Dějiny pedagogiky (přednáška)

Počátek novověku: humanismus a renesance

Společenské změny charakterizující novověk

Chrakteristika novověku

Politika
Velký vliv na rozvoj renesance měl pád Byzantské říše (dříve východořímské) r. 1453. Řečtí učenci prchli před islámskými Turky do italských zemí. Svým působením přispívali k oživení zájmu o antickou kulturu. Myšlenky antických autorů kromě nich uchovali a dále rozvíjeli arabští učenci (např. Aviccena zpracoval Aristotela).

Obchod
Důležitým podnětem se stalo uzavření obchodních tras islámskými Turky mezi Evropou a Asií přes Středozemní moře. Proto evropské námořní velmoce hledaly nové trasy. Portugalci objevili cestu do Indie obeplutím Afriky (Vasco de Gama, Magalhaes obeplul zeměkouli). Španělé vyslali Itala K. Kolumba na výpravu, která skončila znovuobjevením Ameriky. Civilizovaný svět začal vytvářet nové ekonomické teorie (merkantilismus) související s exportem a importem zboží.

Náboženství
V Evropě došlo k postupnému rozštěpení západokřesťanské církve na katolíky a protestanty (potvrzené na Tridentském koncilu r. 1545 - 1563). Sféry vlivu mezi protestanty a katolíky v Evropě definitivně vyřešila třicetiletá válka. Hlavními silami rekatolizace se společně s papežem stali Habsburkové, jezuité (protireformační činnost) a baroko (univerzální umělěcký sloh).

Věda
Vynález knihtisku Němcem Johannem Gutenbergem v polovině 15. století způsobil markantní rozvoj vzdělání, zvláště mezi laiky. Především měšťané zahájili svou emancipaci a prosadili víru ve vlastní schopnosti. Církevní víra v predestinaci (předurčení) přestala být nekriticky přijímána. Zájem se soustředil na člověka a jeho intelektuální rozvoj (humanismus). To se projevilo (i přes kruté pronásledování inkvizicí) například v astronomických objevech (Koperník, Kepler, Galilei). Ve fyzice bylo položeno nové paradigma Newtonovy mechaniky. Descartes přispěl k rozvoji racionálního myšlení, F. Bacon propagoval induktivní metodu a využívání experimentu ve vědeckém poznání. V medicíně Harvey popsal krevní oběh atd.

Školství
Církev ztrácela svůj monopol na vzdělání. Rostl zájem o laické odborné školy. Na univerzitách se začalo prosazovat exaktní poznání postavené na studiu přírodních věd, vznikly základy moderní vědy, kritického myšlení (Bacon).

Výroba
Zámořskými objevy nastal prudký rozmach obchodu, což vedlo k dalekosáhlým změnám ve výrobě. Byla opuštěna orientace na místní trh, nízce produktivní cechy nahrazovala manufaktura s účinnější dělbou práce a levnější výrobou. Více byly ve výrobě využity stroje. Centralizace výroby vedla k prudkému nárůstu městského obyvatelstva i k plošné rozloze měst (boření hradeb).

Kultura
Novověk je v Evropě spojován se vznikem renesance, na kterou navazovalo baroko. Renesance kladla důraz na rozum, vzdělání, obchod, odakz antiky, umožnila společenský vzestup měšťanstvu a tím vznik střední třídy, podpořila rozmach dopravy a migrace lidí (z venkova do měst = urbanizace, osídlováním nově objevených států = kolonizace). Postupné propojování světa vedlo ke vzájemnému poznávání a míšení různých kultur.

Problémová otázka

Zkusme se zamyslet nad otázkou, jaké oblasti lidské činnosti nejvíce přispívají k civilizačnímu pokroku?

Sociální a pedagogičtí myslitelé raného novověku

Představitelé humanismu a renesance

Vittorino Ramboldini da Feltre (1378 – 1446)
Feltre nezanechal po sobě žádné dílo. Stal se zakladatelem moderní školy v přírodě, průkopníkem idejí nové výchovy. Byl současníkem Mistra Jana Husa. Vedle učitelského zaměstnání zřídil ve svém domě v Padově, později v Benátkách, školu pro talentovanou mládež s dobrými mravy. Nepožadoval od nich školné. Finančně jej podporoval mocný mantovský vladař, Gian Francesco Gonzaga. Vychovával jeho děti a za peníze od Gonzagy zřídil další školu poblíž Mantovy, nazvanou „Dům radosti“. Sám finančně podporoval sociálně slabé, ale schopné děti. Jeho komplexní výchova spojovala prvky rytířské a klášterní, cílem byli renesanční lidé, schopní vládnout i pracovat, bojovat i obchodovat. V TV nechal denně cvičit děti v jízdě na koni, zápase, šermu, lukostřelbě, hře s míčem, běhu a plavání. Jako zábavu doporučoval rybolov, honitbu, simulaci bitev. Podle tělesné obratnosti svých chovanců usuzoval na bystrost ducha. Důraz kladl na otužilost (zahřát se pohybem je lepší než sedět u kamen), pohyb na čerstvém vzduchu, aktivitu chovanců a hygienu. Ve výuce zaměstnával pro každý studijní obor zvláštního specialistu. Feltre přednášel matematiku, astronomii, logiku, rétoriku, morálku a náboženství. Odmítal scholastiku, poněvadž chtěl učit žáky myslet, nikoli blábolit. Odměny a tresty vykonával podle znalosti charakteru svých chovanců. Vlastní finance rozděloval dlužníkům, vykupoval otroky, vybavoval chudé dívky věnem, navštěvoval nemocné, platil jim ošetření, orodoval za nespravedlivě obviněné, podporoval chudé. Mládež vyučoval ve vědách, morálce, náboženství.

Thomas More: 1478 - 1535
Anglický diplomat, kancléř, filozof, utopický socialista a právník. Proslavil se spisem Utopia, ve kterém podal kritiku tehdejší anglické společnosti a zároveň popsal ideu svého dokonalého státu. V díle si vysoko cenil výchovy. Právě ona má zaručit spravedlivou společnost zbavenou soukromého vlastnictví a peněz. More propaguje výchovu zaměřenou na vyváženosti teorie a praxe, na souladu všeobecného i odborného vzdělání. Dále si všímá trávení volného času. Hlásá permanentní zájmové vzdělávání dospělých. Požaduje povinnou školní docházku mládeže a speciální školní péči pro talentované jedince. Pouze svobodné vzdělávání vede k životnímu štěstí. Ačkoliv dosáhl vysokých státních funkcí, skončil jeho život na popravišti, poněvadž nesouhlasil se sňatkovou a církevní politikou anglického krále Jindřicha VIII.

Erasmus Rotterdamský (1446 – 1536)

Humanista, překladatel, učenec. Hlavním prostředkem vzdělání podle Erasma bylo studium latiny a řečtiny. Vzdělání dělil na slovní a věcné, prioritu měla gramatika. Vzdělání mělo význam i pro volný čas jako prevence před asociálními projevy mládeže. Preferoval výuku formou hry, cvičení paměti a zvídavosti dětí od útlého dětství. Svou činnost zaměřil na kritiku církevní dogmatiky a sociálních poměrů v církvi. Hodlal zbavit církev monopolu na vzdělávání. Proti scholastice použil metodu satiry. Odkaz Rotterdamského spočívá v humanistické filologii, kterou využil k revizi překladů autentických křesťanských textů. V praxi tak učinil překladem Nového zákona do latiny (poprvé se tak stalo sv. Jeronýmem ve známé Vulgátě).

Spisy: O způsobu studia. Důvěrné hovory. Chvála bláznovství. O výchově křesťanské ženy. O včasné a svobodné výchově dětí.

Juan Luis Vives: 1492 - 1540
Je považován za nástupce Quintiliana a předchůce Komenského. Úspěšně se pokusil zpracovat komplexní pohled na pedagogické jevy. Z jeho pedagogických názorů je třeba zdůraznit princip individualizace, názornosti, samostatnosti, psychologického a vědeckého přístupu a prvky sociální (např. spis O podpoře chudých adresovaný radním Brugg). Vzdělání považuje za službu zaměřenou ku prospěchu společnosti. ¨

Francis Bacon: 1561 - 1626
Proslavil se jako politik i propagátor objektivního zkoumání přírodních jevů. Ve vědeckém poznávání doporučoval používat experiment a metodu indukce. Jeho názory ovlivnily i systém vzdělávání, například v požadavku následování řádu přírody, v přímém pozorování jevů nebo v budování vědění na vlastních zkušenostech. Staré způsoby myšlení podrobil kritice, kterou rozvinul na charakteristice tzv. idolů: rodu, jeskyně, tržiště a divadla. Bacon je i autorem utopického díla Nová Atlantis, zaměřeného na popsání ideální společnosti. Zde mj. charakterizuje tzv. Dům Šalamounův jako centrum vědy a techniky. Necelých 40 let po Baconově smrti vznikla Londýnská královská společnost nauk.

Problémová otázka

Historické mezníky na poli kultury jsou protkány na svou dobu moderními nekonvenčními myšlenkami. Dokážeme si sestavit v chronologickém výčtu tyto dějinné, myšlenkově revoluční přístupy?

T. More a jeho názory na ideální stát