Charakteristika sociálně-výchovného působení některých církevních řádů

 

Působení církevních řádů

 

Milosrdné sestry P. Marie Jeruzalémské

Jejich vznik datujeme do 13.století a souvisí s působením tzv. křižáků při křížových výpravách, konkrétně se staly součástí řádu německých rytířů. Původní záměr řádu byla starost o poutníky do Svaté země. V období reformace řád zanikl, ale jeho obnova se uskutečnila v polovině 19. století. Sestry mají za úkol pečovat o postižené v sirotčincích, v ústavech, ve starobincích, v nemocnicích. Zabývají se i výchovnou činností ve školách. Charitativní činnost je společná i dalším řádům milosrdných sester (Vincentky, Boromejky, sestry sv Kříže). 

 Sv. Anežka Přemyslovna, sestra českého krále Václava I., nechala v Praze postavit ze svého jmění ženský klášter sv. Františka (klaristek) r. 1233, jehož úkolem byla péče o chudinu. Založila rovněž i rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Jejich úkolem byla péče o chudé, nemocné a poutníky.

 Jednota bratrská
Vznikla v polovině 15.století v Kunvaldu u Žamberka, za iniciátora je považován bývalý hospodářský správce emauzského kláštera Řehoř Krajčí = bratr Řehoř). Byla ovlivněna myšlenkami Chelčického a táborských kazatelů. Zpočátku, aby dosáhla uskutečnění evangelických zásad, odmítala násilí, obchod, zisk, ale i vzdělání (uznávali pouze četbu Bible), výchovu omezovala pouze na rodinu. Ke konci 15. století došlo k obratu názorů Jednoty vlivem působení reformace a humanismu. Opustila propagování dobrovolné chudoby, politické izolace, ale především odmítání vzdělání. Jednota se stala průkopníkem knižní kultury v českých zemích. Bratrské školství dosahovalo vysoké úrovně, kladlo důraz na kázeň, píli, pracovitost, počestnost, mateřský jazyk. K nejznámějším školám patřila škola v Ivančicích nebo v Přerově. Porážkou českých protestantských stavů v bitvě na Bílé hoře r. 1620 došlo k násilnému zrušení utrakvistického i bratrského školství.

 Jezuité
Ignác z Loyoly založil řád r. 1534 v Paříži, k potvrzení řádu papežem Pavlem III. došlo již r. 1540. Účelem vzniku jezuitů se stala kromě tradiční sociální činnosti (zakládání sirotčinců, péče v domech pro napravené hříšnice), dříve nazývanou skutky milosrdenství, i výchova mládeže, boj proti reformaci a uskutečňování misií. Činnost jezuitů byla ovlivněna usneseními Tridentského koncilu (1545 - 1563, na koncilu došlo k rozdělení západokřesťanské církve na protestanty a katolíky), které směřovaly k obnově ztracené autority katolické církve. Pedagogické úspěchy jezuitů měly svůj základ v učebním řádu Ratio et institutio studiorum Societatis Jesu. Jejich doménou se stalo střední všeobecné školství a univerzitní teologické vzdělávání. Výchovně - vzdělávací praxe probíhala v tzv. kolejích. Za hlavní kolej je považováno Collegium Romanum, významným bylo i Collegium Germanicum. Bezplatná výuka vedla k otevřenosti jezuitských škol i pro děti z chudých vrstev. Platilo se pouze za ubytování v konviktech (chlapci z bohatých rodin). Kandidáti kněžství, žijící v seminářích, měli vše zdarma. Ve vzdělávání kladli jezuité důraz na rozvoj latinského písemnictví, latina se stala hlavním jazykem. Didaktických úspěchů dosáhli užíváním metody opakování učiva, písemných prací a četby s výkladem. Svou oblibu získali prosazováním individuálního přístupu ke studentům (např. se zajímali o jejich volnočasové aktivity nebo je podporovali v době nemoci), používáním stimulativních vyučovacích metod (soutěže, divadelní představení) a pragmatickým pojetím výuky. Na své posluchače působili kázáním, zpovědí a výchovou. Důkladně a systematicky se věnovali přípravě jezuitských učitelů. Mezi nejznámější jezuitské koleje v českých zemích patřilo Klementinum v Praze a olomoucká kolej. Působení jezuitů velmi silně ovlivnilo evropskou barokní kulturu.

 Voršilky
V severní Itálii byl řád založen r. 1535 sv. Angelou Merici. Náplní činnosti řeholnic byla péče o výuku a výchovu dívčí mládeže. Původní záměr řádu se specifikoval na rodinnou křesťanskou výchovu. Hlavní zřetel se soustředil na projevování křesťanské lásky při výchově dívek a pomoc nemocným. Institucionálně školství voršilek působilo v lyceích, na gymnáziích, v učitelských ústavech, na hudebních a jazykových školách, v penzionátech atd.

 Piaristé
K založení řádu došlo působením sv. Josefa Kalasantského (de Calasanzio)r. 1597 v Římě. R. 1617 papež Pavel V. ustavil řád jako kongregaci chudých pobožných škol. Piaristé působili zejména v oblasti základního a středního školství. Na elementární úrovni bezplatně vyučovali v mateřštině, na gymnáziích byla vyučovacím jazykem latina. Jejich snahou bylo připravovat chlapce na praktický život (dívčí elementární školství měl pod patronací řád uršulinek, zakladatelkou byla Angela Merici ). Ve výuce prosazovali pokrokové vyučovací metody, rádi začlěňovali dramatickou výchovu. Stejně jako jezuité nepožadovali užívání tělesných trestů. V našich zemích vznikla první piaristická kolej r. 1631 v Mikulově, v Čechách se poprvé piaristé prosadili v Litomyšli. Čeští piaristé se zasloužili o rozvoj národního obrození a mnohých vědeckých oborů. Následkem postupné sekularizace školství v českých zemích v 19.století a vlivem finančních obtíží došlo k úpadku piaristických školských institucí.

 kongregace Školských bratří
Řád vznikl z popudu Jana Křtitele (sv. Jean Baptiste) r. 1684 ve Francii. Zaměřil se na vzdělávání nejchudší mládeže. V době hladu rozdal Baptiste zděděný majetek po zámožných rodičích chudým. Ve školách probíhala bezplatná výuka na křesťanských hodnotách. Přínos řádu lze nalézt v podpoře zavádění reálií a mateřštiny, v praktickém zaměření výuky a v péči o děti sociálně handicapované.

 Školské sestry de Notre Dame
Vznik řádu datujeme do Francie r. 1597. Kongregace působila v oblasti péče o zdravotně postižené a opuštěné děti, rovněž i ve výchově mládeže.

 Sestry Služebnice Neposkvrněného početí P. Marie
Počátky řádu směřujeme do Polska r. 1850. Původním posláním řeholnic se stala péče o nemocné, chudé a opuštěné děti. Postupně do své činnosti zapojily i práci v nemocnicích a sociálních ústavech.

 Salesiáni
Zakladatelem řádu byl sv. Jan Bosco (Don Bosco), který v italském Turíně r. 1841 vytvořil společnost salesiánů (podle sv. Františka Saleského). Řád dodnes působí v sociální oblasti, kde se stará o výchovu duchovně a hmotně ohrožené mládeže. Členové řádu nabízejí mládeži smysluplné trávení volnočasových aktivit. Důrazem na  křesťanské hodnoty se snaží vytvořit u mládeže pozitivní vztah ke společnosti, cílem je výchova dobrého občana a křesťana. Na výchovném působení participují jak duchovní, tak i laikové. V českých zemích se řád usadil díky činnosti Ignáce Stuchlého (r. 1927). Vedle salesiánů působí i Dcery Panny Marie Pomocnice - Salesiánky Dona Bosca. Svou činností jsou zaměřeny na výchovu dívčí mládeže. Působí v domovech mládeže, internátech a vyučují na školách různých stupňů.

Problémová otázka

Zkuste porovnat přínos církevních řádů v sociální oblasti v období středověku a v dnešní době.