SPLBK_KSP1: Komunikace osob se sp 1 2) Vizuálně-motorické komunikační systémy: Znakový jazyk Termín „Znaková řeč“ Zákon č. 155/1998 Sb. o znakové řeči ® první antidiskriminační zákon znaková řeč ® znakový jazyk (ZJ) ® znakovaná čeština (ZČJ) http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb98155&cd=76&typ=r Zákon č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb08423&cd=76&typ=r novela zákona o znakové řeči právo neslyšících a hluchoslepých osob svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám definice základních pojmů neslyšící hluchoslepí definice komunikačních systémů český znakový jazyk ® základní komunikační systém těch neslyšících osob v ČR, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace komunikační systémy vycházející z českého jazyka ® znakovaná čeština, prstová ABC, Lormova ABC, daktylografie, Braillovo písmo, Tadoma,… Znakový jazyk X Znakovaná čeština znakový jazyk (ZJ) přirozený jazyk plnohodnotný jazyk vlastní pravidla, vlastní gramatika znakovaná čeština (ZČ) umělý jazykový systém kombinace gramatiky ČJ a znakové zásoby ZJ ukázka: http://www.ekotn.wz.cz/ znakový jazyk ► samostatný, živý jazyk se všemi znaky přirozeného jazyka vizuálně-motorický systém ® vnímaný i produkovaný ve vizuálně-motorické rovině mateřský jazyk neslyšícího dítěte neslyšících rodičů umožňující bezprostřední poznávání světa výzkum znakového jazyka USA počátky v 60. letech 20. století William Stokoe ® ZJ ustálený systém, který je nutno dodržovat a respektovat ® rozčlenění komponentů znaku ČR prof. Alena Macurová a doc. Miloň Potměšil ČJ v komunikaci neslyšících (FF UK Praha) znaky přirozeného jazyka znakovost znak zástupným symbolem pro něco jiného dvojí členění možnost rozlišit nejmenší jednotky nesoucí význam (znaky) možnost rozlišit morfémy na jednotky nižšího řádu, které význam nenesou, ale jsou schopny jej rozlišit (sport X ředitel) produktivnost omezený soubor prostředků a pravidel nekonečné množství spojení svébytnost schopnost jazyka oddělit se od aktuální přítomnosti (čas, podmínky, nepravda, přání) historický rozměr ontogenetický vývoj fylogenetický vývoj ZNAK nejmenší jednotka nesoucí význam lexém, morfém znaky rozložitelné na jednotlivé komponenty ® manuální a nemanuální nosiče charakteristika ZJ manuální nosiče (foneticko-fonologická stavba) tvar ruky pozice ruky pohyb ruky nemanuální nosiče mimika gesta pohyb hlavy způsob ukazování mluvní komponent pohyby úst odvozené z mluveného jazyka orální komponent vizuální obraz úst vytvářený v průběhu produkce znaku stálý, neměnný znak je bez jeho užití agramatický dělení znaků ikony vizuálně motivované znaky indexy zájmena, příslovce symboly arbitrární vztah mezi nosičem a znakem označení vlastností, dějů specifické znaky vyjádření emoce vyjádření různých stavů lidské psychiky vyjádření osobního postoje mluvčího k osobě, události a jejich hodnocení typické pro intrakulturní komunikaci popsáno 29 znaků v ČZJ (Vysuček) odlišnost Zj od mluveného jazyka mluvené jazyky jsou LINEÁRNÍ ® umožňují pouze řazení jednoho znaku (slova) za druhým ZJ jsou LINEÁRNÍ a SIMULTÁNNÍ ® lineárnost obsažená v artikulaci jednotlivého znaku a ve znakosledu ® simultánnost: znaky lze provádět současně ® možnost využití 3D artikulačního prostoru inkorporace (včleňování) způsobu ® učí se pomalu / učí se rychle časových údajů ® minulý týden, příští týden, za rok počtu ® tři měsíce, čtyři hodiny osobních zájmen ® ptám se tě, dostávám simultánní artikulace záporu využívání 3D prostoru při znakování 3D prostor produkce znaku ve vizuálně motorické rovině 3 základní oblasti artikulace znaku ® před obličejem ® u krku ® před tělem (neutrální znakovací prostor) některé znaky svůj prostor při artikulaci mění jmenné znaky podle vnější podobnosti podle povahy podle znaku ve jméně podle dohody sociolingvistické a psycholingvistické aspekty komunikace osob se sp bilingvismus znakový jazyk český jazyk jazykové odchylky regionální sociální podle pohlaví generační dětský jazyk GESTUNO uměle vytvořený znakový systém s cílem navrhnout standardizovat systém mezinárodních znaků v roce 1973 ustanovena komise pro sjednocení znaků(70.léta 20.st.) v roce 1975 sestavila a vydala slovník původně určen pro tlumočení na oficiálních mezinárodních setkáních neslyšícími nepřijat, nepoužíván MEZINÁRODNÍ ZNAKOVÝ SYSTÉM efektivní forma komunikace vznikající při vzájemném kontaktu uživatelů různých znakových jazyků znaková zásoba vzniká přirozeně tak, že komunikující volí znaky s cílem dojít co nejlepšímu porozumění český znakový jazyk, německý znakový jazyk, ASL, BSL, LSF,… http://www.spreadthesign.com/gb/ Literatura: http://ruce.cz/neslysici/komunikace http://www.spreadthesign.com/gb/ http://weblik.cktzj.com BÍMOVÁ, Petra; OKROUHLÍKOVÁ, Lenka. Rysy přirozených jazyků, Lexikografie. 1. vyd. Praha: ČKTZJ o.s., 2008. ISBN 978-80-87153-47-5. KRAHULCOVÁ, Beáta. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002. TETAUEROVÁ, Ivana. Mezinárodní znakový systém. 1. vyd. Praha: ČKTZJ o.s., 2008. ISBN 978-80-87153-13-0.