnost učitele přírodopisu a její další rozvíjení. • • •Student bude schopen…. • ….stručně shrnout manažerské dovednosti učitele • …..vlastními slovy vysvětlit pojmy: motivace, komunikace, verbální, neverbální komunikace, komunikace činem a pozornost • ….vysvětlit rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací • ….stručně shrnout zásady komunikace na ZŠ • ….shrnout v čem spočívá komunikace činem • ….vysvětlit rozdíl mezi mimovolní a volní pozorností – Organizace práce učitele 5. Přednáška – Řízení výuky FÁZE VÝUKY •Plánování a příprava •Realizace vyučovací jednotky •Řízení vyučovací jednotky •Sebevaluace • 3. Řízení vyučovací jednotky - Učitel jako manažer „V mnoha ohledech se úloha učitele podobá varietnímu výstupu artisty, který současně žongluje talíři na několika tyčích. Aby se mu to podařilo, musí roztáčet nové talíře a zároveň se čas od času vrátit k těm, jejichž otáčky se již zpomalily natolik, že jim hrozí spadnutí, a znovu je roztočit.“ Chris Kyriacou (2004, str. 63) - kromě odborných a didaktických znalostí musí mít učitel také manažerské dovednosti 06 - kdo je to manažer? - člověk, který řídí, organizuje případně plánuje určité činnosti v určité firmě, podniku, společnosti i státní organizaci (zdroj: http://www.occupationsguide.cz/cz/povol/povolani.aspx?Par=1003.htm) - jaké má dovednosti: 1) práce s lidmi – komunikace, motivace, pochopení => vedení lidí 2) organizační schopnosti => organizuje ostatní, aby dosáhli co největší produktivity 3) koncepční dovednosti – celostní vnímání – úkol vnímá jako celek – řídí a slaďuje zájmy jednotlivců v rámci celku manazeri02 Manažer a jeho dovednosti http://www.lionscz.cz/images/manazeri02.jpg učitel je manažer skupiny žáků (třídy) v konkrétní vyučovací jednotce, která se realizuje ve firmě zvané škola. Jeho cílem je zapojit žáky do učebních činností tak, aby byli schopni splnit VC Učitel jako manažer BAR280011_42_19842113 http://i.idnes.cz/08/123/gal/BAR280011_42_19842113.jpg vysv http://www.sulikov.cz/skola/dokumenty/vysv.jpg • - „učitel nemůže motivovat žáka, může pouze vytvářet prostředí, které motivaci povzbuzuje“ (SLAVIN) • - výsledek interakce žák – učitel, spolužáci a učivo • - základ pochází z rodiny (zájem rodičů o jejich úspěchy ve škole, rozvíjení dalších schopností žáků, profesní orientaci, jejich zkušenosti se školou…) • - motivace není vrozená, je naučená => lze jí vyučovat (rozvíjet) • •Vnitřní motivace (žákův zájem) • - žák se učí protože ho činnost zaujala • - cílem je získání daných dovedností • - přirozenou zvědavost lze využít jako motivační prvek k učebním činnostem • - je samoudržující – čím více se tomu věnuji, tím více mě to zajímá a baví - př. koníčky, sport - 1. Učitelova práce s žáky A) Motivace •Vnější motivace – žák se proto, aby něco získal (pozitivní) • - žák se učí proto, aby se něčemu vyhnul (negativní) • - dosažení dovednosti není cílem, ale pouze prostředkem k splnění jiného cíle • - jakmile je cíl dosažen – úsilí ustane (př. složená zkouška) • •Vnitřní a vnější motivace nemusí být neslučitelné! • •Př. studujete VŠ, protože Vás zajímá biologie a přitom potřebujete získat titul, abyste mohli jít učit. - •Jak podporovat motivaci žáků? • •Posílení vnitřní motivace • – výběr zajímavých a praktických témat • - nechat mu zvolit úkol - zoodpovědnost za svůj projekt • - hry • - vzbuzení přirozené zvědavosti – vzbuzení zájmu (badatelské úlohy) • •Posílení vnější motivace • - odměna (jednička, plus, drobný dárek) • - výhoda (volba otázky apod.) • x nesmím odměnou vnější motivaci podkopat • - uznání a pochvala (posílení žákovy prestiže ve třídě) • - zdůraznění užitečnosti pro další život (povolání) – př. bez psaní všemi deseti se sekretářka neobejde motivace Posilujeme motivaci žáků (Kyriacou, 2004) • = výměna názorů mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, tj. mezi učitelem a žákem a mezi žáky navzájem • • - co je jejím cílem: dosažení VVC • - řídí se pravidly • - omezená (prostorově a časově (Průcha, 2002) • - nesouměrná • •Typy: verbální, neverbální, komunikace činem • • • B) Komunikace -východiska: školní řád, pravidla třídy (nemusí jich být mnoho, ale důsledně je dodržovat!) • •Učitel určuje: Økdy bude mluvit (bere si slovo, přerušuje, usměrňuje…) Øjak bude žáky oslovovat (SŠ: vykání x tykání) Øs kým bude mluvit (vyvolává žáky) Øtéma hovoru (cíl: naplnění VVC) Øjak dlouho bude mluvit Økde bude mluvit Øzda u toho bude sedět, stát, chodit mezi žáky • Pravidla komunikace na ZŠ •Žák má právo: Ømluvit když je tázán (učitel mu udělil slovo) Ømluvit s tím, kdo mu byl určen (nebavit se v hodině!) Ømluvit k tématu (o tom, co mu řekl učitel) Ømluvit jak dlouho mu bylo určeno Ømluvit tam, kde mu to bylo určeno (nepřesouvá se po třídě) • • •Pravidla je třeba: 1) nastavovat se žáky (začátek školního roku, vylepení ve třídě) • 2) formulovat je individuálně dle třídy a organizační formy výuky • 3) myslet na zapamatování - raději méně, ale důsledně je dodržovat • •…omezená -časově - hodinová dotace x rozsah učiva - odpadávání hodin (ztráta 10-20% => méně času na rozhovor, spíše sdělování, písemná komunikace (procvičování a zkoušení) => zúžení pedagogických kontaktů (Mareš a Křivřivohlavý, 1995) • Komunikace na ZŠ je… •…nesouměrná • – 1učitel x třída (20 – 35 ) žáků) => učitel s třídou komunikuje jako s celkem (masová komunikace?) • – učitel učí ve více třídách – komunikuje s více partnery • (výzkum J. Průchy, 1989 – 1 učitel v průměru vyučuje 226 žáků) • – učitel je při komunikaci dominantní – je aktivnější, pokládá mnohem více otázek, usměrňuje diskuzi apod. • dle výzkumů 2/3 času pro komunikaci v hodině vyplní učitel • Počet žáků vyučovaných jedním učitelem Procento učitelů do 100 žáků 6,3% 101-200 žáků 43,2% 201-300 žáků 21,0% 301-400 žáků 26,3% Nad 400 žáků 3,2% Zdroj: Průcha, 2002 -výzkum Slavíka a Šmidtové v hodinách VV - komunikaci v hodině tvoří: 1/3 – monolog učitele (výklad), 1/3 – činnost žáků řízená učitelem, 12% dialog • -výzkum komunikace na ZŠ ve Finsku, v různých hodinách: verbální komunikace 70% učitel, 23% žáci, 7% práce žáků bez mluveného projevu • => s vyššími ročníky klesá podíl žáků a roste podíl učitele • - také sledována obtížnost jednotlivých komunikačních úseků – vyšší kognitivní úroveň – nové učivo, monolog učitele • x komunikační aktivita žáka může znamenat nižší kvalitu • • •Pokud učitel mluví mnoho, žák málo, pak klesá: vúroveň mluveného projevu žáků (gramatická, stylistická….) vúroveň odborného vyjadřování vkomunikační dovednost jako celek => komunikační kompetence) » » • • • = výměna informací pomocí znaků (řeč, písmo) => zvuková (mluvená) a písemná • - zúčastněné osoby: komunikátor (mluví, píše) a recipient (příjemce) • - mluvení a psaní x naslouchání a čtení • KÓDOVÁNÍ DEKÓDOVÁNÍ • • - FÁZE: 1) záměr (co chci sdělit) • 2) vlastní sdělení – slovní formulace a její smysl • 3) příjemce naslouchá nebo čte • 4) dekóduje sdělení a snaží se pochopit jeho smysl • • - důležitý je nejenom co má být sděleno (obsah sdělení), ale také způsob jakým je informace sdělena (forma sdělení) 1. Verbální komunikace -studuje ji paralingvistika • -Kritéria: intenzita hlasového projevu (jak hlasitě komunikátor mluví) • tón hlasu (jak vysoko mluví – poloha hlasu) • barva hlasu (vypovídá o emocích komunikátora) • délka projevu (jak dlouho mluví) • rychlost projevu (kolik slov za min řekne; • 3-leté dítě za den 15-20 tis. slov, dospělý muž 10-12 tis. slov, dospělá žena 26 tis. slov) • přestávky v projevu (Dělá přestávky? Frázuje do celků?) • akustická náplň přestávek (ticho, nebo ehm…………..) • přesnost projevu (špatná výslovnost, větná skladba atd.) • způsob předávání slova (Skáče do řeči?) Formální stránka verbálního projevu • = výměna informací bez použití znaků (řeč, písmo) • • - 8 způsobů neverbální komunikace: • 1) pohledy (řeč očí) • 2) výrazy obličeje (mimika) • 3) pohyby (kinezika) • 4) fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla) • 5) gesty (gestika) • 6) dotekem (haptika) • 7) přiblížením či oddálením (proxemika) • 8) úpravou zevnějšku • • 2. Nonverbální komunikace •Co se z ní dozvím? •Emoce (pocity, nálady, afekty) •Záměry (sblížit se x distancovat) •Jaký chce komunikátor vytvořit dojem •Jak chce ovlivnit recipienty – jejich postoje, přesvědčení, zájmy apod. • • = jak se k sobě učitel s žákem chovají (jaké postoje vyjadřují svým jednáním) • •Žáci vnímají: přesnost učitele (příchody a odchody z hodin) • přípravu na hodinu (poskytl jim kvalitní základ?) • jak se chová při diskuzi (připustí i jiný názor?) • jak žáky hodnotí (známkování, výchovné postihy – má na všechny stejný metr) • • „Za každého mluví jeho činy ne slova“ • • • 3. Komunikace činem 1)Nejenom slyšet, ale především naslouchat: • nebýt pasivní, ale aktivní – „zajímá mě to, co mi říkáš“ • - dozvíme se fakta, ale i představy, postoje, osobní názory, přesvědčení ale i předsudky •Příklady: •Na přednášku chodí 15 lidí. fakt •Nemyslím si, že všichni studenti odevzdají vyplněné dohody včas. představa • 2)Umět se vcítit do žákovy situace – - schopnost empatie • • • • Zásady komunikace s žákem 3)Respektovat osobnost žáka • - zajímá mě co s žákem dále bude, jak se bude dále rozvíjet své schopnosti • •4) Zaujímejte opravdový postoj • - být svůj, nepředstírat • 5)Buďte konkrétní • - platí ve všech fázích komunikace • • • • • • •Více o pedagogické komunikaci najde v …. •MAREŠ, Jiří & KŘIVOHLAVÝ, Jaro (1995): Komunikace ve škole. 1.vyd., Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro další vzdělávání učitelů, 210 s. ISBN: 80-210-1070-3. • •NELEŠOVSKÁ, Alena (2005): Pedagogická komunikace v teorii a praxi. 1.vyd, Praha: Grada, 172 s. ISBN: 80-247-0738-1. • •PRŮCHA, Jan (2005): Moderní pedagogika. 3. vyd, Praha: Portál, 481 s. ISBN: 80-7367-047-X. • • = psychická činnost, která umožňuje výběrové zaměření a soustředění vědomí na určitý objekt (LOKŠA & LOKŠOVÁ, 1999) • • - Pozornost úzce souvisí se zapamatováním => pozornost řídí přenos informací mezi senzorickou, krátkodobou pamětí a pamětí dlouhodobou při kódování a vybavování znalostí • •Fyziologický princip: -Vzruch se koncentruje v určitých částech mozkové kůry (OHNISKO OPTIMÁLNÍ VZRUŠIVOSTI), v ostatních částech nastane útlum • -Vzruch má tendenci se rozšiřovat do okolí („jako kruhy od kamene hozeného do vody“ = IRADIACE) + po okrajích šířícího se vzruchu nastane útlum => • Vzruch je postupně zatlačen do výchozího bodu (KONCENTRACE) • • C) Pozornost •=> Podstatou pozornosti je střídání VZRUCHU a ÚTLUMU •=> Umožňuje zaměřit se na objekty pro člověka důležité • -Jak dlouho člověk udrží pozornost závisí na věku => učitel musí hodinu přizpůsobit věku žáků (zařadit pauzy, cvičení na koncentraci pozornosti a relaxační cvičení) 1) NEÚMYSLNÁ = MIMOVOLNÁ - pasivní = vzniká a udržuje se bez vědomého úmyslu člověka - prvotní forma pozornosti - závisí na vlastnostech předmětu mimovolního zájmu (síla podnětu, kontrastu mezi podněty, přerušovaném působení podnětu, změně a novosti podnětů a jevů, potřebách a zájmech) 2)ÚMYSLNÁ = VOLNÍ - aktivní = vědomě zaměřená a řízená (vyberu si objekt a na ten se soustředím) DRUHY POZORNOSTI • 1) ROZSAH – kolik objektů pozornost obsáhne • - větší celky, které jsou tvořeny více prvky učit systematicky, vysvětlovat dle vnitřních vztahů => snazší pochopení a zapamatování • • 2) INTENZITA (NAPĚTÍ) – jak moc se na určitý objekt soustředím • => výrazný vzruch v mozkové kůře a současně útlum ostatních částí • • 3) STÁLOST (DÉLKA POZORNOSTI) = doba, po kterou se soustředím na jeden nebo více objektů • - výkyvy: min 0,3 s x max 2 - 8 s. • - pozornost se může přenášet i na jiné objekty • • 4) ROZDĚLOVÁNÍ – pozornost je rozdělována mezi 2 současně probíhající aktivity • - v kůře dominantní ohnisko vzruchu x útlum v jiné části je pouze částečný • - 1 nebo obě činnosti jsou zautomatizované • Charakteristiky pozornosti • • 5) PROPOJOVÁNÍ = rychlé přerušení jedné činnosti a zapojení do 2. => pozornost je pružná • - v předchozím ohnisku nastal útlum a -> nové • • 6) FLUKTUACE – střídavé oslabování a zesilování pozornosti zacílené na stejný objekt • -> při velkém soustředění na práci a delším zaměření na jeden objekt • princip: přirozené střídání vzruchu a útlumu v kůře • • 7) KONCENTRACE (SOUSTŘEDĚNOST) = pozornost intenzivně soustředěná na jeden objekt • - primární ukazatel výkonnosti žáka => lze měřit (škrtací testy, číselný čtverec, počítací zkoušky apod.) • - nejvíce podléhá vlivu únavy • • •Na co se žák v hodině musí soustředit? • - na výklad učitele • - na odpovědi spolužáků • - na formulaci vlastních odpovědí • - na prohlížení názorných pomůcek • • • • Žákova pozornost ve škole • A) VNITŘNÍ PODMÍNKY •celkový tělesný stav •psychické stavy a nálady •vůle •emoce a zájmy •stupeň náročnosti úlohy • • B) VNĚJŠÍ PODMÍNKY •pracovní prostředí •sociální prostředí •síla, intenzita a délka působení podnětu •novost, neočekávanost a malý výskyt podnětu Co ovlivňuje pozornost? Pro vznik pozornosti mají velký význam vnější podmínky, pro udržení vnitřní! Více o pozornosti viz: LOKŠA, Jozef & LOKŠOVÁ, Irena (1999): Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Přeložil Jakub Dobal, 1. vyd. Praha: Portál, 208 s. ISBN 80-7178-205-X Další dovednosti učitele jako manažera vyučování •2) organizační schopnosti => organizuje ostatní, aby dosáhli co největší produktivity •3) koncepční dovednosti – celostní vnímání – úkol vnímá jako celek – řídí a slaďuje zájmy jednotlivců v rámci celku • •LOKŠA, Jozef & LOKŠOVÁ, Irena: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole: cvičení pro rozvoj soustředění a motivace žáků. 1. vyd, Praha: Portál, 1999, 199 s. ISBN: 80-7178-205-X • •KYRIACOU, Chris: Klíčové dovednosti učitele. 2. vyd, Praha: Portál, 2004, 156 s. ISBN: 80-7178-965-8 Kde najdete více