Pedagogicko–psychologická diagnostika
PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.


Psychologická diagnostika
n Diagnostická činnost – souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu
(psychický stav jedince).
n Diagnostická činnost – proces, který jde od metody k reakcím (chování) a od reakcí k vlastnostem
osobnosti. První část měření a pozorování, druhá část interpretace a hodnocení.
n
nDiagnóza může mít určité cíle:
nurčení stupně vývoje
nzjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy
nzjištění individuálních zvláštností osobnosti
nzjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů
nprognóza či predikce
n
n Diagnóza statická x Diagnóza dynamická
n (popisující status quo) (postihuje jevy ve vztazích a ve vývoji)
n
n

Psychodiagnostické metody
n Klinické metody
n Pozorování
n Rozhovor
n Anamnéza
n Analýza spontánních produktů
n
n Testové metody
n Výkonové testy
n Testy inteligence
n Testy speciálních schopností (paměť, kreativita, verbální schopnosti, organicita…)
n Testy vědomostní (didaktické testy)
n Testy osobnosti
n Projektivní testy (verbální, grafické, testy volby)
n Objektivní testy
n Dotazníky
n Posuzovací stupnice
n
n Přístrojové metody (detektor lži)

Detektor lži
n Přístroj tvoří speciální zařízení měřící pulz, tlak, odpor kůže a průběh dýchání. Pokud
vyšetřovaný lže a uvědomuje si to, jeho tělo vytváří stresovou reakci. To se projeví změnami,
například zrychlením pulzu nebo pocením. S použitím detektoru musí vyšetřovaný souhlasit. n
http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/01/19/pripad-anicka-takto-testovali-hlavniho-pod
ezreleho/

Historie testování
n před naším letopočtem – Čína testování státních úředníků, vysoká úmrtnost
n 1890 – J. M. Cattel poprvé použil slovo test
n 1905 Binet-Simonův test – zachycení dětí do zvláštní školy ve Francii
n 1916 – poprvé použil inteligenční kvocient, poměr mentálního a chronologického věku
n Army Alfa
n Army Beta

Testové metody
n Test – standardní postup, při kterém u probanda navozujeme diagnosticky cenné jevy, které
registrujeme tak, že je možné výsledky různých probandů srovnávat. (Říčan)
n
n Test – objektivní a standardizované měření vzorců chování. (Anastasiová)
n
n Test je standardizovaná metoda pro vyšetření duševních funkcí, schopností a osobnosti s možností
zachytit jejich stav, změny a poruchy. (Kondáš)
n
n Test musí splňovat čtyři kritéria – objektivita, standardizace, reliabilita, validita!!!

Objektivita
n Test je objektivní, pokud jeho výsledky jsou nezávislé na osobě, která jej předkládá a
vyhodnocuje. Instrukce a podmínky pro práci s testem musí být pro všechny testované osoby stejné.
n Objektivita testu zahrnuje též možnost či nemožnost záměrného zkreslení výsledku testu
vyšetřovanou osobou. Častá snaha dosáhnout lepších či horších výsledků testu.
n Pomocné škály, lži-skóre, atd…
n
n Paradox objektivity
n objektivita při vyhodnocení testu x možnost záměrného zkreslení ze strany vyšetřovaného

Standardizace
n Dva významy:
n 1. Širší pojetí – standardizace jako souhrnné označení pro zjištění reliability, pro validizaci,
stanovení norem, prověření účinnosti jednotlivých částí testu, stanovení jednotné instrukce a
způsobu administrace.
n 2. Užší pojetí – standardizace jako normalizaci, tedy stanovení norem testu.
n Normalizace – možnost srovnání individuálních výsledků s normami získanými vyšetřením velkého
reprezentativního vzorku osob. Norma chápána statisticky jako průměrný výkon či typická reakce
příslušné populace.
n Hrubé skóry se převádějí na vážené skóry, typickým zástupcem jsou percentily, decily…

Reliabilita
n Reliabilita – spolehlivost, se kterou test měří, posouzení vhodnosti nástroje, makropohled x
mikropohled, gumové měřidlo. Jde o přesnost měření bez ohledu na to, co test měří.
n Co splňuje reliabilní test?
n Stabilita v čase – „test-retest“ reliabilita, korelační koeficient nesmí klesnout pod 0,8,
výsledek testu je určován respondentem, jeho výkonem či vlastnostmi a nepodléhá vlivu náhodných
faktorů.
n Ekvivalence – metoda paralelních testů, výsledky téhož testu, sejmutých v krátkém časovém
odstupu, koeficient ekvivalence nesmí klesnout pod 0,8.
n Vnitřní konzistence – „split-half“ metoda, půlení testu, vychází z předpokladu homogenity testu.
Delší test (více položek) bude vždy reliabilnější než jeho kratší verze.

Validita
n Validita – platnost testu – udává, zda test skutečně měří, to co měřit má, resp. co deklaruje.
Jedná se o korelaci mezi testem a vnějším kritériem.
n
n Druhy validity:
n empirická (praktická)
n paralelní (souběžná)
n predikční (prognostická)
n pojmová (konstrukční)
n inkrementální

Časté situace v ped.-psych. diagnostice
n
n Diagnostika školní zralosti
n Poruchy inteligence
n Specifické poruchy učení
n Kariérové poradenství
n Rodinná diagnostika
n Diagnostika vztahů v malé sociální skupině (obvykle ve třídě)

Diagnostika školní zralosti
n Tři hlediska:
n oblast rozumová
n oblast citová
n oblast sociální
n Příčiny nezralosti:
n nedostatky ve výchovném prostředí (deprivace x retardace)
n nedostatky v somatickém vývoji
n nevyrovnaný až neurotický povahový vývoj
n raná poškození CNS
n podprůměrný intelekt

Inteligence
nInteligence jako komplexní vlastnost, zahrnuje:
nschopnost myslet
nschopnost učit se
nschopnost zvládat požadavky společnosti (školy)
nPredikční schopnost testů inteligence ve vztahu ke školnímu výkonu je 70 procent.
nV průběhu vývoje se intelektové schopnosti nemusí vyvíjet rovnoměrně, kolem 15 roku vývoj
vrozených možností ukončen (dvě složky inteligence krystalická x fluidní).
nVerbální (slovně číselné schop.) x neverbální (pohybově prostorové)
nLevá hemisféra – centrum zpracování slovních a číselných symbolů, logického, abstraktního myšlení
a řešení problémů.
nPravá hemisféra – významná pro zpracování neverbálních podnětů, zaměření pozornosti.
n

Struktura inteligence
nDílčí komponenty inteligence ovlivňující školní výkon:
ØÚroveň zrakové a sluchové percepce
ØPaměť
ØVerbální inteligence (slovní porozumění, slovní plynulost, schopnost jazykového cítění)
ØMatematická inteligence (porozumění podstatě čísla, paměť pro čísla, počtářské dovednosti,
matematické uvažování)
ØObecné myšlení
ØPlošně prostorové schopnosti
ØIntrapersonální inteligence
ØInterpersonální inteligence (sociální)

Podprůměrně intelektově nadané děti
n Děti s IQ 71 – 85, v populaci asi 13%, schopné zvládnout nároky ZŠ, pokud k tomu mají vhodné
podmínky.
n Při nástupu do školy (i s odkladem), jejich uvažování je egocentrické, ovlivněné emocemi a
nápadnými znaky posuzované situace (prelogické stadium), nedovedou uvažovat o více aspektech
problému současně. V pozdějších letech problémy s abstrakcí, zobecněním, zvládají konkrétní
situace.
n Preferují mechanickou práci a doslovné memorování, jsou více závislé na vedení a podpoře učitele,
spíše selhávají při samostatné práci, nejsou flexibilní, stereotypně uplatňují postup, co se již
naučily. Mohou se jevit jako líné (rezignace), často používají metodu hádání (pokus – omyl).
n Odlišit výchovnou zanedbanost!

Podprůměrně intelektově nadané děti
n Je třeba objektivně zjistit, jaké má dítě schopnosti.
n Komunikace s rodiči, upravit jejich nereálná očekávání, nepřiměřené nároky,…
n Nelze zvýšit nadání, ale lze je naučit lépe využívat svých schopností.
n Emoční podpora, zabránit rezignaci, zabránit srovnávání, oceňovat i i drobnější úspěchy, kladně
motivovat.
n Činnost, jež dítěti jde, v níž je dobré.
n Vhodná třída, v níž se může učitel dítěti věnovat, individuální vzdělávací plán.
n

Poruchy inteligence
n Mentální retardace dle MKN-10
n F 70 – lehká mentální ret. IQ 50-69 úroveň 12 let
n F 71 – středně těžká mentální ret. IQ 35-49 úroveň 6 let
n F 72 – těžká mentální ret. IQ (20-34) 2-3 roky
n F 73 – hluboká mentální ret. IQ pod 20
n
n Komplexní inteligenční test (např. Wechsler) + posouzení adaptivního chování!
n Herní diagnostika
n
n Odlišit: deprivace, SPÚ, autismus
n

Nadprůměrně intelektově nadané děti
n IQ 130 a vyšší (2% školní populace), od malička jsou zvídavé, velmi se vyptávají, přesahují rámec
běžných dětských zájmů, v uvažování jsou samostatné, flexibilní, dovedou dobře zobecňovat i
aplikovat pravidla na různé situace.
n Diskrepance mezi intelektovým a sociálním vývojem, mezi inteligencí a sociální zralostí.
n Výrazná osobnost s vlastním názorem, nezávislé na ostatních, sebejisté, uzavřenější, hůře
přizpůsobivé až individualistické, problémy v oblasti sociální integrace, se začleněním do skupiny,
nebývají obvykle příliš oblíbené mezi vrstevníky.
n V běžné třídě mohou působit problematicky svým dotazováním, prezentováním svých znalostí, hájením
svého názoru, ochotou polemizovat. Běžné tempo, opakované vysvětlování je nudí, přestávají dávat
pozor, ztrácejí zájem. V průběhu ZŠ se obvykle nepotřebovali připravovat, takže si neosvojí
potřebné studijní návyky, které jim později chybí.

Specifické poruchy učení
n Děti neprospívají jen v nějakých oblastech.
n Selhávají v jednoduchých úkolech, ač zvládnou úlohy složitější.
n Jde o vývojovou poruchu.
n V období adolescence dochází obvykle ke zlepšení, ke srovnání, je třeba problémy upravovat a
kompenzovat již v průběhu ZŠ.
n Terapie – nácvik dovedností a jejich kompenzace jinými schopnostmi či speciálními

Specifické poruchy učení
nDyslexie = specifická porucha čtení
nDysgrafie = specifická porucha psaní
nDysortografie = specifická porucha pravopisu
nDyskalkulie = specifická porucha počítání
n
n

Specifické poruchy učení
n Diferenciální diagnostika musí vyloučit tato postižení:
n postižení zraku, sluchu, motoriky
n mentální retardace
n nepříznivé vlivy prostředí
n ani jiné psychické poruchy (emoční, sociální…)
n
n rozhovor s rodiči
n rozhovor s dítětem
n komplexní test inteligence
n speciální zkoušky jednotlivých výukových schopností
n

Kariérové poradenství
n předběžný profesní zájem
n znalosti a informace o různých povoláních
n školní prospěch
n přání a očekávání rodičů
n doporučení školy
n vyšetření inteligence – může být orientační, skupinové, obvykle psané testy
n obrázkové testy zájmů o povolání
n testy zájmů
n testy emoční stability/ lability, schopnost pracovat ve stresu
n škály sebehodnocení a motivace

Rodinná diagnostika
n rozhovor
n kresba
n sourozenecké pořadí
n pozorování rodinné interakce
n Rodinné konstalace – B. Herlinger
n Ostrov rodiny – Z. Rieger
n Scénotest
n Metoda tří přání