Barvy v češtině[1]


sémiotika barevného

barevné (pozitivní) - nebarevné (bezbarvé, šedé, šedivé, bledé)


barevnost oděvů ve středověku

-         šeré sukno, šeř

-         šarlat:  „Jedinéť smrt rovně měří, bez peněz každému měří, tak v šarlatu jako v šeři.“

-

Barevnost v jazyce

= barevná příznakovost:

 barevné sklo,  barevný, barevné dřevo, barevné kovy

„jazykově nebarevné“ věci


Jungmannův Česko-německý slovník:

 heslo barevný:

 dobře barevný člověk - „zhěda červený“

barevné pivo – opak od bledé pivo

barevné vlasy, obočí – tj. „tmavé, nebledé“


význam klamu a předstírání:

víc barvy než pravdy

často pod ovčí barvou tají se vlci loupežní

z dnešních dokladů: přiznat barvu

 muset s barvou ven

prototyp nebarevnosti v jazyce

šedá


prototyp barevnosti v jazyce

červená

      červit látky

červený = „obarvený na červeno“

kras- (rusky krasnyj) = „červený;  barevný“

psl. krasa = „lesk, červeň, barva ohně“ – kraslice


zabarvení tváře

frazémy zimou celý modrý, vzteky zelený, bílý jako stěna, rudý jako rak

mít dobrou barvu, nemít žádnou barvu

bledý = „nemající přirozenou, sytou barvu“; „nevýrazný, matný, nejasný“

bledé světlo

vypadá to s ním bledě

vidím to bledě, černě x růžově


zelená

být celý zelený

zelený démon, zelený přízrak



žlutá


modrá

dusil se, až zmodral

promodralý zimou

ve stč. též siný, sinalý (viz rusky sinij, polsky siny)

modřina

byl celý modrý; celý fialový

________________________________

[1] I. Vaňková, I. Nebeská, L. Saicová Římalová, J. Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku, Karolinum,
Praha 2005, s. 196n.