Vnímání času


orloj

z latinského horologium

orloista, orlojník


hodiny, hodinky


minuta, sekunda

z latiny: pars minuta prima = „část zmenšená první“;

            secunda = „druhá“, tj. část té první zmenšené části

vteřina

z ruské řadové číslovky vtoroj,

počeštěno na vterý (= “druhý“)

hodina

 stč. po maléj hodině, po dlúhéj hodině, v tu hodinu, v brzské hodině

držet černou hodinku

ve stč. Životech svatých Otců: „(…) čtyři hodiny v noci spáchu a čtyři na modlitbách klekáchu a
čtyři děláchu (…)“ – ukazuje na nestejnou délku hodin.

hodina utvořeno od základu hod podobně jako rodina je od rod

Boží hod vánoční

Hodina orlojová

závěť z poloviny 15. století: „(…) mají sě v lázni mýti hodinu orlojovú.“


dny v týdnu

slovo den –společné ide. jazykům, např. lat. dies, lotyš. diena, rus. ďeň, pol. dzień, čes. den.

dnieti – „rozbřeskovat se“ (dnes rozednívat se), dennicě – „jitřenka“

stč. týden, téhodne, témudni – tý(ž) + subst. den.

úterý – ze staré číslovky vterý, =druhý (rus. vtoroj).

sobota – z židovského sabbat = odpočinek, klid

latinské feria = sváteční, nepracovní den.


měsíce

-         pazdziernik – pol. říjen

-         sch. srpanj = červenec ; sch. rujan = září




roční období

vesna, léto, jeseň, zima

názvy jara: podletí, vesna,  jař (jěř, jaro)

jarý = „letošní, čerstvý“; jarý med – letošní med, jěřátko – letošní jehně


vztah k času

slovanské besěda

maďarské beszéd

prázdniti, čas prázdný, prázdnost, prázdněnie, krčemník, posvěcenník

kratochvíl(e), kratochvíliti