žVýuková metoda: systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáků vedoucích k dosažení výchovně vzdělávacích cílů. ž„cesta k cíli“ ž žPři volbě odpovídajících výukových metod je nutné vycházet z: žcelkového pojetí předmětu – jeho cílů, obsahu, žcílů a obsahu konkrétní vyučovací hodiny, úrovně fyzického a psychického rozvoje žáků – zvláštnosti třídy, skupiny (didaktická analýza), žzvážení vnějších podmínek. žvlastní zkušenosti. žUplatnění konstruktivistického přístupu ž ALE ž nutná vzájemná vyváženost s „klasickým“ přístupem – směřovat k vyváženému celku. ž ž Různorodost a pestrost užitých výukových metod. žOrientována kognitivně, podstatou je učinit výukový obsah pochopitelný, vést k podstatě problému. žPoužívá se tehdy, když se nemůžeme opřít o větší žákovské zkušenosti s daným problémem, tématem. žObecně v rámci OV o problematiku v tematických okruzích – Stát a právo, hospodářství, Mezinárodní vztahy a globální svět. žPředpokladem pro efektivní užití vysvětlování je provedení didaktické analýzy učiva (klíčové pojmy, jevy, generalizace) = co chceme vysvětlit. žSchéma klíčových vět, logických řetězců. žNutnost konkretizace, zjednodušování. žZvážení názorných pomůcek používaných při vysvětlování. žDostatečná hlasitost. žDynamika. žOdpovídající rychlost. žEmocionalita. žGestika, oční kontakt, pozor na parazitující slova. ž žEpická forma, oslovuje emocionální, prožitkovou stránku žákovi osobnosti. žDůležitá formativní stránka příběhů. žKratší epické příběhy, možnost retrospektivy. žUžít napříč všech témat OV, motivační aspekt, základ pro „badatelskou“ práci žáků, inscenační, simulační metody. žPříběhy v textové, audiovuzuální podobě. žPosiluje rozvoj představivosti, fantazie, prohlubuje „prožitek“ v rámci příběhu. žUvolňovací cvičení (zavření očí) žPříběh v první osobě. žUvedení do tématu (přivedení do prostředí) žPauzy v textu. žVyvedení z příběhu. žReflexe. žPatří k nejčastěji používaným metodám v OV. ž Verbální komunikace v podobě otázek a odpovědí učitele a žáků na příslušné výchovně-vzdělávací téma . žMůžeme používat ve všech tématech – tematických okruzích OV, odlišovat se bude zejména to, jaký typ výukového rozhovoru použijeme. žjsou specifickým typem učební úlohy, formulována v tázací podobě – je impulsem ze strany učitele, vede žáky k novému poznání, aktivitě, prohlubování vědomostí. žOtázky uzavřené žJak se jmenoval první prezident Československé republiky? žJste pro zavedení trestu smrti? žOtázky otevřené žProč je poptávková křivka klesající ? žJaké jsou příčiny vzniku šikany ? žJak můžeme vysvětlit fungování tržního mechanismu? žZnalost: KDO, CO,KDE, KDY žPorozumění: CO ZNAMENÁ, VYSVĚTLI… žAnalýza: JAKÉ JSOU ČÁSTI, ZNAKY, DŮKAZY žHodnocení: PODLE ČEHO POSUZUJETE, HODNOTÍTE, CO JI MYSLÍTE O žSyntéza (tvorba): JAK BYCHOM MOHLI PŘISPĚT, NAVRHNOUT, VYŘEŠIT žpřimět k přemýšlení všechny žáky žzapojování žáků, kteří se nehlásí 1 001 žčas na rozmyšlenou žhodnocení ž Rozhovor motivační žRozhovor vyvozovací (sokratovský) ž rozhovor opakovací žCíl: žák vysvětlí nutnost pravidel a jejich dodržování pro život společnosti žKde všude se v životě můžeme setkat s pravidly? žA co ve sportu? (pokud není uveden při první otázce, konkretizovat sport, se kterým žáci mají žáci největší zkušenosti, např. florbal) žJste spokojeni s pravidly (konkrétního sportu)? žJak by jste pravidla změnili? žJak by hra probíhala, kdyby neměla žádná pravidla? Když by si každý mohl dělat, co chtěl? žJak by mohl být určen vítěz a poražený pokud by pravidla neexistovala? žCo by se stalo, kdyby pravidla existovala, ale nikdo je nedodržoval? žKdo dbá ve sportu na dodržování pravidel? žJak by to bylo v dopravě, škole, státě pokud by zde nebyla pravidla nebo se nedodržovala? (vazba na předchozí příklady uváděné žáky v úvodní otázce, postupné zobecňování) žProč by naše společnost nemohla vůbec fungovat, podobně jako např. hra, pokud by zde žádná pravidla nebyla? žNa základě vybraného učebního textu určete: žI. jeho vztah k očekávaném výstupu RVP ZV, žII. specifický výstup konkrétní vyučovací hodiny, žIII. základní generalizace a pojmy (fakta). žIV. Navrhněte afektivní (hodnotové) cíle, které mohou být součástí tohoto tématu. ž žÚkol (pokračování) 1)Na základě vymezených generalizací, pojmů formulujte klíčové věty, logické řetězce. 2)Navrhněte způsob konkretizace některých abstraktních pojmů. 3)Vytvořte jednoduchý zápis. 4)Pro dané téma formulujte sérii otázek pro motivační,vyvozovací (dle charakteru tématu a stanovaných cílů), opakovací rozhovor. 5) Sestavte koncept scénáře hodiny (možnost aplikace dalších aktivit, metodických postupů vedoucích žáky k vymezeným výchovně vzdělávacím cílů) 6) 6) 6) ž ž ž ž ž ž ž ž ž žTéma: Globální ekologické problémy žRVP: uvede některé globální problémy, popíše jejich hlavní příčiny žSpecifické výstupy: na konkrétním příkladu demonstruje dopady G.E.P. na život obyvatel a životní prostředí, vlastními slovy vysvětlí projevy a možné příčiny G.E.P, vyjmenuje současné G.E.P. ž„G.E.P. vedou k celkovému zhoršování životního prostředí, což se projevuje nenahraditelným mizením rostlinných i živočišných druhů a ohrožují i samotnou existenci člověka.“ ž LOGICKÝ ŘETĚZEC žLhostejnost, sobectví (k přírodě, budoucím generacím) – znečišťování živ. prostředí – zhoršení životních podmínek – zánik některých rostlin, živočichů – ohrožení existence člověka ž„V důsledku používání freonů dochází ke zmenšování ozonové vrstvy.“ ž LOGICKÝ ŘETĚZEC žVypouštění freonů – zmenšování ozonové vrstvy – pronikání UV paprsků – mohou způsobit rakovinu kůže. ž KLÍČOVÁ VĚTA žHlavní globální ekologické problémy jsou: globální oteplování,devastace přírodních zdrojů, zmenšování ozonové vrstvy, znečišťování životního prostředí. Globální ekologické problémy Globální oteplování Znečišťování životního prostředí Zmenšování ozonové vrstvy Devastace přírodních zdrojů Konkrétní fakta o skleníkovém efektu (množství skleníkových plynů, tání ledovců, zvyšování mořské hladiny ),chemických zplodinách, ekologických katastrofách, vykácených pralesech, stavu ozonové vrstvy. žUvědomí si hrozbu vyplývající z G.E.P. a svým jednáním bude usilovat o zmírnění jejich dopadů. ž žZ fotografií určí o jaký G.E.P. se jedná. žReportáž o ekol. katastrofě – společný rozbor textu zaměřený na příčiny a důsledky této katastrofy. žNa internetu (v tisku) vyhledá konkrétní příklady - projevy jednotlivých G.E.P. (u nás i ve světě) žPokusí se vysvětlit příčiny daného G.E.P. ž žVýukové metody: brainstorming (diskuse), výukový rozhovor, vysvětlování, práce s textem, samostatná práce žFrontální výuka, skupinová práce (dvojice) žFotografie, texty, tabule, sešit žKomparace vyučovacích hodin žVymezení cílů a obsahu probírané látky, zdůvodnění použitých metod - porovnání z hlediska přípravy a následné realizace. žKomparace mikrovýuky a běžné vyučovací hodiny. Průběh jednotlivých fází vyučovacího procesu (motivace, expozice, fixace). Možno se zaměřit na rozdílnost organizačních forem, volby použitých metod, pomůcek, diferenci v činnostech žáků, případně učitele, klimatu ve třídě. U mikrovýstupu nutná sebereflexe s použitím zpětné vazby od žáků. 1.připravenost na výuku – soustředěná pozornost 2.souvislosti, pozitivní motivace k učení 3.náplň hodiny 4.popis cílů výuky 5.příjem informací 6.zpracování informací 7.prezentace naučeného 8.reflexe 1.naučit se pochopit 2.zopakovat 3.zkontrolovat 4.aplikovat 5.položit doplňující otázku žAKTIVISTÉ žMají rádi činnost, rychle, bez váhání se zapojují do procesu učení, vnímaví, přístupní všestranným názorům, nadšení z nového poznání, rádi vysvětlují, rozhodují a vedou ostatní. Mívají tendenci jednat bez rozmyslu a bez hlubšího zvažování následků. žHlavním postojem je „všechno jednou vyzkoušet“. žJejich nedostatkem je nižší schopnost soustředění, nejsou příliš pečliví a důslední v práci, nemají rádi dlouhodobé úkoly a pasivní účast žNejlépe jim vyhovují skupinové práce, hry a simulace, praktické činnosti, případové studie, problémové vyučování, hraní rolí, zapojení v projektu žpři učení získávají nové zkušenosti a dovednosti, ze kterých se mohou poučit žje nová látka krátká a situační „teď a tady“, když soutěží, když soutěží, procvičují, hrají role žaktivity vedou k určitým změnám, vzrušení (při pokusech), zábavě žjsou středem dění, mohou se předvádět, jsou mluvčím, moderátorem, organizátorem žse učí novou látku bez omezení učitelem žmohou dostatečně uplatňovat své myšlenky a řešení problémů žjsou obklopeni tvořivým, podnětným prostředím ž žje učení pasivní, bez aktivních prvků (přednášky, monology…) žnemohou se zapojit žmusí systematicky analyzovat, syntetizovat, teoreticky zpracovávat zadané studijní oblasti žpracují formou samostatného učení žmusí pracovat systematicky a přesně podle zadaní žje téma příliš „teoretické“ žmusí opakovat stejnou činnost žmusí dodržovat dané instrukce, mají malý prostor pro vlastní tvořivost žse od nich vyžaduje precizní práce zaměřená na detail ž ž ž ž žMají rádi prostor k přemýšlení žReflektují, tzn. že ochotně přijímají, důsledně zvažují a odrážejí názory ostatních žJsou přemýšliví, rádi v pozadí třídí získané informace, opakovaně je posuzují žJsou tolerantní žPečlivě shromažďují informace z různých zdrojů, promýšlí je, pak teprve formulují závěry žJejich filozofií je opatrnost žNejvíce jim vyhovuje demonstrace nové látky, čtení, sledování videa, učení opakováním, sledování ostatních účastníků žMohou v klidu pozorovat probíhající aktivity žMohou stát v pozadí, sledovat prezentaci, video žMají dostatek času na vyjadřování a shromažďování informací žMají dostatek prostoru k posuzování a porovnávání výsledků svého učení žMají prostor na zpracování detailních, náročných analýz, zpráv, výzkumů žMohou diskutovat v klidu s ostatními žMají dostatek času, nemusí se pevně držet stanovených termínů žJsou postaveni do role aktivního účastníka vyučovacího procesu žMusí rychle reagovat bez možnosti přípravy, účastnit se neplánovaných akcí žMusí pracovat s nedostatkem informací a instrukcí žJsou v časovém stresu žMusí učinit unáhlené závěry žMají rádi teorii a fakta, milují racionalitu, logiku a abstraktní myšlení žJsou objektivní, mají rádi přesná zdůvodnění žPřístup je principiálně logický, odmítají cokoli, co s tím není v souladu žProblémy studují a posuzují systematicky, řeší je krok za krokem žMají tendenci pracovat precizně a dlouho žRádi používají fungující principy, postupy,předpoklady,teoretické modely a systémy žNejlépe jim vyhovuje teoretická přednáška, diskuse, debaty, samostatná práce, výzkumy, zpracování studií… žMají čas na systematický, dlouhý výzkum žProbíraná fakta a problémy existují jako součást již zpracovaných systémů, modelů, teorií žMohou prozkoumat základní metodologii,logické pozadí faktů žMohou řešit intelektuální problematiku žŘeší problematiku s jasně zadaným cílem žJsou jim předkládány zajímavé nápady a myšlenky žMusí pracovat na nahodilých úkolech nebo na úkolech, kde není daný jasný cíl práce a význam žMusí pracovat na úkolech, kde musí vyjadřovat emoce a pocity žMají nedostatek času k posouzení vhodných principů… žÚkoly jsou příliš jednoduché žMusí pracovat v intelektuálně nevyrovnané skupině ž žMají rádi, když mohou získané informace okamžitě využít. žJsou praktičtí, rádi dělají účelná rozhodnutí žJejich filozofií je: „Vždy existují lepší způsoby“ žS nadšením zkoumají nové nápady, snaží se o jejich přímou aplikaci žNejlépe jim vyhovují případové studie a příklady z praxe, praktická cvičení a projekty, hraní rolí, simulace, exkurze ž žMají příležitost okamžitě využít to, co se naučili žUčí se postupům a technikám žMají vzor, jemuž se chtějí vyrovnat žNové informace si mohou vyzkoušet žTéma je zřetelně stanoveno žNemají možnost praktického uplatnění látky žNeznají přesné zadání, postupy, zásady práce žStále se opakuje stejná látka žVýsledky výuky považují za zbytečné žPodle způsobů vnímání žZrakový styl preferuje zrak, poté sluch a hmat žSluchový typ preferuje informace získané sluchem. Potřebují klid, pokud je hluk, špatně se soustřeďují žPohybový typ potřebuje pohyb – praktické opakování, manipulaci s předměty, aplikaci teorie na praktické činnosti ž žPodle A. Gregorce je způsob učení projevem schopnosti mozku přenášet informace. Mezi určující faktory řadí způsob, kterým sdělovanou zprávu vnímáme a uspořádání informací, se kterým se setkáme. žNaše vnímání může být buď abstraktní (rozumové, citové nebo intuitivní) nebo konkrétní (tj. pomocí smyslů) žUspořádávací schopnosti jsou způsoby, jakými získaná fakta zpracováváme, třídíme a používáme. Třídění může být buď sekvenční ( lineární, postupné a metodické) nebo náhodné (nelineární, přeskakující a různorodé, data jsou zpracovávána simultánně a holisticky) ž žKonkrétně sekvenční žZískává informace pomocí přímé smyslové zkušenosti, myšlení je metodické. K úkolům přistupuje zodpovědně. Vyhovuje mu detailní, pečlivá práce, organizace a přesné třídění do kategorií. Nezajímá se o abstraktní teorie a vyjadřuje se hlavně písemnou formou žAbstraktní sekvenční žije v abstraktním, neskutečném světě myšlenek, teorií. Skutečnost se skládá s pojmů jako spravedlnost nebo mír. Jeho myšlení je logické a analytické, hodnotící. Má výbornou schopnost srovnávat, kategorizovat. Je schopen provádět syntézu informací a idejí. žAbstraktní náhodný ž Svět tohoto typu je světem pocitů dojmů a představ. Student má dobrou intuici, rozezná náladu a atmosféru. Myšlenkové postupy jsou založeny na pocitech, které v něm vyvolávají okolní skutečnosti. Snadno navazuje kontakty s ostatními. Komunikuje sdílením osobního prožitku, prostřednictvím metafory, příběhu, symbolu, poezie, hudby. Nemá rád rutinní práci žKonkrétní náhodný žVýchozím bodem je pro něj reálný svět. Instinkt a intuici používá k objevování věcí. Jeho myšlenkový proces je impulsivní, dělá intuitivní skoky. Je rozený experimentátor, nachází překvapivá a nekonvenční řešení. žPovzbuzení žParafrázování žZrcadlení žShrnutí ž